Parní lokomotiva

[Kvicala_r]

Zrovna tak Jawy. Měl sem rozpůlenou jak kývačku (354), panelku (360) a pokud vím i 638/640 má po 180°. Nevidím nejmenší důvod to zrovna u takového motoru dělat jinak...

[Celeron]

Jenže porovnáváte neporovnatelný. Benzínovej motor má startér v elektrice nebo lidský noze. Lokomotiva nic takovýho nemá, jedině že by ji jiná přijela roztlačit.

[tomasjedno]

Taky jsem ještě nikdy neslyšel dvoutaktní dvouválec dělat do výfuku puf puf nic nic puf puf nic nic, což by při těch Ekkarových 90º dělal.

[Kvicala_r]

Jirko, to nebyla reakce na parní stroj, ale na ten komentář o časování klikovky jawy.
Maly děti při učení na kole s tou úvratí trochu bojují...

[Lukas-Peca]

EKKAR určitě měl trabanta, který to měl po těch 90°.

V Rusku před 2. sv. válkou postavili dieselovou lokomotivu, která měla písty spojené ojnicemi přímo s koly, jako pára. Kvůli rozjezdu tam byl parní kotel, rozjezd probíhal na páru a při určité rychlosti se místo páry nechal proudit vzduch, začala se vstřikovat nafta a jelo se.

[Artaban001]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotivn%C3%AD_parn%C3%AD_stroj

Hned tady se píše na počátku článku o "fázovém posunu" 90° v časování mezi jednotlivými stranami, i o tříválcovém provedení. Viděl jsem též řešení nějaké US lokomotivy, která měla parní stroj podobně řešený, jako jsou dnes běžně vyráběné spalovací motory (několikaválec fungoval do klikovky a ta poháněla nápravu).

[Lukas-Peca]

Viděl jsem též řešení nějaké US lokomotivy, která měla parní stroj podobně řešený, jako jsou dnes běžně vyráběné spalovací motory (několikaválec fungoval do klikovky a ta poháněla nápravu).

https://en.wikipedia.org/wiki/Shay_locomotive

[ondraN]

Tak parní lokomotivy si odbyly stoletou éru fungování a konstruktéři se s nimi pěkně vyřádili. Zhruba do dvacátých let minulého století se různě experimentovalo se základní konstrukcí rozvodu, potom už byla konstrukce celkem ustálená a zase se všichni snažili zvýšit účinnost. Ale do běžného provozu se toho moc nedostalo, protože každé zvýšení účinnosti mělo za následek ukrutné zvýšení provozních nákladů, které převýšily úspory. Ono i ty tříválcové lokomotivy byly na údržbu daleko náročnější a provozovatelé se jich zbavovali většinou jako prvních. Nejdéle tak sloužily vlečkové lokomotivy, jednoduché a nenáročné konstrukce, které ani neměly přehřívač a jezdily na mokrou páru, ale jejich údržba byla jednoduchá a bezproblémová.

[Artaban001]

Jěště byly takový hybridy, kde byl parní kotel ohříván elektricky z troleje (Švýcarsko), nebo natronová lokomotiva, která byla vhodná do dolu.
http://www.i-magazin.cz/view.php?cisloclanku=2006050033
parní elekrická lokomotiva:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiv ... idn%C3%AD)

[EKKAR]

Taky existovaly "zásobníkový" lokomotivy, který se připojily na kotel umístěnej napevno někde ve fabrice, z něj se do jejich důkladně tepelně izolovanýho kotle bez topeniště napustila přehřátá voda a z ní se nad hladinou odebírala pára pro parní stroj - jak klesal nad hladinou tlak, přehřátá voda uvolňovala další páru, dokud se nesrovnal tlak páry nad hladinou. Výhodu to mělo takovou, že taková lokomotiva stačila na lokální posun po fabrice a přitom neohrožovala okolí možným zapálením nebo iniciací výbuchu - neměla "na palubě" žádnej oheň ani žádnej další přídavnej zdroj tepla.

[jirkati]

Lokomotivy podle Ekkarova popisu jezdily dlouho v ústecké Setuze, na obou stranách ulice. Dokonce jsem se v jedné, pro zajímavost, svezl. Velice jednoduchý, ale v prostředí Setuzy potřebný, stroj. Nebyl to ale jediný posunovací systém - podle kolejí na "potravinářské" straně ulice byly ještě elektrické navijáky a kladky zakotvené vedle kolejí, takže hoši posunovačský dokázali třeba s cisternami najíždět naprosto přesně jak na jejich vypouštění, tak na napouštění.