Co nebrat z Hadexu ?
Moderátor: Moderátoři
Moje 15 let stará malá plastová konvice Philips HD4650 1,2L váží prázdná cca 670g (s 1,2L vody tedy cca 1870g).
Nová Philips HD9314/90 1,7L váží prázdná cca 890g (s 1,7L vody tedy cca 2590g). Pokud se nenaplní do plna, ale jen řekněme 1L tak bude celková hmotnost cca 1890g tedy zhruba stejná jako má ta menší stará s 1,2L.
Nová Philips HD9314/90 1,7L váží prázdná cca 890g (s 1,7L vody tedy cca 2590g). Pokud se nenaplní do plna, ale jen řekněme 1L tak bude celková hmotnost cca 1890g tedy zhruba stejná jako má ta menší stará s 1,2L.
Ono je jasné, že se velká a malá plastová konvice liší jen o trochu plastu, vody v nich může být celkem stejně. Ale požadavek byl na malou konvici a nemá smysl se hádat (ani ten vzhled není úplně v mé pravomoci). Ostatně tady to pro ostatní není důležité. Jen jsem to uvedl zjištěním, že v malých není velký výběr. Takže ano, logicky je pro rozumného člověka přijatelná větší 1,7 litru.
Díky za konkrétní údaje o hmotnostech.
Díky za konkrétní údaje o hmotnostech.
Původní Concept (ta značka vůbec nebyla nebyla špatná) mi vydržel snad 16 let, pak začal kapat. Pak nějaká z lidlu, nastavení teploty, LED. Tři roky asi šlapala. Dnes mám nějaký krám z nerezu s rádoby dřevěnou rukojetí. Pálí to na povrchu, zatím běhá. Protože jí už moc nevěřím-vynechává kontakt v podstavci, který je tak 2mm široký , ptal jsem se cvičně v Planeo. A oni normální konvici 3kW vůbec nevedou, asi EU. Tak jsem zas v lidlu koupil záložní. Vše pouze 3kW, míň je k ničemu. A všem teda dávám kapky, studena voda do právě vylité horké, ohřev 1dcl vody ap.
Vadné vypálení staré PROM s nevodivým povlakem na adresovém vývodu mě motivovalo ke zbastlení sondy s testovacím kolíčkem na DIL16 od Aritmy. Hadex je po pětikoruně už asi dost dávno doprodal, ale v propadlišti dějin všechny nezmizely a třeba od Damiana je lze koupit za celkem přiměřenou cenu. Není to kolíček na prádlo.
https://dsmcz.com/prestashop/en/accesso ... -clip.html
Damian má sice web v angličtině, ale bydlí tady a poštovné není nějak vysoké, pokud byste tam něco kupovali. Já jsem si kolíčky včas koupil v Hadexu.
Proč tu o tom píšu? Některým moderním LED stačí pro funkci indikátoru proud v desítkách µA. Já jsem před časem vzal takových žlutých stovku v TME.
https://www.tme.eu/cz/details/ll-304yd2 ... uckylight/
Červené stejně účinné nevím, odkud mám. Asi také odtamtud.
Přímé připojení z kladného napájení do logiky 5V nebo i víc přes odpor třeba 47k tedy významně nezatěžuje logické signály ani v rodině CMOS 4000, natož v TTL a jiných. Sonda je velmi jednoduchá, materiál celkem levný a spojení starého kolíčku s novými LED může být velmi užitečné a univerzální. Třeba zrovna u čisté PROM 74188, 74S571 a jiných při čtení z adresy 0 musejí spolehlivě a jednoznačně svítit všechny LED kromě vývodu 16. Okamžitě tak vidím, jestli má PROM správný kontakt v objímce s páčkou. Ta informace je proporcionální. Referenční jas ukazuje LED na vývodu 8. Pokud je nějaká adresa nepřipojená, může nějaký opravdu slabý proud při nějakém napětí do vstupu téci. Pro majitele mnoha nevyužitých kolíčků a spousty nadbytečného času je prostor pro experimentování s méně citlivými LED ze šuplíků zadarmo nebo z Hadexu skoro zadarmo a s menšími předřadnými odpory. Obdélníkové LED by se v bargrafové sestavě na rozdíl od kulatých 3 mm vešly do rastru 2,54 mm.
