Záhada s drátovou anténou a kryštálkou

[Hill]

Ono to bylo trochu jinak - vysílané spektrum bylo obvykle o něco širší, než 9 kHz. Kmitočty byly přidělené tak, aby kmitočtově blízké vyslače byly navzájem geograficky vzdálené, což přes den dobře vyhovovalo. Zato večer a v nočních hodinách už vznikaly potíže se vzájemným rušením.

[ok1hga]

jak to celé vlastně vzniklo . . .
zajímavé čtení !

. . . a jak to pokračovalo

[robos]

zajímavé čtení !

Naozaj zaujímavé čítanie a raritné fotky. Dávam si do záložiek.

Keď sa chcem vrátiť k experimentovaniu a skúsiť rámovú antén, musím najprv oživiť tranzistorák Signál 403. Iný nemám. Kúpil som ho kedysi lacno na Aukre. Predchádzajúci majiteľ vybral potenciometer, ale hlavne sa vŕtal v oscilátorových cievkach. Vydlabal vosk a zlomil konce feritových jadierok. Keď to zmení frekvenciu oscilátora, tak to bude mať vplyv na citlivosť. Ale na pokusy to možno bude stačiť.

Schéma k tomu tranzistoráku ma zaskočila. Také čudo-judo som nikdy nikde nevidel. Ak sa nemýlim, jednosmerná väzba z MF tranzistora do zmiešavača... žeby teplotná stabilizácia? Nízkofrekvenčný stupeň je tiež ako labyrint. Kuriózne zapojený V10. Ktorý je vlastne koncový tranzistor? Autotransformátor je pripojený cez odpor 1k5? Pracuje to v triede A?? Pre mňa je to prapodivná schéma. Tak uvidím, či sa mi podarí oživiť túto mrtvolku a trochu s ňou poexperimentovať. Mám na to iba BK124 a šroubovák..

[rnbw]

Kup nejake nerozvrtane radio a toto odloz (alebo vyhod).

[ok1hga]

Signal 403 manual
zajímavé rádijko !

[rnbw]

Mal to kedysi otec a nikdy to poriadne nehralo. Hodinky tusim tiez nefungovali. Najlepsi bol na tom asi zaujimavy design.

[robos]

Kup nejake nerozvrtane radio a toto odloz (alebo vyhod).

Nakoniec možno zisítím, že si mal pravdu. Ale aspoň ho skúsim oživiť.

[Hill]

...Také čudo-judo som nikdy nikde nevidel. Ak sa nemýlim, jednosmerná väzba z MF tranzistora do zmiešavača... žeby teplotná stabilizácia? Nízkofrekvenčný stupeň je tiež ako labyrint...

Ta vazba tam řeší především dvě věci: zavádí předpětí pro diodu (je křemíková!) a současně přes tranzistor oscilátoru V2 zavádí AVC. Nakonec by se na V1 a V2 dalo pohlížet i jako na proudové zrcadlo.
Ten koncák je jen nepřehledně nakreslený, jinak je to pušpul - výstupní autotrafo se budí emitory V12 a V7, jeho proud na mínus se ale neuzavírá přímo z kolektoru, ale přes bázi a emitor V9.
Takto zapojený konec byl ve více rádiích, i bez hodinek. Škoda, že nepamatuju, jak se to tenkrát jmenovalo, na čem jsem se vyvztekal, však to je nějakých 40 let... pamatuji jen, že s našimi tranzistory na konci to hrálo jen v úzkém rozsahu napětí baterie (buď hrály, nebo hřály), zatímco s těmi jejich to fungovalo od 6 do 11 V. Jestli konec víc zkresloval, to se stejně nedalo uchem poznat, ale nepřestalo to hrát. Ale pravda, moc k poslouchání to nebylo.

