Polovodičová archeologie

[danhard]

Občas se najdou poklady (odkaz na něco jiného u toho obchodníka dával robos).
https://www.ave-electro.cz/tlumivka-vf- ... ove-vinuta
Pamatuju si, jak jsem vinul křížové cívky ručně, strašnej opruz (anodová tlumivka do vysílače).

[Crifodo]

...
pak natáhneš pomyslnej špagát kamkoliv k jezeru Bajkal a dál na východ od něj, zjistíš takovou pro někoho docela překvapivou věc - že totiž "na opačnou polokouli" se dá dostat i ve východo-západním směru
...

ta poznámka o protinožcích byla míněna obrazně, ne že by vysílání z Nového Zélandu bylo až tak loveno. Ačkoliv takový Hlas And býval známý.
Přístup v SSSR ke krátkým vlnám vypadá občas trochu schizofrenní. Podle insiderů byly počátkem šedesátek úvahy o stopnutí výroby přijímačů s KV rozsahy, aby nám lidi tak nějak nešilhali po světě, možnosti rušení stály množství energie a nemohly být stoprocentní. Nakonec místo toho spustili na všech pásmech novou stanici Majak a produkce přijímačů s dobře udělanými KV vyčnívala nad RVHP průměrem. Ne že by Tesla neuměla, o tom naprosto nepochybuju, ostatně ty Okeany a Seleny nepoužívají žádnou hi tech. "Jen" se prostě vyhovělo tomu, co obvodová technika této doby vyžadovala. Oddělený oscilátor a mixer namísto samokmitu na směšování, tři sekce ladicího kondu a tudíž v souběhu laděný zesilovač, dostatečné zesílení v mf, dílčí ladění v pásmech +KV lupa místo 6 až 18 MHz kde ťukneš a přejedeš tři stanice.
K těm DV, jak píše xsc: skutečně to bylo schůdné a taky se celou dobu využívalo, stačí letmo hledat v historii která je ostatně jako každá technická historie docela zajímavá. Od třicátých let SSSR vysílal s 500 kW z města Ufa na kmitočtu 162 kHz, pokrytí údajně od Asie, Ural, po Dánsko a sever Afriky. Později hafo vysílačů AM, ještě později některé na SV podobně jako u nás v synchronní síti.
Výkony byly podobně jako v případě Topolné velice nadsazené aby dovolovaly příjem na silně podprůměrné přijímače s mizernou nebo žádnou anténou. Pamětníci vědí, jak původní výkon Topolné posílal S-metr za roh, ten výkon byl pro malou ČSSR pošetile přestřelený takže není divu, že Hvězdu (by) přijímali v Japonsku a Madagaskaru.
Edit: podobně jako tady je v Rusku AM taky minulost, dokonce ještě dřív, takže ty kupy přijímačů k ničemu tam (kromě sběratelů) asi budou taky.

[Crifodo]

Funkčnosť pochybná, ale články boli písané tak, akoby to bola hotovka.
Na to treba získať skúsenosti.

Neřekl bych že pochybná je funkčnost, pokud si člověk zvykne neodfláknout základní věci jako navinout indukčnost a mechanicky stabilní konstrukce, tak to primitivní zapojení asi fungovat bude.
Pochybná je praktická využitelnost, to pásmo bývá buď prázdné a nebo se tam natlačí v jednu dobu xx stanic, kterým to selektivita komerčních zařízení dovolí, ale na audionu je to guláš.
Tímto rozhodně nikoho neodrazuju, jako rozcvička každopádně prospěšné.

[xsc]

Edit: podobně jako tady je v Rusku AM taky minulost, dokonce ještě dřív, takže ty kupy přijímačů k ničemu tam (kromě sběratelů) asi budou taky.

Čekal bych, že na tom dálném východě a Sibiři jim to ještě vydrží, v evropské části zjevně ne. Nejdýl tak asi budou vysílat Rumuni kvůli horám a pak Maďaři kvůli propagandě Protože tam jiný důvod fakt není, ta placka lze pokrýt pár FM vysílači včetně jižního Slovenska a severu Srbska.

[robos]

Funkčnosť pochybná, ale články boli písané tak, akoby to bola hotovka.
Na to treba získať skúsenosti.

