Burn tester na baterky

[Celeron]

Mám PRC procesorovej burn tester na měření kapacity baterií do 10A. Starší verze tohodle.. Těch 10A je ale iluzorních, záleží na počtu článků a typu vybíjených baterií, spíš to je než vybíječ konstantním proudem, vybíječ konstantním výkonem 100W, což je výkonová ztráta jednoho tranzistoru pod chladičem s fofrníkem, co se dává na PC procesory. Prostě třeba pětičlánek LiPol zvládá vybíjet jen pod cca 5A.
Potřebuju ale zjišťovat kapacitu na proudech 30-60A. Upravovat tohodle stávajícího PRCáka je blbost.
Na netu jsem našel tenhle lineární zatěžovák. Líbí se mi na tom že každej fet je stabilizovanej samostatně, takže snad se mezi sebou nebudou přetahovat. Na tak velký napětí tu zátěž nikdy nebudu provozovat, takže bych zmenšil odpory v source a dostat se na požadovaných 60A, to je 15A na jeden FET. Časem by se tam dala přidat proudová Hall sonda a nastavení zatěžovacího proudu a měření kapacity procákem, třeba ATmega 328.
Našel jsem ještě tohle, je tam řízení proudu, napětí a měření kapacity procesorem, ale zase to nemá odpovídajicí zatěžovací FETovej koncák.
Pokud by jste někdo věděl o něčem lepším, dejte prosím odkaz. Díky!

[Celeron]

Nikdo nic k problému? Ach jo...

[alxa]

V PE 05/2008 je popsána el. Zátěž, která má i funkci měření kapacity Aku.Ale na požadovaný proud není, ale jako inspirace může poslouzit. Kdysi jsem ji stavěl.

[Celeron]

Princip a jako inspirace dobrý, ale na větší proudy nejde jen přidávat další FETY s odporama v S. Je tam potřeba pro každej FET zpětná vazba z odporu v S přes operák, jako je v odkazu co jsem dával, jinak se FETy mezi sebou přetahují a proud se mezi nima dělí nestejnoměrně. Tady si nějak neumím představit, jak by se to při poměrně složitým zapojení jednoho Fetu násobilo.
Přes to dík za tip.

[vrky]

Mám tuhle zátěž DLB-600

[samponek]

Nestačilo by zapojit každej fet s odporem v source aby se nepřetahovaly a potom svést všechny do jednoho měřícího odporu dole ?
A použít nějaké v tlustém pouzdře třeba IRFP 150, IRFP064, kterých je hodné a jsou levný ?

[Celeron]

Mám tuhle zátěž [url=https://www.aliexpress.com/item/1005005513010260.html?[/url]

Předpokládám, že znáš tenhle vzoreček, P = U * I. Tak počítej, na jakej Imax se dostanu při zatížení šestičlánku LiIon nebo Lipol. S tím nejsem ani na půlce toho, co potřebuju.

[Celeron]

Nestačilo by zapojit každej fet s odporem v source aby se nepřetahovaly a potom svést všechny do jednoho měřícího odporu dole ?

A jseš si jistej, že když se z toho spodního společnýho odporu veme zpětná vazba pro regulaci konstantního proudu přes operák, (viz to první schema co jsem dal) tak že se to neukmitá k smrti?

[samponek]

S tak velikou integrační kapacitou pochybuji, že to bude mít chuť kmitnout, natož kmitat.

[Celeron]

Tak autor tam píše, že mu to kmitalo fest.

[samponek]

Kmitá, protože tam jsou tři napájecí odbočky a indukčnost v source, to bohatě stačí, když už je to takhle, tak by kromě integrační kapacity pomohlo zvětšit kapacitu Cgs přidáním externích kondenzátorů.

Při velkých proudech a velkém zesílení OZ se uplatňují zemní smyčky a napájecí odbočky mezi vstupy OZ nesmí téct proud po zemi ani po plusu. Důležité je spojení odporů u source tranzistorů mimo cestu proudu do vstupů OZ a to stejné platí o drainech, pokud jsou paralelně a tady jsou.

Jinak v tom nevidím problém, takhle je to u všeho kde teče proud, akorát u mnoha zapojení s malým proudem se zemní smyčky ani napájecí odbočky tolik neuplatní.

Ze stejného důvodu "vrabčí hnízdo s drátama" funguje, protože drátama se ti přirozeně moc nedaří udělat zemní smyčky, nebo napájecí odbočky ( tam k tomu došlo) ale až uděláš krasnou desku plnou zemních smyček a napájecích odboček, pak věc nefunguje.

Na návrh desek kde teče proud nesmíš pustit počítačový program, ale vést ručně, aby smyčky a napájecí odbočky nebyly.

Tohle vypadá děsivě, ale není tam jediná zemní smyčka, ani napájecí odbočka, proto to funguje.