Covid - tak je to tady zas
Moderátor: Moderátoři
Popis jak zhruba fungují tzv. vakcíny mRNA
Tyto vakcíny neobsahují virus ani žádnou jeho skutečnou část, ale především recept v podobě molekul mRNA na tvorbu pouze simulované části viru (nikoli však viru celého) nevytváří se tedy žádná nová DNA ani se nemodifikuje původní DNA očkované osoby. Pouze se vytvoří S protein jehož přítomnost následně vyvolá tvorbu protilátek viz dále uvedený popis. Kromě účinné látky tj. zmíněných molekul mRNA obsahují tyto vakcíny také pomocné látky tzv. nosič tj. lipidové (tzv. tukové) nanočástice jejichž pomocí se zajistí doprava molekul mRNA do buněk vakcínou naočkované osoby.
Lipidové (tzv. tukové) nanočástice se běžně používají v různých vakcínách i lécích jako tzv. nosiče tj. složka zajišťující dopravu účinných látek léků do buněk. U mRNA vakcín zajišťují lipidové nanočástice přenos molekul mRNA do buněk naočkované osoby.
Samotná DNA je chráněna v jádře buňky a mRNA neumí vstoupit do jádra (tzn. mRNA nemůže DNA nijak poškodit)
Jak vzniká mRNA přímo v našich buňkách?
Aby se podle DNA kódu vytvořily proteiny, enzym zvaný DNA dependentní RNA polymeráza rozbalí části naší dvouvláknové DNA a vytvoří kopii jednovláknové RNA, která je transportována přes jadernou membránu do buněčné cytoplazmy. Na počátek této molekuly je buněčnými enzymy nasazena tzv. čepička, a současně je k ní přidán úsek obsahující vícekrát se opakující nukleotid A, tzv. poly A sekvence. Tyto úpravy vytvoří z RNA specializovanou messenger RNA, ve zkratce mRNA (messenger = posel) a umožní její rozpoznání ribozomy. Takto vzniká mRNA přímo v našich buňkách.
mRNA je tedy něco jako lístek s popisem receptu. mRNA se chová jako posel, který se dostává z jádra do zbytku buňky, kde se na to jako korálky na nit naváží ribozomy. Ty spolu s tzv. hrubým endpolazmatickým retikulem jsou v buňkách továrnami na bílkoviny. Ribosomy si přečtou recept nesený mRNA a pomocí nástrojů buňky, celé řady dalších enzymů a specializovaných jiných jednovláknových tRNA (transportních) sestaví řetězce aminokyselin. Postupně tak vzniká řetězec aminokyselin, kterému, je-li dostatečně dlouhý, říkáme bílkovina (odborně protein).
Vakcína mRNA proti onemocnění covid-19 využívá výhody tohoto integrovaného (zabudovaného) buněčného systému. Aplikací vakcíny dostávají naše buňky mikroskopický balíček nesoucí speciálně navrženou sekvenci mRNA tedy recept. Když se tato mRNA setká s našimi ribozomy, použijí ji jako recept k přípravě proteinu, který napodobuje virus SARS-CoV-2 – konkrétně část jeho bílkovinného obalu (Spike protein, S protein). Naše ribozomy použijí tuto novou mRNA, jako by šlo o mRNA vytvořenou z naší vlastní DNA, ale naše DNA uvnitř jádra buňky zůstává nedotčená. Po použití je mRNA buněčnými enzymy odbourána (tj. zaniká).
Takto vytvořený S protein je následně buňkou dopraven na její povrch, kde je vystaven spolu s hlavním histokompatibilním komplexem, tzv. HLA. (HLA napovídá specializovaným buňkám imunitního systému, co je tělu vlastní a co je tělu cizí). Když si přítomnosti cizorodé struktury na povrchu buněk, tedy spike proteinu SARS-CoV-2, všimnou specializované buňky imunitního sytému, vidí to jako hrozbu, a zahájí likvidaci těchto buněk. To vede k indukci, nastartování tvorby protilátek. Samotný S protein není součást replikujícího se a šířícího se viru, který ničí naše buňky tak, že onemocníme. Samotný S protein, či dokonce jeho část, však stačí k tomu, aby přiměl imunitní buňky k vybudování protilátkové ochrany a tak jsou lidé po očkování chráněni před vážným průběhem onemocněním covid-19 jelikož je organismus tímto způsobem předem připraven s virem covid-19 úspěšně bojovat.
Obrazně řečeno vakcína tímto způsobem předá našemu tělu popis části, která se vyskytuje na povrchu viru covid-19 a naše tělo si pomocí vybudovaných protilátek tento popis zapamatuje a jakmile se později v těle objeví skutečný virus covid-19, který na svém povrchu má tu zapamatovanou část, tak jej naše tělo rovnou začne likvidovat, dřív než se virus stačí dostatečně rozmnožit a tím je průběh virového onemocnění mírnější nebo i zcela bezpříznakový.