Neřekl bych že pochybná je funkčnost, pokud si člověk zvykne neodfláknout základní věci

Myslel som tým to, čo posielam v prílohe. Na také akoby mimovoľné poznámky sa dá v niektorých článkoch naraziť. Napríklad v nejakom inom článku som čítal, že zdvojovače v kryštálkach niekedy fungujú, niekedy nie (mne nefungoval). Ale nikdy žiaden článok nezačínal slovami ako "šanca, že vám tento prijímač bude fungovať a dobre, je 50%". A pritom to tak nejako v skutočnosti je. Koľkokrát musí človek bojovať, keď postaví niečo podľa zaručeného návodu, aby to nejako uspokojivo spojazdnil.

[Crifodo]

xsc: Na DV ještě nedisciplinovaně a nehospodárně vysílají Poláci, ignorujíce trendy.
U nás jsou to tmáři v Country radiu. Co se týče Dálného východu a Sibiře, asi se tam rozhoduje z centra. Scénáře likvidace historického ruského DV vysílače a odůvodnění jako by něco připomínaly:
poslouchá už málo posluchačů, protože mají už málo přijímačů (v Rusku!) a výroba nových AM rádií by byla drahá (!)
petice, na které sere pes
privatizace vysílačů a pozemků
developerské rejdy
soudní spory
chvatné odstřely stožárů a nové soudy
uspěchané zachraňování fragmentů historické technologie
nářek nad zlikvidováním historie
bytová výstavba vedle ruin, které vlastně ani tak nepřekážely

[Crifodo]

Myslel som tým to, čo posielam v prílohe.

To je potřeba včas specifikovat. Obecně jsem reagoval na audiony od příčetných autorů.
V českém prostředí jsou známy některé konstrukce které nebývaly až tak následováníhodné, namátkou šraitoviny a klabaloviny. Měly jedno společné, algena i hrající rtěnka s MAA661, provozování v malém a nestabilizovaném napájecím napětí, které mělo fatální vliv na funkci a vf stabilitu, takže výtvor často přecházel do hudebního nástroje zvaného Theremin. Mladého nezkušeného tvůrce to mohlo často nasrat až zcela odradit od oboru.
Toto zapojení nemá údaje o pásmu, indukčnosti, takže nemůžu posoudit.
tradičně pitomé je nastavení pracovního bodu trimrem bez omezení proudu do báze a geniální je regulace hlasitosti spolu s pracovním bodem posledního tranzistoru.

[patrikvarga]

Autor mohol nakresliť odpor do série s trimrom. Takto je to pre začiatočníka pálič tranzistorov, trimrov a potenciometrov.

[danhard]

Zase když stáhne hlasitost na nulu, tak to málo žere

Jsou to strašný slepenice

[patrikvarga]

Ale keď dáš aj trimer na nulu, tak to žere až moc.

[Crifodo]

Zase když stáhne hlasitost na nulu, tak to málo žere

Tahle schémata asi prodával někdo redaktorovi v kantýně za panáka výčepní lihoviny, kreslená na ubrousek.
Pro začátečníka bylo nejlepší určit do báze odpor (rozmezí odporů), jednak odpadla dilemata, jednak odpor stál Kčs 0,30 a trimr Kčs 2,-. Jestli bylo na kolektoru 3 V nebo 6,5 V bylo skoro jedno a začátečník to stejně neměl čím změřit.

[ok1hga]

Autor mohol nakresliť odpor do série s trimrom. Takto je to pre začiatočníka pálič tranzistorov, trimrov a potenciometrov.

a proč ?
vždyť v kolektorech je 5k,
tak ikdyž bude trimr na nule, tranzistorem poteče proud přes ten 5k odpor
a to ho nespálí
. . . jen to nebude fungovat.

[xsc]

A co takhle samotný přechod báze - emitor, tím poteče kolik?

