Jak se likviduje stará munice?

[EKKAR]

No a v Litvínově čekají u jiný "pětistovky" (500 liber), jestli do zejtřka nebouchhne sama ...

[kulikus]

ok. Jako nejvhodnější pro likvidaci munice mi připadá vodní paprsek s abrazivem. Fiknout to za špicí s roznětkou.
Kdyby došlo k explozi letecké pumy na pontonu, iniciuje to výbuch munice na dně (asi do určité hloubky)?
Jde přetavit/přemíchat tnt na něco civilnějšího? Použít jako průmyslová trhavina?
Nebo do vánoční pyrotechniky?

Vztlaková síla ve vodě : jaký má cca objem letecká puma o hmotnosti 500 lb?

[EKKAR]

Není to tak jednoduchý.
Rozněcovač ve špičce mají jen některý dělostřelecký náboje a lehčí pumy. Těžší munice používá otřesový rozněcovače na dně nebo i na boku, případně jejich kombinaci. Takže ne vždycky je roznětka vepředu. Třeba zrovna ty chemický z Anglie z WW II jako je ta v Litvínově byly instalovaný skoro vždycky na boku nebo vzadu pod stabilizátorem, aby se nerozbily při dopadu.

Výbuch na hladině/těsně pod ní odpálí jen munici s aktivníma rozněcovačema, ty jsou dost citlivý. Samotný trhaviny to neodpálí, jednak jsou stabilnější, druhak voda je při takovejch hodnotách tlaku doslova pružná a tlakovou vlnu tlumí. Na odpálení samotný trhaviny tlakovej impuls nesmí stačit, musí bejt kombinace tlak + teplo a ještě s určitou strmostí vzrůstu. Voda teplo cloní plně a tlak zeslabuje, takže abys odpálil trhavinu ve vodě jiným výbuchem, musel by iniciační výbuch proběhnout v přímým dotyku iniciační i iniciovaný trhaviny. Jakákoliv mezera obsahující vodu brání přenosu detonace.

Starý TNT je použitelný maximálně jako mizerný palivo do kamen, nehodí se na nic, stárnutím se oslabuje a destabilizuje. To bys pod stromek určo nechtěl.

A vztlak pum záleží na jejich konstrukci, na poměru vah pláště a trhaviny. Obecně žádný letecký pumy neplavou, ale třeba klasický námořní miny naopak plavou a když se utrhnou z kotevního lana, vyplavou na hladinu, kde ohrožujou všecko kolem ...

[kulikus]

Voda dozajista funguje jako účinný tlumič. Byl by účinek 5ti metrů šitokého vodního sloupce srovnatelný s 5 metrů tlustou hradbou písku? Teď ho stavěj v Litvínově (link)

[makak]

Pracovat s teoretickou hodnotou 144 hodin mi přijde zcela slabomyslné. Jestli je to rozpouštění 80 let starého celuloidu acetonem a nikdo netuší, v jakém stavu to zařízení je, může se stát cokoliv.

[EKKAR]

Kulikus - tlumení vodou nebo pískem - uvědom si, jak se ta která hmota chová, voda se chová jako kapalina, tzn. teoreticky nestlačitelná, ale pokud je ve velkým množství kolem dokola a nemá pevný ohraničení, tak částečně vede tlakovou vlnu, ale po jejím průchodu dochází ke kavitaci => vzniku bublinek plnejch vodní páry, což zvyšuje "pružnost" vodní vrstvy. Voda navíc míň tlumí rozlet pevnejch fragmentů vzniklejch výbuchem.

Písek naopak tlaková vlna tlačí před sebou a postupně se na zrnkách rozptyluje. Navíc písek účinně brzdí rozlet fragmentů (střepin pouzdra i kusů materiálu vytrženejch výbuchem z okolí).

Makak - vím, že Angláni tenhle typ časovače rádi používali a že byl extrémně nespolehlivej co se týče opakovatelnosti přesný doby nastavení, protože u něj záleželo na poloze, v jaký se aktivoval (spustilo se zpoždění iniciace nálože) - ale naopak byl extrémně spolehlivej, co se týče spolehlivosti samotnýho výbuchu. Prostě byl to takovej 🤐 "dáreček" obráncům a likvidačním četám v místech, který byly bombardovaný - protože bomby ve kterejch byl použitej, prakticky vždycky vybuchly - ale nikdo nedokázal předpovědět, kdy k tomu skutečně dojde, ani sám nastavující zbrojíř ne. Přitom 144 hodin byl experimentálně nejdelší čas, kterej u tohohle typu časovače fungoval. Prametry celuloidovýho pásku a množství acetonu potřebnýho k jeho chemickýmu rozrušení natolik aby neudržel pružinu pohánějící mechanickej úderník, byly jako parametry zbraně dost utajovaný, ale řek bych, že osoby zúčastněný na řešení nálezový situace jednak dobře vědí, s čím mají tu čest a druhak mají k dispozici dlouhodobý zkušenosti s těmahle mrdkama od všech doposud na ně narazivších a setkání přeživších pyrotechniků doslova od 40.let minulýho století, kdy se začaly hustě používat.

[tomasjedno]

Pracovat s teoretickou hodnotou 144 hodin mi přijde zcela slabomyslné.

Nezávisí rychlost toho chemického procesu taky náhodou dost silně na teplotě?

[DukeNuke]

V tomto případě zcela jistě.

[HF_Tech]

Tam je aceton. To není voda. Při běžných teplotách okolí není vliv na rychlost leptání nějak významný.

[DukeNuke]

Na každou chemickou reakci má vliv okolní teplota. Šumákem počínaje a elytem v baterii konče.
Tam, kde záleželo na přesnosti se na krátké časy používaly pyroslože s přesným časem odhoření, na delší mechanické spouště.

[tomasjedno]

Narazil jsem někde na info, že těch 144 hodin není nějaký naprojektovaný interval, ale že je to maximum z dosud zaregistrovaných případů. Čili že je dost malá pravděpodobnost, že by to mohlo trvat ještě déle. Zvlášť s ohledem na panující vysoké teploty.

[p32]

Jo, přesně tak. Mají to odkoukané ze StarGate.

[DukeNuke]

... Ale vývoj jde dopředu a co já vím, tak jedny z posledních vygómanejch metod používají speciální kumulativní náložku k tomu, aby prorazily plášť munice a zapálily náplň - plamenem. Trhavina pak normálně vyhoří a zbytek je očmouzenej kov...

Podle prosáknutých nezaručených zpráv chtějí přesně tohle zkusit. Ty opatření mají být proto, kdyby to neklaplo. Pohnout se s tím bojí (nedivím se). A někde jsem čet, že u nás je nález tohoto typu bomby poprvý.

[Celeron]

V čem ten aceton je? Ve skleněný ampuli? Třeba už dávno prchnul pórama v podobě výparů, ty celuloid jen obarvěj do bíla ale nesežerou.

[DukeNuke]

V této prezentaci je na jednom slajdu popsán.