Z akou vypoctovou tech. ste prisli do kontaktu za socializmu
Zde budou výběrově umístěny vzpomínky, manuály a popisy dnes už vesměs neaktuálních zařízení a další historické materiály, které se tématicky nevejdou do sekcí "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů" či "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy"Moderátor: Moderátoři
Jo, bulharský magnetopáskový jednotky, bulharský 30MB disky, Aritmáckej snímač děrnejch štítků. Řádkový rychlotiskárny tam jsou dvě stejný ale nejsou to rusáci a jedna, s tou boční přístavkou je dederón. Ty otevřený bedny jsou řadiče disků a pásek. Pak tam je vidět panel procesoru. Nejsem si na beton jistej, ale nejspíš to bude EC1040 s nějakejma dobastlenejma doplňkama. Snad to jmenovec zde na fóru potvrdí nebo vyvrátí, jako žáček chodil do střediska s EC1040, kde makali jeho rodiče.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Toto som pred časom omylom dal do vlákna Polovodičová archeologie, tak to presúvam sem.
Originál americká (120V) IBM 5152 tlačiareň z legendárnej IBM 286 PC zostavy. V mojom PC bola len jedna disketovka, namiesto druhej bol 27MB disk. Tlačiareň ešte mala drôtený držiak papiera, ale spoluobčania ho vzali do šrotu. Tlačiareň som používal ešte k nejakému pentiu. Diplomovku som už tlačil na LASERovke. Zbytok 286-ky šiel pre nedostatok miesta do smetia.
EDIT: Pre poriadok, aby som neuvádzal do omylu, ešte doplním, že pôvod tej zostavy sú ranné osemdesiatky, ale ja som k nej prišiel až koncom deväťdesiatok kvôli tej tlačiarni.
Originál americká (120V) IBM 5152 tlačiareň z legendárnej IBM 286 PC zostavy. V mojom PC bola len jedna disketovka, namiesto druhej bol 27MB disk. Tlačiareň ešte mala drôtený držiak papiera, ale spoluobčania ho vzali do šrotu. Tlačiareň som používal ešte k nejakému pentiu. Diplomovku som už tlačil na LASERovke. Zbytok 286-ky šiel pre nedostatok miesta do smetia.
EDIT: Pre poriadok, aby som neuvádzal do omylu, ešte doplním, že pôvod tej zostavy sú ranné osemdesiatky, ale ja som k nej prišiel až koncom deväťdesiatok kvôli tej tlačiarni.
- Přílohy
-
-
Naposledy upravil(a) samec dne 27 lis 2025, 09:42, celkem upraveno 1 x.
No, když se už to vlákno vytáhlo - takže za socíku:
profesionálně:
- ICL 4-70
- IBM360
- M6000, M7000 - ruské klony HP, nemělo to zásobník, při skoku na podprogram se na začátek jeho kódu zapsala návratová adresa
- GH210 - anglické magnetopáskové terminály s modemem
- EC1033, EC1045
- SM4-50, SM 4-20,PDP11-30, PDP11-40, PDP11-70 (fa DEC) a OS DOS-RV
- multiprocesorový systém na Z80 s turbo-DOS
- nějaký další založený na Z80, jehož jméno už si nepamatuji
a k tomu fůra všelijakých periférií atd. včetně bubnových tiskáren, magnetických bubnů a děrných pásek a štítků.
a doma:
- Atari 130XE + disketa 1050 + disketa SF314 + tiskárna 1029
- Atari 1040 STE
- PMD85, Didaktik Gama - kroužek výpočetní techniky pro děti školou povinné
- ZX Spectrum
- Sharp MZ800
Ze začátku jako technik, pak jsem na většině něco naprogramoval.
profesionálně:
- ICL 4-70
- IBM360
- M6000, M7000 - ruské klony HP, nemělo to zásobník, při skoku na podprogram se na začátek jeho kódu zapsala návratová adresa
- GH210 - anglické magnetopáskové terminály s modemem
- EC1033, EC1045
- SM4-50, SM 4-20,PDP11-30, PDP11-40, PDP11-70 (fa DEC) a OS DOS-RV
- multiprocesorový systém na Z80 s turbo-DOS
- nějaký další založený na Z80, jehož jméno už si nepamatuji
a k tomu fůra všelijakých periférií atd. včetně bubnových tiskáren, magnetických bubnů a děrných pásek a štítků.
a doma:
- Atari 130XE + disketa 1050 + disketa SF314 + tiskárna 1029
- Atari 1040 STE
- PMD85, Didaktik Gama - kroužek výpočetní techniky pro děti školou povinné
- ZX Spectrum
- Sharp MZ800
Ze začátku jako technik, pak jsem na většině něco naprogramoval.
