Úprava střídače z 12V na 220V - hledám pomoc

[100uf]

Koukal jsem na ten Danykův most, a co myslíte? Já myslím, že tam má chybu. Ten most přece musí být napájený ze země (z nuly) není přece možné aby byl připojený přes ten mrňavý odpor R3. Ten přece ovládá ten spínací signál, má být dole sériově mezi tím signálem, a ne že přes něj jde napájení mostu. Nevíte někdo co znamená to označení R3 0R5? Jinak jsem koukal, že ty Danykovy tranzistory co tam má zvládají 400V 16A to znamená 6 kW, co myslíte zvládly by ty 2 kW? Ztrátový výkon 125W.

[EKKAR]

... Nevíte někdo co znamená to označení R3 0R5? ...

Učit se, učit se, učit se. To jediný řek Velkej Holohlavej Rezavej Syfilitik správně a pravdivě, jinak totiž lhal jak kremelskej mluvka celej život. R3 je pořadový označení odporu ve schématu, 0R5 je jeden ze způsobů popisu hodnot, znamená to 0,5Ω. A právě proto, že ten odpor má jen 0,5Ω to umožňuje, aby se přes něj napájel celej ten výkonovej H-můstek. Je na něm úbytek podle Ohmova zákona jen 0,5V na každej 1A kterej přes něj proteče.

[gilhad]

Hlavně je tam ten malý odpor kvůli tomu, že napětí na něm závisí na proudu tekoucím H-můstkem, čímž se ten proud dá snadno měřit (current sensing) a pokud je proud moc velký - tedy napětí na R3 moc velké, tak vypnout přívod (nebo ovládání, nebo to nějak přidusit) na ochranu před přetížením.

A k tomu nápadu na 220V 2000W (tedy tak 9A) na nepájivém poli - tohle mi udělalo během okamžiku 12V a necelý 1A - jauvajs:
[/img]

[HF_Tech]

Koukal jsem na ten Danykův most, a co myslíte? Já myslím, že tam má chybu. Ten most přece musí být napájený ze země (z nuly) není přece možné aby byl připojený přes ten mrňavý odpor R3. Ten přece ovládá ten spínací signál, má být dole sériově mezi tím signálem, a ne že přes něj jde napájení mostu. Nevíte někdo co znamená to označení R3 0R5? Jinak jsem koukal, že ty Danykovy tranzistory co tam má zvládají 400V 16A to znamená 6 kW, co myslíte zvládly by ty 2 kW? Ztrátový výkon 125W.

Ten odpor je samozřejmě na špatné místě. Správně má být vražený na GND mezi - nožičku kondezátoru 1000u vlevo a nožickou GND IO2 a hlídací obvod má výt zapojený malinko jinak. Ale při téhle srando zátěži si to dají jak tranzistory, tak budiče ještě líbit. Bouchne to teprve, když ten odpor přehoří, protože tam někdo zapojí malý čínský uhlíkový.

Ten dovolený výkon se počítá úplně jinak. Těch 400V si dá tranzistor líbit v zavřeném stavu a těch 16A si nechá líbit za určitých podmínek v otevřeném stavu. Hledej na wiki heslo SOA Safe Operating Area.

[100uf]

Jasný. Když je v obvodu odpor, jde na něm měřit napětí. Je tam tedy kvůli té ochraně. Nešel by vyhodit? Tu ochranu bych ani nepotřeboval, proud nikdy nebude přes 9A. Našel jsem tedy data k těm tranzistorům, a zvládají při 220V proud 6A. U toho jiného 12V měniče Danyk píše, že Mosfety lze přidat (paralelně). Nešly by tam tedy nacpat dva? To by na ten výkon už stačilo. Do Mosfetu přece neteče skoro vůbec žádný budící proud? Danyk taky píše, že ta modifikovaná sinusovka vždycky v nule zkratuje výstup, takže měnič zvládá indukční zátěž. Tak bysme ji tím trimrem naštelovali jen tak tak?

[EKKAR]

...
A k tomu nápadu na 220V 2000W (tedy tak 9A) na nepájivém poli - tohle mi udělalo během okamžiku 12V a necelý 1A - jauvajs:
(obrázek očouzenýho nepájivka)

A to nevíš, že nepájivko má maximální proud přes 1 kontaktní lištu jen 100mA?????

....Nešly by tam tedy nacpat dva? To by na ten výkon už stačilo. Do Mosfetu přece neteče skoro vůbec žádný budící proud? ...

Naopak, do Gate MOS-FET tranzistorů teče poměrně značnej proud - ale jen velice krátkou dobu, doslova jen tak dlouho, než se nabije kapacita mezi Gate a Source na daný napětí, potřebný pro otevření toku proudu kanálem. I proto se mezi budiče a Gate dávají odpory s hodnotou jednotek ohmů až po cca 100Ω, kterýma se hlavně při paralelním spojení srovnává právě proud do Gate elektrod všech paralelně spojenejch FETů a tím se i srovnává jejich nestejná strmost, aby v samým začátku otevírání proud netekl jen tím FETem, kterej se začne otevírat jako první. Ten by se přehřál a bral by na sebe tím víc proudu vzhledem k ostatním - až by se vyčudil. Proto taky roste proud budičem při zvyšování frekvence spínání - na 50Hz to nepoznáš, ale když budeš vf modulovat sinusovku, poznáš každej kHz na nárůstu proudu, kterej musí zvládnout budič - prostě musí ten "kyblík" zvanej "kapacita řídící elektrody" naplnit a zase vyprázdnit víckrát za vteřinu.

