Akustický vyhledávač zkratů na DPS

Zpráva

Spiral · #16 Příspěvek od **Spiral** » 18 srp 2024, 18:34

frantu píše:Číslicový údaj nepotřebuji, jen zvukový.

My máme s maminkou absolutní sluch! (Pelíšky - film)

Co třeba tohle...
miliohmetr YR1035+, třeba zde:
http://www.hezkyden.cz/shop/tester-bate ... tr-yr1035/

Celeron · #17 Příspěvek od **Celeron** » 18 srp 2024, 19:14

Yaorelu mám, hlavně na baterky. Normálně má kelvin koax měřící hroty, uprostřed pružný hrot napětí, kolem pevný zubatý věnec proud. Ten věnec má cca průměr 4 mm. To by bylo na plošáky naprd. Jedině si udělat svý hroty který by měly jen jednu špičku a co nejblíž ke spičce napojit špagáty jak proud, tak napětí. Konektor mám, tak něco zkusím časem vyrobit. Blbý je že píská jen na stisk kláves. Jestli se dá nastavit pískání na nějakou hodnotu odporu nebo napětí jsem zatím nevykoumal.

bdn · #18 Příspěvek od **bdn** » 19 srp 2024, 17:27

Na pandatron.cz už jsem schéma nedohledal, takže jsem zkresil dle zapojení, obr. níže...
Funguje to takto:
Stav 1/ Hroty rozpojeny. Uzel A je kladnější než uzel B. Trimr je nastaven téměř uprostřed dráhy, o něco blíže k bodu D. Kladnější je uzel C komparátoru oproti D.
Stav 2/ Hroty spojeny. Uzel A = uzel B. Kladnější je uzel D komparátoru oproti C.

-- Trimr slouží i ke kompenzaci vstupní nesymetrie komparátoru.
-- ATTINY je ve sleepu. Ve stavu 2. wake-up, spouští delay-timer 500ms, dělá obélník pro audio buzzer a rozvěcuje LEDku.
Delay timer je z toho důvodu, že i drobné ťuknutí hroty řádově us dělá spojitý "alarm" po dobu min. 500ms - to je typicky vlastnost, kterou chceme po Šlusmetru.
Když už nám výrobce do ATTINY komparátor dá, byla by škoda toho nevyužít,
Někde bych dohledal program pro ATTINY261A pokud by byl zájem.

samponek · #19 Příspěvek od **samponek** » 19 srp 2024, 17:40

Tohle ale v praxi nebude fungovat na vyhledávání zkratů na DPS mezi tranzistory, ani se přibližovat kvílením a vrčením k místu zkratu.

#20 Příspěvek od **rnbw** » 19 srp 2024, 17:46

Presne tak, nesplna to zadanie. A takmer v kazdom obycajnom multimetri je pipac lepsi.

Celeron · #21 Příspěvek od **Celeron** » 19 srp 2024, 18:27

Tak jsem udělal měřící hroty pro YR1035+. Dva do špičky nabroušený kousky svářecího drátu 2,5 mm zastrčený do futrálů od propisek. Vývody I a U šly připájet cca 12 mm od špiček. Když hroty spojím, tak se odpor pohybuje mezi 4-6 mΩ podle místa spoje. Prostě těch 20-24 mm Fe hrotů už má nějakej odpor. Nulu to ukáže jen když se spojí všechny 4 dráty sond do jednoho bodu měď na měd. Už jen pocínování lanek to rozhodí na 1-2 mΩ.

samponek · #22 Příspěvek od **samponek** » 19 srp 2024, 18:31

To vypadá dobře, nešly by železný hroty nahradit mosaznými z vyhořelýho multimetru ?

bdn · #23 Příspěvek od **bdn** » 19 srp 2024, 18:47

Tohle ale v praxi nebude fungovat na vyhledávání zkratů na DPS mezi tranzistory

???
Mám to postavené, běžně to používám bez problémů. Má to pouze 2 stavy, on - off, v hlučném prostředí přijde vhod i indikace LEDkou.
Komu nevyhovuje "threshold" hodnota odporu, může si R1, R2 a R3 upravit dle libosti...

samponek · #24 Příspěvek od **samponek** » 19 srp 2024, 18:50

Nj, ale nedá se tím zjistit, který tranzistor, nebo SMD kondík třeba ze tří je proražený.

Celeron · #25 Příspěvek od **Celeron** » 19 srp 2024, 20:00

samponek píše:To vypadá dobře, nešly by železný hroty nahradit mosaznými z vyhořelýho multimetru ?

Mosaz nedrží ostří hrotů a blbě se brousí do špičky. A zkusil jsem kousek mosaznýho pájecího drátu Φ=2,5 mm a o moc si na vzdálenosti 20-24 mm nepomůžu, spadlo to na 3,5 mΩ. To už těch kulatejch 5 mΩ je lepší.

Spiral · #26 Příspěvek od **Spiral** » 19 srp 2024, 20:51

Celeron píše:Tak jsem udělal měřící hroty pro YR1035+.