Tak já za bolševika:
Ve škole nic.
V práci nic.
Doma nic.
U jednoho spolužáka doma jsem viděl ZX Spectrum. Druhej mi na týden zapůjčil TI-58.
Až do svých třiceti (do roku 97) jsem byl výpočetní technikou nepolíbený panic, a neměl jsem tušení k čemu je vůbec dobrá. K ničemu jsem ji do té doby nepotřeboval.
Ve škole nic.
V práci nic.
Doma nic.
U jednoho spolužáka doma jsem viděl ZX Spectrum. Druhej mi na týden zapůjčil TI-58.
Až do svých třiceti (do roku 97) jsem byl výpočetní technikou nepolíbený panic, a neměl jsem tušení k čemu je vůbec dobrá. K ničemu jsem ji do té doby nepotřeboval.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Zajímavé vlákno. Nejprve to byla kalkulačka ELORG 60 v 5. třídě ZŠ. Zajímavá byla v tom, že byla čistě solární. Takže když se panýlek zastínil, ztratila šťávu. Po jeho odkrytí mnohdy najela v náhodném stavu. Na displeji se objevily nesmysly, kterých jinak nešlo dosáhnout. Když se to nevynulovalo, ale "pokračovalo v příkladu", chvilku ji trvalo, než se zcela vzpamatovala. Hodně mě to bavilo.
V posledních ročnících jsme si na konci školního roku půjčovali stavebnice Logitronik. Abychom se zabavili, protože už se neučilo. Tehdy jsem poprvé v životě viděl na vlastní oči integrák! MH7400. Byl jsem překvapen, jak je malinký! Znal jsem ho jen podle fotky z nějaké knížky, kde byl na fotce a vypadal na ni podstatně větší. Ulomil jsem mu nohu, když jsem ho zvědavě doloval z patice
A zrovna napájecí. Ještě jsem mu nerozuměl, tak jsem v přiložených schématech hledal zapojení, kde by ten vývod nebyl použitý. No samozřejmě - byl použitý ve všech! To mě mrzelo. Taky jsem tam odpravil jednu LEDku. Tech Logitroniků bylo víc. Poprvé na mě vyšla krabice, kde bylo upozornění, že LED se nemá zapojovat bez odporu. Ok. Nebudu. Příště jsem však dostal krabici, kde LED taky byly, ale bez upozornění. Zaradoval jsem se: "Tak to vyzkoušíme, když tady se to může." No, plochá baterka udělala svý 
Ale asi už nebyla moc v kondici, bo to chvilku trvalo. LEDka svítila o něco víc a světlo jako by se uvnitř trošku posunovalo nebo propadalo hloubš. No a pak zhasla.
V 8 třídě jsem se dostal k PMD 85. Bylo nás pár nadšenců, hráli jsme na tom hry (hodina týdně pro všechny), počík byl jeden. Na každého vyšlo pár minut. Zaujalo mě že se dá programovat. Půjčil jsem si od učitele nějakou příručku o Basicu a doma si dělal výpisky. Opisoval jsem toho hodně, takže to trvalo, až už se po ní začal shánět. Škola za chvíli skončila, tak jsem pak chodil na C2717 do DDM. Všichni tam hráli hry a já se svým sešitkem pronikal do tajů programování.