[voitano]

Ten odpor je samozřejmě na špatné místě. Správně má být vražený na GND mezi - nožičku kondezátoru 1000u vlevo a nožickou GND IO2

Z jakého důvodu je to špatně?

[HF_Tech]

Protože takhle se ti přičítá úbytek na měřícím odporu k ovládacímu napětí Ugs tranzistoru. V aplikační poznámce k driverům IRxxxx je důrazně doporučeno aby spoj mezi S tranzistoru a budičem byl co nejkratší a měl co nejmenší indukčnost a odpor.

[100uf]

Tak mi přišel ten solární střídač. Jsem naštvaný. 5000kč za jednu desku a 2 větráky, nevadí. Ale v krabici nebylo skoro nic, hlavněže nálepka že se k tomu nesmí připojovat indukce (AC MOTOR). No ale vzhledem k tomu, že je to ta modifikovaná sinusovka a tedy v těch mezerách je to vypnutý, tak jsem vymyslel, že koupím třeba 7 motorových kondenzátorů (ty vydrží 450V střídavě) a připojím je paralelně s tím trafem. Jednak sežerou ty zpětné špičky co bude dělat trafo, a jednak by mohly trochu ztlumit strmost té náběžné hrany-zakulatit. V mezeře se v klidu vybijou. Našel jsem na netu, že 50Hz trafům (a motorům) se líbí sinusovka, že se jim nelíbí obdélník. Vznikají tam prý vyšší harmonické, vinutí prý hučí a není to prý dobré pro dlouhodobý provoz. Jak je ale možné že vysokofrekvenční trafa mají taky vinutí a obdélník běžně zvládají?
Co myslíte, je to dobrý nápad s těmi kondíky? Nebo bych tam měl dát měnitelné odpory s kondíkem aby šel regulovat proud? Motorový kondík je zvyklý na pozvolný náběh proudu, nebude mu vadit obdélník? Kdyby byl nějkaký lepší nápad, děkuji.

[HF_Tech]

S těmi kondíky je to mimořádně špatný nápad. Měnič shoří.

Ty kondíky lze zapojit na sekundár, výstup trafa. Kapacita tak 2 až 10uF.
Je potřeba tam dát fóliový impulzní typ. V nejhorším případě 4kusy WIMA nebo KEMET 1uF Y1 440VAC. a do série s nimi odpor 10W 0,47 Ohm.
Po zapojení kondíku to nelze provozovat bez připojené zátěže.

[100uf]

Myslíš, že shoří? To asi že ty paralelní kondíky naberou po zapnutí moc velký proud a dojde k přetížení, čímž odejdou tranzistory? Uvažuju teda ještě že ne zkoušku objednám normální měnič do auta 24V / 220V, někdo psal, že k těmhle se trafo dá normálně připojit, akorát když to není pravá sinusovka, tak na to neběžej motory. Trafo prý jo, akorát bručí.Asi zkusím oběhnout to trafíčko, a najít teda jenom ten most a pouštět do něj 220. V nejhorším koupím pravý sinus, ale ty jsou pěkně mastné. Kilowattovej 12000, a nemá takovou účinnost jako ta modifikovaná, protože ta se jenom spíná (asi).

[samec]

Čo za perpetuum mobile tu riešiš? Prečo potrebuješ presne 220V?

[EKKAR]

Protože ještě nevyrost z doby komančérský a nedokázal se přeorientovat na to, že od roku 1993 v zásuvkách nemáme normou daný napětí 220V, ale 230V.

Myslíš, že shoří? To asi že ty paralelní kondíky naberou po zapnutí moc velký proud a dojde k přetížení, čímž odejdou tranzistory? Uvažuju teda ještě že ne zkoušku objednám normální měnič do auta 24V / 220V, někdo psal, že k těmhle se trafo dá normálně připojit, akorát když to není pravá sinusovka, tak na to neběžej motory. Trafo prý jo, akorát bručí.Asi zkusím oběhnout to trafíčko, a najít teda jenom ten most a pouštět do něj 220. V nejhorším koupím pravý sinus, ale ty jsou pěkně mastné. Kilowattovej 12000, a nemá takovou účinnost jako ta modifikovaná, protože ta se jenom spíná (asi).

