RC a LC filtrace napájecího audio zdroje
Moderátor: Moderátoři
RC a LC filtrace napájecího audio zdroje
Díky Jirka.
LC článek je dolní propust, takže od jakého kmitočtu chceme odstranit vyšší kmitočty a jak moc. U jednoduchého filtru můžeme počítat s poklesem 20 dB na dekádu.
Vzorec je f = 1 / [2*PI*SQRT(L*C)]
Jednu součástku, tj. cívku nebo kondenzátor si musíme zvolit, druhou dopočítáme.
Pokud není nutné použít RC filtr, tak bych upřednostnil LC kvůli menší výkonové ztrátě.
Souhlasím s tebou, že bych měl použít raději tlumivku a proto bych prosil o vzoreček na tu indukci tedy asi L a byl bych vděčný i za vzoreček na R pro ten RC filtr, kdybych měl nějaké problémy s tou tlumivkou.
Ještě jednou děkuju a prosím o doplnění toho vzorečku včetně jednotek.
Odněkud jsi to vyčetl? Není tam popsané řešení? Přece nejsi jediný s tímto úmyslem.
Jak velké potlačení zvlnění požaduješ? Vždycky nějaké zůstane. Tlumivka klidně může být rozměrově stejně velká jako trafo a přesto nedosáhneš ideálního stavu.
Zesilovač má jaký výkon? Nesymetrické napájení? Trafo je dosti slabé. Elyty jsou naopak dimenzovány pro mnohem silnější zesilovač. Ve tvém případě by spíš pomohl stabilizátor napětí, ale bude na něm úbytek napětí.
Děkuji.
A kutilmile - nelituju tě
Význam symbolů v zápisu vzorce asi líp pochopíš spíše z obrázku. Výkon se tam vůbec nevyskytuje. PI je π =3,14.Jirka48 píše:.... Mně by pro tento případ skutečně stačilo odpovědět na ty upřesněné dotazy.
Pro tvé účely žádný druhý kondenzátor ani odpor mezi dva C dávat nemusíš. Elyt 10G je naprosto dostačující pro trafo 24V/3A.
Přesnou odpověď asi nedostaneš, protože neumíš nadefinovat parametry, kolikrát se má zmenšit zvlnění nebo zvýšit činitel stabilizace apod.
Za dob elektronek se to dělalo asi z důvodu, že elyty s potřebnou kapacitou na tak velká napětí nebyly nebo byly drahé. Nebo by to neutáhnul usměrňovač, co já vím. Tak to řešili RC článkem. Taky měli přebytek napětí, tak tolik nevadil úbytek napětí na filtru.
Pokud chceš konkrétní číslo, dej tam odpor (0,47 až 0,56)Ohmů/5W a vyzkoušej, co to udělá. Kup si třeba dva kusy odporů 1 Ohm a můžeš je zkusit zapojit do série nebo paralelně. Co ti bude víc vyhovovat.
Nakonec odpor vždycky můžeš zkratovat. Což asi uděláš, až zjistíš, že je zbytečný.
Ale tobě je ten vzoreček k ničemu. Nedá se tady použít.
Jelikož se ptáš na poměrně základní veličiny, bude pro tebe mnohem lepší experimentální cesta, jak jsem ti navrhnul. Taky to tak dělám.
Vraž tam nějaký odpor a sleduj, co se bude dít. To není ostuda. To je ladění prototypu.
Rezistor sa nepoužíva(CRC)len sa zvíšil odpor zdroja.Tlmivka by už možno bola lepšia ale zas ju musíš nadimenzovat (3A)a to by asi vyšla dosť veľká(drahá, ťažká) a prínos malý.
Ú elektronkových usmernovačiek sa CLC používal kôli aj tomu že za usmernovačkou bola predpísaná max kapacita kondenzátora takže ak sa požadovalo kvalitné vyhladenie musel sa ten CLC filter použiť.
Ještě jednou děkuju a bastlení zdar.
Počítat LC filtr podle Thompsonova vztahu je nesmysl, to by se dostal do sériové rezonance právě na rušivém kmitočtu a zvlnění na druhém kondíku by výrazně vzrostlo. Aby filtr fungoval, musí být laděný hluboko pod rezonanční frekvenci.
On návrh výkonové tlumivky je poměrně složitá záležitost, proto to výrobci (zejména elektronkových zařízení, v nichž se pracovalo s poměrně malými kapacitami a menšími proudy) řešili hrubým výpočtem, podle tabulek a grafů, nebo prostě metodou pokus/omyl: zvolili například EI jádro, věděli, kolik závitů jakým drátem se vejde do okénka E-jádra (včetně případných chladicích kanálků), z proudu a počtu závitů jim vyšlo maximální sycení a z něj vyšel průřez jádra. Aby se indukčnost neměnila, bylo třeba zajistit, aby se jádro ani při špičkovém odběru nepřesytilo, takže se magnetický odpor jádra zvětšil vzduchovou mezerou, jejíž délka se také dá vypočítat. Tím se samozřejmě snížila i indukčnost, ale zato se neměnila s kolísáním odebíraného proudu.
Řekněme, že použiješ dvoucestné usměrnění nebo můstek pracující do elektrolytu 4700 µF, následuje tlumivka v sérii a další blokování kondenzátorem 4700 µF. Schválně neuvádím % zvlnění ani milivolty, protože odběr nebuse konstantní a zvlnění na prvním kondíku s odběrem roste.
Dále, že budeš požadovat, aby zvlnění na druhém kondíku bylo o 40 dB menší (tedy zeslabené na setinu), než na prvním. V tom případě potřebuješ tlumivku o indukčnosti nejméně 54 mH, to už pár závitů dá. Těch pár závitů krát 3 A ti dá ampérzávity a jim bude odpovídat železové jádro (teď to nebudu hledat v nomogramech, ale odhaduji to na jádro s průřezem středního sloupku nejméně 25x25 mm a vzduchovou mezeru mezi E a I asi 0,4 mm). Samozřejmě můžeš z požadavku na účinek filtru slevit, pak vyjde celá tlumivka menší.
Ale rozměry a hmotnost bývají tím hlavním důvodem, proč se polovodičová zapojení konstruují přednostně tak, aby se zvlnění napájecího napětí do určité úrovně dalo zanedbat, protože ve výsledku neruší.
Ub₂=(2,53*Ub₁)/(L*C), [V,V,H,uF]kde:
Ub₂ je zvlnění za filtrem
Ub₁ je zvlnění před filtrem
L je indukčnost tlumivky
C je kapacita kondenzátoru
Vzorec je pro dvoucestné usměrnění.
Takže pokud naměříš Ub₁ a víš jaké chceš maximální zvlnění Ub₂, tak si můžeš dopočítat potřebnou indukčnost.
A výpočet tlumivky má na str. 195.
Ale netuším, jestli je to ještě poplatné dnešní době.