Zatímco neočkované tělo, které nezná ten popis na výskyt viru v těle zareaguje až později, protože se nejprve snaží si vůči němu vybudovat protilátky, a to dá viru čas se mnohem více rozmnožit což u některých osob může způsobit mnohem horší průběh nemoci, ale také nemusí tj. i někteří neočkovaní jedinci mohou mít průběh virového onemocnění mírný nebo bezpříznakový v závislosti na aktuálním stavu jejich imunitního systému.
Nežádoucí účinky u vakcín mRNA
Podle některých analýz jsou nežádoucí účinky u vakcín mRNA vyvolány tím, že lipidové (tzv. tukové) nanočástice mají spolu s molekulami mRNA prozánětlivé účinky podobně jako je mají i samotné našimi buňkami následně dle vakcíny produkované antigeny – spike (S).
To způsobuje v lepších případech u řady osob pouze nepříjemné vedlejší účinky, které odezní obvykle za pár dnů od aplikace vakcíny, ale u některých osob to může mít vážnější následky přetrvávající dlouhodobě až trvale a v nejhorších případech to může skončit až smrtí.
Vakcínou vyvolané různé zánětlivé procesy v těle očkované osoby v některých případech vedou k vážným následkům jako je infarkt myokardu, trombóza, Guillain–Barré syndrom, myokarditida/perikarditida, plicní embolie, mrtvice, zvětšení lymfatických uzlin, zánět slepého střeva, pásový opar nebo autoimunitní nemoci. Zánět slepého střeva a myokarditida se vyskytuje spíše u mladších, zatímco neurologické poruchy a myokard infarktu postihují spíše starší osoby.
Nejedná se tedy o žádnou změnu DNA, ale primárně o prozánětlivé účinky, které mohou u některých osob vést k vážným následkům v krajních případech končících až smrtí očkované osoby.
Tyto vakcíny neobsahují virus ani žádnou jeho skutečnou část, ale především recept v podobě molekul mRNA na tvorbu pouze simulované části viru (nikoli však viru celého) nevytváří se tedy žádná nová DNA ani se nemodifikuje původní DNA očkované osoby. Pouze se vytvoří S protein jehož přítomnost následně vyvolá tvorbu protilátek viz dále uvedený popis. Kromě účinné látky tj. zmíněných molekul mRNA obsahují tyto vakcíny také pomocné látky tzv. nosič tj. lipidové (tzv. tukové) nanočástice jejichž pomocí se zajistí doprava molekul mRNA do buněk vakcínou naočkované osoby.
Lipidové (tzv. tukové) nanočástice se běžně používají v různých vakcínách i lécích jako tzv. nosiče tj. složka zajišťující dopravu účinných látek léků do buněk. U mRNA vakcín zajišťují lipidové nanočástice přenos molekul mRNA do buněk naočkované osoby.
Samotná DNA je chráněna v jádře buňky a mRNA neumí vstoupit do jádra (tzn. mRNA nemůže DNA nijak poškodit)
Jak vzniká mRNA přímo v našich buňkách?
Aby se podle DNA kódu vytvořily proteiny, enzym zvaný DNA dependentní RNA polymeráza rozbalí části naší dvouvláknové DNA a vytvoří kopii jednovláknové RNA, která je transportována přes jadernou membránu do buněčné cytoplazmy. Na počátek této molekuly je buněčnými enzymy nasazena tzv. čepička, a současně je k ní přidán úsek obsahující vícekrát se opakující nukleotid A, tzv. poly A sekvence. Tyto úpravy vytvoří z RNA specializovanou messenger RNA, ve zkratce mRNA (messenger = posel) a umožní její rozpoznání ribozomy. Takto vzniká mRNA přímo v našich buňkách.
mRNA je tedy něco jako lístek s popisem receptu. mRNA se chová jako posel, který se dostává z jádra do zbytku buňky, kde se na to jako korálky na nit naváží ribozomy. Ty spolu s tzv. hrubým endpolazmatickým retikulem jsou v buňkách továrnami na bílkoviny. Ribosomy si přečtou recept nesený mRNA a pomocí nástrojů buňky, celé řady dalších enzymů a specializovaných jiných jednovláknových tRNA (transportních) sestaví řetězce aminokyselin. Postupně tak vzniká řetězec aminokyselin, kterému, je-li dostatečně dlouhý, říkáme bílkovina (odborně protein).
Vakcína mRNA proti onemocnění covid-19 využívá výhody tohoto integrovaného (zabudovaného) buněčného systému. Aplikací vakcíny dostávají naše buňky mikroskopický balíček nesoucí speciálně navrženou sekvenci mRNA tedy recept. Když se tato mRNA setká s našimi ribozomy, použijí ji jako recept k přípravě proteinu, který napodobuje virus SARS-CoV-2 – konkrétně část jeho bílkovinného obalu (Spike protein, S protein). Naše ribozomy použijí tuto novou mRNA, jako by šlo o mRNA vytvořenou z naší vlastní DNA, ale naše DNA uvnitř jádra buňky zůstává nedotčená. Po použití je mRNA buněčnými enzymy odbourána (tj. zaniká).
