Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)
Moderátor: Moderátoři
Nosič SuperHeavy B10 s lodí Starship 28.
Nosič vynesl loď v pořádku. Návrat nosiče byl poté opět neúspěšný.
Loď Starship 28 pak pokračovala v letu. Loď neměla řízeně přistávat, ale jen po přeletové fázi provést tzv. deorbitační zážeh pro mírnou korekci a následně bez brzdění dopadnout na hladinu oceánu. Deorbitační zážeh však neproběhl, protože údajně nebyly vhodné podmínky k jeho uskutečnění. Loď tedy bez motorového brzdění i bez deorbitačního zážehu jen za pomocí korekcí prováděných řiditelnými klapkami vstoupila do atmosféry kde se postupně rozpadla.
Na videu je sice v čase okolo T +00:55:00 až +00:55:33 promítnuto postupné klesání lodi skoro až před dopad do oceánu, ale to je pouze simulace. Ve skutečnosti se loď rozpadla nad oceánem. Drobné odpadávající kusy lodi jsou vidět i na videu v čase cca od T +00:44:00 dál. Do oceánu tedy dopadly zřejmě už jen trosky, které neshořely ještě v atmosféře. Do míst poblíž místu dopadu však nebyly předem vyslány žádná plavidla pro účel monitorování. Takže žádné záběry dopadajících trosek na oceán nejsou k dispozici.
B737 MAX není dobrej příklad. Na něm selhávaly snímače letovýho režimu a to byl hlavní průser. Vrozená nestabilita doplněná rychlým a hlavně spolehlivým systémem fly-by-wire je mnohem výhodnější, než tradiční způsoby řízení vycházející z autostability - tzn. že když na starým éru pilot pustil knipl a dal nohy z pedálů, éro dál samo letělo rovně až do vyčerpání paliva. Nový systémy počínajíc F-16 mají elektroimpulsní řízení a aerodynamiku s vrozenou nestabilitou = systém je musí neustále korigovat, jinak spadnou do vejvrtky. Ziskem u toho jsou mnohem menší potřebný ovládací síly, než u tradičního řízení = u éra stačej slabší posilovače a menší řídicí plochy, u raket menší manévrový trysky s menší spotřebou pracovní látky. A to nemluvím o automatický stabilizaci polohy nebo možnostech takovejch manévrů, o jakejch si tradiční systémy můžou nechávat jen zdát vlhký sny. Právě proto vrozená nestabilita.rnbw píše:Navrhnut nieco blbo z fyzikalneho principu a potom to riesit elektronikou, to je recept na velke problemy. Boeing 737 MAX by vedel rozpravat.
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:B737 MAX není dobrej příklad. Na něm selhávaly snímače letovýho režimu a to byl hlavní průser.rnbw píše:Navrhnut nieco blbo z fyzikalneho principu a potom to riesit elektronikou, to je recept na velke problemy. Boeing 737 MAX by vedel rozpravat.
Hlavny pruser bol v tom, ze tam dali vacsie motory a aby tam vosli, museli ich posunut dopredu. Lietadlo teda ma blbo umiestnene tazisko a kompenzuje to elektronika (o ktorej existencii piloti nevedeli, pretoze sa vsetci tvarili, ze nejde o novy typ lietadla).
Ked sa ta elektronika poserie, tak lietadlo drbne. Ked kompenzuje prilis, tlaci nos smerom dolu. Ked prestane kompenzovat, zdvihne sa nos a lietadlo strati rychlost.
Je trochu rozdiel medzi bezpecnostou civilneho a schopnostami bojoveho lietadla. Ked prestane fungovat elektronika v F-16, tak sa pilot katapultuje a je z toho "len" skoda par desiatok milionov dolarov. Pilot (ako najcennejsi diel) sa da pri troche stastia znovu pouzit
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Takhle je třeba dělanej systém na řízení parciálního tlaku kyslíku u rebreatherů už od předchůdců Cis Lunaru z 60-tých let.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Jenomže u B737 MAX ta změna konstrukce a kompenzace posunu těžiště nebyly udělaný za účelem lepší řiditelnosti, ale jak jsi správně zdůraznil, proto, aby se na původní drak včetně relativně nízkýho podvozku daly navěsit ty obří motory, potřebný kvůli zvýšení tahu. Ztráta přirozený stability éra byl nechtěnej vedlejší efekt změny konstrukce. U F-16 a všech pozdějších fly-by-wire řízenejch mašinách včetně Airbusů je ztráta přirozený letový stability uměle navozená právě se záměrem zlepšit řiditelnost a zmenšit energetickou náročnost řízení. Prostě takový éro je záměrně vyprojektovaný tak, aby "samo padalo do náklonu" a k tomu je samozřejmě od začátku vyvíjenej řídící systém, takže kompenzace nestability je přímou funkcí řízení, ne nějakým dodatečným záplatováním chyby v konstrukci. Proto je B-737 MAX blbým příkladem - u něj je letová instabilita chybou v konstrukci, ne záměrem.rnbw píše:Hlavny pruser bol v tom, ze tam dali vacsie motory a aby tam vosli, museli ich posunut dopredu. Lietadlo teda ma blbo umiestnene tazisko a kompenzuje to elektronika (o ktorej existencii piloti nevedeli, pretoze sa vsetci tvarili, ze nejde o novy typ lietadla).EKKAR píše:B737 MAX není dobrej příklad. Na něm selhávaly snímače letovýho režimu a to byl hlavní průser.rnbw píše:Navrhnut nieco blbo z fyzikalneho principu a potom to riesit elektronikou, to je recept na velke problemy. Boeing 737 MAX by vedel rozpravat.
Ked sa ta elektronika poserie, tak lietadlo drbne. Ked kompenzuje prilis, tlaci nos smerom dolu. Ked prestane kompenzovat, zdvihne sa nos a lietadlo strati rychlost.
Je trochu rozdiel medzi bezpecnostou civilneho a schopnostami bojoveho lietadla. Ked prestane fungovat elektronika v F-16, tak sa pilot katapultuje a je z toho "len" skoda par desiatok milionov dolarov. Pilot (ako najcennejsi diel) sa da pri troche stastia znovu pouzit
A kutilmile - nelituju tě
Snad se mě už nikdy nepoštěstí s něčím takovým se dát někam dopravit.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!