Z dioda

[masar]

...Nejde mi do hlavy jak to celé spíná.

Je to jednoduché. V době mezi jiskrami se kondenzátor C1 nabíjí z generátoru (rot/schwarz, přes diodový usměrňovač a primár zapalovací cívky) na napětí kolem +200V. V této fázi jiskra nevzniká.
Před horní úvratí přijde z cívky "pickup"(rot/weiss) kladný impulz do řídící elektrody Q1, který sepne a nabitý kondenzátor se přes něho a primár zapalovací cívky vybije. Tento děj je velmi rychlý a při něm se indukuje v zapalovací cívce vysoké napětí, při kterém přeskočí jiskra na svíčce.
---
Toto zapalování má správný název kondenzátorové (CDI = Capacitor Discharge Ignition), protože zdrojem energie jiskry je energie elektrického pole kondenzátoru, na rozdíl od klasického zapalování, kde je zdrojem energie jiskry energie magnetického pole zapalovací cívky, akumulovaná průtokem ss proudu cívkou.
---
Tranzistor má blokovací funkci - zabraňuje nežádoucímu sepnutí tyristoru v nabíjecí fázi procesu.
Z nízkonapěťové cívky generátoru (braun) jsou po usměrnění a stabilizaci (dioda, elektrolyt, Zenerova dioda) napájeny ostatní obvody jednotky CDI, mající pomocné funkce (na schématu jen blokově).

[kozejk]

děkuji moc za odpověd.
Pokusím se to shrnout svými slovy.
Pří naindukování napětí na pickup je napětí usměrněno na kladný náboj skrze diodu 1N4007 pak je odporem omezen proud a nabije se C5 a současně se otevře tyristor. Kladný náboj jde na gate a otevře tyristor a průchodem proudu skrze cívku dojde k jiskře. Tyristor je otevřený než se vybije C5 a tím přidržuje tyristor dostatečně dlouho otevřený?? Tranzistor mezi tím odsává napětí z gate tak aby se tyristor uzavřel a zustal uzavřeny? a pak se děj opakuje.
Nevím jestli sem nevymyslel něco novýho ) Úplně nechápu funkci odporu 22K a C5.
A ještě směr toku proudu u C1 jak se přesně uzavírá.

díky jestě jednou

[masar]

Ne. V době, kdy přichází napěťový impulz z "pickupu" je tranzistor již zavřený, aby neblokoval zapálení. V té době je již nabitý kondenzátor C1 z předchozí nabíjecí fáze procesu. Kondenzátor C5 s odporem 330Ω tvoří "pouze" derivační člen, který zvyšuje strmost zapalovacího impulzu do gate tyristoru. Odpor 22k v době mezi jiskrami zajišťuje vybití C5, aby byl připraven pro další "pickup".
Hlavními prvky je tedy nabíjecí obvod C1(zdroj) a Q1(spínač).

[kozejk]

super díky moc. Ještě se zeptám, je někde k dispozici nějaká publikace či stránky, které by takto podrobně vysvětlovaly různé elektronické obvody

[masar]

...je někde k dispozici nějaká publikace či stránky, které by takto podrobně vysvětlovaly různé elektronické obvody

V době internetu je tu mnoho zdrojů informací, což paradoxně působí chaoticky a neuceleně. Základní principy jistě najdeš na Wikipedii, když zadáš do vyhledávače (Google) správný termín. Já jsem tyto imformace čerpal ještě v dobách "před-internetových" z tištěných zdrojů (odborné časopisy a knihy).

[kozejk]

diky za snahu.

mám ještě poslední věc, když bych chtěl tu jednotku vyzkoušet na stole, jak by si postupoval? Šlo by laboratorním zdrojem nějak imitovat pulzy a podobně? Jistě nedocílím nabití kondenzátoru na 200V ale na výstup třeba dát ledku na indikaci pulzu by šlo.

[masar]

Test pomocí LEDky a sníženého napájecího napětí nemusí spolehlivě vypovídat o funkčnosti CDI za provozu. A navíc může být složitější na provedení, než test při podmínkách blízkých provozním, s použitím náhradní zapalovací cívky s jiskřištěm/svíčkou.
Jako zdroj nabíjející kondenzátor C1 lze použít síťový transformátor s vhodným sekundárním napětím (např. oddělovací) s odporovým omezením nabíjecího proudu.
Jako generátor zapalovacích impulzů pak může být použit onen laboratorní zdroj, připojovaný k CDI buď jen tlačítkem, přes jednoduchý generátor s obvodem 555 až po laboratorní nf generátor s přizpůsobovacím výstupním obvodem.
----
Tady je zjednodušená simulace.