[robos]

-> Crifodo: áno, už aj ja začínam rozlišovať jemnosti jednotlivých zapojení. Preto, že som pred mnohými rokmi zapichol rádiotechniku ako začiatočník s veľkými očami, tak teraz pokračujem na rovnakom vývojovom stupni a nemám tú vedomosť o autoroch a kvalite ich konštrukcií. Ale pomaly sa dopracovávam k realite. Sú to míľové kroky oproti tým "vedomostiam", čo mal vtedy.

ad trimer/potenciometer: Nebol to môj zámer, vystaviť kritike to zapojenie trimu a hlavne potenciometra jednosmerne na bázu, ale tiež som sa pri tom pozastavil a ak ten prijímač niekedy vyskúšam, tak tam dám elektrolyt.
Trochu na vysvetlenie: toto zapojenie je z RZ71/5 str.8 a autorom je I. Šolc, t.j. človek, ktorému prešlo rukami veľa audiónov elektrónkových aj tranzistorovým. Je aj stránka jemu venovaná a bol to vedátorsky založený človek, takže jeho mám v úcte. Musel byť aj schopný rádiotechnik, ktorý sa v tom dosť vŕtal. Taktiež z dobovej litereatúry vyplýva, že dosť pracoval s mládežou, čo je vskustu záslužná činnosť, a v rámci toho vyrábal tieto audiónové zapojenia. Verím tomu, že aby to chlapcom čo najviac uľahčil, tak zrejme ho to viedlo k redukovanui počtu súčiastok na minimum. Pod jeho dohľadom v klube to asi dopadlo dobre, ale keď to niekto zbastlil doma a vytočil trimer k napájaniu, tak si potom mohol pomyslieť niečo nepekné. Ďaľší dôvod, prečo v článku nebolo to riziko s trimrom spomenuté, mohlo byť obmedzenie rozsahu článku, redakčné krátenie, alebo sa proste predpokladalo, že na strane konštruktéra/klubu už nejaké skúsenosti sú. Ale z didaktického hľadiska bolo určite lepšie pridať tam odpor a vysvetliť prečo tam je.
Pripájem celý článok, ak niekto nemá k dizpozícii..

[EKKAR]

Nejhorší na tom bylo, že ty "jednoduchý zapojení" byly vymejšlený v drtivý většině někým, kdo už spoustu zkušeností měl a při svojí práci nevědomky dodržoval pravidla - třeba základní poučky o práci s vf, pravidla o spojování zemí, topologii obvodů = určitý pravidla v rozmístění součástek, kterou dát sem a kterou co nejdál od jinejch - ALE DO SVEJCH POPISŮ UŽ TYHLE SKUTEČNOSTI POZAPOMNĚL ZMÍNIT. Kdokoliv další ALE ZKUŠENEJ podle takovýho návodu onu zmaštěnost postavil taky - a chodila mu, protože zase podvědomě dodržoval ony pravidla. Když se ale k takovýmu "jednoduchýmu" návodu dostal člověk nemající žádnou zkušenost a tím míň vlastnící nějakou měřicí techniku, která by mu práci usnadnila, ve velklý většině případů jen s původním návodem pohořel. A když neměl v blízkým dosahu někoho, kdo by ho chytil za paprču a řek mu "TAKHLE NE! TO MUSÍŠ TAKHLE!!", bylo to pro hodně takovejch uchazečů o titul bastlíře to první i poslední zapojení, který se kdy v životě pokusili zrealizovat. Viníkem byli a i dneska často jsou autoři a redaktoři publikací, kteří prostě zapomenou na to, kdo jejich návod bude číst a kolik asi takovej adept může mít zkušeností. Od jistý doby všecky návody a schémata popsaný slovem "jednoduchý" považuju za zákeřnost vůči těm, kteří se je pokusí zrealizovat - protože často jsou zjednodušený až moc a nejsou u nich popsaný všecky záludnosti, se kterýma musí každej, kdo se do stavby pustí, počítat už předem. A právě vejš zmiňovaní páni Klabal a Šrait jsou toho zářnýma příkladama. Oni něco vyvíjeli a zjednodušovali měsíce a roky, než to publikovali - ale před tím publikováním to nedali na zkoušku nikomu dalšímu NEOBEZNÁMENÝMU vyzkoušet, nakolik je taková věc s náhodně sehnaným sortimentem součástek taky opakovatelně zkonstruovatelná do funkční podoby ... A poklud to někomu dali, tak v kroužku se zkušeným vedoucím, kde aspoň nějaký erární měřicí vybavení k oživení bylo, takže se dalo pomoct i človíčkovi, kterej doma nic měřicího neměl - a když, tak leda tak cejchovanej šroubovák ...