Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)

[sis2]

Asi má korporát Bulík ten federální úřad pěkně "ošéfovanej", když si výrobní procesy, bezpečnost, sw úpravy apod. posuzují sami - aby se nezdržovala výroba - se zdůvodněním, že úřad nestíhá ...

[tomasjedno]

V souvislosti s tím porouchaným čidlem (jestli se nepletu, tak jim tam při tlakovém mytí natekla voda a ta pak zmrzla, čímž znehybnila větrnou klapku) mě napadají některé otázky.

Pokud vím, to porouchané čidlo mělo snímat polohu letadla vůči proudícímu vzduchu. Letadlo ale také přece pilotům ukazuje umělý horizont, tedy polohu letadla vůči gravitační svislici. Neměl ten autokorekční systém brát v potaz i tento údaj? To by mu přeci ukázalo, že něco nesedí.

A jak je vlastně ten umělý horizont udělaný? První, co člověka napadne, je gyroskop. To může fungovat pro krátké lety, ale gyroskop nastavený ve Frankfurtu by při přistání v New Yorku ukazoval, že letadlo stojí na špičce.
To se dá samozřejmě průběžně korigovat podle GPS, ale jak to sakra dělali před 85 lety (první komerční transatlantický let)?

[EKKAR]

Nejběžnější umělej horizont je gyroskopem stabilizovaný závaží - takže si drží směr gravitace a v podstatě ukazuje linii horizontu jako přímku kolmou ke směrníku gravitačního zrychlení. Proto se při dálkovým letu okolo Koule postupně přizpůsobuje momentálnímu směru místní horizontály/vertikály.

[Celeron]

No jestli tam je tohle za 6 pětek, tak potěš koště.

[tomasjedno]

Nejběžnější umělej horizont je gyroskopem stabilizovaný závaží

To si nějak nedovedu představit, Co si dovedu představit, je závažím stabilizovaný a průběžně korigovaný gyroskop. Problém je ovšem, jak vytlumit krátkodobé fluktuace a limitovat je. Na Wiki se tvrdí, že je to řešené tím, že to závaží nepůsobí přímo, ale pomocí vzduchových klapek řídících naklánění gyroskopu ofukem. To beru, to by umožňovalo snadno eliminovat chybu umělého horizontu vyvolanou startem a stoupáním na cestovní hladinu - prostě by se ofuk pustil později.

[Celeron]

Když roztočíš dětskou káču kdekoliv na Zemeguli a bude mít zdroj aby se stále točila, tak bude vždy hřídelí ukazovat do středu Zemegule kdekoliv na světě. No a máš jednu osu gyroskopu. Zbývající dvě osy se tomu budou přizpůsobovat tak jak byly roztočeny.
Největší problém u gyroskopů je přívod energie do jednotlivých os a jejich snímání, vše tam zanáší nějakou chybu. Starej Fieseler si s tím u Fi-103 docela užil než se dokázal trefit na Londýn.
U V2 gyroskopy nezvládli vůbec vyrobit a tak použili jen akcelerometry.

[xsc]

Když roztočíš dětskou káču kdekoliv na Zemeguli a bude mít zdroj aby se stále točila, tak bude vždy hřídelí ukazovat do středu Zemegule kdekoliv na světě.

Kdekoliv na světě v místě roztočení. Když se s tou už roztočenou káčou ale přesunu o 1000km dál, do středu už rozhodně ukazovat nebude.

[tomasjedno]

Když roztočíš dětskou káču kdekoliv na Zemeguli a bude mít zdroj aby se stále točila, tak bude vždy hřídelí ukazovat do středu Zemegule kdekoliv na světě.

No
1) když se bude volně vznášet v prostoru nebo bude opřená těžištěm na špičce jehly, tak si její osa bude držet směr fixovaný na vesmír, ať s ní cestuješ kam chceš.
2) Když bude zavěšená nad těžištěm, tak se bude při cestování průběžně srovnávat s vektorem zemské gravitace. To je v podstatě ten princip umělého horizontu.
3 Zajímavé to začne být, když stojí na špičce. Něco mi říká, že když špička nebude fixovaná, ale bude volně klouzat po hladkém podkladu, tak se při malém náklonu ta osa také srovná s gravitací. To ale není jaksi příliš kompatibilní se zrychleními běžnými při provozu letadla. A pokud bude ta špička fixovaná v ložisku na pevném podkladu, tak se ta káča nakonec sklopí.

[DukeNuke]

Když roztočíš dětskou káču kdekoliv na Zemeguli a bude mít zdroj aby se stále točila, tak bude vždy hřídelí ukazovat do středu Zemegule kdekoliv na světě.

Já myslím, že ne. Když ji roztočíš, tak si zachová směr osy, jaký jí dáš. Aspoň za předpokladu, že špice bude fixovaná - např. zde:Videjko Do středu země ukazuje obyčejná olovnice (např.).

[EKKAR]

Smutná zpráva - dnes po dlouhý nemoci umřel generál US Air Force a zkušební pilot, astronaut NASA Thomas Stafford, veterán měsíční výpravy Apollo 10 (velitel letu) a společného sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo (velitel Apolla ASTP) https://www.idnes.cz/technet/vesmir/ast ... nicni_bors, bylo mu 93 let, z celý tý "pětky" už žije akorát Vance Brand (A.A.Leonov *30.05.1934 - †11.10.2019, V.N.Kubasov *07.01.1935 - †19.02.2014, T.P.Stafford *17.09.1930 - †18.03.2024, D.K.Slayton *01.03.1924 - †13.06.1993, V.D.Brand *09.05.1931) ...

[tomasjedno]

Já myslím, že ne. Když ji roztočíš, tak si zachová směr osy, jaký jí dáš. Aspoň za předpokladu, že špice bude fixovaná - např. zde:Videjko.

Zrovna na tom videjku ukazují, jak při tom koná krouživý precesní pohyb (což by u umělého horizontu dost vadilo). A podle mne to skončí lehnutím.

[DukeNuke]

Moje chyba - správně jsem měl napsat úhel osy, ten je stále stejný. Přesněji úhel osy setrvačníku ke spuštěné olovnici je stále stejný. To, že se to motá je způsobeno rotací země.
U umělého horizontu je osa svisle, ukazující přesně do středu (jako olovnice). proto se nemotá. A kompenzuje se.
Pokud by se nekonečně motal, nikdy nelehne. Ta káča taky lehne až v případě, když jí dojde energie.

[tomasjedno]

To, že se to motá je způsobeno rotací země.

To, že se to motá, nemá s rotací Země nic společného. Je to způsobeno momentem dvojice sil (tíha versus reakce podložky) kolmým na moment hybnosti setrvačníku.

[DukeNuke]

Tak to si nemyslím.
Předně - pokud rotující setrvačník uvažujeme jako soustavu částic, pak se jeho hmotnost rovna nule a jediný "těžký" bod je těžiště. A tudíž nic takového, jako tíha neexistuje. Kdo nevěří třeba zde
Domnívám se, že pokud bych toto těžiště volně ponechal bez upoutání, pak by prostě "plulo" nad zemí, přičemž zdánlivý pohyb by byl způsoben pouze rotací země, v prostoru by bylo těžiště na stálém místě.
Interakci tedy způsobuje pohybující se bod uchycení (rotace země).
A to tě zřejmě vede k tomu, že se celá soustava musí položit. Což se nestane, protože v momentě posunu bodu se nakloní osa, změní se úhel, snaha soustavy je zachovat tento úhel a začne to rotovat.

[tomasjedno]

Půvabné teorie, to tě Kořen pěkně zmátl.
Kam na ty teorie chodíš?