Zdroj 0-30V/3A s AR6-2006
Moderátor: Moderátoři
Zdroj 0-30V/3A s AR6-2006
Může mi prosím někdo odpovědět? Děkuji předem
A kutilmile - nelituju tě
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... A--3A.html
Je to trochu matení spotřebitele - zdroj dává buď 30V, nebo 3A. Nejde to však najednou.
Usměrněním a vyhlazením střídavých 24V dostaneš teoreticky asi 33,9V bez vlivu diod. Takže máš k dispozici 34V. Od toho se odečte 2x úbytek na diodách - asi 2V. Už máš jenom 32V a ještě musíš odečíst úbytky Ube na celkem 3 tranzistorech :Q4 a Q2 a pak ještě třetí uvnitř struktrury U2 TL081. Je to takový trojitý Darlington - úbytek na něm může být kolem 2,4V. Takže zdroj bude dávat asi 29,6V (čísla jsou přibližná). To, že to dává 30V při malých odběrech je způsobeno tím, že běžné trafo dává při malém proudu větší napětí než jmenovité, takže zpočátku máš k dispozici na vstupu zdroje větší ss napětí než 24V x 1,414. .
Při zvětšujícím se odběru jednak klesá napětí na vyhlazovacím kondenzátoru (a začíná se vlnit) a taky rostou úbytky na trojitém Darlingtonu včetně R15. Další podstatný úbytek vzniká na R7 = 0,47 Ohm.
Závěr: I kdybys to napájel z tvrdého stabilizovaného napětí o 24V x 1,414 , tak by to nemohlo dát 30V na výstupu zdroje při větším proudu.
Takže tvrdé trafo je důležité, ale ani ideální trafo 24V by nepomohlo.
Řešením je jedině zvednout napájecí napětí, což si udělal. Máš štěstí, že to přežily operáky, protože je provozuješ s docela drsně zvýšeným napětím.
EKKAR píše:Velký vnitřní odpor trafa + usměrňovače. Už při malém odběru na tomto odporu dojde k tak velkému úbytku napětí, že regulace přestane stíhat. Řekl bych, že zdroj je původně navrhován pro toroidní trafo, které má "od přírody" malý vnitřní odpor a je proto tvrdší, než trafo na běžném EI jádře. Takže jedině zvednout sycení a navinout tvrdší EI trafo nebo skutečně použít toroid.
No nevím, možná máš pravdu, ale proč se ten pokles neprojevil na trafu při měření. Tam fakt pokles nebyl veliký, ale za diodama jo. A nikde jsem se nedozvěděl abych třeba použil toroidní trafo a jen mi jeden servisák radil použít trafo 500W, což je kravina. Ptal jsem se jaké trafo k té stavebnic doporučují ale to jsem se nedozvěděl a v popisu bylo jen trafo 24Vstř. nic víc. Možná by bylo zajímavé měřit to osciloskopem, ale ten nemám. Co ty na to? Jaký názor máš na to mé řešení s vyšším napětím o deset voltů a to funguje
PavelFF píše:Jestli myslíš tento:
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... A--3A.html
Je to trochu matení spotřebitele - zdroj dává buď 30V, nebo 3A. Nejde to však najednou.
Usměrněním a vyhlazením střídavých 24V dostaneš teoreticky asi 33,9V bez vlivu diod. Takže máš k dispozici 34V. Od toho se odečte 2x úbytek na diodách - asi 2V. Už máš jenom 32V a ještě musíš odečíst úbytky Ube na celkem 3 tranzistorech :Q4 a Q2 a pak ještě třetí uvnitř struktrury U2 TL081. Je to takový trojitý Darlington - úbytek na něm může být kolem 2,4V. Takže zdroj bude dávat asi 29,6V (čísla jsou přibližná). To, že to dává 30V při malých odběrech je způsobeno tím, že běžné trafo dává při malém proudu větší napětí než jmenovité, takže zpočátku máš k dispozici na vstupu zdroje větší ss napětí než 24V x 1,414. .
Při zvětšujícím se odběru jednak klesá napětí na vyhlazovacím kondenzátoru (a začíná se vlnit) a taky rostou úbytky na trojitém Darlingtonu včetně R15. Další podstatný úbytek vzniká na R7 = 0,47 Ohm.
Závěr: I kdybys to napájel z tvrdého stabilizovaného napětí o 24V x 1,414 , tak by to nemohlo dát 30V na výstupu zdroje při větším proudu.
