BM524
Moderátor: Moderátoři
K tomu termistoru a jeho náhradě: kvůli rychlosti reakce regulační smyčky je potřeba zachovat co nejmenší hmotu (tedy velikost) aktivní části termistoru a s ohledem na minimální existující topný příkon její co možná nejlepší tepelnou izolaci od okolí (tedy ultratenké přívody a umístění v uzavřené kapsli).
Nebude to úplně easy...
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
JirkaZ píše:Kdyby se někomu hodil ten manuál od Keszega v mírně učesané formě a cca 40x datově menší
Díky, to se může hodit.
JirkaZ píše:K tomu termistoru a jeho náhradě: ...
Tak to je logické. Jen škoda, že tam není žárovička ale termistor, ale tak to prostě už je. Alespoň mám si s čím hrát.
JirkaZ píše:Nebude to úplně easy...
To tak prostě je
Neniu píše:rnbw píše:Je odtrhnuty vyvod zo skla? To by sa mohlo dat opravit.
Přesně tak, zkusím to ještě opravit pomocí vodivého laku, u jiných věcí se mi to už podařilo, a když to nepůjde, tak dojde na tu náhradu či shánění "nového" kusu.
Udělal bych spíš cosi jako přítlačnou konstrukci (hrot s pružinkou).
Nakonec existují tzv. pogo piny, možná by se k tomu daly využít (viz např. zde).
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
JirkaZ píše:Udělal bych spíš cosi jako přítlačnou konstrukci (hrot s pružinkou).
Já už to mám vyzkoušené na jiné součástce. Prostě se nožička připojí pomocí vodivého laku a až to celé zaschne, tak se celý spoj, který fakt není pevný, zalepí pomocí epoxidu. Ten na skle i kovu velmi dobře drží a opravu to funguje dobře a i to celkem dobře vypadá, když se to hezky udělá.
Když to šlo s jedním speciálním digitronem, tak to snad půjde i tady
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=99034
Tak 15NR10 už je zase v pořádku a nožička je na svém místě. Oprava proběhla klasicky: očistit co šlo, pomocí vodivého laku (použit EL-1) přilepit nožičku na její místo a počkat, až to všechno proschne. A pak další vrstva a ještě jedna. Nakonec zalepeno epoxidem a opět počkat, až to vytvrdne. Odpor vodivého laku je jen několik ohmů na cm délky, proti odporu součástky je to naprosto zanedbatelné. Případným změnám odporu při pohybu nožičky zabraňuje epoxid, protože se nic hýbat nemůže.
Generátor funguje jako před tou nehodou. Ale pořád stejně, takže rozsahy 10 - 100 Hz, 100 - 1000 Hz a 1 - 10 kHz šlapou dobře, napětí je v pořádku a frekvence sedí podle přepínačů. Na rozsahu 10 - 100 kHz je frekvence o něco vyšší než by měla být a napětí vyletí na více než dvojnásobek a to na obou výstupech, což je celkem logické, protože se zvedne napětí na výstupu budícího zesilovače. Přitom součástky se tváří normálně a podle měřících přístrojů také jsou.
Bude to nějaká úplná pitomost, ale přijít na ni... Ještě budu bádat.
Dále je třeba porovnat výstupní amplitudu při nastavení společného hraničního kmitočtu 10kHz na obou rozsazích (1-10kHz a 10-100kHz), aby se vyloučila závada korekčních prvků C9, C11, L2, C55. Měřit nejlépe na neregulovaném II. výstupu.
Pokud nepůjde nastavit amplitudu nejvyššího rozsahu pomocí R13, bude závada ve sníženém přenosu β₂, t.j. v obvodu dvojitého T-článku. Tomu by napovídal i snížený regulační rozsah jemného ladění (R232/R233/R236), zmíněný na začátku vlákna. Vhodný a jednoduchý způsob lokalizace ve spleti přepínačů, rezistorů a kapacit mě nenapadá, bude to asi úmorná práce.
p.s.: Pro snazší orientaci přikládám schema s vyznačením obvodu t-článku, který je třeba kontrolovat. V podstatě tedy jde o přeměření tří kapacit (a jejich svodů) a jejich propojení skrze přepínač S7. Ostatní prvky jsou společné jiným rozsahům (ty jsou O.K.).
Oba zesilovače se chovají stejně, od asi 20 kHz dolů klesá jejich zesílení, pod asi 10 kHz to zesílení padá velmi prudce. Ale v celém rozsahu přenášení signál krásně čistě, bez zákmitů, bez svých oscilací. Chyba v nich tedy není, nebo je v obou stejná, což je nepravděpodobné.
Generátor mám doma, teďka v práci mám jen desky zesilovačů, mám tu lepší vybavení jak doma. Ale zase se mi nechtělo tahat mašinu z domova sem.
Odpory na dekadických přepínačích budou v pořádku, jsou společné pro všechny rozsahy a tam je vše v pořádku, jen ten nejvyšší rozsah zlobí. Čeká mne tedy ta nejhorší možnost, pustit se do hledání vadné součástky někde v tom T článku.
