Záhada s drátovou anténou a kryštálkou

[Artaban001]

Tu zmínku o superreakčním, neboli superregeneratívním přijímači (superregenerative reciever) jsem tu dal proto, protože dalším stupněm, jak snížit zatížení rezonančního obvodu je kladná zpětná vazba (pokud není k dispozici FET, a nechce se použít odbočky). A čím vyšší je kladná zpětná vazba, tím je zisk vyšší - až do okamžiku, kdy se to celý rozkmitá. Tohleto se řešilo u Audionů, ke kterýmu to tu směřuje. No a ten superreaktor toho rozkmitání využívá - je rozkmitáván a zablokován rázovací frekvencí, která vznika na RC obvodu v zapojení tranzistoru. Prakticky se používá dodnes na příjem u bezdrátových přenosů (zvonky, meteostanice, dálkový ovládání vrat) levnějšího sektoru.
Jinak dobrá stránka pro inspiraci je zde: http://www.b-kainka.de/bastel0.htm

[robos]

Čo je to za NDB RZ? Podľa REU Sharanga 643 alebo Rodez / Marcillac na 387 kHz. Iné RZ mi nenašlo.

Tak pardón, je to RP. Umiestnený vo vojenskom priestore Záhorie. Zrejme slúži pre letisko Kuchyňa.

[ok1hga]

Jinak dobrá stránka pro inspiraci je zde: http://www.b-kainka.de/bastel0.htm

jj, jsou tam zajímavé návody
třeba:
https://www.b-kainka.de/bastel3.htm

[Hill]

...pardón, je to RP. Umiestnený vo vojenskom priestore Záhorie. Zrejme slúži pre letisko Kuchyňa.

Teda tento.

Jinak další krystalka, která využívá napájení jen pro obvod kladné zpětné vazby (odtlumení/Entdämpfung), nezávisle na detektoru, je například tady.
Obyčejná krystalka se z toho stane pouhým odpojením baterie, jen poklesne výkon (Leistung) a zhorší se selektivita (Trennschärfe).
Celý fígl spočívá v tom, že laděný obvod je normálně tlumený anténou a detektorem, takže jeho činitel jakosti Q je výrazně nižší, než by mohl mít, kdyby ho omezovaly jen vlastní ztráty. Zpětnovazební audion tyto ztráty kompenzuje z vnějšího zdroje tím, že do obvodu dodává zpět výkon, který je větším nebo menším podílem výkonu, který se z laděného obvodu ztrácí. Obvod se proto chová, jako by měl vyšší Q, čili se na něm při stejném buzení nakmitá vyšší napětí a jeho selektivita se zlepší. To nakmitané vyšší napětí se pochopitelně projeví za detektorem signálem s vyšší hlasitostí.
Když se to s kladnou zpětnou vazbou přežene a do laděného obvodu se vrací víc, než je potřeba ke kompenzaci ztrát, celé zapojení se rozkmitá, stane se z něj oscilátor neschopný přijímat, zato schopný vyzařovat anténou a zarušit široké okolí. To je jistá nevýhoda audionu.
Výhoda je v jednoduchosti a fakt, že vhodným nastavením stupně vazby se dá najít kompromis mezi citlivostí a šířkou pásma. Existovaly i přijímače, které neměly ani potenciometr hlasitosti, ta se nastavovala právě tou zpětnou vazbou, když to nešlo víc ubrat, byl tam na to odlaďovač místní stanice. Dlouhá léta byl proto audion oblíbeným zapojením i pro dálkový příjem, než ho vytlačil superhet, který je především daleko složitější, obvykle pažravější. A vlastně ani to není úplně přesné: někteří výrobci dali zákazníkovi na výběr: superhet, který byl drahý, i levnější audion, oba v podobných skříňkách, jen s jinými jmény, prostě vyráběli superhety i jedno- či dvouokruhové audiony souběžně.

[Crifodo]

Dlouhá léta byl proto audion oblíbeným zapojením i pro dálkový příjem, než ho vytlačil superhet, který je především daleko složitější

V původním pojetí audion ovšem byl v provedení s vakuovou triodou, pozdeji přibyla možnost s jfetem. Takže tam nebyla ta principiálně nevhodná protichůdná nutnost jednak budit aktivní (bipolární) součástku výkonem, jednak ji provozovat v nešikovné části charakteristiky, pokud jde o mizivé signály na hraně příjmu.
Kromě Kainky se různé originální bastly tvořily v zemích bývalého SSSR ze známých důvodů, jednak díky teritoriu větší důraz na AM, jednak díky velikosti populace větší předpoklad výtěžnosti nápadů. Hodně toho posbíral svého času Jára Krysa na svém webu, už to sice asi neprovozuje ale vyskytovalo se pak někde jako archiv.