Takto vytvořený S protein je následně buňkou dopraven na její povrch, kde je vystaven spolu s hlavním histokompatibilním komplexem, tzv. HLA. (HLA napovídá specializovaným buňkám imunitního systému, co je tělu vlastní a co je tělu cizí). Když si přítomnosti cizorodé struktury na povrchu buněk, tedy spike proteinu SARS-CoV-2, všimnou specializované buňky imunitního sytému, vidí to jako hrozbu, a zahájí likvidaci těchto buněk. To vede k indukci, nastartování tvorby protilátek. Samotný S protein není součást replikujícího se a šířícího se viru, který ničí naše buňky tak, že onemocníme. Samotný S protein, či dokonce jeho část, však stačí k tomu, aby přiměl imunitní buňky k vybudování protilátkové ochrany a tak jsou lidé po očkování chráněni před vážným průběhem onemocněním covid-19 jelikož je organismus tímto způsobem předem připraven s virem covid-19 úspěšně bojovat.
Obrazně řečeno vakcína tímto způsobem předá našemu tělu popis části, která se vyskytuje na povrchu viru covid-19 a naše tělo si pomocí vybudovaných protilátek tento popis zapamatuje a jakmile se později v těle objeví skutečný virus covid-19, který na svém povrchu má tu zapamatovanou část, tak jej naše tělo rovnou začne likvidovat, dřív než se virus stačí dostatečně rozmnožit a tím je průběh virového onemocnění mírnější nebo i zcela bezpříznakový.
Zatímco neočkované tělo, které nezná ten popis na výskyt viru v těle zareaguje až později, protože se nejprve snaží si vůči němu vybudovat protilátky, a to dá viru čas se mnohem více rozmnožit což u některých osob může způsobit mnohem horší průběh nemoci, ale také nemusí tj. i někteří neočkovaní jedinci mohou mít průběh virového onemocnění mírný nebo bezpříznakový v závislosti na aktuálním stavu jejich imunitního systému.
Nežádoucí účinky u vakcín mRNA
Podle některých analýz jsou nežádoucí účinky u vakcín mRNA vyvolány tím, že lipidové (tzv. tukové) nanočástice mají spolu s molekulami mRNA prozánětlivé účinky podobně jako je mají i samotné našimi buňkami následně dle vakcíny produkované antigeny – spike (S).
To způsobuje v lepších případech u řady osob pouze nepříjemné vedlejší účinky, které odezní obvykle za pár dnů od aplikace vakcíny, ale u některých osob to může mít vážnější následky přetrvávající dlouhodobě až trvale a v nejhorších případech to může skončit až smrtí.
Vakcínou vyvolané různé zánětlivé procesy v těle očkované osoby v některých případech vedou k vážným následkům jako je infarkt myokardu, trombóza, Guillain–Barré syndrom, myokarditida/perikarditida, plicní embolie, mrtvice, zvětšení lymfatických uzlin, zánět slepého střeva, pásový opar nebo autoimunitní nemoci. Zánět slepého střeva a myokarditida se vyskytuje spíše u mladších, zatímco neurologické poruchy a myokard infarktu postihují spíše starší osoby.
Nejedná se tedy o žádnou změnu DNA, ale primárně o prozánětlivé účinky, které mohou u některých osob vést k vážným následkům v krajních případech končících až smrtí očkované osoby.
Covid jsem měl dvakrát, jednou 3 týdny po očkování, podruhý 14 měsíců po očkování. Lavegrio se s ním v obou případech vypořádalo do 4 dní i když mám hóódně mizernou imunitu. Akorát podruhý za 3 týdny opakovaný infekce a ještě po půl roce se mě trochu klepou hnáty.
Očkovat se už nedám, když je Lavegrio a ještě účinnější Paxlovid v každý lékárně a může ho nám dědkům napsat praktik.
Očkovat se už nedám, když je Lavegrio a ještě účinnější Paxlovid v každý lékárně a může ho nám dědkům napsat praktik.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Píchalo se to bez předchozích vyšetření,kdo přišel,dostal dávku a covidový pas.Pokusný králík.Jestli je kardiak,diabetik....na to se nebral ohled.Jsi naočkován,můžeš cestovat a roznášet.Kecy že očkovaní nepřenášeli se záhy ukázaly jako mylné.A ti,co už měli nějaký vážnější zdravotní problém dostali s fčelkou ránu z milosti
Změnu DNA bych uvítal,takovou jak má žralok.Tomu naroste každý vylomený zub znova x krát.Při dnešní stomatologické péči by to bodlo
Změnu DNA bych uvítal,takovou jak má žralok.Tomu naroste každý vylomený zub znova x krát.Při dnešní stomatologické péči by to bodlo
Naposledy upravil(a) Pikofarad dne 11 bře 2024, 19:28, celkem upraveno 1 x.
Na doplnění zde uvedu, že do jisté míry je možné prozánětlivým účinkům mRNA vakcín úspěšně čelit tím, že se první cca dva dny od podání vakcíny berou protizánětlivé léky. Výrazné protizánětlivé účinky má účinná látka označovaná jako Ibuprofen viz volně prodejné léky jako Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen.
