VN trafo Merkur

[Celeron]

Kluci televizácký, jak vyzkoušet jen tak na stole holý VN trafo z ČB Merkura 4160?
Jak poznat, že je dobrej primár, sekundár a usměrnění? To trafo, co mám, vypadá je sice nový, nepájený, dokonce i pájecí packy plechový spony jsou máznutý pájecím červeným lakem, takže asi v ničem nikdy nebylo.
No ale je cca 40 let starý a leželo celou dobu v nevytápěný garáži, vlhko, mráz, vedro. Co po takový době udělá usměrňovač? Nebyl v tom ještě selenovej sloupek zalitej ve VN cívce? Dá se případně vypreparovat a nahradit KYX28/18?
Díky za info.

[kokun]

Ahoj Jirko.
Teď budu asi spíše jen "vařit z vody", páč je to už více než 10 let, co jsem řemeslo "pověsil na hřebík" - a to víš, k tomu ještě "tenněmec", . . .
Pokud bylo VN-trafo nepoužité, tak bych věřil tomu, že to "skladování" přežilo bez úhony - byly to "držáky".
S tím odzkoušením na stole to ale bude problematičtější, pokud nemáš k dispozici tovární "tester VN-trafáků". Nejjednodušší by bylo vyzkoušení přímo v telce - pokud by byla k dispozici. To přepájení není až tak moc práce pro toho, kdo umí držet v rukou trafopáječku s odsávačkou
A VN- dioda není v horní cívce - i ve sch. je uvedený typ: KYX 20 (D4).
Tady máš kompl. SM (nejen k Merkuru)

https://www.oldradio.cz/ts4160.htm

[xsc]

Na trafa i vychylovačky se používal tzv. ring test. V podstatě do něj pustíš chvíli napští a pak na připojené paralelní kapacitě pozoruješ dokmit. Dobré trafo bude mít těch měřitelných průchodů nulou přes desítku, zkratlé minimum.

[Celeron]

A VN- dioda není v horní cívce - i ve sch. je uvedený typ: KYX 20 (D4).

Čumím tady na to Merkurácký trafo a VN šlauf s háčkovou koncovkou do obrazárny vychází přímo z VN cívky trafa. Tak kde by ta dioda měla být jinde než zablemtaná v VN cívce? Kdyť ta cívka má tvar písmene D s dírou uprostřed pro jádro trafa a z jednoho rohu tý rovný části D-čka vychází VN kabel. Tak si myslím, že dioda je právě souběžně s tou rovnou částí D-čka.
Merkura bohužel nemám, před pár lety ho ze mě někdo vyškemral. Někde mám jen PMD monitor se zelenou obrazárnou, ale bude někde hodně hluboko a co vím, je v něm kaput trafo 230V. Kdysi jsem ho chtěl předělat na MW pulzák 15V/2A aby trafo nevlnilo obrazem (už jsem to dělal u dvou Merkurů před tím) ale nakonec na to nedošlo a pulzák je v něčem jiným.

[Celeron]

Na trafa i vychylovačky se používal tzv. ring test.

Dík, zkusím.
Napadla mě jedna věc, možná blbost. Co to trafo primárem připojit na lampičkovej zesák s 4, 8, 16Ω a 100V (Music 70) a písknout do něj 15625Hz od nulový "hlasitosti" pozvolna nahoru a měřit co se děje na VN výstupu?
Tranzistorák bych na to radši nezkoušel.

[xsc]

Jo, mělo by to normálně transformovat a podle zátěže i poznáš, jestli není někde šlůslý. Akorát ten transformační poměr je jiný. To trafo má na primáru jen 18V buzení. VN vyrábí jen krátký pulz zpětného běhu, který dosahuje asi 150V a časem jen 1/8 těch 15kHz. Takže nevím, co by s ním udělalo 100V sinus, to bych radši nezkoušel (přes 20 bych asi nešel), ale transformovat v poměru +- 10kV/150V by to mělo. Pro 100V výstup to ale může být dost nízkoohmová zátěž.

[jezevec]

Čumím tady na to Merkurácký trafo a VN šlauf s háčkovou koncovkou do obrazárny vychází přímo z VN cívky trafa. Tak kde by ta dioda měla být jinde než zablemtaná v VN cívce? ...

V tom případě to není VN trafo z Merkura. Dej sem fotku toho trafa.
Jinak, pokud byl usměrňovač integrován v horní cívce, tak nejde vypreparovat.
Je tam několik diod v sérii vždy s částí vinutí ( vinutí-dioda-vinutí...).

[xsc]

Je tam několik diod v sérii vždy s částí vinutí ( vinutí-dioda-vinutí...).

To stoprocentně platí u barevných TV, kde tak tvoří s kapacitou vinutí násobič. U čbtv bych to s jistotou netvrdil.

[jezevec]

Nějak si nevzpomínám, že by v některé čb TV bylo něco jiného než VN selen (nepočítám elektronky).

[Celeron]

Jo, mělo by to normálně transformovat a podle zátěže i poznáš, jestli není někde šlůslý.

Jo, předpokládal jsem, že to zkusím nejdřív na těch 4, 8 a 16R. Těch 100V by bylo opravdu moc. Na 8R výstupu by mohlo být potřebný napětí pro primár.

Jezevec, je to přesně tohle trafo v příloze jen nemá plechovou ohrádku. Na netu je pár článků, kde diodu z VN cívky kuchaj. Je opravdu v té rovné části cívky tvaru D.

[xsc]

Vidím na tom napsané Asta. To není klasický Merkur, ale pohrobek ze začátku 90. let. Je to ČBTV s kompletně integrovanou elektronikou, žádná modulová koncepce. Ale vzhledem ke stejné obrazovce a napájení budou parametry +- stejné.
https://www.oldradio.cz/ts4163.htm

[kokun]

Jezevec, je to přesně tohle trafo v příloze jen nemá plechovou ohrádku. Na netu je pár článků, kde diodu z VN cívky kuchaj. Je opravdu v té rovné části cívky tvaru D.

Jj - v příloze je foto toho (správného) trafa.
A máš pravdu - přestože je ve sch. (i v SM) uváděná VN.dioda jako dioda s pozicí D4, tak je skutečně zalitá v sec. (horní) cívce VN-trafa.
Já bych se přesto její "degradace" neobával - nejenže je (hermeticky) zalitá v té cívce, ale ještě ona sama je zalitá ve vlastním pouzdru. Takže něco jako "dvojitá izolace"

Jo - a VN-trafo do Asty vypadá "podobně" jako split trafa do btvp - taky je tak nastojato, s piny do "podkovy" !?

[houmr]

Pokud ho do té televize nestrčíš, nikdy sice spolehlivě nepoznáš, zda-li je OK, ale troufnu si tvrdit, že skladováním se "nezskazilo". Oživoval jsem nespočet Merkurů, Plut, v nerůznějším stavu a způsobu skladování a nevzpomínám si, že by bylo nějaké vadné.
Co si ale vzpomínám na častou závadu VN trafa u Neptunů, to je nelokalizovatelné a nedostranitelné vnitřní sršení, které pak v obraze vrthává řádky a obraz je nekoukatený. U Merkurů si tuhle závadu ale nevybavuju.