Mnohdy jindy si s takovou sondou lze ušetřit prohmatávání hromady vývodů osciloskopem. Pokud ten kolíček z Hadexu nebo odjinud máte nevyužitý v šuplíku, berte to jako inspiraci, co s ním. Kontakty bylo třeba trochu dotvarovat, sám výrobce asi neměl čas se s tím piplat.
https://dsmcz.com/prestashop/en/accesso ... -clip.html
Damian má sice web v angličtině, ale bydlí tady a poštovné není nějak vysoké, pokud byste tam něco kupovali. Já jsem si kolíčky včas koupil v Hadexu.
Proč tu o tom píšu? Některým moderním LED stačí pro funkci indikátoru proud v desítkách µA. Já jsem před časem vzal takových žlutých stovku v TME.
https://www.tme.eu/cz/details/ll-304yd2 ... uckylight/
Červené stejně účinné nevím, odkud mám. Asi také odtamtud.
Přímé připojení z kladného napájení do logiky 5V nebo i víc přes odpor třeba 47k tedy významně nezatěžuje logické signály ani v rodině CMOS 4000, natož v TTL a jiných. Sonda je velmi jednoduchá, materiál celkem levný a spojení starého kolíčku s novými LED může být velmi užitečné a univerzální. Třeba zrovna u čisté PROM 74188, 74S571 a jiných při čtení z adresy 0 musejí spolehlivě a jednoznačně svítit všechny LED kromě vývodu 16. Okamžitě tak vidím, jestli má PROM správný kontakt v objímce s páčkou. Ta informace je proporcionální. Referenční jas ukazuje LED na vývodu 8. Pokud je nějaká adresa nepřipojená, může nějaký opravdu slabý proud při nějakém napětí do vstupu téci. Pro majitele mnoha nevyužitých kolíčků a spousty nadbytečného času je prostor pro experimentování s méně citlivými LED ze šuplíků zadarmo nebo z Hadexu skoro zadarmo a s menšími předřadnými odpory. Obdélníkové LED by se v bargrafové sestavě na rozdíl od kulatých 3 mm vešly do rastru 2,54 mm.
Mnohdy jindy si s takovou sondou lze ušetřit prohmatávání hromady vývodů osciloskopem. Pokud ten kolíček z Hadexu nebo odjinud máte nevyužitý v šuplíku, berte to jako inspiraci, co s ním. Kontakty bylo třeba trochu dotvarovat, sám výrobce asi neměl čas se s tím piplat.
- Přílohy
-
-
-
Jsem vyhrabal z hromad bordelu dvě tyhle stavebnice.
https://hadex.cz/w083-zdroj-stabilizova ... tavebnice/
Já je před časem měl z Aliexpressu asi za třetinu ceny, ale Hadex je má přesně stejné a stejného původu.
Je to aplikace dávno známé a docela vtipné topologie. ALE!
OZ jsou napájeny napětím -5V z pomocného zdroje a usměrněným kladným napětím hlavního zdroje. Pokud použijete transformátor se sekundárem 24V (který mívá naprázdno 27V nebo i víc), dostanete na filtračním kondenzátoru naprázdno minimálně 36V. OZ tedy budou napájené 41V. Jenomže jejich maximální napájecí napětí je 36V.
Přitom těch 36V na zdroji právě tak stačí na dosažení výstupního napětí 30V.
Máme tedy několik možností:
1) použít trafo s menším napětím a zdroj využívat třeba do 25V.
2) Přeškrábat spoje a snížit napájení OZ pomocí srážecího odporu a zenerky na 30V. Ani tehdy ale nedosáhneme na 30V výstupního napětí.
3) Udělat totéž, zenerky vyskládat na 35V a použít OZ určené pro napájení 44V. Třeba výprodejní MAC156. Bude pak ale potřeba vynechat nebo upravit kompenzaci nesymetrie U2.
4) Nechat to tak a být připravený na všecko. Když jsem si s těmi krámy před časem hrál, udělal jsem přesně tohle. Světe div se, ty OZ to přežily bez úhony. Přestože jsem to zkoušel se starými trafy 220/24, co dávají naprázdno 29V. OZ byly napájeny (mezi piny 7 a 4) napětím 45,5V - a nic. Zatím. Po dobu cca dvou hodin. Jen byly žhavé jak pětník.
