Uzemnění přepěťovky u FVE
Moderátor: Moderátoři
Tohle mi zatím funguje OK ťuk, ťuk. https://sunevo.en.made-in-china.com/pro ... -5-Kw.html
Na mý dvanáctiletý FVE žádný přepěťovky, svodiče, jiskřiště ani zemění konstrukce na střeše není. Bouřek za tu dobu bylo bambilión a nic se nikdy nestalo. Střídač Piko je píchnutej přes podružný měření přímo do trojfázový čtyřkolíkový šestnáctky zásuvky a to je vše, co se na elektroinstalaci řešilo. Revizi elektro a hasičskou na to mám a nikdo nic nepřipomínkoval.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
nejlíp by to stejně pořešil šikovnej projektat a nebo jak tu bylo zmíněno s pomocí Kníšky.
Jinak ČR má snad jen 2 až 4,5 úderů blesku na 1km^2. což je sakra málo při rozložení na 365 dní. Samozřejmě pokud máš smůlu tak tě to flakne. Jinak ty přepěťovky jsou spíš kvůli naindukovanýmu přepětí než proti bleskovému proudu. Ten by měl právě krásně jít uzěměním do země a ne do instalace. Tam se jen naindukuje nějaké to přepětí, které by ale mělo právě podchytit ty přepěťovky a za každou třídou bude menší a menší až se dostaneš na takové se kterým si spotřebiče poradí. Ale jakmile ti tam bude jeden stupeň chybět a nebo bude blbě udělanej je to průser.
Ono ohledně uzemňování FVE maj i normy rozpory. jedna tvrdí uzemnit a druhá neuzemnit
Jinak ČR má snad jen 2 až 4,5 úderů blesku na 1km^2. což je sakra málo při rozložení na 365 dní. Samozřejmě pokud máš smůlu tak tě to flakne. Jinak ty přepěťovky jsou spíš kvůli naindukovanýmu přepětí než proti bleskovému proudu. Ten by měl právě krásně jít uzěměním do země a ne do instalace. Tam se jen naindukuje nějaké to přepětí, které by ale mělo právě podchytit ty přepěťovky a za každou třídou bude menší a menší až se dostaneš na takové se kterým si spotřebiče poradí. Ale jakmile ti tam bude jeden stupeň chybět a nebo bude blbě udělanej je to průser.
Ono ohledně uzemňování FVE maj i normy rozpory. jedna tvrdí uzemnit a druhá neuzemnit
No jestli se tam dávaj stejný tří, nebo čtyřmodulový DIN přepěťovky jako se dávají na vstup do domovního rozvaděče, tak pokud nemaj průhledítko na kontrolu stavu, nikdo netuší, jestli jsou vůbec funkční. A můj revizák mi říkal, že i na školení Saltec tvrdili, že změna barvy průhledítka nevypovídá nic o stavu přepěťovky.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Myslím, že se tu spojují dvě věci. Jedna je ochrana před bleskem a druhá je ochrana proti přepětí vlivem atmosférických vlivů.
To první je jasné, to řeší soustava jímačů. Díky za Kníšku. Tam jsem třeba zjistil, že nemusí být oddálený jímač, ale na konstrukci FVE stačí umístit jímače, aby panely byly v ochraném úhlu jímače. Tedy aby blesk neuhodil přímo do panelů, ale do jímače a po konstrukci se svedl do země.
Ale hlavně řeším to druhé, hlavně zapojení svodičů. Svodiče u panelů FVE bych připojil přímo na konstrukci FVE, která by byla uzemněna. To asi není problém. Od panelů ke střídači bude určitě více jak 10 metrů vedení, takže další svodiče bud hned za vstupem do domu, nebo u střídače. Ale kde vzít uzemnění na tyto svodiče? Mělo by to jít z MET (HOP) svorkovnice.
Jak o tom zjišťuju víc a víc, tak je to horší a horší
Vypadá to, že MET svorkovnice aktuálně zemní pouze PEN vodič ze sloupu, ale do rozvaděče nic nejde. To by znamenalo v zemi natáhnout z MET svorkovnice pásek v zemi až k rozvaděči - MET je na opačném konci domu než rozvaděč, udělat podružnou MET a z té to vyvést na svodiče.