Na škole pak taky byly Consuly. Mohl jsem u nich sedět asi hodku až dvě týdně. Většinu času jsem strávil přepisem prográmků, které jsem vymýšlel doma. Postupně jsem udělal i pár her. Spolužáci je někdy i hráli. Některé
V DDM měli hromadu vadných PMD, ale kvůli nějakému papírování mi nebyli schopní, nebo ochotní, jeden prodat. Nakonec jsem zoufale koupil ZX Spectrum. Jako jo, hezké, barevné, spousta her, ale prostě hračka. Především mi vadilo málo pixelů na obrazovce. Pak taky absence jakýchkoliv portů, mimo systémový konektor. A pak klávesnice - zadávat příkazy na 1 stisk mi přišlo moc předpřipravené a omezující.
PMD se mi povedlo sehnat až později. Přiupravil jsem si k němu jakýsi monochrom IBM monitor. Zelený, to byla šupa, ostrý a čistý obraz, jako u Zbrojováčku. Jen ještě ta hrozná klávesnice. Povedlo se mi koupit Consuláckou XT, celou jsem ji uvnitř předrátoval a připojil místo té tříbarevné parodie. Pak se mi povedlo dobře koupit tiskárnu Consul. Takovou tu těžkou ludru co byla ve školách, jen v modernější verzi. Měla 11 jehilček, dvě barvy, dva mikroprocesory 8080, vlastní autodiagnostiku, na čelním panelu červené číslicovky, uměla zmenšovat, zvětšovat, otáčet tisk... Byl jsem z ní úplně nadšený. S PMD si nerozuměla, musel jsem ji trošku upravit a napsat si pro ni malou rutinu ve strojáku. Propojit však šla jen obyčejnou dvoulinkou. Tiskl jsem na ní z Kaswordu2717. Když tiskla, tak jezdil i stolek, na kterým stála
Byla dobrá na taháky, uměla až 6 řádků na cm. Byla to luxusní sestavička.
Jenže pak přišly PC. Ne že by nebyly zajímavé, ale už to nebylo to pravé bastlení. Ty už vyjmenovávat nebudu. Ani si je nepamatuju, těch už pak bylo hodně.
V posledních ročnících jsme si na konci školního roku půjčovali stavebnice Logitronik. Abychom se zabavili, protože už se neučilo. Tehdy jsem poprvé v životě viděl na vlastní oči integrák! MH7400. Byl jsem překvapen, jak je malinký! Znal jsem ho jen podle fotky z nějaké knížky, kde byl na fotce a vypadal na ni podstatně větší. Ulomil jsem mu nohu, když jsem ho zvědavě doloval z patice
A zrovna napájecí. Ještě jsem mu nerozuměl, tak jsem v přiložených schématech hledal zapojení, kde by ten vývod nebyl použitý. No samozřejmě - byl použitý ve všech! To mě mrzelo. Taky jsem tam odpravil jednu LEDku. Tech Logitroniků bylo víc. Poprvé na mě vyšla krabice, kde bylo upozornění, že LED se nemá zapojovat bez odporu. Ok. Nebudu. Příště jsem však dostal krabici, kde LED taky byly, ale bez upozornění. Zaradoval jsem se: "Tak to vyzkoušíme, když tady se to může." No, plochá baterka udělala svý Ale asi už nebyla moc v kondici, bo to chvilku trvalo. LEDka svítila o něco víc a světlo jako by se uvnitř trošku posunovalo nebo propadalo hloubš. No a pak zhasla.V 8 třídě jsem se dostal k PMD 85. Bylo nás pár nadšenců, hráli jsme na tom hry (hodina týdně pro všechny), počík byl jeden. Na každého vyšlo pár minut. Zaujalo mě že se dá programovat. Půjčil jsem si od učitele nějakou příručku o Basicu a doma si dělal výpisky. Opisoval jsem toho hodně, takže to trvalo, až už se po ní začal shánět. Škola za chvíli skončila, tak jsem pak chodil na C2717 do DDM. Všichni tam hráli hry a já se svým sešitkem pronikal do tajů programování.
