Elektronkový zesilovač s 6N1P a 2x 6S3P

[JirkaRCK]

Ještě se chystám otestovat jednu drobnou úpravu, a to prohodím korekční a předzesilovací stupeň, aby korekcemi zbytečně neprocházel tak zesílený signál a snížilo se zkreslení. Dále se chystám předzesilovací stupeň opatřit slabou lokální ZV, u které se při volbě vstupů budou reléově přepínat hodnoty rezistorů, aby se omezilo nadbytečné zesílení. Zvukovka PC je totiž někde mezi potřebou a nadbytečností předzesilovače a toto řešení bude optimálnější, než dělič v přímé cestě.

[xsc]

R3 bude správně, v anodě není žádný,to zapojení se před korekcemi používá

Jo, je to v podstatě oddělovač/sledovač, jen ta hodnota mi přijde až zbytečně vysoká.

[vlastoTN]

Takže si stým výstupákom Indel spokojný nakoniec..
Lebo si písal že možná skúsiš niečo iné..
Ja som nedávno skúšal podobne zapojenie z EL84.. ale výstupák som skúsil navinút sám, použil som toto zapojenie, Katalóg 300V, Rk130ohm.

[JirkaRCK]

No asi tak... Já nemám dost zkušeností na to, abych soudil. Za svůj život jsem postavil pár zesilovačů z vybrakovaných rádií a toto je můj první počin, kde jsem investoval do výkonných traf a snažím se dosáhnout něčeho "kvalitního".

Každopádně pragmaticky:
* Do 40 Hz trafo opravdu vůbec nehraje, přesycuje se jádro a vlastnosti jdou k šípku. To je podle mě objektivně nic moc vlastnost, na druhou stranu pod 40 Hz skoro nic nehraje a pokud si nebudeme hrát na Hi-Fi podle norem, poslechově "basuje" úžasně.
* Nad 8 kHz má trafo mírný útlum oproti 1 kHz, ale šlo to snadno kompenzovat zpětnou vazbou. Výšky jsou podle mě naprosto ok.
* Je určeno do 40 VA. Při mých pokusech se do 25 W nijak nehřálo. Zrovna tak bude mít dobře udělanou izolaci mezi závity a bude odolné proti naindukovanému bordelu, několikrát mi upadl kabel k zátěži, takže pracovalo na chvíli v podstatě jen do velké impedance ZV, ale neodpravilo se.
* Zkreslení jsem neměřil, nemám spektrák. A stejně asi nevypovídá o trafu, ale spíš o celém koncáku včetně invertoru... Subjektivně poslechově mohu říct, že bez ZV a s tou slabší ZV do mřížky to hraje doslova na zblití a se silnou ZV tak, jak je na schematu, je zvuk super.

Jestli cena odpovídá kvalitě, těžko říct. Za těch 12 stovek před válkou asi dobrý. To, za co to má teď třeba TME, bych za to nedal.

[vlastoTN]

Ja som kedysi kúpil v GESu výstupák pre El84pp už presne neviem koľko stálo ale bolo to do 30eur..ale druhé som potom skúsil od ToroidyPL to ma vyšlo na 70eur.., nedávno som skúsil navinút sám a to hrá tiež dobre.. Ešte ich musím porovnať medzi sebou..

[JirkaRCK]

A jak hrál ten z Toroidy Pl? Uvažuju že jej příště zkusím...

[vlastoTN]

Na bežnú hudbu som rozdiel nepostrehol.Na osciloskope sa javil, len trochu lepšie Toroid,.. nato že stál raz toľko...postačili by aj tie z GESu(pravdepodobne im ich vyrábala na zákazku Blatná)

[JirkaRCK]

Hezký večer všem, dnes jsem si vzpomněl na bastlírnu a toto téma, tak bych rád případným zájemcům podal ještě referenci po půl roce provozu popsané konstrukce a po dokončení stavby sterea ve finální skříňce.

Všechny poznatky jsem sepsal do dokumentu, třeba by to někoho zajímalo, nebo někomu pomohlo. Nedisponuji sice velkým objemem vědomostí v této oblasti, ale několik myšlenek jsem alespoň vykousl z literatury a obohatil o mé praktické zkušenosti, tak je zde pohromadě předávám.

https://78.80.35.170/zesilovac_6p3s_6n1p.pdf

[JiriTom]

To nejzajímavější v tom pdf chybí a to pohled na výrobek po dokončení ze strany spojů.

[JirkaRCK]

No já nejsem ten typ trpělivého člověka, co by se měl čím chlubit ALE! Signály jsou vedené stíněně, kromě gramofonu i přes střídavé žhavení nebrumí ani při maximální hlasitosti a vše je i se zaběhnutými elektronkami stabilní a nekmitá. A přežil bez ztráty květinky dva velké převozy - 150 km ke kámošovi, se kterým jsme dělali tu skříňku, a 50 km, kde jsem si ním nazvučil svatbu.

