Polovodičová archeologie
Moderátor: Moderátoři
V Monike bol WN 704 05, mám ho v zásobách, ale tie prijímače bohužiaľ nevlastním. Inak z tej chronológie je zaujímavé, že Bratislava urobila prvý zásek do sveta tranzistorových prijímačov v roku 1962 (Lunik), ale potom sa na niekoľko rokov odmlčala. A potom to odpálila tými skutočne vreckovými prijímačmi. Lebo neviem, či polkilová Doris neutrhla to vrecko
https://www.ave-electro.cz/kondenzator- ... -5pf---nos
Neviem pochopiť, kam ho plánovali použiť. Možno sprevodovať spolu s nejakým AM kondenzátorom. Má dolaďovacie trimre.
Ale už radšej nebudem nič k tejto téme písať, toto je diskusia o polovodičoch...
A kutilmile - nelituju tě
robos píše: je zaujímavé, že Bratislava urobila prvý zásek do sveta tranzistorových prijímačov v roku 1962 (Lunik), ale potom sa na niekoľko rokov odmlčala.
Asi snahy v různých obrodných a perestrojkových časech o závany tržního chování, to už těžko nějaký pamětník z tehdejších ministerstev objasní. Je fakt, že Přelouč, Kolín a Pardubice měly největší tradici ve výrobě přijímačů, bohužel ne kontinuitu.
Sázava a podobné už je kromě konce křemíková a za blbý zvuk může jen malý reprák v malé skříňce. Kdyby Tesla dala to samé rádio do krabice od Seleny, zvuk by byl jiný.
No a protože se na akustické vlastnosti nedbalo, celé rádio tím zazdili a při opakování u více modelů i celou pověst firmy. Hofhans po dvacet let marně vyl v AR, že ve světě jsou lepší.
Ad KV, já nevím proč v Sajuzu tak dbali na možnost příjmu od protinožců, zatímco tady nikoliv... Je fakt že dělená pásma KV mělo sem tam i tuzemské rádio, tedy stolní, slušný byl i Stradivari se 4 rozsahy od východoněmeckých soudruhů, ovšem kabelkové rádio teda asi jen to od MashpriborIntorgu. Když nepočítáme různé -Boye od pana Grundiga, které Domácí potřeby moc neznaly.
Ad ladicí kondy jen pro FM, asi byly vhodné pro radiomagnetofony (A3) případně pozdější walkmany, nemám přehled o co se Tesla mínila snažit.
Ladění varikapem při malém a nestálém napájecím napětím nebylo úplně vhodné. Na 3V napájení bylo vhodnější i to germanium, nf komplementár s KF507/17 se dělá dost blbě.
Ono když se podíváš na glóbus a píchneš si špendlík do místa, kde leží "balšája ďěrévňja" (jak sami ruSSáci přezdívají svoje hlavní město) a pak natáhneš pomyslnej špagát kamkoliv k jezeru Bajkal a dál na východ od něj, zjistíš takovou pro někoho docela překvapivou věc - že totiž "na opačnou polokouli" se dá dostat i ve východo-západním směru a že zrovna to dlouhatááánský území, zatím pořád ještě na mapách označovaný jako ruSSká federace, je k tomuhle pokusu víc než nakloněný. Prostě všecky oblasti ležící dál směrem na východ za pahorkatinou nazývanou Ural jsou ideální oblastí pro KV ionosférickej příjem rozhlasu, šířenýho právě v KV rozsahu. Nehodlám tady rozepisovat teze o propagandistický roli rádia, ty prostě fungujou a obzvlášť tam, kde je civilizovanej svět všema směrama daleko. To ruSSáci vždycky mooooc dobře věděli a proto má většina jejich rádií i vícero KV rozsahů, často s "pitch" dolaďováním, rozprostřenejch přes celej rozsah KV = aby když se vlivem proměnlivý intenzity sluneční činnosti změní příjem v jednom pásmu, šlo využít druhýho nebo třetího vestavěnýho rozsahu ...Crifodo píše:...
Ad KV, já nevím proč v Sajuzu tak dbali na možnost příjmu od protinožců, zatímco tady nikoliv...
...
A kutilmile - nelituju tě
Nehodily. Vem si, že na dosah cca 1600km Topolná - jih Anglie potřebovala tehdejší Hvězda na 272kHz (před přeladěním na 270kHz) výkon do antény 1,5MW (byly tam 2 výkonový stupně 750kW buzený proti sobě přes invertor, takže push-pull 1500kW).xsc píše:Já to vždycky bral jako ideologickou diverzi z Rigy - Svobodka se na tom přijímala nejlíp
Jinak pro tu oblast sibiřský placky se kromě KV dobře hodily i silný DV vysílače.
Ale z Jekatěrinburgu na východním Urale do Petropavlovsku Kamčatskýho je to přes 5700km, to je 3,5 násobek týhle vzdálenosti, do Vladivostoku o pár stovek km míň, něco přes 5000. Jenomže už ten Jekatěrinburg je 1400km od moSSkvy a to jsem neměřil vzdálenost až na východní Čukotku k Beringovu průlivu - ta je od Jekatěrinburgu nějakejch 6700km, od moSSkvy tím pádem zhruba něco kolem 8100km. Na tuhle vzdálenost už ani 100kHz vysílač s dýlkou vlny 3km nedosáhne v takový kvalitě, aby se dal hovor nebo hudba poslouchat jednoduchým přijímačem. Ale KV tam pomocí několikanásobnýho ionosférickýho odrazu dosáhne naprosto běžně a pokud se použije modulace SSB s potlačenou nosnou (ruSSáci s touhle technikou na KV v oblasti běžnýho komunikačního rozhlasu dost koketovali), stačí na vysílací straně výkon v řádu vyšších desítek až stovky kW pro naprosto bezpečně zajištěnej dosah kolem dokola Koule, nejen kolem její půlky. Navíc - z moSSkvy je to k Beringovu moři vzdušnou čarou blíž západním směrem, přes Atlantik a severoamerickou pevninu - ne sice o moc, ale je ...
A kutilmile - nelituju tě