Otázkou taky ještě zůstává, jestli uzemnění panelů spojit s uzemněním samotného domu, ideálně páskem v zemi, protože třeba uzemnění dvěma dvoumetrovými tyčemi je spíš pro srandu.
To první je jasné, to řeší soustava jímačů. Díky za Kníšku. Tam jsem třeba zjistil, že nemusí být oddálený jímač, ale na konstrukci FVE stačí umístit jímače, aby panely byly v ochraném úhlu jímače. Tedy aby blesk neuhodil přímo do panelů, ale do jímače a po konstrukci se svedl do země.
Ale hlavně řeším to druhé, hlavně zapojení svodičů. Svodiče u panelů FVE bych připojil přímo na konstrukci FVE, která by byla uzemněna. To asi není problém. Od panelů ke střídači bude určitě více jak 10 metrů vedení, takže další svodiče bud hned za vstupem do domu, nebo u střídače. Ale kde vzít uzemnění na tyto svodiče? Mělo by to jít z MET (HOP) svorkovnice.
Jak o tom zjišťuju víc a víc, tak je to horší a horší
Vypadá to, že MET svorkovnice aktuálně zemní pouze PEN vodič ze sloupu, ale do rozvaděče nic nejde. To by znamenalo v zemi natáhnout z MET svorkovnice pásek v zemi až k rozvaděči - MET je na opačném konci domu než rozvaděč, udělat podružnou MET a z té to vyvést na svodiče.
Otázkou taky ještě zůstává, jestli uzemnění panelů spojit s uzemněním samotného domu, ideálně páskem v zemi, protože třeba uzemnění dvěma dvoumetrovými tyčemi je spíš pro srandu.
Udělám to asi tak, že konstrukci panelů uzemním. Tím, že to bude stát na zemi a bude se kolem toho sekat tráva, tak by mohlo být i nepříjemné, kdyby to někoho po dotyku zabrnělo, nebo kdyby si toho dotkla děcka. O tom brnění se v nějakém videu zmiňuje ampérák.
Hned k panelům hodím přepěťovku a stáhnu to na tu konstrukci. Taky by asi bylo dobré mít odpojovač u panelů S domem nic spojovat nebudu. Uvnitř nachystám přepěťovky a jejich uzemnění nějak vyřeším časem.
Hned k panelům hodím přepěťovku a stáhnu to na tu konstrukci. Taky by asi bylo dobré mít odpojovač u panelů S domem nic spojovat nebudu. Uvnitř nachystám přepěťovky a jejich uzemnění nějak vyřeším časem.
Dávej bacha s tou sekačkou. Kámoš má elektrárnu taky na zemi ještě z dob, co to mohlo být. Benzínovka s vodorovným rotačním nožem vzala kámen a ten odlítl na panel a křápnul ho. Musel ho vyměnit, string mu spadnul po dvou nebo třech deštích na cca 35% původního výkonu.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Napětí stringu bude do 300V. To je v pohodě i z pohledu hašení elektrozařízení do 400V.
Jinak se k tomu ještě snažím načíst co nejvíc. Pokud panely uzemním, tak půjde o druh sítě TT (samostatné uzemnění neživých částí a uzemnění zdroje). Neplatí to asi tak úplně, protože tohle rozdělení platí hlavně pro střídavé soustavy. Ale pro síť TT postačuje pro ochranu před bleskem zemní odpor 15ohm. To bych mohl dát se slabou rezervou na 4 dvoumetrové zemní tyče (jílovitá půda). Pokud se ochrana před bleskem nezřizuje, může být odpor vyšší.
Na ochranu panelů před přímým úderem blesku by stačil jímač, který bude připojený na konstrukci panelů (je to takto zmíněno právě v Kníšce). Při ochranném úhlu alfa 72° by mohl stačit půlmetrový jímač. Jen by se ještě metodou valivé koule muselo spočítat, jak daleko od sebe by měly jímače být. Celková délka panelů bude 6 metrů.
