Ano Graetzův můstek znám, ale tam je to vyhlazení po usměrnění, ale adaptéry to maj vyhlazený, baterie taky a dokonce i měniče i tento prťavý má kondíky:
https://dratek.cz/arduino/2032-step-dow ... -3.3v.html
Zenerka jako ochrana proti přepětí&ochrana proti přepolo
Moderátor: Moderátoři
Ony ty spotřebiče můžou svou spotřebu rychle měnit (odebírají chvíli malý proud, chvíli velký proud) a je dobré, když se ty změny nešíří po napájení. Pak by se třeba mohly šířit z výstupu zesilovače do jeho vstupu a začalo by to pískat. Nebo při hodně rychlých změnách (třeba u číslicových obvodů) mají přívody napájení znatelnou indukčnost a dočasně by kleslo napájení integrovaného obvodu. Takže je dobrým zvykem blokovat napájení kondíkem. Pokud možno co nejblíž ke zdroji rušení. U číslicových obvodů je dobré dát kondík k napájení u každého obvodu. Prostě je dobré ho narvat, kde se dá.
Proč je tak velký úbytek napětí na zátěži? Já myslel že na těch mosfetech skoro nemá být úbytek...
https://www.falstad.com/circuit/circuit ... +EacyK+YQA
https://www.falstad.com/circuit/circuit ... +EacyK+YQA
Musíš jít do principu funkce.
Step down je v podstatě PWM regulátor. Ten je založen na jednoduchém pricipu - mějme žárovku napájenu 1V, proud 1A. Žárovka svítí jak blbá. Dejme PWM regulátor, který 1ms do žárovky proud pouští a 1ms ne. Žárovka svítí polovičním jasem. A to přerušování se děje ny vysoké frekvenci - obvykle 50kHz.
Teď chci mít na výstupu nižší napětí. Pak na výstup dám kondenzátor s dostatečnou kapacitou. Je-li napětí na kondenzátoru nižší, než požadované, propojím se zdrojem a dobíjím. Je-li vyšší, nedobíjím. Tudíž ten kondenzátor slouží jako zásobárna energie.
Step-up jako nábojová pumpa - mám dva kondenzátory, v jednom okamžiku je nabiji a v druhém je spojím do serie, čímž dostanu dvojnásobné napětí. To se přeleje do třetího kondenzátoru, který mi vyrží napájet zařízení během doby nabíjení těch dvou.
Ty kondezátory tam být musí, jinak by to nemohlo fungovat.
Oboje tyto měniče běhají na nějaké frekvenci. A protože ta frekvence je obdélníková, vzniká spousta harmonických. Pokud si takový měnič připojíš třeba k napájení aktivních snímačů na kytaře, bude to pořád pískat.
A co se týče té simulace - máš tam na zenerce 1,5V paralelně k zátěži, takže napětí na zátěži je omezeno zenerkou. Abys mohl to schéma zadat správně, musíš vědět, proč tam ta zenerka je.
Step down je v podstatě PWM regulátor. Ten je založen na jednoduchém pricipu - mějme žárovku napájenu 1V, proud 1A. Žárovka svítí jak blbá. Dejme PWM regulátor, který 1ms do žárovky proud pouští a 1ms ne. Žárovka svítí polovičním jasem. A to přerušování se děje ny vysoké frekvenci - obvykle 50kHz.
Teď chci mít na výstupu nižší napětí. Pak na výstup dám kondenzátor s dostatečnou kapacitou. Je-li napětí na kondenzátoru nižší, než požadované, propojím se zdrojem a dobíjím. Je-li vyšší, nedobíjím. Tudíž ten kondenzátor slouží jako zásobárna energie.
Step-up jako nábojová pumpa - mám dva kondenzátory, v jednom okamžiku je nabiji a v druhém je spojím do serie, čímž dostanu dvojnásobné napětí. To se přeleje do třetího kondenzátoru, který mi vyrží napájet zařízení během doby nabíjení těch dvou.
Ty kondezátory tam být musí, jinak by to nemohlo fungovat.
Oboje tyto měniče běhají na nějaké frekvenci. A protože ta frekvence je obdélníková, vzniká spousta harmonických. Pokud si takový měnič připojíš třeba k napájení aktivních snímačů na kytaře, bude to pořád pískat.
A co se týče té simulace - máš tam na zenerce 1,5V paralelně k zátěži, takže napětí na zátěži je omezeno zenerkou. Abys mohl to schéma zadat správně, musíš vědět, proč tam ta zenerka je.
Jestli ten simulátor nekecá, pak je na něm 0,4V.
K tomu schématu - D1 není zenerka jako taková. Je to transil a je tam proto, aby odvedl případné špičky v napájení.
A bude to ta zenerka. Pokud by tam nebyla, tak dělič 5Ω/500Ω nemůže udělat 1,9V. napětí na gejtu je takřka 0, takže mosfet by měl být otevřen dokonale.
K tomu schématu - D1 není zenerka jako taková. Je to transil a je tam proto, aby odvedl případné špičky v napájení.
A bude to ta zenerka. Pokud by tam nebyla, tak dělič 5Ω/500Ω nemůže udělat 1,9V. napětí na gejtu je takřka 0, takže mosfet by měl být otevřen dokonale.
Zajímavé je zobrazit si jaké proudy jednotlivými místy v tom schématu proudí.
Podle tohodle je ten MOSFET nastavenej jako signálovej MOSFET s malou strmostí. Tak bych mu zkusil přidat tu betu (třeba na těch 80).
Ano s Beta=80 to vypadá takto.
Posuň si ten poťák na druhou stranu. Nějak jsem to přehlíd...montana píše:Proč je tak velký úbytek napětí na zátěži? Já myslel že na těch mosfetech skoro nemá být úbytek...
Takhle
K FETům obecně - v dobách elektronek byl parametr strmost. A udával závislost napětí na mřížce vs anodový proud. S úspěchem to lze použít i na FETy, jde o to samé - napětí na gate mění proud drainu.
Potenciometru říkáš poťák? To nevím proč nebo co myslíš. Ale smazal jsem ho a dostal jsem chybovou hlášku, capacitor loop with no resistance. Tak jsem smazal nejen ten potenciometr ale i ten kondík. Na tom potenciometru byl úbytek napětí 3 V. Asi to bylo špatně zapojené. Proč ten kondík 1u vyžaduje rezistor?