Také jsem o něčem podobném uvažoval, chtělo by to zlato (gold plated)...
https://www.laskakit.cz/neizolovany-mer ... mm--mosaz/

eevBLAB #33 - Why Gold Plated Probes Matter
https://www.youtube.com/watch?v=uV9mW0rpRxg

Celeron · #27 Příspěvek od **Celeron** » 19 srp 2024, 23:01

Dobrej tip, ani nevím, že to Láska má. Ale otázka je, kam připojíš napěťovej a proudovej špagát. Je potřeba co nejblíž ke špičce, jinak to bude podobný jako u mě. Nebo aspoň proudovej co nejblíž špičce. Jo a ty propisky mají díru pro hrot 2,5 mm. Tohle bys musel nějak redukovat, nejlíp zalepením.
Nejlepší by byl hrot průměru cca 4 mm na konci elkem tupej kužel do špičky. Ten hrot provrtat až skoro do kuželu, na konci vrtání z boku vyvrtat dírku pro pájení a izolovanej proudovej špagát protáhnout hrotem až do špičky a zapájet. Tím uděláš nejkratší dráhu pro proud a tím nejmenší odpor. Napětí se může připojit kdekoliv, i dál v držadle. Ale stejně se na nulu asi nedostaneš, stále tam bude odpor kousku hrotu a pájení.

samponek · #28 Příspěvek od **samponek** » 20 srp 2024, 07:18

Co třeba špičatý měděný hroty do čínskýho pájecího pera 900M druh hrotu TB
Jsou uvnitř dutý a dalo by se to zboku provrtat a zapájet jak píšeš.
Ale úplná nula by to asi furt nebyla a nepípalo by to

bdn · #29 Příspěvek od **bdn** » 20 srp 2024, 17:29

Taky záleží co s tím "vyhledávačem zkratů" chceš řešit.
Jestli to máš na kontrolu plošných spojů, pak je důležitá rychlost.
Jestli to máš spíše na měření přechodových odporů např. kontaktů spínačů atd., potom stačí něco pomalejšího.
Zapojení z 90. let byla limitovaná tím, co bylo k dostání v obchodech - takže nic, moc.
Dnes jsou dostupné moderní součástky, škoda toho nevyužít...
Jestli chceš převádět 0 - 150 mohm na kmitočet, jak by to mělo vypadat?
0.005 ohm - 5 000 Hz
0.050 ohm - 1 000 Hz
0.150 ohm - 500 Hz
1 ohm - 100 Hz

#30 Příspěvek od **Sendyx** » 20 srp 2024, 19:03

Na konci 90. let jsme s kolegou vytvořili několik souprav, kterými se hledaly zkraty na složitých deskách a ve vanách s kabeláží pro karty.
Zkoušeli jsme vylepšený miliohmetr - podle Elradu (ten byl asi na Pandatronu), což se moc neosvědčilo, kvůli nejistotě dotyku hrotů, pak souprava s jednoduchou "proudovkou" z magnetofonové hlavy - do zkratovaného obvodu se cpal proud cca 10mA-2A 400Hz.

Poslední dopracovaná varianta je mV metr s akustickou signalizací. Opět do obvodu se cpe nějaký DC proud z lab. zdroje, a na vyhodnocení slouží dva hroty. Vyhodnocovací sonda, napájená z baterek, při volném vstupu vrčí na cca 100Hz, při zkratu na 300Hz a jakékoliv kladné nebo záporné napětí se projevuje změnou výšky tónu. Při max. citlivosti to snad dělalo 6kHz při 0,1mV. Obvodově vcelku jednoduché, na vstupu ochranný obvod s diodami, zavedení záporného napětí do vstupu pro indikaci rozpojeného obvodu, OZ jako DC zesilovač s kompenzovanou napěťovou nesymetrií, regulace zisku v několika skocích, další dva OZ - byl tam DC posun a omezení napětí spodní a horní mez, 4046 jako VCO (tím omezením mohl chodit jen od 100Hz do cca 10kHz) + buffer a miniaturní repro.
Posléze se doplňovalo tlačítko na zapnutí zvuku přímo na hrot, aby člověk neslyšel těch 100Hz při rozpojení, když šmejdil po desce a poslední vylepšení byla "paměť" offsetu, na zmáčknutí se udělalo 300Hz z aktuálního vzorku a dalo se poměrově šmejdit kolem této hodnoty.

Hledalo se tím zkraty v kabeláži a konektorech van pro modulové přístroje a třeba zkratované blokovací kondy v mixpultech, kde bylo na jedné desce na jedné větvi i 240 SMD kondů paralelně

. Na těch vanách bylo při vnuceném proudu 2A do vadné +5V větve úbytek napětí jen kolem 10-20mV na celé sestavě, takže to chtělo celkem citlivé vyhodnocení.

Celkem si nedovedu představit, jak tak malé odpory vyhodnocovat jinak, než poslat tam nějaký proud samostatně a sondu mít samostatně, čímž se značně eliminuje problém s testovacími hroty.