Historie televize u nás
Moderátor: Moderátoři
Sice se Anglický nebo jiný jazyk na školách učí, ale mám pocit, že ho moc lidí nezvládá. Podobné je to s matematikou nebo fyzikou.
A kutilmile - nelituju tě
Ne, jely barevně, výsledkem byl Secam a transkódovalo se to případně do PALu pro další zpracování a archiv v Praze, nebo se to vysílalo rovnou v Secamu ze studia přímo radiokomunikacím. Tehdy se ještě často přepojovalo "kabelem", ne nějakou režií na OP, která by vyžadovala korektní PAL signál.jirka5 píše:V tom případě by mě zajímalo, jestli ty vnucené sovětské kamery a přenosové vozy taky chodily v PALu, nebo jestli se používaly jen v černobílém režimu?
Jinak Secam se stříhat nedá, takže on ten systém interně (mezi kamerou a režií) v Secamu nejel. Byly v podstatě 2 principy - buď dvoudrátové připojení Y + R-Y/B-Y a nebo v podstatě něco jako falešný NTSC/PAL jen s jednou barevnou složkou na řádku, podle přepínání Secamu. Což byla mimochodem jedna z prvních variant Secamu, než ji po čase "zoptimalizovali" na Secam IIIb. Ovšem ruské záznamové stroje naopak využívaly záznamu v Secamu, neboť tam nebyla nutná tak vysoká časová a tedy i mechanická přesnost jako pro NTSC/PAL, kde se stejně navíc musely používat korekční vyrovnávací obvody.
Ne v Brně a Ostravě a jejich ruských přenosácích.EKKAR píše:Zpracování jak reportáží, tak scén ze studia bylo celý v PALu ...
Reportáže pro TN se až do poloviny 80. let točily na film a i filmově stříhaly, až výsledek se přepsal přes filmový snímač. Je to dost dobře poznat.
Jinak udělat PAL dekodér by pro rusáky nebyl problém, dokonce šlo použít i ty jejich zpožďovací linky. Naše IO (pajc Philipse) použili sice v Tesla Rubínech, ale kdyby to potřebovali, opajcovali by sami ty obvody celé, ne jen vykuchanou verzi. NTSC50 pro původní barevné experimenty taky uměli...
dvorak píše: vzpomínám si, že počátkem 80.let byly filmy vysílané z brněnského studia černobílé
protože v té době měli snímač (TAF) s dvojicí čb vidikonových kamer, s diaprojektorem a film. projektory 16 a 35 mm...
Jinak - ruské přenosáky (Lotos, Magnolia) byly celé složkové (RGB) a kodér SECAM byl až na odchodu. Přenosáky měly na režijním pultu velké hodiny s fosforeskujícím číselníkem i ručičkama a nápisem "Vremja paljola" (doba letu)
Magnetický záznam KADR1 (ruská rádoby-kopie Ampexu) byla zoufalá, tak asi jako náhrada karavanu skříňovým ZIL-em.
Oboje bylo poruchové a nespolehlivé, navíc vše zalité ze strany součástek i spojů tím jejich epoxydovým svinstvem, co nešlo oškrábat ani propálit pájkou, takže tam něco opravit, to bylo za trest ... podobně jak jejich sálové počítače.