Na škole pak taky byly Consuly. Mohl jsem u nich sedět asi hodku až dvě týdně. Většinu času jsem strávil přepisem prográmků, které jsem vymýšlel doma. Postupně jsem udělal i pár her. Spolužáci je někdy i hráli. Některé
V DDM měli hromadu vadných PMD, ale kvůli nějakému papírování mi nebyli schopní, nebo ochotní, jeden prodat. Nakonec jsem zoufale koupil ZX Spectrum. Jako jo, hezké, barevné, spousta her, ale prostě hračka. Především mi vadilo málo pixelů na obrazovce. Pak taky absence jakýchkoliv portů, mimo systémový konektor. A pak klávesnice - zadávat příkazy na 1 stisk mi přišlo moc předpřipravené a omezující.PMD se mi povedlo sehnat až později. Přiupravil jsem si k němu jakýsi monochrom IBM monitor. Zelený, to byla šupa, ostrý a čistý obraz, jako u Zbrojováčku. Jen ještě ta hrozná klávesnice. Povedlo se mi koupit Consuláckou XT, celou jsem ji uvnitř předrátoval a připojil místo té tříbarevné parodie. Pak se mi povedlo dobře koupit tiskárnu Consul. Takovou tu těžkou ludru co byla ve školách, jen v modernější verzi. Měla 11 jehilček, dvě barvy, dva mikroprocesory 8080, vlastní autodiagnostiku, na čelním panelu červené číslicovky, uměla zmenšovat, zvětšovat, otáčet tisk... Byl jsem z ní úplně nadšený. S PMD si nerozuměla, musel jsem ji trošku upravit a napsat si pro ni malou rutinu ve strojáku. Propojit však šla jen obyčejnou dvoulinkou. Tiskl jsem na ní z Kaswordu2717. Když tiskla, tak jezdil i stolek, na kterým stála
Byla dobrá na taháky, uměla až 6 řádků na cm. Byla to luxusní sestavička.
Jenže pak přišly PC. Ne že by nebyly zajímavé, ale už to nebylo to pravé bastlení. Ty už vyjmenovávat nebudu. Ani si je nepamatuju, těch už pak bylo hodně.
Tak to máme hodně společného.mtajovsky píše:No, když se už to vlákno vytáhlo - takže za socíku:
profesionálně:
- EC1033
a doma:
- ZX Spectrum
- Sharp MZ800
Chronologicky:
• IQ151 (Gymnázium Písek)
• Sinclair ZX (u strýce, cca 1985..1986)
• SAPI-1 (při praxi v Elektropřístroji Písek)
• Sharp MZ-800 (zapůjčený domů, tehdy původně pořízený pro účely Jednoty Milevsko)
• IQ151 - "síťové" (učebna ČVUT Karlovo náměstí)
• Amiga 500, C64, Enterprise 64, Atari 800XL (záleží, co měli studenti na kolejích)
• EC1033 (v prvním zaměstnání - ÚVVEŘ Písek)
• SMEP (tamtéž, ovšem vždycky jen uctivě "z velké dálky")
• PC-XT, PC-286 (tamtéž, bytelné desktopy, údajně jich v jihočeském kraji tehdy mnoho nebylo)
• ADT (ZVS Vyškov)
No a po převratu nastalo odcházení
(v Jednotě měli před likvidací starší techniky nasazený Robotron 1715 i Sharp MZ-800) a přišla spotřebka (první PC, tehdy drahá krako jáva) a já si celá devadesátá léta myslel, že jsem v republice zůstal s osmibity sám. Starší stroje (a související lidé) se začaly znovu vynořovat přibližně po roce 2002, před první Nostalgia párty 2003 (dnes Bytefest).moje první kalkulačka byla Polytron 6004 z tuzexu, pak sinclair ZX spectrum, dvojšachtový robotron PC atd.
Ale chci se zeptat na něco jiného. Někdy v r 1965 nebo kolem jsem viděl študáky VŠ už nevím jakou školu, motali feritové paměti. Nejsem si jist ale mám dojem že ty ferity byly ve tvaru kosočtverce a měli 3 otvory, prostřední byl největší a zbylé dva byly menší a stejné.
Nikdy už jsem takové ferity neviděl a google taky neví.
Úpřimně nevím jestli je to možné anebo fantazíruji. Už je to nějaký pátek ..
Máte někdo povědomost jestli takové ferity existovali ?
