Dotaz na parametry PL504 jako nf zesilovače

[FandaNew]

Neřešil jste někdo náhodou optimální Ra u elektronky PL504 při jejím využití jako nf zesilovač?
Řeším to, protože jsem s ní postavil jednočinný zesilovač ve třídě A a zjišťuji, že výstupní trafa, která mají impedanci primáru kolem 2 kohmů k ničemu nejsou. Zatím nejlíp mi chodí malé trafíčko Radiovox VT40 připojené na primár. vinutí o Z=600 ohmů, ale bohužel, nezkresleně jen od cca 400Hz a navíc se při 5W výkonu pěkně hřeje - vzhledem k velikosti a konstrukci trafa není divu. Tak si chci nechat navinout nějaké jiné, které by bylo šité na míru a proto potřebuji znát Ra.
A ano, vím, že s PL504, která je primárně určená pro řádkové rozklady TV (proto nemá uvedeno v datasheetu Ra), žádnou HI FI parádu neudělám, ale pro nějakou punkovou konstrukci se mi líbí zvlášť vyvedená anoda, tak mi, prosím, moc nevytýkejte, že s PL504 ztrácím čas. Děkuji předem za info i pochopení.

[Crifodo]

Jednočinný konec těžko udělá nějakou parádu.
Tohle znáš? http://k15.🤐.cz/lampy.php

[FandaNew]

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.4e) a 4f)
Hill

Jj, znám, hezká konstrukce, ale neřeší můj problém.

[ok1hga]

a tohle tvůj problém řeší ?

Kód: Vybrat vše

Ra je zatěžovací odpor elektronky, bývá uvedený v katalogovém listu a podle něj se navrhuje výstupní transformátor, "lze vycházet" ze vztahu Ra=Ua/Ia

zdroj

[FandaNew]

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána. Používej konečně tlačítko nad a pod vláknem!
Hill
Hm, to jsem taky načetl, při limitním Ua 250V a Ia 250mA to je 1kohm, ale nejsem si jist, jestli to odpovídá optimu - znejisťuje mi to "lze vycházet". Mě se zdá, že by to mohlo být i trošku méně, ale jistý si nejsem.
V každém případě díky.

[Hill]

Především, jestli má PL504 dovolenou maximální anodovou ztrátu 16 W, nemůžeš počítat současně s Ua=250 V a Ia=250 mA, jen to definuje ten zatěžovací odpor 1 k, s nímž se při klidovém proudu 125 mA přiblížíš právě k těm 16 W, a Ua = 125 V.
Jenomže to stále ještě uvažujeme jen stejnosměrný odpor vinutí, nikoli jeho impedanci primáru.
Ale je to lampa určená pro spínací účely (tady je toho o ní víc), nechal bych tomu raději ještě nějakou rezervičku pro případ odpojené zátěže na sekundáru.
Případné napěťové špičky by elektronce samotné nemusely ublížit (v režimu spínače až 7 kV je slušná odolnost), jenomže ty špičky nepůsobí jen na lampu, ale také na izolaci trafa a ostatní součástky.

[FandaNew]

Na tu povolenou anodovou ztrátu jsem úplně zapomněl, děkuji za připomenutí!

[FandaNew]

Hill - moc se omlouvám, dlouho jsem tu nebyl, tak jsem si to neuvědomil.
Fanda.

[EL34]

Jednočinný konec je ztáta času. Velké zkreslení, kvalitně vyfiltrovaný zdroj, velký složitý výstupák, malý výkon, životnost lampy bude zkrácená velkým proudem. s jednou EL34 je sinusový nezkreslený výkon jen asi 8W a to trvale topí 25W jen klid. proudem. Jaká je asi účinnost?.... Ten Ra není nějaká kritická hodnota, navíc je teoretická zatěžovací impedance lamp na primáru trafa daná Rz*převod^2. Rz navrhuješ 4 nebo 8 ohm nejčastěji. Impedance je těžko přesně 4 a 8 ohm v celém frekvenčním pásmu.
Pokud to má být k něčemu, tak bych se spíše soustředil na topologie vinutí a jejich prostřídání ke snížení rozptylové indukčnosti potpřípadě na kvalitu plechů. Dělat jednočinný výstupák je oser..

[samec]

Kedysi dávno, keď u nás ešte neboli bežne dostupné tranzistory na sieťové napätie (v TV sa používali tyristory), som chcel z nejakej PL50x poskladať spínaný zdroj 500W k zosilňovaču. Len tak, z čistej rebélie, lebo sa všeobecne vravelo že spínané zdroje sa kvôli rušeniu v zosilňovačoch nedajú použiť. A ja som nemal vreckové na 500W toroid.

Zaujímavé by však mohlo byť použitie PL50x v audio zosilňovači v spínanom režime. teda trieda D, či už ako analógová PWM, alebo digitálne riadené rýchlym procesorom.

[Crifodo]

Jednočinný konec je ztáta času.
...
Dělat jednočinný výstupák je oser..

Asi tak. Ale byly doby, kdy 10% zkreslení bylo akceptovatelné.
Zrovna mám rozložený Telefunken Atlanta kde ne moc úspěšně řeším mechanické problémy. Je tam 18W pentoda EL12, trafo má 20x32 průřez a asi 13 H primární indukčnost, výkon 8 W při neznámém zkreslení. Tam je ovšem dost nestandardní buzený reproduktor asi 250 mm s odporem kmitačky okolo 1 Ω. Anodový proud 72 mA. Technika 80 let stará.

[rudolf02]

No, já nevím, asi jsem trouba.
Zde je charakteristika PL504
http://www.datasheet-pdf.com/PDF/EL504- ... ps-1035140
Jak na to koukám, tak je charakteristika pěkně nelineární. Podobně jak je výše uvedeno, doporučuji pušpul ve třídě AB, tím by se nelinearita mohla slušně srovnat. Jinak Ra podle zvolené zatěžovací přímky (Umax, Imax).
Dík za opravy.

[warp]

Jen pro motivaci, dal jsem do "strýčka" najít Amplifier with PL504 a našlo mi to mnoho odkazů na konstrukce zesilovačů, většinou se dvěmi lampami ...

[danhard]

PL504 buď jako trioda, nebo tetroda s malým Ug2 (150-170V) a Ua (300-400V) v push-pull AB, nebo jako vertikální push-pull se 100V výstupem.

S každou lampu se dá udělat dobrej zesilovač, jen musíš přizpůsobit zapojení lampě a né jí nutit do nějakého stereotypu.

2xPL504 klidně 50W, 2xPL509 100W
2x GU50 50W, ale tam jsou jiná specifika.

Kolega silnoproudař už má s GU50 hotovo, konec s PL509 nás ještě čeká

[xsc]

Přesně, není lepší to udělat s PL509, která se pro tyto účely používá, dokonce se vyrábí EL509 bez anodové čepičky, takže schémata jsou.