[Crifodo]

Na celý rádio univerzální nf tranzistor
"Stejnosměrná vazba" je AVC, nic divného.
Jak řečeno výše, rádio s rozlámanými jádry je napůl předurčeno k recyklaci.
Ne že by to nešlo zprovoznit, ale efekt vidím sporný pro předkládaný účel.
Malá nepodrobná stupnice, malý a málo účinný repráček, malá a nízkoživotnostní baterie. I když tyhle ruské krabičky tradičně žerou v klidu polovinu až třetinu co jiné.
Za podobný směšný obnos se dá sehnat nějaká ta Selga, Okean, Riga, Selena, na články AA, s dlouhou feritkou a velkou stupnicí, s dobrou reprodukcí. Případně novější nějaký ten Boy od Grundiga nebo nedávno zmiňované Domino/Arioso.

[EKKAR]

Voni ruSSácký konštruktéři uměli využívat zapojení "do mrtě", právě proto i používali hojně oddělovací, budicí a výstupní trafa, protože jim to umožňovalo z malejch proudů získávat relativně vysoký akustický výkony, i když kvalita přenosu šla do kopru - u nich ně nádo kvality, hlavně když to bylo srozumitelný pro propagandu ... I proto jejich rádia hrály i když už z baterek zbejvala jen hrouda salmiakovejch krystalů prorůstajících zbytkama zinkovejch kalíšků a kontaktních pružin...

[robos]

Na celý rádio univerzální nf tranzistor
"Stejnosměrná vazba" je AVC, nic divného.

Bol som zvyknutý vidieť v schémach na začiatku reťazca AVC detekčnú diódu. Tu sa odvádza riadiace napätie cez R12 priamo z kolektora MF tranzistora. To znamená, že počítali s usmernením MF signálu na nelinearite tranzistora?
Prečo nie. Ale nikdy som to takto nevidel. Otázka je, ako je to efektívne, či to malo nejaké výhody. To sa ale nedozvieme bez presnejších meraní.

[ok1hga]

tady je tento konec namalován trochu srozumitelněji . . .
. . . i s předělávkou na normální komplement.

schemata některých dovážených přijímačů do ČSSR

[Crifodo]

Tu sa odvádza riadiace napätie cez R12 priamo z kolektora MF tranzistora.

řídicí napětí pro AVC jde přes R25 z detekční diody, dál na bázi V5 a td.

[robos]

Ja mám na mysli jednosmernú väzbu s kolektora V5 cez delič R12/R9 na bázu V2. Toto napätie je vyfiltrované až na js. zložku pomocou C18. Nerozumiem tomu, prečo sa predpätie pre V2 získava z kolektora MF tranzistora. Keď klesne napätie kolektora V5 vplyvom oteplenia, tak V2 sa viac zatvorí. Iný efekt v tom nevidím, ale zmyslu toho nerozumiem.

[Hill]

Teplotní stabilizaci do toho netahej, tam je V5 využívaný k realizaci více funkcí, cosi jako reflexní zapojení: větší detekované napětí za V11 způsobí pokles napětí na C30 a C23. Tím klesne DC proud do báze V5, ten začne přivírat, čímž stoupne ale DC napětí na jeho kolektoru, aby přes R19 ten proud dorovnal, a jako důsledek posuvu pracovního bodu V5 se sníží zisk mf stupně. To je AVC v mezifrekvenci.
To DC napětí z kolektoru V5 se vyfiltruje R12, C16, C18 a řídí tranzistor oscilátoru V2. Tento tranzistor nejen, že kmitá, ale je stejnosměrně součástí proudového zrcadla, jehož protějšek tvoří tranzistor vf zesilovače a směšovače V1. Poměr proudů V1 a V2 (součet emitorových DC proudů je téměř konstantní), se ale projevuje změnou úrovně směšovacího produktu na kolektoru V1, čili takto tam funguje AVC i v prvním stupni.
Ano, v tomto ohledu dokázali konstruktéři dostat z mála aktivních prvků maximum.