Docela by mě zajímalo, jak to chodí (nebo nechodí) nějakým nešťastníkům, kteří si zdroj prostě postavili a nepřemýšleli o tom.
S několika drobnými úpravami to přitom je docela použitelný, jednoduchý a laciný zdroj.
https://hadex.cz/w083-zdroj-stabilizova ... tavebnice/
Já je před časem měl z Aliexpressu asi za třetinu ceny, ale Hadex je má přesně stejné a stejného původu.
Je to aplikace dávno známé a docela vtipné topologie. ALE!
OZ jsou napájeny napětím -5V z pomocného zdroje a usměrněným kladným napětím hlavního zdroje. Pokud použijete transformátor se sekundárem 24V (který mívá naprázdno 27V nebo i víc), dostanete na filtračním kondenzátoru naprázdno minimálně 36V. OZ tedy budou napájené 41V. Jenomže jejich maximální napájecí napětí je 36V.
Přitom těch 36V na zdroji právě tak stačí na dosažení výstupního napětí 30V.
Máme tedy několik možností:
1) použít trafo s menším napětím a zdroj využívat třeba do 25V.
2) Přeškrábat spoje a snížit napájení OZ pomocí srážecího odporu a zenerky na 30V. Ani tehdy ale nedosáhneme na 30V výstupního napětí.
3) Udělat totéž, zenerky vyskládat na 35V a použít OZ určené pro napájení 44V. Třeba výprodejní MAC156. Bude pak ale potřeba vynechat nebo upravit kompenzaci nesymetrie U2.
4) Nechat to tak a být připravený na všecko. Když jsem si s těmi krámy před časem hrál, udělal jsem přesně tohle. Světe div se, ty OZ to přežily bez úhony. Přestože jsem to zkoušel se starými trafy 220/24, co dávají naprázdno 29V. OZ byly napájeny (mezi piny 7 a 4) napětím 45,5V - a nic. Zatím. Po dobu cca dvou hodin. Jen byly žhavé jak pětník.
Docela by mě zajímalo, jak to chodí (nebo nechodí) nějakým nešťastníkům, kteří si zdroj prostě postavili a nepřemýšleli o tom.
S několika drobnými úpravami to přitom je docela použitelný, jednoduchý a laciný zdroj.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
G400, tak jak ho prodával GES, má kladné napětí pro OZ stabilizované na cca 32 Voltů.
Pár dalších poznámek viz. t=106403&start=15.
Pár dalších poznámek viz. t=106403&start=15.
Psal jsem tady o superlevných ručkových měřidlech z Hadexu a toto téma se s ohledem na vlastnosti snad ani nehodí do vlákna o měřicích přístrojích.
Tato měřidla přišla se svými vlastnostmi a cenou na trh díky levným a silným neodymovým magnetům, stále ještě ne tak starodávným. Nevýhodou těch magnetů je použitelnost omezená na ne moc vysoké teploty. Skoro také tak moderní, silné a přitom mnohem méně teplotně omezené jsou magnety obsahující samarium a kobalt. ty jsou ale dražší.
U měřidel s neodymovými magnety jsem měl obavu, že se magnetický materiál projeví ve výrazně klesající citlivosti s rostoucí teplotou. Ochladilo se a teď jsem si toho opravdu všiml, když jsem měřil napětí na MiMH akumulátorech a vypadalo nečekaně vysoké. Podle mého velmi orientačního odhadu to vypadá, že citlivost klesá o 0,2 % s teplotou rostoucí o 1 °C. Přitom teplotní závislost vinutí je kompenzovaná negastorem a především byla dobře potlačená předřadníkem v rozsahu 300 V, ve kterém jsem teď měřidlo porovnával s číslicovým multimetrem. Teplotní kompenzace vinutí má smysl jednak u měřicích rozsahů s malými dělicími poměry od předřadníků a jednak ke sladění rozsahů navzájem. Každopádně pak u těchto měřidel zůstane ten nezanedbatelný a u multimetru těžko všeobecně kompenzovatelný pokles citlivosti s rostoucí teplotou.