Z pohledu sítě TT je jasné, že uzemnění zdroje a neživých částí není spojeno (narozdíl od sítě TN). Takže propojovat s uzemněním domu není třeba.
U panelů dát přepěťovku T1, na vstup do domu T2. Ještě ale uvažuju, jestli dát přepěťovku ihned na vstup do domu, protože ke střídači to bude v domě asi ještě 8 metrů. A nebo dát jednu přepětovku na vstup do domu a druhou ještě před samotný střídač. Za střídač pak přepěťovku T3 a jistič - ten spíš jako odpojovač zátěže (spirály).
Odpojovač a pojistky jsou pak samozřejmost.
Jinak se k tomu ještě snažím načíst co nejvíc. Pokud panely uzemním, tak půjde o druh sítě TT (samostatné uzemnění neživých částí a uzemnění zdroje). Neplatí to asi tak úplně, protože tohle rozdělení platí hlavně pro střídavé soustavy. Ale pro síť TT postačuje pro ochranu před bleskem zemní odpor 15ohm. To bych mohl dát se slabou rezervou na 4 dvoumetrové zemní tyče (jílovitá půda). Pokud se ochrana před bleskem nezřizuje, může být odpor vyšší.
Na ochranu panelů před přímým úderem blesku by stačil jímač, který bude připojený na konstrukci panelů (je to takto zmíněno právě v Kníšce). Při ochranném úhlu alfa 72° by mohl stačit půlmetrový jímač. Jen by se ještě metodou valivé koule muselo spočítat, jak daleko od sebe by měly jímače být. Celková délka panelů bude 6 metrů.
Z pohledu sítě TT je jasné, že uzemnění zdroje a neživých částí není spojeno (narozdíl od sítě TN). Takže propojovat s uzemněním domu není třeba.
U panelů dát přepěťovku T1, na vstup do domu T2. Ještě ale uvažuju, jestli dát přepěťovku ihned na vstup do domu, protože ke střídači to bude v domě asi ještě 8 metrů. A nebo dát jednu přepětovku na vstup do domu a druhou ještě před samotný střídač. Za střídač pak přepěťovku T3 a jistič - ten spíš jako odpojovač zátěže (spirály).
Odpojovač a pojistky jsou pak samozřejmost.
To jsem taky zapomněl zmínit, že bojler nebude připojený k síti, ale jen k fotovoltaice. Bojler je totiž vnořený v akumulační nádobě, spirála je pod bojlerem. V úplně dolní části akumulační nádoby jde dát taky spirála - přepínání mi vyřeší právě BEL (i když by se to dalo vyřešit jen skrz přepínací termostat).
Ve výsledku by FVE měla ohřívat cca 1000 litrů vody, z toho bojler je 120 litrů. K akumulaci je připojený kotel na tuhá paliva a z provozu mám vyzkoušeno, že se bojler postupně dohřívá teplou vodou ze spodní části nádrže, jak se z něj vybírá voda. Takže objem akumulace vydrží ohřívat bojler dva až tři dny. A v létě je pak ještě v záloze plynový bojler, pokud by pár dní slunce nesvítilo, nebo se dá nahřát skrz kotel. Cílem je, aby FVE nahradila ten plynový bojler, který se využívá jen přes léto, kdy se netopí v kotli.
V případě velkých přebytků lze pouštět teplou vodu třeba večer do žebříků v koupelnách na sušení ručníků.
Ve výsledku by FVE měla ohřívat cca 1000 litrů vody, z toho bojler je 120 litrů. K akumulaci je připojený kotel na tuhá paliva a z provozu mám vyzkoušeno, že se bojler postupně dohřívá teplou vodou ze spodní části nádrže, jak se z něj vybírá voda. Takže objem akumulace vydrží ohřívat bojler dva až tři dny. A v létě je pak ještě v záloze plynový bojler, pokud by pár dní slunce nesvítilo, nebo se dá nahřát skrz kotel. Cílem je, aby FVE nahradila ten plynový bojler, který se využívá jen přes léto, kdy se netopí v kotli.
V případě velkých přebytků lze pouštět teplou vodu třeba večer do žebříků v koupelnách na sušení ručníků.