[JirkaRCK]

Nechci zakládat nové vlákno, ono to spolu vlastně i souvisí, tak hodím do pléna ještě jednu otázku... Zesík jsem postavil z nových součástek a svou bastldesku jsem strategicky zachoval. Včera jsem se k ní vrátil a zkusmo dodělal zdroj katodového předpětí a vyzkoušel si stejný pracovní bod nastavit s pevným biasem. Vše fungovalo a zaznamenal jsem očekávaný drobný nárůst výkonu. Po ověření pevného biasu bych se rád posunul dál a vyzkoušel si ještě to zatím neúspěšné buzení do třídy AB2, které je u 6P3S a 6L6 oproti EL34 skoro nutností (V AB1 poskytují výkon jen do 25 W). Minule jsme se tu bavili o šílených konstrukcích s buzením přes EBL21, což mě odradilo, ale pak jsem na internetu našel několik konstrukcí, kde byl použit klasický katodový sledovač s předzesilovací triodou. Protože jsem některé prvky těchto konstrukcí úplně nechápal a pochopit bych je chtěl, rád bych se do toho vrhnul po hlavě a zkusil vymyslet vlastní obdobné zapojení. Má otázka zní: Má smysl zkoušet zapojení viz přiložené schema? Dává to hlavu a patu? Já si nejsem především moc jistý, zdali je katodový sledovač s předpětím mřížky proti katodě okolo 2 V schopen bez ořezání propustit signály desítky voltů.

[JirkaRCK]

Zřejmě to tu už nikoho nezajímá, ale rád bych doložil ještě několik dalších poznání, kdyby sem třeba někoho jednou zavál google, ať jsou informace po hromadě

Schema zde uvedené je již pro třídu AB2 do jisté míry funkční. Jako sledovač jsem použil elektronku 6N1P. Píši do jisté míry: V tomto zapojení jsem dosáhl podstatně vyššího výkonu než bez sledovačů, ovšem stále velmi vzdálených od katalogové hodnoty. S anodovým napětím 360 V a napětím 290 V pro sledovače dal pár zánovních 6P3S s plastovým soklem 28 W na sekundáru VT, dva různé páry zcela nových 2P3S-E pak pouze něco málo přes 20 W. Těchto hodnot jsem dosáhl při G2 jak v pentodovém zapojení ze zdroje pro sledovače, tak v UL zapojení... Měřením jsem ověřil, že v momentě, kdy začne napětí na sekundáru ostře limitovat, začne se deformovat i napětí na výstupu sledovačů. Deformuje se ovšem pozvolně a jde nějakou dobu ještě dál, zatímco napětí na sekundáru a anodách je již ostře zalimitované.

Asi bych učinil následující závěr: 47 W netlačím vlivem mnoha skutečností. Myslím, že pro plný výkon by byl třeba absolutně tvrdý zdroj pro G2 a sledovače, ideálně stabilizovaný tranzistorem. Dále ty proudy nestíhají ani 6N1P a chtělo by to opravdu silnější elku v budiči. A závěrem rovněž dost zpochybňuji, jestli je 6P3S opravdu přímý ekvivalent 6L6G a jestli se v proudové oblasti chová shodně. Zkoušel jsem několik párů elektronek vytažených přímo z krabiček a nižší 6P3S-E ten výkon opravdu nedaly a navíc chtěly nabiasovat na výrazně nižší napětí. Bůh ví, jak by se chovaly americké 6L6.

Toto zapojení ovšem i tak podá solidní výkon se zachováním nízkého anodového napětí a ztráty oproti třídě AB1 na 450V, která mi dříve tlačila 25 W. Proto bych jej považoval za úspěch a zesilovač v této konstrukci bych doporučoval ostavit jako kompromis složitosti zapojení, životnosti elektronek ve zvoleném pracovním bodu, a solidního výstupního výkonu.

Ještě poznámka pro v tomto vlákně dříve popsaný zesilovač ve třídě AB1: Po půl roce hraní cca 4 hodiny denně při anodovém napětí 450 V je zesilovač zatím bez poruchy. Je hráno na 6P3S s plastovým soklem. Elektronky jsem nezkoušel přeměřovat na maximální proudy, pouze jsem kontroloval výstupní výkon a pracovní body. Výstupní výkon je stále 25 W a pracovní body jsou neustále nastaveny stejně. Proudy neklesají a hodnoty se vzájemně nerozcházejí.

[samec]

Jako další pokus jsem zkusil vyhodit rezistory u G2 a mřížky jsem napojil "natvrdo" na pomocné (u. l.) odbočky trafa. Dostal jsem se do pracovního bodu viz schema, tedy Ua 360 V, U Rk 26 V, Ia 55 mA, anodová ztráta 360 - 26 V * 55mA = 18,4 W. V tomto pracovním bodu zesilovač vykazuje pohledem malé zkreslení a výkon na 1kHz cca 15 W. Moje poslední otázka k této "záhadě" je, zdali můžu provozovat elektronky s tak vysokým G2. Dle datasheetu se má v pentodovém zapojení pohybovat do 270 (v případě úbytku na Rk tedy 290) V. Na druhou stranu se v triodovém zapojení připojuje napřímo k anodě a i na internetu jsem našel mnoho dobových schéemat, kde G2 zapojují přímo k anodě / anodovému zdroji nebo odbočkám trafa.

Elektróny letia od záporneho potenciálu ku kladnému. Ak je G2 kladnejšia ako anóda, tak aký majú dôvod letieť ďalej? Z G2 sa stáva anóda. Meral si prúd cez G2?

[breta1]

Asi je to o velikosti plochy, do které elektrony narazí - plocha anody je mnohem větší než g2.

[samec]

Áno, pri približne rovnakom napätí sa prúd rozdelí približne v pomere plôch. A približne v tom istom pomere sa rozdelí aj výkon. Otázne potom je, či je G2 stavaná na tú na ňu pripadajúcu časť výkonu.