Ty si úplně nejdřív musíš uvědomit, co požaduješ na výstupu = jakej výsledek chceš, aby to tvoje perpetuum 🤐 poskytovalo. Jestli tam chceš mít jenom cosi, co má efektivní hodnotu 230V bez požadavku na čistej harmonickej průběh nebo aspoň na něco, co jako harmonickej průběh vypadá, ale je to ve výsledku poskládaný z řady těsně po sobě následovanejch impulsů, který mají dobu trvání víc jak 10x kratší, než je perioda výslednýho napětí. To by znamenalo zároveň si zvolit cestu, jakou toho dosáhneš. Pro pouhý efektivní napětí 230V na výstupu ti stačí ten "střídač s mezerou" neboli "modifikovanerj sinus", což je H-most napájenej výkonovým zdrojem stejnosměrnýho napětí cca 350V a buzenej zdrojem impulsů s periodou 50Hz s malou časovou mezerou mezi impulsama opačný polarity. Takovej měnič má vysokou účinnost hlavně pro odporovou zátěž a nebo takovou, která se odporovýmu charakteru co nejvíc blíží = může bejt i indukční, ale musí mít kompenzaci jalovýho příkonu. Stav koncovejch spínacích prvků je jen "zapnuto" nebo "vypnuto", jejich ztrátovej výkon se odvozuje jen z úbytku napětí na plně otevřeným prvku, proudu kterej přes ně teče a doby, po kterou se nacházejí v otevřeným stavu. Tvar průběhu napětí na výkonovejch spínacích tranzistorech je teoreticky striktně obdélníkovej (obecně pravoúhlej), připojení zátěže s ním ale udělá psí kusy, nezdobu tropí hlavně zátěž indukčního charakteru, která vytváří fázovej posuv a proto vyžaduje aspoň částečnou kompenzaci "jaloviny", aby výkonově nepřetěžovala ten výkonovej spínací stupeň H-mostu. Dělá se to kondenzátorama o kapacitě v řádu jednotek až desítek uF připojovanejch paralelně k výstupu - problém je, že bez tý zátěže ty kondíky samy o sobě vytvářejí opačnej fázovej posun než induktivní zátěž a ten spínací konec přetěžujou taky. Takže kondíky pro kompenzaci jaloviny ano, ale připojovat jedině zároveň se zátěží.

Ani tak ale nebude na výstupu čistej sinusovej průběh nebo cokoliv sinusu blízkýho. Pro zátěže, který vyžadujou pokud možno napájení bez obsahu vyšších harmonickejch kmitočtů (= tvarově co nejbližší sinusovýmu průběhu) musíš použít buď striktně sinusovej měnič, kterej se podobá svým zapojením nf zesilovači ve třídě AB nebo B. Už jen z toho, že koncový výkonový prvky u takovýho zdroje jsou v lineárním režimu vyplývá, že jejich účinnost bude menší = nikdy se nesmějí kvůli udržení linearity průběhu a pokud možno co nejmenšímu obsahu vyšších harmonickejch dostat do limitace neboli stavu úplně otevřenejch výkonovejch prvků. Na nich pak právě v tom lineárním režimu dochází k největší tepelný ztrátě = poklesu účinnosti, která se mění se zátěží. Nejvyšší účinnost je asi 66% a to ještě jen teoretická. Moderní zdroje proto vytvářejí "sinus" pomocí PWM, kdy do výstupu spínají plný napájecí napětí v šířkově modulovaný impulsní formě s "nosnou" frekvencí 10x nebo ještě víckrát vyšší, než je výslednej kmitočet. Princip je stejnej, jako u výkonovýho zešilovače třídy "D" a u výsledku taky nejvíc záleží na kvalitě výstupního filtru, jak dobře je výslednej průběh vyhlazenej a zbavenej zbytků "nosný" = jak dobře se filtru podaří potlačit "schodovitost" výstupního průběhu způsobenou právě tím spínáním plnýho napájecího napětí.

Takže nejdřív popřemejšlej co vlastně chceš na tom výstupu mít a pak se na to optej - dokud jasně nesdělíš co konkrétně chceš aby to dělalo, poradit tak abys byl spokojenej se dost dobře nedá. Ale to už se zas opakuju ...

[100uf]

Ahoj. Tak jsem zkoumal hotové měniče, číňani vyrábějí například 10kW čistý sinus.Píšou že má účinnost od 85 do 91% (vrchol). Jak je to s tou ztátou? Ty chladiče co má ten 10kW přece nemůžou vytopit 4kW? Když tranzistor reguluje napětí (sinusovku) tak to přece není jako kdyby tam proměnlivý výkonový odpor, například tepelná spirála? Ten ztrátový výkon tranzistoru přece není 2kW , bývá tak 300W ? Když je na sinusovce ze začátku teprve třeba 30V tak to žere ze zdroje 30+190=220V krát proud odpovídající zátěži při 30V? A těch 190V se vytopí? //// Pak ještě další dotaz: šlo by do té modifikované sinusovky nacpat LC filtr - dolní propust? Sériově tlumivku a paralelně kondík? Vyrábí se to dokonce hotové.Tlumivka sežere ten rychlý náběh?

Tak jsem to zkusil, a funguje to pěkně, tlumivka to fakt sežere, kdyby měnič uměl to PWM (vypnout dříve než skončí hranatý pulz) tak by z toho šla udělat taky pěkná sinusovka. Zatím je na konci hranatého pulzu klesající exponenciála, jak tlumivce klesá napětí.