Značenie ručných závitníkov Narex

[DukeNuke]

Na učňáku jsme první půlrok měli zámečnictví. A tam bylo značení M (metrický závit), číslo (průměr v mm). A kromě toho I, II, III. A to znamenalo, že je třeba použít všechny tři, I a II byly "předzávitníky", III už byl finální závit. Jak se značily závitníky, které měly všechny tři stupně už si nepamatuju, ale vím, že existovaly, aspoň u malých závitů.

[Sandal]

Já teda několik let, používám vrták se závitníkem v jednom nástroji.
Spkojenost.

Pokud ho používáš do plechu, nebo i silnějšího plechu tak věřím že jsi spokojen. Ta tloušťka matroše je tam právě rozhodující.

DukeNuke: Jen u jemných závitníků je v sadě jen I a II, protože hloubka profilu závitu je malá.

[tarantule]

Montážní deska má tloušku cca 3,2 - 3,8 mm.
Někdy je to cca 50 děr se závitem, jindy je to i 200 děr se závitem. Záleží na velikosti rozváděče.

[Michal22]

Mám v práci sadu závitníků z Bučovic, značení na nich je "nic" (jednička), "I" (dvojka), "II" (trojka).

[Sandal]

No tak ten "nic" je právě trojka

[jenicek]

...tak proto to možná někomu blbě řeže....

[jova1]

Jen bych doplnil, počet závitníků v sadě, zda jsou dva, nebo tři, závisí také na jemnosti stoupání daného závitu. Jemné závity jsou v sadě po dvou, při klasickém stoupání po třech. Stejně tak i v té jemné sadě se jednička značí jedním proužkem, dvojka je bez proužku.

[p32]

Rozdíl mezi ručním závitníkem (sadou) a strojním závitníkem je ten, že ruční bere tu špónu natřikrát a ten strojní naráz. Pokud se to dělá silově (plechy, krátké závity, průchozí závity, matky) tak se to řeže lépe pomocí stroje (soustruh, vrtačka, i ruční vrtačka), ale dá se použít i ruční sada. Strojní závitník je samozřejmě efektivnější a dnes jsou spojené s vrtákem. Do svěráku bude vhodnější pro ruční řezání právě ta sada, protože jednička vždy "chytne" to správné vedení závitu a dvojka ho potom lépe vyhrubuje a trojka se použije už pro doladění toho závitu. Protože dvojka dělá nejvíc práce, tak je důležité mrknout na to, jak je nabroušená. I přímo z výroby může být klidně odfušovaná.
V každém případě je velmi dobré závitníky mazat při práci vhodnou emulzí podle materiálu.
Jinak bych kupoval jen ty závitníky, které bych potřeboval. Ty ostatní na stopro nevyprodají.

[Sandal]

To jsem si taky říkal, že nebudu kupovat žádný sady, a postupně za ty leta se mi doma nahromadilo spousty, závitníků, včetně G, UNF a i UNEF, trpézáků, a ba i levejch. Kupodivu dobře zatím řežou i závitníky Walter, vyrobených prokazatelně ještě za protektorátu, který jsem vyhandloval za jiný krámy z dílny.

[Malda2010]

Sady Narex se nejčastěji používají s označením NO - nástrojová ocel
HSS - rychlořezná ocel
Sady označené M0-II :
závit (ČSN 22 3010) - M 2,5; 3; 3,5; 4; 5; 6; 7
očko (ČSN EN 22 568) - M 2,5; 3; 3,5; 4; 5; 6; 7

Sady označené M1-II :
Závitníky ČSN 22 3010 - M3; M4; M5; M6; M8; M10; M12
Očka ČSN EN 22 568 - M3; M4; M5; M6; M8; M10; M12

Sady označené M2-II :
Závitníky : M 12,14,16,18,20 dle ČSN 223010
Očka : M 12,14,16,18,20 dle ČSN EN 22568

Potom jsou ještě sady pro jemné, levotočivé a speciální (UNF UNC)

Železo mazat řepkovým olejem, hydrolkou a hliníky petrolkou.

Pro běžné používání doma plně dostačuje M3-M12 sada a podle potřeby dokoupit jednotlivě.

PS:
Pokud se použije strojní závitník, tak určitě ne do vrtačky ale max do el. šroubováku s nastavitelným momentem přetížení a regulací otáček.

[HF_Tech]

Pokud se použije strojní závitník, tak určitě ne do vrtačky ale max do el. šroubováku s nastavitelným momentem přetížení a regulací otáček.

Strojní závitník použít spirálový. A moment na akušroubováku fakt nenastavovat - jak to začně cvakat, tak se to rozklepe v ruce a není problém zlomit ani M6 závitník.
Normálně nastavit nízké otáčky a vrtání. [/u]

[p32]

Strojní závitník je právě na to, aby se používal ve vrtačce. Co si pamatuji, tak známej, co dělá na stojanové vrtačce, tak by se uřehtal, aby místo strojního závitníku na těch asi tisíc kousků za směnu tak používal sadové a dělal to na třikrát. V ruční vrtačce je to podle nálady každého soudruha.

[robos]

-> p32, Malda2010: Vďaka za užitočné objasnenie. Závitníky akútne nepotrebujem, len proste chcem kúpiť sadu na iné časy, pretože ceny začínajú byť astronomické. Ale tie strojové závitníky ma začínajú zaujímať. Aj v tej sade, čo mám z Lídlu je iba jeden závitník. Teraz tomu začínam rozumieť. Nie som si síce istý tý pohonom vŕtačkou, ale možno to skúsim do niečoho mäkkého.

Potrebujem narezať závit M3 na drát, na ktorom som vylámal očko z tej sady z Lídlu. Taký zdanlivo obyčajný hrdzavý drát sa mi ti válal, s priemerom 3,2 mm. Už to, že nešiel obrúsiť 60-kou papierom na priemer 3 mm, bolo divné. Nakoniec som použil pilník a trvalo to dosť dlho, než som z neho urobil osku 3mm. Neviem, čo je to za drát.

Dnes som kúpil bučovické očko z HSS asi za 200 korún. Som naozaj zvedavý, či prežije očko, alebo ten drát...

[forbidden]

Strojní závitníky používám spolu s ruční akuvrtačkou. Mám M3-M6. Zezačátku jsem se s tou M3 bál, ale časem jsem se to tak nějak naučil. Mám na vrtačce převodovku, takže dám dopomala a moment pro jistotu nastavím taky, ale asi docela velkej, ještě mi nezačal přeskakovat. Mám ty spirálový, mají snad líp odvádět třísku. Většinou dělám hliník a mažu lihem.

[Malda2010]

Pokud jsi řezal na rezatý drát, tak to se nedivím že se to očku nelíbilo.
Ten průměr, pokud by byl povrch bez koroze by až tak asi nevadil. Šlo by to hůře ale nezničil bys ostří očka. Oxidy mohou být velmi tvrdé a snadno otupí nástroj. Já běžně řežu závit na svařovací drát průměru 3,2 mm a v poho.