Diamantový rezistor?

[kulikus]

Popularizační pořad Meteor mám rád a považoval jsem ho za dobře připravený. Příběh uvedený od 14.minuty popisuje provizorní opravu radiostanice z expediční vzducholodi ztroskotané na Severním pólu.
Opravovali 'diamantový rezistor' grafitovou tužkou.
Diamant je elektricky nevodivý, takže 'ztraceno v překladu' nebo to nějak dává smysl?

[EKKAR]

Máš na mysli Nobileho výpravu vzducholodí Italia z roku 1928, kde byl jedním z účastníků českej fyzik a žák Marie Curie-Sklodowské Dr.František Běhounek?
Tam italskej radista Giuseppe Biagi opravoval rádio údajně tím, že na izolační destičku načmáral mřížkovej odpor, o diamantech z knížek "Trosečníci polárního moře" ani "Na kře ledové" nic nevím ...

[Celeron]

No v tom sovětsko-italským filmu Červený stan Běhounek počmáral kus papíru a dal ho Biagimu ať ho namotá na prasklej válcovej odpor, skoro to vypadalo jako Tesla Always, na barvou neizolovaných čepičkách byly do kruhu přinejtovaný vývody do boku. Když jsme to jako mlaďáci na začátku sedmdesátek zkoušeli zopakovat, tak odpor nekonečno.

[ok1hga]

. . . jisté je jen to, že Biaggi měl s sebou amatérské zařízení, které na palubě vzducholodi být nemělo . . .
a že po pádu mělo závadu kterou opravili.
Škoda, že se na detail této události přímo Běhounka nikdo neptal
a pravděpodobně to není zvukově zaznamenáno.
Informace o opravě jsou tak silně zkresleny.

https://iw5csj.jimdofree.com/riflession ... -l-ondina/

[Cust]

Do teď mám před očima scénku z filmu красная палатка o opravě toho rezistoru:
Někdo: что делает сопротивление?
Biagi (nasraně): сопротивление сопротивлает


Jinak si asi spletli v překladu diamantový (алмазный) s uhlíkovým (угольный). Diamant je taky jen uhlík.
Diamant je polovodič s velkou šířkou zakázaného pásu 5,47 eV. Tedy cca 5x vyšší než u křemíku.

[EKKAR]

. . . jisté je jen to, že Biaggi měl s sebou amatérské zařízení, které na palubě vzducholodi být nemělo . . .
a že po pádu mělo závadu kterou opravili.
...
https://iw5csj.jimdofree.com/riflession ... -l-ondina/

Máš tam chybku, Biagi radista Italie se psal jen s jedním "g", s dvojitým se píše závodní jezdec na motorkách.

[tomasjedno]

. . . jisté je jen to, že Biaggi měl s sebou amatérské zařízení, které na palubě vzducholodi být nemělo . . .

Mně to zase až tak amatérsky (na tehdejší dobu) nepřipadá.

Vysílač Ondina 33 S http://informascienze.altervista.org/va ... ndina1.htm
https://www.radiomuseum.org/r/mil_italy ... ina_3.html

přijímač Burndept MK IV
https://collection.sciencemuseumgroup.o ... -component

Nebo jsi tím myslel komerčně vyráběné zařízení “pro radioamatéry”?

[EKKAR]

To nebylo amatérský zařízení, to byla normální profi stanice, jen podle tehdejších zvyklostí oddělenej TX a RX - Biagi to naložil do Italie doslova načerno, protože chtěl zajistit spojení výsadkový skupině, která měla podle Nobileho plánu na (severním) pólu sestoupit z paluby na led. Nobileho plán sice byl, že Italia vysadí na pólu skupinu výzkumníků, ale bude vyčkávat ve vzduchu, až se "ti dole" nabaží zkoumání ledu, jenže desátník Biagi měl lepší představivost než generál (Nobile) a přes zákaz na palubu vzal mimo standardní už na palubu nainstalovaný přístroje i tu inkriminovanou vysílačku s přijímačem - a uložil si ji do rádiokabiny pod stolem. Předpokládal, že vzducholoď nebude moct trvale zakotvit nad ledem, ale že by mohla nastat situace, kdy bude muset odletět a potom se pro skupinu na pól vrátit. Technicky to zvládnutelný bylo, Italia měla polovyztuženou konstrukci s balonetama na vodík pod krycím obalem, takže byla lehčí a konstrukčně jednodušší než tvarově podobný vzducholodi konstrukční školy Zeppelin.
Popisuje to dr. Běhounek minimálně v "Trosečnících polárního moře", že se Biagi před odletem z Kingsbay na Špicberkách o tohle rádio pohádal s důstojníkem, kterej mu ho zakázal vzít na palubu. Po letu na pól, kde kvůli bouři nemohli přistát na ledu a vysadit výzkumnou skupinu Italia vletěla při návratu do Kingsbay do protivětru s deštěm a sněhem, ve kterým nabrala na trup námrazu a ta ji stáhla k ledu, do kterýho narazila severovýchodně od Špicberk hlavní kabinou a kýlem. Část posádky se doslova vysypala na led i s částí zásob určenejch pro výsadek a s tou propašovanou vysílačkou, což většinu z nich nakonec zachránilo - několik jich zabil přímo dopad, zbytek posádky včetně "motoristů" = mechaniků, co se o motory starali přímo uvnitř jejich gondol během letu se dodneška pohřešuje, protože je spolu s těžce poškozeným trupem Italie odnesla bouře. Ani těla, ani trosky za celejch (zatím) 96 let od havárie nikdo nenašel. Trosečníky nakonec částečně odvezli letecky a zbytek zachránil ledoborec Krasin, kterýmu se díky mimořádně teplýmu počasí (a tím i oslabenýmu ledu) podařilo prolámat se ledem až k "Červenýmu stanu".
Použití jiný vysílačky pro pokusy o spojení bylo mimo jiný taky důvodem, proč se o situaci po havárii svět dověděl až se zpožděním - spojovací minolovka italskýho námořnictva "Citta di Milano" kotvila v Kingsbay na Špicberkách, ale její radisti "poslouchali" jen v pásmu hlavní vysílačky Italie a na možnost volání v KV pásmu se vykašlali ...