Pokud tedy výrobce do měřidel montuje předřadníky snižující citlivost o několik řádů, sice tím takto výrazně snižuje i vliv teplotní závislosti odporu vinutí, ale pokud by si nezajistil rezistory se speciální teplotní závislostí odporu cca -2000 ppm/K, což silně pochybuji (nezkoumal jsem to), je to jen částečné zlepšení. Tradiční konstrukce ručkových měřidel, buď dochované, nebo opravdu velmi drahé nové, by měly být i v tomto ohledu mnohem lepší. Před časem jsem se díval na aktuální ceník Metry a raději z něj ani nebudu citovat.
Tedy, to, co se sem dnes vozí z Asie, je šunt. Víme to všichni dobře. Začalo to už někdy v devadesátkách ještě se zdaleka ne tak nízkými cenami u tehdejších prodejců. Všiml jsem si, že Hadex sice ceny srazil, ale tak nízko je už asi nedrží.
Solidnější ručkové měřidlo bylo vždy luxusem a teď je ještě větším. Navíc je těžší a choulostivé. Pro méně luxusní aplikace přijde nabídka Hadexu vhod.
Tato měřidla přišla se svými vlastnostmi a cenou na trh díky levným a silným neodymovým magnetům, stále ještě ne tak starodávným. Nevýhodou těch magnetů je použitelnost omezená na ne moc vysoké teploty. Skoro také tak moderní, silné a přitom mnohem méně teplotně omezené jsou magnety obsahující samarium a kobalt. ty jsou ale dražší.
U měřidel s neodymovými magnety jsem měl obavu, že se magnetický materiál projeví ve výrazně klesající citlivosti s rostoucí teplotou. Ochladilo se a teď jsem si toho opravdu všiml, když jsem měřil napětí na MiMH akumulátorech a vypadalo nečekaně vysoké. Podle mého velmi orientačního odhadu to vypadá, že citlivost klesá o 0,2 % s teplotou rostoucí o 1 °C. Přitom teplotní závislost vinutí je kompenzovaná negastorem a především byla dobře potlačená předřadníkem v rozsahu 300 V, ve kterém jsem teď měřidlo porovnával s číslicovým multimetrem. Teplotní kompenzace vinutí má smysl jednak u měřicích rozsahů s malými dělicími poměry od předřadníků a jednak ke sladění rozsahů navzájem. Každopádně pak u těchto měřidel zůstane ten nezanedbatelný a u multimetru těžko všeobecně kompenzovatelný pokles citlivosti s rostoucí teplotou.
Pokud tedy výrobce do měřidel montuje předřadníky snižující citlivost o několik řádů, sice tím takto výrazně snižuje i vliv teplotní závislosti odporu vinutí, ale pokud by si nezajistil rezistory se speciální teplotní závislostí odporu cca -2000 ppm/K, což silně pochybuji (nezkoumal jsem to), je to jen částečné zlepšení. Tradiční konstrukce ručkových měřidel, buď dochované, nebo opravdu velmi drahé nové, by měly být i v tomto ohledu mnohem lepší. Před časem jsem se díval na aktuální ceník Metry a raději z něj ani nebudu citovat.
Tedy, to, co se sem dnes vozí z Asie, je šunt. Víme to všichni dobře. Začalo to už někdy v devadesátkách ještě se zdaleka ne tak nízkými cenami u tehdejších prodejců. Všiml jsem si, že Hadex sice ceny srazil, ale tak nízko je už asi nedrží.
Solidnější ručkové měřidlo bylo vždy luxusem a teď je ještě větším. Navíc je těžší a choulostivé. Pro méně luxusní aplikace přijde nabídka Hadexu vhod.
-
martinkopp
- Příspěvky: 1303
- Registrován: 12 říj 2023, 00:00
Solidních ručkových měřáků je plný bazoš a aukro, tyhle historické relikty opravdu není potřeba kupovat v číně.
https://elektro.bazos.cz/inzerat/193341 ... lansko.php
https://elektro.bazos.cz/inzerat/193341 ... lansko.php
Ano, jak jsem psal, dochované přístroje by měly být podstatně lepší. Pokud je čas nebo člověk nepoznamenal, pokud odpovídá potřebám jejich princip (nabízí se ledasco, nejen magnetoelektrický systém), měřicím rozsahem, ideálně vhodnou stupnicí, formátem čelní strany atd. Ve svých sbírkách si držíme něco perspektivně vhodného. Koukám na Bazoš a vidím spíš něco, co bych tu také netoužil skladovat, nebo něco za cenu ne úplně zanedbatelnou při neznalosti historie. Prostě je to jiná kategorie.
