Vydrzovat si velkou CRT telku/monitor pro stary kompik muze jen nekdo, kdo ma spoustu prebytecnyho mista...
Me spis zajima, jak levne poresit pripojeni starych stroju k modernim plackam, ty uz dnes bohuzel nenabizi zadne analogove vstupy. Scalery s FPGA existuji, ale neni to zrovna nejlevnejsi...
Takze by mi vesi smysl davalo udelat treba naky maly modulek s "grafickou kartou" s RP2040 za 30 korun, co nakrmi bezne HDMI, ktere je dnes vsude...
Treba ta nova verze Gremlina (CGA), jak uz sem tu nekde zminoval, ma taky HDMI...
Sháním obvody na konstrukce periferií pro osmibity (II)
Moderátor: Moderátoři
Jsou tam ještě tři obvody CMOS4xxx (některé moduly je neměly), deska je z OTF C469/473 a hodila by se mi na 100%. Tématem už dříve proběhla. Další fota jsou v poptávkovém tématu Zoháňam modul teletextu 6PN 055 85.sis2 píše:...je na ní SAA5246AP/H + GM76C88AL-15 + PCF84C81AP/163...
Taky ten zmiňovaný NEC FE1250+ není pro MZ-800, ani pro OSD, TXT. Mám ho u PeCe, které by si zmodernizoval (záloha pro DOS/W98SE/soudobý Linux). Pro Sharpa mám scandoubler a několik placek 1600x1200 bodů (anžto scandoublery převádějí signál MZ GDG na VGA 800x600 s poměrně velkým borderem). Pro demonstraci těch "multimédií" (OSD&TXT) mám LG Flatron M1712A (VF IEC/cinch/SCART) a pár malých CRT OTF. Bohoušovy (NoBomi) scandoublery fungují i s jinými osmibity (po "překonfigurování").Vydrzovat si velkou CRT telku/monitor pro stary kompik muze jen nekdo, kdo ma spoustu prebytecnyho mista...
Jenže osmibiťáci si chtějí i trochu hrát (amatérsky programovat a bastlit, asi jako když někoho nadchne, když si sám nadrátuje rádijko a buší se do prsou se slovy - "To jsem dokázal sám"). Koupit si hotový modul primitivně obsluhovaný, bez znalostí detailů, to je ebaut lejno. Radioamatéra by taky netěšilo propojit modul SMD rádia s modulem pidi MCU s displejem a na závěr si říct - "dyť je to jednoduchý, na pět minut práce". Takže raději budu nízkoúrovňově krmit RTG3105iEH/M50555/SAA5246x (předtím řešit HW přizpůsobení pro provoz v MZ-800) a kochat se bádáním a výsledky, než čučet na něco ála Malinóš togóš. I model letadýlka se dá koupit hotový. Ale dá se i slepit, natřít, atd. V čem je asi rozdíl (mezi oběma způsoby)?Takze by mi vesi smysl davalo udelat treba naky maly modulek s "grafickou kartou" s RP2040 za 30 korun, co nakrmi bezne HDMI, ktere je dnes vsude...
Dost možná. Tak to užije někdo jiný (či to příbuzní nabídnou v pozůstalosti).rnbw píše:Realita bude trochu ina. Vyuzijes tak 5 kusov.
Jak pravil kdysi jeden můj počítačový zákazník, když jsem ho žádal o tužku, přičemž psala až třetí zapůjčená - "Hlavně, že to nakonec psalo. Víte, od určitého množství nemůžete tvrdit, že je předmětného k dispozici málo". A to platí pro počítačové šroubky, kondíky 100nF a ostatní vděčné součástky. Tolik místa to nezabírá.
Konečně správně pochopeno.Jenže pak už nemáš osmibit s rozšířením o teletext, ale...
A ta radost, když naskočil obraz na monitoru (díky graf. adaptéru s RTG3105iEH, připojenému k MZ-800), ta byla nezměrná. Anžto naplnění registrů a autonomní paměti (framebufferu) k cíl nevedlo. Pročítal jsem si brožuru ing. Vrátila (Grafický subsystém PC) z roku '93 a vztekle vrčel - "Zatáčkafix, proč to nejde"? Placce blikala LED na znamení No signal a narychlo dotažený Philips 202P4 ukázal v OSD okénku uprostřed neskutečné číslo (že to do něj grafika posílá v počtu herců, nikoli pražských) 140. A to mělo jít o nastavení pro textový režim, typický pro MS-DOS (720x400/70Hz). Až pak jsem se v nějaké anglické diskusi dočetl o jistém nedokumentovaném I/O zápisu, po kterém frekvence Vsyn klesla na polovinu. Heuréka, to byla úleva!