Ale chci se zeptat na něco jiného. Někdy v r 1965 nebo kolem jsem viděl študáky VŠ už nevím jakou školu, motali feritové paměti. Nejsem si jist ale mám dojem že ty ferity byly ve tvaru kosočtverce a měli 3 otvory, prostřední byl největší a zbylé dva byly menší a stejné.
Nikdy už jsem takové ferity neviděl a google taky neví.
Úpřimně nevím jestli je to možné anebo fantazíruji. Už je to nějaký pátek ..
Máte někdo povědomost jestli takové ferity existovali ?
S těma feritama nevím, ale když si vzpomenu, jak vypadala feritová ROMka mikroinstrukcí nebo mikroprogramu (už přesně nevím) na EC1033, tak tam by se asi toho moc nenadrátovalo. Vypadalo to jako na stůl nasypanej mák a rozhrnutej do jedný vrstvy. Feritová ramka byla polská a tu jsem za 10 let u EC1033 rozdělanou nikdy neměl. Nebylo proč, feritový pole byly na řídící desce nasazený na řadových konektorech a byly zcela pasivní. Ale buzení a vyčítání na řídící desce, tam se měnily trandy jak na běžícím páse.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
S čím jsem se před převratem a krátce po něm setkal, už jsem napsal nějak zkraje vákna. Včetně toho, nač mi bylo dovoleno sahat. Vždyť i první PC v práci se po šichtě zamykala v místnosti, které museli navařit na futra ještě panty na mříž, měly rozpis odkdy dokdy tam kdo může a občas to přišel zkontrolovat zmocněnec pro zvláštní úkoly, přitom dělal i inventuru disket, ty byly přísně evidované. Ale jen to dodržování rozvrhu, které se stejně brzy ukázalo být naprosto neefektivní, protože, jak jsem tehdy vypozoroval, když se to jeden den nedodělalo, druhý den se muselo začít znovu. Proto to omezení se zrušením zmocněnce zrušili taky.
V té době jsem měl už dva roky ZX Spectrum postupně rozšiřované (popis jinde dříve), pro vodohospodářku s Didaktikem jsem v Datalogu tvořil programy pro evidenci podzemních, povrchových a odpadních vod, zatímco energetik měl pro své účely Sharp MZ800, do toho jsem se mu nehrabal.
A pár popřevratových útržků: na jaře 1992 došlo na vypnutí écéčka v přízemí, udělaly se dny otevřených dveří pro zájemce, co si kdo vymontuje, a zbytek se v létě vyvezl do šrotu. Nakonec ani ten suvenýr - kartu s feritovou 4K RAM jsem si nakonec nenechal. Přitom někdo vzal vidlemi i archiv analýz výroby i mzdovky včetně dokumentace většiny hotových programů a nechal odvézt do sběru, čili pak se celý systém od analýz psal znovu.
Teprve v roce 1993 jsme na útvar techniků dostali PC AT s T602 a tuším Quattrem, to nám pak sebrala účtárna, protože bylo výkonnější, než to, co měli tam. Ale dali nám aspoň klíč, že tam "někdy můžeme".
Nějakou dobu trvalo, než jsme přišli na to, proč si účtařky na nás stěžovaly, že jim na tom kreslíme sprosté obrázky, protože ani admin v tom počítači žádné nenašel a taky byl za vola, který nás kryje - po T602 totiž zůstala přepnutá sada znaků, která měla místo přeškrtnuté nuly nulu s puntíkem uprostřed. A ty baby z toho byly jurodivé. A to jedna z nich jezdila Renaultem, to jí nevadilo, asi proto, že neměl v logu ani puntík...
