Cust píše:...
Ekkare, tak to jste jistě byli v Miloticích v zámku. Kousek od zámku stavím...
Bať, byli - akorát jsem se tam na konec trošku nepohodnul s místním personálem. Prohlídka hezká, dokonce po dovolení paní průvodkyně jsem si tam vyfotil opravdu starý rádio po místní majitelce - součást vybavení jedný komnaty, pak jsem ho s pomocí místních znalců tady z Bastlírny identifikoval - jinak se na zámku fotit nesmělo, jen venku.
No a v rámci programu tam nabízeli dobrovolníkům na celý odpoledne za 1000,-Kč honoráře možnost zapůjčení kostýmu s tím, že dotyčnej bude jakoby součástí expozice, bude se pohybovat po nádvoří a parku a může se nechávat fotit s jinýma návštěvníkama nebo prostě jen dělat hogo fogo. A měli na výber několik - buď barokní kněžny, jenže do toho by se moje polovice nenasoukala ani hydraulickým lisem - byl na ni tak poloviční, služka/kuchařka/komorná to bylo to samý, taky velikost na 40kg i s postelí - no a pak mužskej, buď úplně barokní s šosatým brokátovým kabátem, vyšívanou košilí s fižím, bílou parukou, lorňónem, kalhotama ke kolenům, bílýma punčochama a dobovým obutím s OOOOOBROVSKOU mosaznou přezkou - k tomu byl třírohej klobouk s pštrosím pérem, prostě švihák lázeňský á la císař - manžel František I. Štěpán Lotrinský jak když vyšije, anebo kostým mušketýra - jak vystřiženej z Dumase. Černý gatě, bílý punčochy, polovysoký škorně s přezkou a s ostruhama, modrej kabátec zapínanej na olivky a dragouny a s takovou tou obdélníkovou pláštěnkou přes vrch, bílá košile s fižím - ale střídmější než ta "knížepanská", k tomu širokej třírohej tmavomodrej klobouk taky s pérem na půl metru - a opasek s krumplovaným řemenem přes rameno a poutkama na dýku i meč/rapír. A hlavně - toho mušketýra měli i moji velikost, doslova jak pro Porthose včetně "šestačtyřicítek" škorní. Já slintal že to na sebe navlíknu, stoupnu si do kouta a udělám na někoho BAF!, jenže když už už jsem bral hadry do ruky, říkám "A kde je k tomu meč?" Protože bez meče nebylo mušketýra - mušketu mu nosil pacholek, ale základní součást výstroje byl něco přes metr dlouhej meč s ozdobným košem. No a voni se začali vykrucovat, že bych si o ten meč zakopnul, protože ho neumím nosit a kdesi cosi támhlesi - a že pan kastelán nechce ani repliku půjčovat - tak jsem jim to tam zas položil na hromádku a říkám "Nic nebude - buď kompletní i s mečem, nebo si tady dělejte tajtrlíka sami! A ještě můžete bejt rádi, když chci jen meč a ne i dýku!" No a na tom to dojelo. Oni chtěli tajtrlíka bez výzbroje, já trval na tom, že když už mám šaškovat, tak jedině jako kompletní šašek... BTW meč nosit umím, a nejenom nosit. Za nejlepší chladnou zbraň Evropy ale považuju půldruhametrovej obouruční šaršoun, s jednoduchou křížovou záštitou a oboustrannou čepelí - jenomže to je zbraň vrcholný gotiky, ne baroka a tam by se vyjímala jako hovno v předsíni ...
Ale obě firmy jsou zajímavé.