Podobně jsem juchal i u těch teletextůch. Na celou obrazovku to kreslilo fajn (a česky!).
Však box in TV picture ne a ne docílit. A až po pročtení tří různých manuálů od Philipse/Siemense/STM mi došlo, kde je chyba. Jediný SDA5248 měl v dokumentaci v tabulce znaků důležitou poznámku, týkající se řídících znaků. Na základě toho mi svitlo a heuréka zaznělo podruhé.
I tomuto se říká zábava.
Tak zrovna ten Realtek asi moc prace k rozbehnuti nepotrebuje, kdyz ho byli schopni rozbehat i pres nakou Atmegu naprogramovanim par registru...
Jasne, kazdy si rad pohraje po svem, jako me potesilo treba to rozbehani LPC-ISA bridge
Este sem dal nake pokusy s tim druhym SuperIO na LPC, zapnul sem na nem FDC, ale zadny system mi disketovku nenajde, myslel sem, ze linux by to mel bez DMA umet, nevim jesi neni treba naky spesl kernel parametr, aby ji nasel, IO porty by mely byt standarni...
Jasne, kazdy si rad pohraje po svem, jako me potesilo treba to rozbehani LPC-ISA bridge
Este sem dal nake pokusy s tim druhym SuperIO na LPC, zapnul sem na nem FDC, ale zadny system mi disketovku nenajde, myslel sem, ze linux by to mel bez DMA umet, nevim jesi neni treba naky spesl kernel parametr, aby ji nasel, IO porty by mely byt standarni...Linux cita nastavenia FDD z CMOS. Ak chces nieco ine, tak mu to musis povedat rucne ako parameter modulu floppy -- napr.
Kód: Vybrat vše
modprobe floppy floppy="0,4,cmos nodma messages"Máš na müsli projekt TinyVGA.com? Tam je použitý Atmel MCU 64noh a HW přípravek představuje (pro zasunutou grafiku) celé konvenční PC se slotem ISA. Ano, naplnili grafiku způsobem popsaný v mnoha dokumetacích, ale o té špecialitě s jedním I/O zápisem se taky museli někde dočíst. Jinak by narazili, jako já. Ony se grafiky různých výrobců liší právě v těchto drobnostech, pokud nejde jen o "pure VGA" s 256KiB paměti na kartě. To platí i pro tuto SVGA a jiné (rád bych časem zkusil Cirrus Logic 542x, anžto k nim je dokumentace). A jinak mé roubování RTG3105iEH k MZ BUS vypadalo podobně, jako na té stránce tinyVGA.RayeR píše:Tak zrovna ten Realtek asi moc prace k rozbehnuti nepotrebuje, kdyz ho byli schopni rozbehat i pres nakou Atmegu naprogramovanim par registru...
Pro nezasvěcené (a všechno níže je dost krok stranou):
Hrátky Martina RayeRa s LPC jsou pokusy o rozšíření historické kompatibility koncepce PC, která v poslední době upadá. Např. připojení floppy, průmyslových a zejména starších zvukových ISA karet a konvenčních rozhraní typu LPT/COM apod. Současné adaptéry do PCIe neřeší vše!
Trochu to rozvedu... Disketovka je nejstarší úložné zařízení v PC, dávno před disky s ATA identify drive a konceptem PnP.rnbw píše:Linux cita nastavenia FDD z CMOS.
Takže lze určit disketu (IBM na to zavedlo deskriptor média), ale mechaniku ne, leda brutálním cvičením s hlavou, což by mohlo skončit úrazem stroječku (např. v PC Pent. I, které na úrovni BIOS setupu zná FDD 360KB, ponechat 360ku v setupu nenadefinovanou, rozjet DOS z druhé (HD) mechaniky a pak, např. v debugu zkoušet udělat seek-in na stopu 44 a pak seek-out tolikrát, než nastane Trk0=LOW; mechanika ≥ 720KB dokáže korektně provést víc kroků, než 40). Raději jsem to nikdy nezkoušel a při potřebě rozjet 360ku jsem ji pokaždé v setupu pravdivě navolil.
Vlastně to s těmi příslušnými informacemi v BIOS setupu měli od začátku (dob AT286) vymyšlené dobře.
>rnbw
Diky, zkusim.