V roce 1995 jsem konečně dostal vlastní PC (původně s Win 3.11) a od roku 1997 po školení v Německu jsem udržoval pracoviště se třemi SGI O2 (běhalo to na procesoru R50000 na 180MHz, ale proti PC s Intelem na mnohem vyšší frekvenci neuvěřitelně rychle, a musel se přiučit něco z OS Irix, protože tvůrci CAD/CAM programů nějak zapomněli zřídit v software přímou volbu zálohování na externí disk, který tam byl byl dodaný v rámci specifikace, ale jinak k ničemu, to šlo jen na magnetooptiku, nebo na CD-R, tak jsem jednou týdně musel vlézt zadem do systému a zkopírovat to v shellu). Po 11 letech nepřetžitého provozu došlo na vypnutí a stěhování, po němž se roztočil disk jen v jednom stroji a i ten se po několika měsících zadřel. To už jsme ale měli část téhož programového vybavení pod Linuxem na PC, ne dlouho. Zhruba ve stejné době nás majitel prodal Indům a následky přechodu na jejich programy pod Windows už nejsou moje starost, šílí z nich někdo jiný. To já jsem s těmi Silicony měl přímo pohodičku.
V té době jsem měl už dva roky ZX Spectrum postupně rozšiřované (popis jinde dříve), pro vodohospodářku s Didaktikem jsem v Datalogu tvořil programy pro evidenci podzemních, povrchových a odpadních vod, zatímco energetik měl pro své účely Sharp MZ800, do toho jsem se mu nehrabal.
A pár popřevratových útržků: na jaře 1992 došlo na vypnutí écéčka v přízemí, udělaly se dny otevřených dveří pro zájemce, co si kdo vymontuje, a zbytek se v létě vyvezl do šrotu. Nakonec ani ten suvenýr - kartu s feritovou 4K RAM jsem si nakonec nenechal. Přitom někdo vzal vidlemi i archiv analýz výroby i mzdovky včetně dokumentace většiny hotových programů a nechal odvézt do sběru, čili pak se celý systém od analýz psal znovu.
Teprve v roce 1993 jsme na útvar techniků dostali PC AT s T602 a tuším Quattrem, to nám pak sebrala účtárna, protože bylo výkonnější, než to, co měli tam. Ale dali nám aspoň klíč, že tam "někdy můžeme".
Nějakou dobu trvalo, než jsme přišli na to, proč si účtařky na nás stěžovaly, že jim na tom kreslíme sprosté obrázky, protože ani admin v tom počítači žádné nenašel a taky byl za vola, který nás kryje - po T602 totiž zůstala přepnutá sada znaků, která měla místo přeškrtnuté nuly nulu s puntíkem uprostřed. A ty baby z toho byly jurodivé. A to jedna z nich jezdila Renaultem, to jí nevadilo, asi proto, že neměl v logu ani puntík...
V roce 1995 jsem konečně dostal vlastní PC (původně s Win 3.11) a od roku 1997 po školení v Německu jsem udržoval pracoviště se třemi SGI O2 (běhalo to na procesoru R50000 na 180MHz, ale proti PC s Intelem na mnohem vyšší frekvenci neuvěřitelně rychle, a musel se přiučit něco z OS Irix, protože tvůrci CAD/CAM programů nějak zapomněli zřídit v software přímou volbu zálohování na externí disk, který tam byl byl dodaný v rámci specifikace, ale jinak k ničemu, to šlo jen na magnetooptiku, nebo na CD-R, tak jsem jednou týdně musel vlézt zadem do systému a zkopírovat to v shellu). Po 11 letech nepřetžitého provozu došlo na vypnutí a stěhování, po němž se roztočil disk jen v jednom stroji a i ten se po několika měsících zadřel. To už jsme ale měli část téhož programového vybavení pod Linuxem na PC, ne dlouho. Zhruba ve stejné době nás majitel prodal Indům a následky přechodu na jejich programy pod Windows už nejsou moje starost, šílí z nich někdo jiný. To já jsem s těmi Silicony měl přímo pohodičku.
Na SPŠE v Ječné jsme v sedmdesátkách měli v laborkách Cellatron SER2D. https://www.robotrontechnik.de/index.ht ... r/ser2.htm
Naprogramoval jsem na tom vyklepávání tehdy nějakého populárního rytmu na tiskárně, načež jsem za to byl z laborek vyhozen a měl jsem volno. A tím začala moje celoživotní posedlost výpočetní technikou.
Naprogramoval jsem na tom vyklepávání tehdy nějakého populárního rytmu na tiskárně, načež jsem za to byl z laborek vyhozen a měl jsem volno. A tím začala moje celoživotní posedlost výpočetní technikou.