Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
workhard píše:...takze mame hlinikove kable a hnijuce zelezne rurky na vodu a plyn.
tie bronzové ventily a železné rúrky na vodu a plyn hnijú už 60 a viac rokov a stále nie a nie zhniť úplne. Kdežto taký moderný guľový ventil po dvoch rokoch nezavrieš... A ani v správach nieje dennodene že praskajú plynové stupačky. Pri pohľade na dnešné medené rozvody plynu, lisované pracovníkmi inostrancami neviem, neviem, akú budú mať životnosť..
Vážně jsi ještě neviděl prorezlou rouru na vodu? To jsi toho fakt ještě moc neviděl.
U nás boli železné stúpačky 40 rokov. A celý ten čas nás vytápali susedia z hora niekedy aj cez niekoľko poschodí, a tiež stále kvapkal niekomu odpad, takže rúra na studenú vodu bola fakt solídne hrdzavá. Ale držala, a keď ich menili tak som pozeral že mala ešte slušnú šírku steny. Železné rúry na plyn boli nezničiteľné, akurát tými mosadznými ventilmi bolo treba občas pohnúť, inak zatuhli a už nešli. Ale kto by hýbal ventilom na plyn schovaným za šporákom, ku ktorému sa inak nedá dostať, len keď sa vyberie von šporák? Teraz čo dali medené rúry, tak tomu moc neverím, podľa mňa to neskončí dobre. Po prvej "nehode" sa vyhlási že ich treba meniť každých x-rokov a budeme v prdeli.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
Vidím, že sa tu rozprúdila politická debata a to som ešte nenapísl, prečo sa to pýtam. Skôr, než z ekonomicko-hospodárskych dôvodov, mám pocit, že meď bolo na plyn zakázané používať kvôli obsahu síry v plyne, ktorá s meďou reaguje. A že neskôr sa kvalita plynu zlepšila alebo sa nejako odsíruje, plus ktomu voľnejšie západné normy... Chcelo by to pozrieť nejaké staré plynárske normy, ako to bolo. Gúgeľ je senilný, pamätá si len máločo staršie ako 3 roky. Dúfal som, že niekto tu to bude vedieť.
Nejsem sice plynař, ale snad až do převratu, na našem území dominoval svítiplyn. Ten se vyráběl vháněním vodní páry a vzduchu do rozžhaveného uhlí v uzavřené nádobě. Tuším, se jí říkalo retorta. Tím vznikal koks a směs metanu, vodíku, kysličníku uhelnatého a snad i sirovodíku, oxidu uhličitého, dusíku, aromatických uhlovodíků, a dalších méně významných složek. Z podstaty výroby, byl svítiplyn vlhký a plynárna tu vlhkost plynu v plynovodech udržovala přidáváním páry z parních generátorů. K jeho rozvodům se tehdy používaly ocelové trubky, spádované směrem k plynovodu, případně opatřené jímkami, pro oddělení vznikajícího kondenzátu, čistícími T-kusy… Jako uzávěry se používaly, asi do průměru 80 mm, mosazné kuželové kohouty. Větší, než 3" kohouty, jsem na rozvodech plynu neviděl.
Možná, právě pro toto složení svítiplynu, byla v rozvodech svítiplynu preferována ocel před mědí.
V místech, zásobovaných směsí propan-butan z tlakových lahví, bylo možno i před převratem používat i měděné potrubí. To však byly spíše ostrovní systémy.
Ruský zemní plyn obsahuje přes 95% metanu a je suchý. Možná proto se s jeho nástupem v ČR, začaly používat v domovních instalacích též měděné trubky.
Na rozvod plynu sa donedavna mohlo pouzivat len ocdlove potrubie. Ako armatury sa mohlo pouzivat vsetko, co bolo schvalene na horlave plyny resp zemny plyn. Cize potrubie len ocelove a armatury akekolvek schvalene, aj keby boli drevdné.
