Markofon B452
Moderátor: Moderátoři
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Nevíš, čím může být způsobeno, že ten odlaďovač při naladění pod bod rozkmitání způsobí zeslabení příjmu a na další zvyšování indukčnosti šroubováním jádra nereaguje?
A k tomu dalšímu - vyhodnocovat sluchem není v zásadě špatné, ale dobře sladit superhet sluchem je prakticky nemožné. Navíc je třeba, aby signál byl modulovaný (AM). Naproti tomu měření napětí za detektorem se obejde bez modulace a měření je absolutní (tzn. lze porovnávat výsledky měření nebo i sestrojit přenosovou charakteristiku).
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
V dobách, kdy se tyto přijímače vyráběly, byl wobler poměrně vzácným vybavením. Proto výrobce "vymýšlel" takovéto postupy.
Samozřejmě, že s použitím rozmítače je slaďování přesnější.
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Při přelaďování přijímaného kmitočtu napětí na detektoru odpovídá celkové přenosové charakteristice přijímače (včetně naladění vstupního obvodu a vlivu odlaďovače) stejně jako u wobleru, kdežto ladění poloviny pásmové propusti tuto charakteristiku sice mění, ale nezobrazuje korektně. Popisovaná ostrost průběhu ladění naznačuje velkou deformaci charakteristiky filtru v úzkém pásmu vlivem rozladění popř. nežádoucí kladné zpětné vazby, o které jsem psal výše.
Mírné prosedlání uprostřed mf charakteristiky prvního stupně bývá vyrovnáno správným naladěním druhého stupně (podkritická vazba) a vstupního laděného obvodu.
Tvoje zkušenost potvrzuje nutnost použití měřících přístrojů a správných postupů.
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Vždyť jsem to v předchozích příspěvcích již uváděl.masar píše:Teď vidíme, že jsi dosud ladil jen podle sluchu a bez zatlumování.
Zkoušel jsem slaďovat s rozladěním spřaženého obvodu a podle příjmu stanice to skutečně nejde, poněvadž se signál stane neslyšitelným a neměřitelným. Domnívám se však, že pokud opakovaným laděním jednotlivých indukčností (pro zohlednění vzájemného ovlivňování) je nalezeno ustálené maximum s nezkresleným zvukem, tak toto naladění nebude od správného příliš vzdálené. Jako příčina příliš nízké hlasitosti reprodukce, pozorovatelné zejména u slabých stanic, se ukázalo podžhavení elektronek v důsledku neočekávaně rychlého vybití žhavicí baterie (4 paralelní články C zinkouhlíkové) na napětí 1,15V. Po připojení nového článku s napětím 1,48V naprázno hlasitost výrazně narostla.
nemohu vyloučit, že máš pravdu . Já jsem měl obě trafa zničená, jádra
ulámaná , musel jsem je odvrtat a dát nová. Sekundár mfII byl zapojen tak,
že neměl žádný rez. kondezátor a detektor byl napojen přímo na rez.obvod, nikoliv na odbočku ( rezonoval na asi 1,2 MHz) . Zbylé tři rez. kondenzátory byly vadné . Jak to kdysi mohlo kloudně opravářovi hrát netuším .
Po výměně kondenzátorů za jmenovité 220pF / NP0 a jader to sladit nešlo, rezonovalo to příliš vysoko min. kolem 480 kHz namísto 468 kHz . Musel jsem přidat cca 18 pF ke každému , pak to již šlo naladit. Zkoušel jsem to
jak s rozladěním spřaženého obvodu kondem 100pF, tak pouze na max.
signál bez rozladění. Výsledek prakticky stejný. Vysvětlení může být
pokles Q cívek a pokles Q rez. obvodů , čímž se změnila původní nadkritická
vazba na podkritickou či kritickou.
U tebe to může být podobné. Dost dobře si ale neumím představit, jak bych to
opravil a sladil bez vf generátoru .
( z Accordu s rez.kondy 103 pF )předpokládal opačný výsledek , tj. silnější nadkritickou vazbu . Tu ale asi více ovlivnují 4 feritové tyčinky po obvodu mf lepené asfaltem přímo mezi oběma cívkami a ty se nezměnily ani nejsou viditelně poškozené. Důležitý je výsledek, tj. mf zsilovač sladěný a rádio hrající bez slyšitelného zkreslení signálu nadbytkem či nedostatkem výšek .
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Jinak nevíte, čím spolehlivě nahradit původní zinkovzdušný žhavicí článek s napětím 1,4V? Ten by totiž měl mít narozdíl od běžného burelového v průběhu většiny doby vybíjení konstantní napětí, což se ukázalo jako velmi důležité, neboť s klesajícím žhavicím napětím prudce klesá strmost elektronek.