Takže tvrdé trafo je důležité, ale ani ideální trafo 24V by nepomohlo.
Řešením je jedině zvednout napájecí napětí, což si udělal. Máš štěstí, že to přežily operáky, protože je provozuješ s docela drsně zvýšeným napětím.
Asi fakt matou lidi, ale to dělají jak koukám i po šesti letech od doby kdy jsem ten zdroj dělal, stále uvádějí trafo 24V. Nechápu, proč je tam stále jen 24V, když to nemůže správně fungovat?? No o operáky nemám strach. Když koukneš do schématu, aspoň toho zdroje co mám já, tak tam je stabilizátor napětí na asi 32V a pokud vím, ty operáky mají napájení až do 36V, takže jsem ještě nízko
Nevím jak to máš udělané. Už v původním zapojení jsou operáky na hranici katalogového napětí - proti zemi je tam -5,6V na D7 a +30V . Dohromady tedy kolem 36V! Naprázdno určitě ještě víc. Podle mě je to důvod, proč není doporučeno trafo s vyšším napětím.No o operáky nemám strach. Když koukneš do schématu, aspoň toho zdroje co mám já, tak tam je stabilizátor napětí na asi 32V a pokud vím, ty operáky mají napájení až do 36V, takže jsem ještě nízko
Pokud máš napájení OZ U2 v kladné větvi stabilizované jenom na +32V, tak bych řekl, že ti to nemůže dát 30V na výstupu ani při 100mA. A co se napájení OZ týče, když k tomu přičteš záporných 5,6V, tak jsi lehce nad mezní hodnotou.
PavelFF píše:Nevím jak to máš udělané. Už v původním zapojení jsou operáky na hranici katalogového napětí - proti zemi je tam -5,6V na D7 a +30V . Dohromady tedy kolem 36V! Naprázdno určitě ještě víc. Podle mě je to důvod, proč není doporučeno trafo s vyšším napětím.No o operáky nemám strach. Když koukneš do schématu, aspoň toho zdroje co mám já, tak tam je stabilizátor napětí na asi 32V a pokud vím, ty operáky mají napájení až do 36V, takže jsem ještě nízko
Pokud máš napájení OZ U2 v kladné větvi stabilizované jenom na +32V, tak bych řekl, že ti to nemůže dát 30V na výstupu ani při 100mA. A co se napájení OZ týče, když k tomu přičteš záporných 5,6V, tak jsi lehce nad mezní hodnotou.
Hm, když na to koukám do schématu, tak při sečtení napětí obou stabilizátorů pro operáky, tak bych se dostal ke čtyřiceti voltům. Ale mě to fakt s tím funguje. Já mám trochu jiné zapojení, než je to co je uvedené zde, ale je to v podstatě dost podobné. Jak tak koukám do svých poznámek, tak tam mám v kladné větvi pro operáky asi kolem 35V a v záporné je těch asi 5,6V u OZ 1 a u OZ2 je jen těch 35V proti zemi. Dám sem to schéma.
Naštěstí výrobci OZ neumějí vyrobit operák tak, aby při dosažení 36, 1V zkolaboval. 36V musejí vydržet všechny a hodně jich vydrží třeba 46V. Trochu mimo téma, ale hrál jsem si se zobrazovačem závěrných chrakteristik na osciloskopu a zjistil jsem, že některé oranžové LED vydrží v závěrném směru přes 300V. Nebo diody SY z NDR na 700V se mi nepodařilo otevřít ani při 1,9kV. Součástky mají kladné toleranci a tobě to pomohlo v případě zdroje.Hm, když na to koukám do schématu, tak při sečtení napětí obou stabilizátorů pro operáky, tak bych se dostal ke čtyřiceti voltům. Ale mě to fakt s tím funguje.
Ještě k poklesu napětí za usměrňovačem:
Záleží, jak velký je vyhlazovací kondenzátor C1, resp. jeho kapacita. Např. při C1=3mF, při odběru 3A klesne za 10ms napětí o 10V! Prostě je silně zvlněné a jeho střední hodnota klesá, i když napětí na trafu se skoro nemění.To napětí na konedch klesalo při větším zatížení, přes ampéru na asi 29 V a na trafu bylo asi 26V stř. a při dalším zatížení to šlo ještě níže, ale na trafu se už neměnilo.