Z akou vypoctovou tech. ste prisli do kontaktu za socializmu
Moderátor: Moderátoři
Kde jsou ty časy, když jsme v neděli dopoledne jezdili na různá místa v Praze. Kde se pokecalo, kopírovaly se programy, sbíraly zkušenosti a nacházeli noví přátelé.
Pak to šlo všechno pryč, přišla 386 a všechno bylo jinak.
V rámci počítačového vzdelávania a rozvoja sme povinne chodili na školenia... Mučili nás Basic-om a PMD-čkami a ešte aj kompatibilitou so Sinclairom.. Boli to krásne časy.. Potom prišli 286/386- Windows v rôznych dostupných podobách v kanceláriách... prvé "nakúsnutie" k internetu cez telef.modem... prvé pokuty za neoprávnené "zneužitie" šéfového pripojenia.. atď
-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
V kroužku pak PMD85, SAPI 1 (ten měl tu super vlastnost, že se nechala trvale zamknout klávesnice. Když se ta klávesová zkrátka použila hned po zamknutí, tak se odemkla. Ale jakmile se po zamknutí stisklo nějaké jiné tlačítko, byl s programem konec).
Ve Vídni jsem si v létě 1989 koupil ZX Spectrum. Jaké bylo moje zklamání, když mu nefungovala klávesnice. Musel jsem ho rozebrat a dotáhnout šroubky. Uživatelé jistě znali nefunkční některé klávesy díky popraskaným spojům na membránové klávesnici. Ale Tesla v PCE ji prodávala. Taky jsem do zdroje nabastlil stabilizátor (9V?), aby se tolik nehřál stabilizátor v ZX. K tomu byl interface TESLA v červené krabičce a joystick TESLA (pozdeji Kempston s autofire).
Na ČVUT si pamatuji na první setkání s AutaCADem - místo myši byl pozicionér s nitkovým křížem od cívky. A když se nám podařilo otevřít v ACD raketoplán, to bylo slávy.
PF
HDD okolo 100 MB, Win3.11, AmiPro (lepší než toho času Word), Quattro (o hodně lepší než toho času Excel)... To znám velmi dobře, ale podle mě to před revolucí nebylo.konosuke píše:Ještě před tím byla Libra 286, HDD 120 MB, to už bylo něco! uměla Win 3.1 například, texty AmiPro a tabulky Quattro, jo...jaká to byla výpomoc.
Cust píše:konosuke píše:. To znám velmi dobře, ale podle mě to před revolucí nebylo.
ne nebylo až krátce po kalamitě 89
první kalkulačku Qualitron nám předvedla úča fyzikářka na zš v roce 1974
a to bylo něco jako malé sci-fi fantasy...
moje první byla bulharska Elka 130M (na 4 tužky AA) a potom přišla Sharp
elsi mate EL-5806 z bazaru - mám dodnes, zatím druhá sada baterek knoflíků
prvně maxell nyní foto varta.
Napřed mě mrzelo, že musím v práci vrátit tu výše zmíněnou Sharp EL-5801 (kvůli počítání součástek, kdy jsem tam hodnoty zadával rovnou v kilech, nanofaradech atd), ale hned v roce 1983 jsem si koupil irskou kalkulačku C-96. Bohužel, když v roce 2001 došly baterky, vyměnil jsem je, ale už jsem ji nerozběhal. Ještě tu někde leží, podobně, jako Piratronka, kterou jsem dostal v roce 1984. Byl to dar nedar: měla sice z nabízených modelů nejvíc tlačítek, ale pro technika většinou nepoužitelných. Spousty ekonomických a statistických výpočtů, z nichž jsem většině nerozuměl, natož, abych je uměl správně použít, případně zřetězit do jakéhosi primitivního programu. Ta se pak stala putovní mezi žáky ekonomky, zřejmě ji někdo ocenil, už se nevrátila.
Když se vrátím ke Spectru, tak na něm jsem simuloval i různé analogové obvody, kmitočtové průběhy korekcí, vedl jsem si v Adámkově Datalogu peněžní deník a v Taswordu psal revizní zprávy. Dokonce bych tu našel nedokončený převodník YUV/RGBY, protože jsem sehnal barevný monitor Memorex, ten se ale tvrdě bránil přeladění na naši TV normu, i když jsem mu zapojení upravil a součástky změnil pro tu jedinou. Pořád byl příliš namáhaný řádkový konec...
Jen tisknout jsem mohl jen v sobotu dopoledne, kdy bylo nejméně sousedů doma - kopretinová Robotronka při tisku svými až 50 údery za sekundu zahlušila půl paneláku.
