Rozpoznanie chodu benzínového motora.
Moderátor: Moderátoři
kutilmil píše:To hill: ano dá se vyhodnotit. Jediná nevýhoda je, že na tom kontakte je nekolik kV.
Ale není: špičky na přerušovači (a je jedno, zda jde o kladívko, nebo tranzistor) nedosahují ani 200 V. Čili stačí omezovač s diodou, tranzistorem vybíjet elektrolyt, který se pomalu nabíjí přes velký odpor přímo z baterky.
Dokud napětí na elektrolytu nepřesáhne určitý práh (nebo dobíjecí proud neklesne pod určitou prahovou hodnotu), bude relé přitažené. Když se impulsy ztratí, elektrolyt se pomalu nabíjí a relé po chvíli odpadne.
Při startu spínačem přivedeš šťávu nejen na startér, ale i na relé, aby přitáhlo, než motor chytne.
Zjevně ti jde o to, odpojit baterku, když dojde benzín...
Poznamenám, že za starých časů bylo na fóru zvykem dehonestovat méně znalé uživatele a domníval jsem se, že se nám to podařilo vymýtit. Každý uživatel by přece měl mít právo se zeptat na cokoli odborného bez ohledu na úroveň svých znalostí a stejně tak má každý uživatel právo na dotaz slušně a k věci reagovat nebo nereagovat, což zřejmě někteří intelektuálně hůře obdaření odmítají chápat a asi touží po návratu těch starých časů, kdy zde nadával každý každému a někteří znalí uživatelé odtud znechuceně odcházeli. Tak to dobro došli.
Doporučuji postiženému uživateli, aby si založil sólo vlákno. Zde budou nadále jeho příspěvky mazány napřímo bez koše, pokud administrace nerozhodne jinak.
Přerušíš vývod 15a od klíčku a do toho přerušení zapojíš kontakt relé - obyčejné autorelé na proud 30 A stačí.
Při zapnutí klíčku se neděje nic, dokud nezastartuješ: Darlington otevře, sepne relé a zapalování dostane šťávu.
Kondík C3 se nabíjí pomalu přes R4 a přechod e-b T2 - ten je otevřený a udržuje sepnutý Darlington a ten pak relé.
S každým rozepnutím kladívka 1 se přes T1 rychle vybíjí C3 a do dalšího se nestihne nabít tak, aby bází T2 přestal téci proud.
To až se zastaví motor, T1 přestane otevírat, kondík C3 se pomalu nabíjí, až T2 zavře. To bude s uvedenými součástkami trvat do čtvrt minuty. Zavře i Darlington T3 a relé odpadne a odpojí všechny spotřebiče motoru na drátu 15a' (v tomto případě to bude asi jen zapalování a kontrolka dobíjení, případně řídicí jednotka vstřikování).
Klíček může zůstat zapnutý, baterka je odpojená.
Dokud znovu klíčkem neotočíš na START, relé znovu nepřitáhne.
Jak píšu dole, nesu ti to na stříbrném tácku a odnesl to za tebe Ekkar. Važ si toho a polepši se, tohle nebylo tak těžké navrhnout a spočítat. Vhodný Darlington si vyhledej nebo sestav sám, já bych tam dal zbytečně předimenzovaný KD367, ale proto, že si mi jich tu pár nudí. Ale jsou zbytečně velké.
Vstup od kladívka je okopčený z běžného otáčkoměru, na ostatní stačí vědět, jak fungují součástky.
- Přílohy
Jardo, opomenul jsi jednu dost důležitou věc - favoš (o kterým je řeč hned od začátku) měl už od začátku zapalování elektronický, ne "kladívkový" = s mechanickýma kontaktama v rozdělovači, jako to měla ještě jeho předchůdkyně šádyna. Zapalovací cívku u fanouše budil tranzistorovej spínací stupeň, řízenej malou cívečkou v rozdělovači, kolem který se točil "kříž" se čtveřicí magnetickejch konců. Odpadlo tím veškerý starání se o kontakty přerušovače, přibyl zdroj poruch v případě, že se poondila snímací cívečka. Cívka dostávala proudový impulsy pro každej zážeh ze zapalovací jednotky, kde ten výstupní tranzistor nebyl trvale otevřenej, ale byl buzenej v podstatě z monostabilního klopnýho obvodu, takže cívka pro fanouše má i jinej magnetickej obvod a jiný navinutí - její primár má například daleko menší odpor než u cívky pro šáde. Při stojícím motoru pak do ní vůbec neteče proud, jako to bylo u šáde v době, kdy byly zrovna rozpojený kontakty = cca 90% času při běhu, v klidu pak záleželo na poloze vačky v rozdělovači, jestli tekl proud přes cívku nebo přes kontakty. Fanouš proto v klidu do zapalování odebíral zlomek toho, co šáde a průběh napětí na primární svorce cívky je jinej, než u klasickýho baterio-cívkovýho zapalování.Hill píše:...
A kutilmile - nelituju tě
Jinak pokud byl primár cívky (přesněji řečeno trafa) v kolektoru NPN, tak tam obdobně jako u mech. přerušovače byly impulsy s amplitudou stovek V.
Mechanický přerušovač měl paralelně kondenzátor, takže po rozepnutí vznikl sériový rezonanční obvod a impulsů byla vlastně sestupná řada; u tranzistorových řešení tam kondenzátor často nebyl a výsledný impuls tak mohl být kratší. To by se zase dalo ošetřit příp. snížením hodnoty R5 (s ohledem na Icmax T1) tak, aby se kratšími impulsy stačil vybíjet C3.
Tohle všechno se ale dá snadno odbastlit (ve smyslu měřit a příp. upravovat). Autor dotazu jistě nebude líný a udělá to, když až doteď všichni zdarma pracují za něj.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
On totiž ten kondík se stíhá vybíjet i s tranzistorovým přerušovačem, protože i ten krátký impuls z tranzistorového spínače "podrží" kapacity C1 a C2, takže T1 zůstává otevřený o pár ms déle. Průběh napětí na C3 může i při volnoběhu kolem 750 ot/min ve špičkách přelézt asi 1,5 V, to rozhodně k zavření T2 nestačí. Jen se po zastavení může mírně zkrátit doba vypnutí. Ta bude ostatně závislá na tom, jaký je průběh doběhu motoru, až dojde benzín. Tedy hraje roli i to, jaké setrvačné hmoty ten doběh prodlouží, nebo jakým momentem je motor zrovna zatížený, a zastaví rychle.
A kutilmile - nelituju tě
