Voyager1-řídicí systém

[DukeNuke]

Ve fortranu jsem se učil programovat tuším v 1985. Na nějakém sálovém počítači (EC..?).
Se strojákem jsem se potkal taky. Poprvé na něčem, co připomíná PMI-80. A později na PMD-85. Sbíral data z výrobní linky a předával na XT.

[Celeron]

Psát v assembleru není terno.

Ale trt. V devadesátkách jsem psal vše v ASM51 dokonce i v plovoucí čárce a šlo to. Některý věci měly až kolem 50 KB výsledný binárky.
V osmdesátkách jsem psal s kolegou v početce v ASM Z80 ovladač pro magnetickou pásku formátově a datově kompatibilní s páskama na sálový EC1033. Trvalo to půl roku ale nakonec to chodilo obousměrně. Kdyby se to psalo v něčem vyšším, tak by se to do adresace Z80 ani nevešlo.

[tomasjedno]

Jj, taky jsem koncem osmdesátek napsal pár věcí v assemblerech pro Z80, 80286 nebo HP85 (pro tu jsem si musel i ten assembler udělat ) Tehdy se muselo jinak šetřit pamětí i výkonem.

[Cust]

Já psal kódy v ASM ještě v roce 2010 a to byla dokonce "AI" - fuzzy logika, Mamdaniho implikace a TSK. No, myslím, že na ten kód nikdy nikdo nesáhne a raději to celé přeprogramuje ve strukturovaném textu...

[Brozicek]

Jsou tady zajímavé vzpomínky na časy minulé. Já jsem si navrhl a vyrobil pro Sinclair Spectrum modul pro připojení psacího stroje IBM s kulovou hlavou (stroj od počítače Tesla 300) k tomu Sinclairu jako tiskárnu. Modul byl osazen procesorem Z80 a program jsem psal v asembleru a přeložil do strojového kódu přímo na Sinclairu. Fungovalo to dobře, jen ten psací stroj měl při zapnutí motoru takové rušení, že mi vždy vypadl ten Sinclair. Vyřešil to modul pro zapínání psacího stroje při průchodu napájení nulou.

Vedle vzpomínek by mne však zajímalo, jak může signál několika wattů urazit miliardy km a ještě ho zachytí a zesílí anténa, i když s průměrem 70 m.

Ve škole jsme se někdy před rokem 1969 učili korelační zesilovače, které dokážou ve velkém šumu rozeznat periodický signál. Zkrátka přijatý šum obsahující periodickou složku se rozdělil na dvě cesty, z nichž jedna byla se zpožděním. Šum neměl mezi těmito signály žádnou korelaci, ale periodický signál ano.

Bylo od té doby vymyšleno něco lepšího, nebo se stále používá tento princip hledání periodického signálu v šumu.

Komunikace na takovou vzdálenost je obdivuhodná.

[Cust]

Principy a algoritmy jsou věci odlišné. Na něco je super korelační funkce na něco jiného třeba výpočet frekvenční výkonové hustoty. Je vždy dobré se nad problém zamyslet a vymyslet co nejlepší způsob. Pak je potřeba se zamyslet znova a vymyslet co nejlepší algoritmus.