elektródový potenciál
Moderátor: Moderátoři
Je vidět, že si autor postu elektrochemii představuje "poněkud" značně zjednodušeně. Aktivita elektrochemický reakce je na samotným elektrolytu dost málo závislá, na jeho "kyselosti" resp. "zásaditosti" už vůbec ne - hodnota pH roztoku nemá prakticky vůbec vliv. "Ochotu" daný kombinace k vytvoření vzájemný elektrochemický interakce určije prakticky výhradně jen vzájemná poloha obou potenciálních "pólů" případnýho článku na "stupnici elektronegativity" = pozice v Beketovově elektrochemický řadě, případně jejich vzájemná interakce s iontama disociovanýho elektrolytu. Druh, pH a hustota elektrolytu má vliv jen na případnej vnitřní odpor vzniklýho článku a může tak ovlivnit výslednej proud, kterej je potom takovej článek schopnej dodat do případnýho elekrickýho obvodu. Znalejší vědí, že největší vliv má "disociační konstanta" molekul elektrolytu neboli "ochota" molekul daný látky se v nějakým prostředí rozdělit na kladnej a zápornej iont a tím umožnit tok elektrickýho proudu. Některý látky byť mají poměrně silně polarizovanou molekulu se samy od sebe ionizujou jen velice neochotně a v roli elektrolytu se chovají naopak jako docela dobrý izolanty - například čistá (myšleno CHEMICKY ČISTÁ = DESTILOVANÁ) voda.Nejdřív Standa33 píše:NaCl je jako sůl neutrální takže moc dobře nefunguje, elektrolyt musí být buď kyselý(H₂SO₄;HCl; NH₄Cl) nebo zásaditý(KOH;NaOH).
...
čímž to dokonale zabil ...A potom Standa33 píše:Pro kovy s E ≤ (-0.4V) (např. Pb,Sn,Cd ..) probíhají reakce při normální teplotě velmi pomalu. např. kyselina sýrová neleptá olovo nebo cín, při její výrobě se používají olověné nádrže.
A kutilmile - nelituju tě
Kdysi jsem chtěl touhle metodou odlišit Pt, Pd od obecných kovů Cr, Ni a výsledky byly velmi chabé až nulové.
Tak to máš vcelku jednoduchú úlohu. Stačí, ak budeš mať známu referenčnú elektródu. Ak namerané napätie bude 0V, tak to znamená, že neznámy kov je rovnakého zloženia. Nepotrebuješ nič počítať. To ja som hľadal kov, ku ktorému nemám známu referenciu. Preto som to potreboval spočítať.makak píše:Já z toho nepotřebuju tahat nějaký proud/výkon. Jenom naprázdno změřit potenciál pro určení materiálu. A to ještě vylučovací metodou ze dvou variant železo/chrom. To by snad kurňa mělo jít. Mám teda koupit HCL ?
Super, nepochybně do toho vidíš velmi dobře. Dá se tedy odpovědět úplně jednoduše na pár otázek ?EKKAR píše:Teda já tu hrůzu zaregistroval až po 4,5 letech, ale to je opravdu víqět...
Jaký zvolit roztok a jakou koncentraci ? (nejlépe z těch méně nebezpečných)
Jaký materiál vztažné elektrody pro ocel a chrom ?
A nebo je to úplná pitomost a takhle to prostě rozeznat nejde ?
Jak potom nedestruktivně rozeznat ocel od oceli s tenkou vrstvičkou chromu ?
Vizuelně to vypadá skoro stejně, obojí jemně broušené (vodicí tyč 8mm).
A kutilmile - nelituju tě
EDIT:
Neutróny nepotrebuješ. Stačia Rentgény. Napríklad takýto príručný spektrometer za cenu lepšieho notebooku, alebo elektro bicykla.
https://www.aliexpress.com/item/1005006120900486.html
S extrémnym odhodlaním sa taký spektrometer dá aj zbastliť. Ale asi jednoduchšie bude skočiť na lepší šroťák. Tam také hračky občas majú. Alebo na najbližší vyzkumák akadémie vied. Tam na to mrknú elektrónovým mikroskopom.
No a jak bys to chtěl udělat jinak, než rozpuštěním do nějakýho roztoku? Jenomže bez agresivní chemie se u toho ani neuprdneš ... Neutronovou aktivační anál-Lízu nechceš, polarografie je zase o roztoku (a elektrochemii ...), kapalinová chromatografie dtto, na plynovou chromatografii nebo spektrální anál-Lízu zas potřebuješ výkonnej tepelnej zdroj, kterým část vzorku odpaříš - nejideálnější je nějakej výkonnej impulzní laser ... Základní druh oceli se dá třeba určit "po kovářsku" pomocí jisker odletujících při broušení - barva jiskry a způsob jakým se rozprskne než zhasne poměrně dobře indikuje některý druhy legur a stupeň obsahu uhlíku, ale zas je to minimálně povrchově destrukční metoda ...makak píše:Aha, zapomněl jsem dodat, že metoda by měla být pro bastlíře v domácích podmínkách. ... Takže elektrochemicky to opravdu nejde ?
A ty víš na ± pár desetin teplotního stupně přesně, jakou ten teplej konec bude mít "deltu théta" od toho studenýho? Protože pokud to nebudeš vědět dost přesně, věštba ze tvýho rozpáranýho pajšlu bude přesnější ...samec píše:Ďalšia možnosť je to určiť cez termoelektrický potenciál. V podstate termoelektrický článok. Z nameraného napätia a rozdielu teplôt potom odhadneš materiál. Prakticky najlepšie jeden kontakt voltmetra priložiť normálne na meraný materiál na studeno a druhý caz nažhavenú spájkovačku. Vznikne tak termoelektrický článok. Výsledky však budú asi ešte ezoterickejšie, než v prípade elektrolytovej alchýmie.
A kutilmile - nelituju tě
O chemii vím prd, jenom jsem si ze školy zapamatoval pokus, kdy se do modré skalice hodil hřebík a on se pomědil. No a ono to funguje i s těma tyčkama. Čelo, které je obrobené, tedy na povrchu je ocel, se pomědilo v obou případech. Vlastní povrch tyčky se pomědil u ocelové a u chromované zůstal neporušený.
Problém je úspěšně vyřešen.

Na druhou stranu - 5 m vedle toho soustruhu, kde se bude tyčka zpracovávat je urychlovač. Dala by se tyčka osmahnout - aktivovat a prdnout na detektor. Říká se tomu instrumentální fotonová aktivační analýza. Takže bychom nepotřebovali ani ty neutrony - vše včetně soustruhu v jedné dílně.