Popravde sem nad tim ani moc nepremyslel, mel sem tak nejak automaticky za to, ze Linux si skoro vsechno umi oprobovat sam (a to i HW, ktery BIOS nezinicializoval), v SETUPu navic byvala jakasi volba "Boot Up Floppy Seek", tak bych od ni cekal, ze umi FDD detekovat za behu a za by totez umel i kernel.
Pro uplnost tady koukam je prehled kernel parametru floppy
https://docs.kernel.org/admin-guide/blo ... loppy.html
cislicem se udava typ mechaniky...
>judeware
jj tinyVGA. Jinak pokusovat by se dalo i s dalsimi SVGA cipy, mam tady nake datasheety k:
Kdyby tez neco z toho zajimalo, muzu poslat, ale melo by to byt vicemene dogooglitelne. Nicmene ten Realtek je asi jeden z tech jednodussich
Diky, zkusim.
Popravde sem nad tim ani moc nepremyslel, mel sem tak nejak automaticky za to, ze Linux si skoro vsechno umi oprobovat sam (a to i HW, ktery BIOS nezinicializoval), v SETUPu navic byvala jakasi volba "Boot Up Floppy Seek", tak bych od ni cekal, ze umi FDD detekovat za behu a za by totez umel i kernel.
Pro uplnost tady koukam je prehled kernel parametru floppy
https://docs.kernel.org/admin-guide/blo ... loppy.html
cislicem se udava typ mechaniky...
>judeware
jj tinyVGA. Jinak pokusovat by se dalo i s dalsimi SVGA cipy, mam tady nake datasheety k:
Kód: Vybrat vše
Acumos AVGA1 video controller.pdf
AMD Am95C60 QPDM applications handbook.pdf
ATI 3D Rage Pro graphics controller specification 2.03.pdf
ATI 3D Rage Win95 programmer's guide 1.30.pdf
ATI Rage Pro programmer's guide 1.0.pdf
CirrusLogic CL-GD5430, 5434, 5436, 5440 VGA GUI accelerators.pdf
Chips CS8245, 82441, 82A442 VGA chipset.pdf
Chips M69000 HiQVideo accelerator with integrated memory.pdf
LynxEM+ mobile computer display controller.pdf
Matrox MGA-2164W developer's specification.pdf
PVGA1A Paradise VGA graphics controller.pdf
Raptor GFX-8P.pdf
S3 86C868 multimedia accelerator.pdf
S3 86C928 GUI accelerator.pdf
S3 86C964 graphics accelerator.pdf
S3 Savage4 registers.pdf
S3 Trio64V+ graphics-video accelerator.pdf
S3 Virge integrated 3D accelerator.pdf
TI TMS34010 graphics system processor.pdf
TI TMS34020 graphics processor.pdf
TI TMS9918A, 9928A, 9929A video display processors.pdf
Topro TP6508 advanced panel-2 VGA controller.pdf
Tseng ET4000 graphics controller.pdf
Tseng ET4000-W32i graphics controller.pdf
WD90C00 Paradise VGA graphics controller.pdf
WD90C31 Paradise VGA Windows accelerator.pdf
Kdyby tez neco z toho zajimalo, muzu poslat, ale melo by to byt vicemene dogooglitelne. Nicmene ten Realtek je asi jeden z tech jednodussich
A pokud jde o bádání s MZ-800, mě by stačily jen IO RTG3105iEH.
Tím se zjišťovala jen přítomnost mechaniky, resp. zasunutá disketa v šachtě (u pětačtvrtky s páčkou v poloze hlavy přiklopeny). Bez mechaniky na kšandě je na vodiči DiskChange trvale úroveň HIGH (určeno odporem 150Ω na +5V). S připojenou mechanikou DC=LOW, jakmile je aktivovaný DriveSelect a znovu HIGH, po zasunutí, přiklopení a odkrokování libovolným směrem. Po manipulaci s páčkou (stisknutí tl. na třiapůlce), spadne DC opět do LOW.RayeR píše:...v SETUPu navic byvala jakasi volba "Boot Up Floppy Seek", tak bych od ni cekal, ze umi FDD detekovat za behu...
Našel jsem článek, který to připouští. Musím si ty zapomenuté pokusy někdy zopakovat.
It’s possible to detect an old 40-track drive. The method IBM’s PC/AT BIOS uses is to seek to track 48, then step back towards the outermost track and watch for the TRK0 signal. On an 80-track drive, TRK0 would go active after 48 steps. On a 40-track drive, it will activate sooner because the drive was in fact not able to step all the way to track 48 (the head cannot physically move that far). This method seems somewhat brutal but must have worked reliably enough for IBM to use it.