Taky k nám dorazila civilizace v podobě moderního zářného (hlavně do stran, na vozovku míň) perspektivního bezuhlíkového LED veřejného osvětlení, tak jsem zvědav jak to bude zářné i v AM pásmech...

[Artaban001]

Naštěstí jsem stihl tento archív stáhnout dřív, než stihl zmizet spolu z Ulozto.

[robos]

Ahojte,

blíži sa dlhá vianočná dovolenka, takže sa konečne vrátim k experimentom a bastleniu. Bude toho dosť.
Řvoucí lampy na našej ulici sú starého typu, prikladám fotku. V susednej dedine majú LED lampy a tie sú tiché. To meranie som robil už pred rokom, takže to teraz pečlivo zopakujem. Rádio do batohu, sluchátka na uší a pochodiť od lampy k lampe a okolo rozvodných skriniek. Myslím, že aj lampy rovnakého typu dávajú dosť odlišné hladiny rušenia.
Vďaka na tie odkazy na konštrukčné stránky. Možno z toho niečo vyskúšam, ale je to veľké pole...

[barnodaj]

Dost je toho taky tady:

http://hellsoft.cz/ok1ike/

[Crifodo]

Ke krystalovým sluchátkám:
http://ftp.nagano.cz/casopisy/radioamat ... 20(203-234).pdf
na straně 220 je popis výroby, plus nějaké poznámky o použití pro krystalku a prahu slyšitelnosti atd.

[Artaban001]

To spíš v dnešní době vyjde dostupnější vyrobit klasický sluchátka - cívka jde vykuchat z relé, nějaký feritový magnet na "předepnutí" jádra taky sežene. A nebo využít piezodisky z hodinek, nebo za 30 Kč z GM.

[robos]

Nestíham vstrebávať námety. Ešte som nevyriešil problém s miznutím Soltu, neskúsil som audio transformátory atď. Postupne. Len mrzí, že všetko môžem skúšať iba systémom funguje/nefunguje. Nemám prístroje, ktorými by som mohol objektívne porovnať vlastnoti zapojení a pod
Asi je načase začať riešiť osciloskop.

Čo sa týke zmiznutia Solt-u an krátku anétnu - čo tak zmerať frekvenčnú charakteristiku rezonančného obvodu s tou pripojenou krátkou anténou? BK124, cez malý C sa pripojiť na rez. obvod s pripojenou anténou a za detektorov zmerať celú krivku (od 500 khz do 1 MHz). Možno na 540 kHz bude vyrazný pokles oproti maximu. Pridávam na zoznam, lebo nič lepšie ma nenapadá.

[Crifodo]

Na to by snad mohl stačit nějaký ručkový měřák s vyšším vstupním odporem (UNI11e?) a měřit usměrněnou modulaci.
Zajímavá je ale jiná věc, podle webových rádií resp. spektrogramů, současné DV a SV vysílače ve volném prostoru používají podstatně větší šířku pásma než nařízených 9 kHz, namátkou Poláci na 225 kHz a cosi na 1458 kHz, "britské" rádio 12 až 14 kHz. Přitom komerční rádio často ořezává i těch 9 kHz šířku. Kossuth radio na 540 má korektních 9 kHz.

[Crifodo]

Dost je toho taky tady:

a nebo přímo k pramenu, na který se odkazujou Krysatec i OK1IKE
Поляков В. Т. - Техника радиоприема, простые приемники АМ сигналов
https://433.com.ua/forum/index.php?topic=14921.0

[robos]

Kedysi veľmi dávno mi niekto vysvetľoval, že AM vysielače vysielajú v skutočnosti so šírkou 12 kHz. Je dosť možné, že to bolo na prednáške alebo na cvikách.

[Crifodo]

Kdysi dávno (zdroj asi nenajdu) se údajně modulovaly středovlnné vysílače podle Gaussovy křivky, takže čím vzdálenější přijímač od vysílače, tím menší šířka pásma (a bez rušení v rastru 9 kHz). Předpokládalo to ale přijímače se širokou nebo proměnnou šířkou pásma mf, což některé měly.