Zenerka jako ochrana proti přepětí&ochrana proti přepolo

[montana]

DukeNuke

Pokud použije klasickou zenerku - https://www.gme.cz/v/1489554/semtech-bz ... rova-dioda - pak z katalogových hodnot uvažuji proud 0,15A, odpor pak bude 5,7/0,15=38Ω, nejbližší vyšší hodnota E12 je 39Ω. Takhle se to počítá.

Zapomeňme na to že jsem tam zkoušel dát ledku. Nejprve potřebuju pochopit jestli lze tuto zenerku použít do těch Iz max 150mA? Ta hodnota ani není na křivce - vadí to? Pro C3V3 - co když budu chtít zátěž na 130mA? Mám hledat zenerku pro vyšší proud?

[DukeNuke]

Není na křivce, protože se tam nevleze. Graf je pro celou sadu zenerek.
Proč - ty zenerky mají výkonovou ztrátu max. 0,5W. Tedy pokud bude napětí na zenerce vyšší, musí být proud nižší.
Proud 130mA je menší než 150mA, tedy tuto zenerku pro ten proud použít můžeš. Pokud by příliš hřála a vadilo by ti to, budeš muset sáhnout pro zenerku s vyšším ztrátovým výkonem.

[asdf]

Jinak, ještě bych upozornil na to, že podle toho grafu při proudu 130mA bude na té zenerce už dost přes 4V. Takže když se odpojí ta zátěž, tak to napětí dost vyskočí nahoru.

[montana]

Ohledně těch zenerových křivek proud/napětí ("breakdown charakteristics"). Něco mi stále uniká. Zenerka má držet napětí nehledě na to jestli se mění vstupní/výstupní proud. Tzn. napětí se drží na 3.3, proud lítá. Tak jsem to teda původně chápal. Je pravda že na tom videu jak chlap dělal ten pokus, tak měl jen velmi malé napěťové změny. Až dosud jsme uvažovali s konstantním odporem či LEDkou na výstupu, ale co když se bude odebíraný proud měnit, např. 10mA je obvyklý odebíraný proud, ale občas to vylítne na 20mA, občas to vylítne na 80mA apod. Teď nemyslím špičky způsobené indukcí. Z toho co tu bylo řečeno by to znamenalo, že to vůbec nejde vykompenzovat. Vykompenzovat by šla změna napětí, ale v tomto případě změna proudu v tomto rozsahu se projeví na napětí. A já myslel, že to napětí bude stabilní řekněme kolem 3.1-3.3V. Ne že to bude lítat nad 4V!

[asdf]

Ono se to dá řešit složitějším zapojením třeba s operačním zesilovačem. Takovým, aby proud zenerkou byl konstantní. Pak to napětí nekolísá. Nebo kdybys chtěl něco echt jednoduchého, tak ten výstup ze zenerky posilni NPN tranzistorem zapojeným jako emitorový sledovač.

[montana]

To spíš vypadá tak, že ta zenerka nemá vůbec smysl.

[Valdano]

Doporučuji k přečtení článek Stabilizátor napětí se Zenerovou diodou.

Podstatné je v tom viz citace.

...při velkém vzrůstu IZ hrozí posun pracovního bodu pryč z kolena V-A charakteristiky a ztráta stabilizační schopnosti. Zapojení se proto nehodí pro příliš proměnnou zátěž, ale spíše jako zdroj referenčního napětí.

[DukeNuke]

To spíš vypadá tak, že ta zenerka nemá vůbec smysl.

To je hlavně o tom umět navrhnout správně zapojení. Ideální součástka a skutečnost je odlišná vždy a je třeba s tím počítat.
Jestliže vím, že proud zátěže nebude konstantní, ale bude se měnit, pak s tím musím počítat. A pokud mi vadí, že napětí na zenerce se bude měnit, pak to musím řešit jinak. Např. doplněním tranzistoru. V příkladovém schematu je zenerka napájena v podstatě konstatním proudem, takže změna napětí bude minimální. Nebo použít jinou referenci - např. TL431.

[DukeNuke]

Na valdanovy články dávej bacha. Jsou to nesmysly. Tohle:

...při velkém vzrůstu IZ hrozí posun pracovního bodu pryč z kolena V-A charakteristiky a ztráta stabilizační schopnosti. Zapojení se proto nehodí pro příliš proměnnou zátěž, ale spíše jako zdroj referenčního napětí.

je absolutní kravina.
1. NIKDY! se pracovní bod nenastavuje do kolena charakteristiky. Tam je totiž rozdíl závislosti proudu a napětí nejvyšší. navíc ani není lineární.
2. S vyšším proudem zenerka neztrácí stabilizační schopnost. Dělá přesně to, co má - posunuje se pracovní bod po charakterisrice. Schopnost stabilizovat ztratí až proud překročí mezní hodnotu a zenerka shoří.

[montana]

zkrat zkrat zkrat...

[asdf]

Tady jsem to nadatlil do toho falstadu: tady

[montana]

To je hlavně o tom umět navrhnout správně zapojení. Ideální součástka a skutečnost je odlišná vždy a je třeba s tím počítat.

Ale na tom programu je krásné že jsem to zjistil a naučil jsem se aspoň trochu něco málo vyčíst z VA charakeristiky, takže jsem nemusel kupovat žádné součástky abych je nakonec zničil. Podle mě ten program na pochopení je dobrý, tedy na to, abych zjistil že něco nefunguje a něco je špatně - v zapojení, návrhu, či v konfiguraci programu nebo výběru součástky.

Celkově byl pro mě tento den přínosný. A souhlasím, ta učebnice je psána zvláštním těžko srozumitelným jazykem.

[DukeNuke]

Dodržuj to, co jsem napsal a nečti valdanovy blbosti.
nehodlám vyvracet ještě další ptákoviny, a k tomu ještě vysvětlovat, jak je to doopravdy. To vše, co jsi napsal je nesmysl.
Takže naposled:
- koleno je místo VA charakteristiky, kde se křivka ohýbá.
- proudy zátěží a zenerkou se sčítají. Jestliže se proud zátěží sníží, pak se proud zenerkou zvýší a posune se pracovní bod na VA char. A tím dojde ke změně napětí.
K ostatním blbostem, jak zničení zenerky pomalou reakcí na změnu proudu zátěže se vyjadřovat nebudu - je to nesmysl.

[DukeNuke]

A ještě si upřesníme proč se pracovní bod nenastavuje do toho kolena:
Křivka C3V3, proud od 2,5mA do 10mA. V tomto rozpětí mi kolísá napětí v rozmezí 3 - 3,5V. Rozdíl je 0,5V
A teď proud v rozmezí 30-40mA. Napětí mi tu kolísá 3,8-4V. Rozdíl je 0,2V.
Tudíž pokud nastavím pracovní bod do kolena, pak je při stejné změně proudu změna napětí vyšší. A proto se nikdy pracovní bod do kolena nedává. Jasné?

[montana]

jasné