Může mi někdo vysvětlit, jak může samotný zesilovač pískat? Když vybudím zesilovač pomocného výstupu, tak jsou některé frekvence zřetelně slyšet a to jsou k zesilovači připojené jen a pouze měřící přístroje a žádná cívka tam není. Takže buď hrají polovodiče a nebo kondenzátory. Jen přijít na to, který to je. Dělá to při frekvencích od cca 1 kHz do asi 8 kHz, jinde to slyšet není.
Alespoň je nad čím dumat a bádat
To je snad nějaká anomálie (nebo závada). Není důvod pro popsaný průběh zesílení. Napadá mě jen případ neúplně připojeného zesilovače k ostatním obvodům - chybějící blokování na vývodu 30-31 desky zesilovače nebo přerušení této cesty, popř. zemnícího spoje k bodu 9 desky detektoru. Doporučuji kontrolu zemnícího uzlu.Neniu píše:...Oba zesilovače se chovají stejně, od asi 20 kHz dolů klesá jejich zesílení, pod asi 10 kHz to zesílení padá velmi prudce...
Pokud jsi schopen změřit ty tři kapacity, vyznačené na schematu, pak by to nemuselo být tak náročné. Jiné součástky T-článku se na problému neúčastní.Neniu píše:...Čeká mne tedy ta nejhorší možnost, pustit se do hledání vadné součástky někde v tom T článku...
Samozřejmě, že kondenzátory mohou "hrát", podobně jako elektrostatické reproduktory, jen je to jejich nežádoucí vlastnost. Hrát může i samotné měřidlo, pokud se zhorší filtrace C69/C70. Jen nevím proč zesilovač I nazýváš pomocným (resp. jeho výstup), pak si nejsem jistý, jest-li máme na mysli oba tentýž.Neniu píše:...Může mi někdo vysvětlit, jak může samotný zesilovač pískat? Když vybudím zesilovač pomocného výstupu, tak jsou některé frekvence zřetelně slyšet a to jsou k zesilovači připojené jen a pouze měřící přístroje a žádná cívka tam není. Takže buď hrají polovodiče a nebo kondenzátory. Jen přijít na to, který to je. Dělá to při frekvencích od cca 1 kHz do asi 8 kHz, jinde to slyšet není...
edit: Teď jsem si uvědomil, že jsi k té podivné charakteristice dospěl zřejmě měřením v práci, mimo domovský přístroj a na blokování vývodu 30,31 desky jsi zapomněl. A C22 je pouze 100nF...
masar píše: Napadá mě jen případ neúplně připojeného zesilovače k ostatním obvodům - chybějící blokování na vývodu 30-31 desky zesilovače nebo přerušení této cesty, popř. zemnícího spoje k bodu 9 desky detektoru. Doporučuji kontrolu zemnícího uzlu.
Přesně tak, zesilovače leželi na stole v práci. A protože se oba chovají stejně, tak z toho usuzuji, že jsou v pořádku. Podle všeho jim chybí zbytek přístroje, což je celkem logické.
masar píše:Pokud jsi schopen změřit ty tři kapacity, vyznačené na schematu, pak by to nemuselo být tak náročné. Jiné součástky T-článku se na problému neúčastní.
To je pravda, ale nejprve je potřeba ty kondenzátory v té změti na pájecích lištách najít. Nejsou totiž nijak označené. A pak to bude znamenat je rozpojit a měřit samostatně, každá kapacita je složena z několika kondenzátorů. Ale ono to půjde.
masar píše:Samozřejmě, že kondenzátory mohou "hrát", podobně jako elektrostatické reproduktory, jen je to jejich nežádoucí vlastnost. Hrát může i samotné měřidlo, pokud se zhorší filtrace C69/C70. Jen nevím proč zesilovač I nazýváš pomocným (resp. jeho výstup), pak si nejsem jistý, jest-li máme na mysli oba tentýž.
Díky za vysvětlení, pro mne je to novinka. Znám jen hrající odpory a polovodiče. K zesilovači byl připojený jen zdroj, generátor a osciloskop. A "hrál" skutečně ten zesilovač, přesněji některá z jeho součástek. Podle všeho to bude některý kondenzátor. Je otázkou, jestli má smysl po něm pátrat a případně jej měnit, když ostatní parametry jsou v pořádku.
masar píše:edit: Teď jsem si uvědomil, že jsi k té podivné charakteristice dospěl zřejmě měřením v práci, mimo domovský přístroj a na blokování vývodu 30,31 desky jsi zapomněl. A C22 je pouze 100nF...
Máš pravdu, k tomu došlo. Jsem trubka. Ale protože se oba zesilovače chovali stejně, tak mi to nepřipadalo divné. Oba jsou v pořádku.
S tím pomocným výstupem je to nějaké zamotané, teďka to ani nemohu najít. Je pravda, že výrobce jej nazývá výstupem referenčním a je to výstup II.
Zesilovač I a zesilovač II se od sebe liší jen tím, že ten I má regulaci zisku a jeden z výstupních kondenzátorů je menší.