Ty superlaciné mají řadu problémů (závislosti, nelinearitu, netlumení, kus od kusu různé závady...) a několik málo výhod (cena, hmotnost, možná i větší mechanická odolnost, jakýsi výběr). A především asi mají budoucnost. Vyrábějí se a asi se vyrábět budou. Proto je nepomíjím.
Dnes jsem se chtěl podívat na napětí dosažitelné na Megmetu 500 V. S ručkovým měřidlem Děvín popsaným na stránce 13 vlákna jsem se nedostal přes 400 V, protože má voltmetr na rozsahu 600 V moc malý odpor předřadníku (ten jsem Megmetem ověřil). Levný číslicový multimetr se z rušení z Megmetu zbláznil a ukazoval úplné nesmysly. Číslicová měřidla jsou fajn, ale mají svá typická omezení. Proto jsem považoval za vhodné tady zmínit vlastnost vyplývající z neodymového magnetu poté, co jsem jiné vlastnosti šuntu už nějak vykompenzoval a ve vlákně popsal. S touto vlastností se musím smířit.
Jasně že je dobré mít v záloze ve skříni třeba od Metry něco bezvadně funkčního, s vhodným rozsahem atd.
Ty superlaciné mají řadu problémů (závislosti, nelinearitu, netlumení, kus od kusu různé závady...) a několik málo výhod (cena, hmotnost, možná i větší mechanická odolnost, jakýsi výběr). A především asi mají budoucnost. Vyrábějí se a asi se vyrábět budou. Proto je nepomíjím.
Dnes jsem se chtěl podívat na napětí dosažitelné na Megmetu 500 V. S ručkovým měřidlem Děvín popsaným na stránce 13 vlákna jsem se nedostal přes 400 V, protože má voltmetr na rozsahu 600 V moc malý odpor předřadníku (ten jsem Megmetem ověřil). Levný číslicový multimetr se z rušení z Megmetu zbláznil a ukazoval úplné nesmysly. Číslicová měřidla jsou fajn, ale mají svá typická omezení. Proto jsem považoval za vhodné tady zmínit vlastnost vyplývající z neodymového magnetu poté, co jsem jiné vlastnosti šuntu už nějak vykompenzoval a ve vlákně popsal. S touto vlastností se musím smířit.
Jasně že je dobré mít v záloze ve skříni třeba od Metry něco bezvadně funkčního, s vhodným rozsahem atd.
-
martinkopp
- Příspěvky: 1303
- Registrován: 12 říj 2023, 00:00
Co třeba měření uvnitř spínaného zdroje? Někdo je nepoužívá a někomu se přinejmenším občas hodí, pokud je řeč o univerzálním ručkovém měřidle. No a co měřidla a kontrolní ukazatele ledasčeho na panelech přístrojů? Copak je odečítání čísel vždy vhodnější a přehlednější? No to je prostě nesmysl, sorry.
Je to nesmysl.
Já ručky občas používám rád. A nejsou to žádné krkolomné situace. Klidový proud koncového zesilovače třeba. Tam ti je digitál spíš na hovno. Stejně jako ve všech situacích když nepotřebuješ sledovat přesnou hodnotu, ale její změny.
Jinak ano, máme jich doma pěknou sbírku jenom na koukání. Jako kus historie. (Teda manželka. Občas si smím nějakej půjčit.)
Já ručky občas používám rád. A nejsou to žádné krkolomné situace. Klidový proud koncového zesilovače třeba. Tam ti je digitál spíš na hovno. Stejně jako ve všech situacích když nepotřebuješ sledovat přesnou hodnotu, ale její změny.
Jinak ano, máme jich doma pěknou sbírku jenom na koukání. Jako kus historie. (Teda manželka. Občas si smím nějakej půjčit.)
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Napríklad na vysokoškolskom internáte v študentskom rádiu sme mali 10W fm vysielač. Kolega v ňom chcel zmerať digitálnym multimetrom nejaké napájacie napätia, ale keď sa priblížil na pol metra k vysielaču, tak multimeter začal zobrazovať čínske znaky. Analógovým to v pohode nameral.
O mojej skúsenosti s digitálnym multimetrom som sa už rozpisoval
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=99238
O mojej skúsenosti s digitálnym multimetrom som sa už rozpisoval
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=99238
