Dobrý den,
v celé své amatérské nafoukanosti jsem se pustil do stavby měřiče elektronek. Celý měřič je v kovovém pouzdru a má 3 trafa v uzavřené, boxu. První trafo zajišťuje žhavení (AC), druhé trafo má dvě vinutí pro kladná napětí UG2 a UG4, a třetí trafo má také dvě vinutí pro UG1 a anodové napětí (viz přiložené schéma).
Snařil jsem se udělat jednotlivé části napájení co nejčistčí a proto jsem se snažil vytvořit co nejsilnější RC filtry aby bylo možné eventuelně měřit s pomocí audiosignálu.
Při měření triod i velkých (cca 60mA) je vše v pořádku, avšak při zapojení pentody vznikají v obvodu velké oscilace kolem anodového proudu kolem 30mA a výše. Mám trochu pocit, že problém se nachází ve filtrační části, ale nejsem si jistý. O konstrukci klasických zdrojů s reostatem jsem se toho nikde moc nedočetl. Určitě někteří z vás uvidí chybu a příčinu na první pohled.
Doplňji, že před elektronkou jsou ještě zařazené feritové prsteny na vodičích, které by se na oscilacích také mohly snad podílet...
Děkuji moc za případné podněty...
měřič elektronek - problém s oscilací - schéma
Moderátor: Moderátoři
měřič elektronek - problém s oscilací - schéma
- Přílohy
-
- schema zdrojové části
-
- měřič
Mám podobný stroj samodomo , ne ale tak pěkný. Měření strmých pentod
v dobrém stavu je problém - někdy to kmitá , a filtrací napětí se to nevyřeší. Podle mých pokusů to dělá indukčnost přívodů , a univerzálně blokovat to moc nejde , protože řada elektronek má rozložené přívody jinak .
U většiny mi pomůže zapojit svitek tak 22n přímo mezi g1 a k a s ním to vložit do patice. Ale mám tu pár EBL21 , které kmitají vždy v daném uspořádání .
v dobrém stavu je problém - někdy to kmitá , a filtrací napětí se to nevyřeší. Podle mých pokusů to dělá indukčnost přívodů , a univerzálně blokovat to moc nejde , protože řada elektronek má rozložené přívody jinak .
U většiny mi pomůže zapojit svitek tak 22n přímo mezi g1 a k a s ním to vložit do patice. Ale mám tu pár EBL21 , které kmitají vždy v daném uspořádání .
No, já nevím, tři zdroje? Asi hloupá úvaha, ale podívat se na země. Pentody mají solidní zesílení. Ještě mě maně napadlo, jaká je vlastně anodová zátěž (pracovní bod elektronky)?
A pokud kmitá (na jakém kmitočtu a co kmitočet mění) pak asi kladná zpětná vazba z výstupu na vstup (co stíněný přívod na G1). Možná zvážit i vazbu z G2 na G1.
Pokud je potlačen vliv G3 (brzdící mřížka), může případně nastat dynatronový jev, ten se ale projevuje poklesem Ia při růstu Ua, ale ne kmitáním.
A pokud kmitá (na jakém kmitočtu a co kmitočet mění) pak asi kladná zpětná vazba z výstupu na vstup (co stíněný přívod na G1). Možná zvážit i vazbu z G2 na G1.
Pokud je potlačen vliv G3 (brzdící mřížka), může případně nastat dynatronový jev, ten se ale projevuje poklesem Ia při růstu Ua, ale ne kmitáním.
ok1hga píše:kde ti to kmitá ? (kmitočet)
jak dlouhé máš přívody od těch blokovacích kondenzátorů k patici měřené elektronky ?
myslím že tam bude problém . . .
blokovací kondenzátory jsou hned u reostatů, takže k patici je to ještě cca 30-40cm kabelů. Je pravda, že na ty kondenzátory to reaguje, ale byly první, které jsem odpojil a zkusil to bez nich i v různých kombinacích zapojení a výsledek se moc nelišil a vždy se to rozkmitalo. Frekvenci změřím a napíši později. Na osciloskopu se to zobrazilo jako jeden "chumel", ale dál jsem to zatím nezkoumal...
Milan píše:Mám podobný stroj samodomo , ne ale tak pěkný. Měření strmých pentod
v dobrém stavu je problém - někdy to kmitá , a filtrací napětí se to nevyřeší. Podle mých pokusů to dělá indukčnost přívodů , a univerzálně blokovat to moc nejde , protože řada elektronek má rozložené přívody jinak .
U většiny mi pomůže zapojit svitek tak 22n přímo mezi g1 a k a s ním to vložit do patice. Ale mám tu pár EBL21 , které kmitají vždy v daném uspořádání .
no vlastně jsem se inspiroval starým měřákem, kterej jsem se rozhodl předělat. Tam se oscilace objevovaly také, ale při mnohem silnějších pentodách než teď, rozdíl tam byl snad jenom nižší filtrace jednotlivých napětí a že kabely vedly ve stažených svazkách. Teď jsem se naopak snažil o co nejkratší kabeláž "point to point" a skoro nikde nevedou kabely paralelně spolu. svitek zkusím....
- Přílohy
-
rudolf02 píše:No, já nevím, tři zdroje? Asi hloupá úvaha, ale podívat se na země. Pentody mají solidní zesílení. Ještě mě maně napadlo, jaká je vlastně anodová zátěž (pracovní bod elektronky)?
A pokud kmitá (na jakém kmitočtu a co kmitočet mění) pak asi kladná zpětná vazba z výstupu na vstup (co stíněný přívod na G1). Možná zvážit i vazbu z G2 na G1.
Pokud je potlačen vliv G3 (brzdící mřížka), může případně nastat dynatronový jev, ten se ale projevuje poklesem Ia při růstu Ua, ale ne kmitáním.
zdroje jsou rámem spojené se zemí, "-" všech zdrojů ( + u G1) jsou spojené na rám. Jinak pracovní bod elektronky je 45mA (6V6) tu jsem zrovna měřil, ale je to stejné i u jiných pentod.
Kladná zpětná vazba z výstupu na vstup, nebo mezi G1-G2? Je možné někde najít nějaké schéma jak to zapojit?
Je fakt, že problém bude asi někde nadfiltrací, jelikož jsem zkoušel jednotlivé zdroje nahradit vnějšímy a žádné zlepšení.
Lavac79 píše:.. Teď jsem se naopak snažil o co nejkratší kabeláž "point to point" a skoro nikde nevedou kabely paralelně spolu. svitek zkusím....
To je ale asi špatně, vzniká tím velká indukčnost a plocha smyčky. Anodové a katodové vodiče by naopak měly být blízko sebe.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!