Pochopitelně jsem pro tu tiskárnu musel vyrobit paralelní port, čili možnost připojení Kempston joysticku a později plotteru Alfi (k profesionálnímu barevnému Sharpu s přelepenou firmou Tajima jsem přišel až později, to už v době, kdy jsem vyvětral uniklé poracovní médium z většiny švábů Spectra a Dataputeru, a poslal plotter dál, ani jsem se Celerona nezeptal, jestli mu chodí). Nějak jsem v sobě nenašel chuť analyzovat, jak to vůbec komunikuje, a jestli by tím šlo aspoň v Corelu dělat, a to už jsem měl PC s Bartonem, grafárnou Radeon 9200 a W98, předinstalovaný Word, Excel, Corel4... to už je taky dávno.
- maxijaroslav
- Příspěvky: 356
- Registrován: 02 čer 2020, 00:00
- Bydliště: Brno KrPole
Kalkulačka NISA (mechanická) vypůjčená na střední škole, vypůjčená kalkulačka ELKA na vysoké (s nádherně hasnoucími digitrony při výpočtu odmocniny). Na fakultě pak MSP2A (název si přesně nepamatuji) s tranzistory 156NU70 a omračujícím hodinovým kmitočtem 1 MHz, analogové MEDA a AP3 a ještě jakýsi záhadný Robotron se vstupem a výstupem jen děrnou páskou.
V praxi pak Kalkulátor HP100, HP9825 a kapesní kalkulačka HP25 - k té bylo dokonce týdenní školení v Praze. A ještě AP3.
U dalšího zaměstnavatele pak minipočítač ELEKTRONIKA (v azbuce) s terminály s azbukovou klávesnicí. Při školení u výrobce jsem si pak koupil kapesní kalkulačku téže značky (kromě nápisu v azbuce vypadá úplně jako Sharp). Dále pak minipočítače ADT (tuším 6000). Někdy v té době jsem si koupil ZX81 v bazaru a později i dodatečnou paměť 16 kB a plotr Aritma.
Další zaměstnání a EC1055 (ovšem jen jako "nadřízený" úředník) a první osobní počítače ENSCH XT a AT.
Pak už jsou jen osobní počítače, notebooky - to už všichni znají.
Hill píše:a poslal plotter dál, ani jsem se Celerona nezeptal, jestli mu chodí). Nějak jsem v sobě nenašel chuť analyzovat, jak to vůbec komunikuje
V lokálu ten plotter chodí a dokonce dokázal z toho digitálního odměřování spustit nějakej kreslící test. Ale jak funguje komunikace jsem nezjistil i když jsem to měl ověšený logickým analyzátorem Gould K50. Centronix a Logabax to není a ani to není nic podobnýho hands shaking, co se používalo na SMEPu. No a protože byl navíc problém s písátkama, tak to leží v regálu.
Dokonce jsem asi půlku obsahu Eprom prohnal Resourcem ale je tam dodělanejch mraky úprav pomocí odskoků z hlavního programu a neměl jsem sílu se tím prokousat do konce. A skoky do podprogramů je taky lahůdka, za instrukcí call xxxx je třeba 6 adres pro větvení programu podle výsledku v podprogramu.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Já začínal "až" na Corel 8. To byl dost dobrej program. Kamarád mi na něj dal školení, a s tim Corelem se dalo opravdu kouzlit. Pokud jsem potřeboval nějakou grafiku, nebo i upravit fotky, tak vždy jsem sahnul po Corelu.Hill píše: Corel4... to už je taky dávno.
Celeron píše:...V lokálu ten plotter chodí a dokonce dokázal z toho digitálního odměřování spustit nějakej kreslící test. Ale jak funguje komunikace jsem nezjistil i když...
...Dokonce jsem asi půlku obsahu Eprom prohnal Resourcem ale je tam dodělanejch mraky úprav pomocí odskoků z hlavního programu a neměl jsem sílu se tím prokousat do konce. A skoky do podprogramů je taky lahůdka, za instrukcí call xxxx je třeba 6 adres pro větvení programu podle výsledku v podprogramu.
Jo, s tím jsem se u běžných výrobků upravených k nějakému konkrétnímu zařízení setkal už dřív, proto jsem se do toho plotteru ani nepustil. Ale k tomu jsem se ti tehdy tuším už přiznal. A dostat se k nějakému aspoň popisu struktury dat u Japonců se nedalo, ti, co to u nás oživovali, to znali jen jako černé skříňky propojené kouskem kabelu. O to, co se mezi nimi děje, se nezajímali. Konečně - na to nebyli vyškolení.
Podle mě jen pokud by to dělal nějaký odvážlivec. Ty počítače byly dělané do škol a tam také dodávány. IQ mělo tendenci se přehřívat, PMD bylo o něco lepší, ale stavět na tom nějaké řízení? Na to se daly koupit jiné stroje, které byly postavené na tom samém procesoru, ale přecijen spolehlivější. Navíc by bylo potřeba dobastlit nějaké porty, aby tím něco řídit šlo.Crifodo píše:Byly někde v profesionální oblasti použit(eln)é ty školní počítače a la IQ, PMD v té hrdinné době koncem 80tek? aniž by to bylo hraní si.
Myslím nějaké řízení, sběr dat atd.