Toroid do Butterworth dolní propusti
Moderátor: Moderátoři
Celeron píše:Tak jsem vytahal všechny tři kondíky a vzal pulzní gener, čítač, milivoltmetr a oscilo a začal s metodou pokus omyl. Jak už jsem psal, bez kondíků obdélník prochází čistej a bez sebemenšího útlumu.
Sonda zcela jistě nemá 50R, protože kdyby ano, nemůže signál procházet bez sebemenšího útlumu, ale jak psala lesana, musí procházet s útlumem 6dB.
Jsi si jistej, že metoda pokus omyl je správná a s kondenzátory 470nF to funguje jako Butterworth 1kHz ?
( jsem přesvědčen, že tomu vědci a fyzikovi by se to nelíbilo, odporuje to fyzice )
Jinak jsem přišel na to, kde byl problém. Sonda od ruskýho S1-?? oscila (co přišel se sálovým počítačem) opravdu nemá dle 50R ale 600R a to přesně. Mám dvě, na pohled stejný, popis štítek na kabelu nečitelnej, vyšisovanej. Druhá 50R má. Vůbec jsem nevěděl, že jsou každá jiná.
Těch 600R mě vrtá hlavou, není to taky nějaká impedanční norma? Neměly některý teslácký NF generátory taky výstup 600R?
Ale zase jsem tam co dřív, jak to že pro filtr 10kHz a výš impedance zátěže 600R nevadila?
Ta Butterworth kalkulačka neumí spočítat filtr pokud je vstup 50R a výstup 600R, vycházejí z ní nesmyslný hodnoty.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Konzultoval jsem to s jedním starým vývojářem z přeloučskýho speciálu. Vyhrabal nějaký grafy pro Butterworth filtry a odečetl mě ho po svým. Součástky vyšly ± stejně jako z té kalkulačky. No a potom při pohledu do schematu na netu, podle kterýho jsem to dělal, ho to trklo. Ve všech filtrech, kromě toho 1 kHz jsou použity dvě samostatný cívky na tyčkách a nebo "čínkách". Pouze v 1 kHz filtru jsou dva samostatný dvoucívkový toroidy u nichž jsou cívky zapojené v sérii. A u těch toroidů je napsáno 12 mH, což autor bere jako celkovou indukčnost obou cívek v sérii. Správně mělo být 2 x 3 mH. Prostě výrobci to prodávají s deklarovanou indukčností jedné cívky toroidu.
Takže zkusím přemotat ty zcela původní toroidy na 2 x 3 mH.
Systematická chyba, kterou odhadl JirkaZ už na první stránce.
A bordel mě v tom navíc udělal čínskej tester T4, kterej "ukáže" cca 3 x menší indukčnosti, než BM509 a BM595. BM509 měří kmitočtem 1 kHz, RLCG jsem nezkoumal ale ukazují oba stejně.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Pod 1khz už bych to tam ale nedal, tam dobře hodí nanokristalické toroidy.
Na tu impedanci se podívej do simulátoru, umím to spočátat pro dva prvky, ale tady jich je 5 a ještě na sobě závislých.
S tou indukčností je to vždycky Al x N2, takže toroid 2x 3mH má 12mH.
Je dobře, žes tam dal aspoň těch 24, dal bych 100 a oželel 50R, nelíbí se mě velké kondíky kde teče moc proudu
Stačily mě kondíky 17nF, který žerou 20A, aby to nebylo zakulacený při 60khz.
- funkční měřák RLC BM509 zkontrolovanej na tesláckým RLCG.
- aby se vyloučil špatnej matroš toroidu indukčnosti 12 mH namotaný na TDK "čínce" velký průměr 10 mm na který bylo původně 8,2 mH
- 50R BNC zakončovák
a výsledek je stále pouze obrovský útlum.
Ještě jsem to zkusil zbastlit mimo desku na vrabčáka abych eliminoval možnou chybu na desce a nedomrvil ji úplně neustálejma výměnama součástek a žádnej rozdíl.
Už nevím, co s tím dělat, vrátil jsem to do včerejšího chodivýho stavu velký indukčnosti a impedance a malých kapacit vzniklýho metodou pokus omyl a z vysoka na to tentononc. Za ty hodiny laborování, motání cívek a rozčilování mě to nestojí.
Zajímalo by mě, jestli a jak to chodilo autorovi konstrukce. Ty kompenzovaný tlumivky do síťovýho filtru vymyslel a použil právě on. Zkusím na něj najít kontakt a napsat mu.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Když máš věc naproudovanou, tak k té velikosti proudu je potřeba taky určitá velikost komponent, hlavně cívek.
Schválně vem tu cívečku samotnou, pusť do ní proud a osciloskop a koukni co se děje.
Takhle vypadá cívka na zátěž 4R 30A jenom 33uH, má míčko jenom 10, tvoje cívka má míčko 10000 a 12mH, rozdíly jsou několik řádů a potom stačí miliampéry.