Identifikace mezizávitového zkratu VN trafa

[ondraN]

Ahoj,
mám problém s VN zdrojem starého osciloskopu. VN zdroj ve flyback zapojení (viz přiloha) kmitá, ale s amplitudou pouze cca 2Vpp (budící vinutí). Frekvence kmitů je 48kHz, což odpovídá manuálu. Zkoušel jsem vyřadit tranzistor pro regulaci Q923 a odpojovat jednotlivé sekce VN usměrňovače a násobiče. Ale nemá to žádný vliv. Zkoušel jsem i jiný spínací tranzistor Q930, stejný typ, ale to samé. Zkoušel jsem i trafo zapojit na generátor a měřit napětí na zpětnovazebním vinutí a maximální napětí je při frekvenci 48kHz (stejná na jaké kmitá). Jde asi o mezizávitový zkrat, ale jednak je cívka napuštěná lakem a jednak si nejsem jistý, jestli by mezizávitový zkrat nezměnil frekvenční charakteristiku trafa. Nemám žádný jiny kus na porovnání nebo experimenty. Nemáte někdo s tímhle případem práktické zkušenosti?
Díky.

[forbidden]

Na to je dobrej ring tester. Jestli máš nějakej RLC měřák, tak zkus změřit primár a pak si nějakej zkrat vinutí vyrob. Třeba i externě pár závitama na jádře. Když se měření nic moc nezmění, tak už tam nějakej mezizáviťák máš uvnitř.

[JirkaZ]

Taky bych se podíval na odběr měniče. Pokud odpojíš všechny zátěže (sekundáry) a budeš pomalu zvyšovat napájení z externího zdroje (abys nepřekročil Ucemax Q930 - to přitom měř jiným osciloskopem), tak by se odběr měl pohybovat někde nízko (možná nízké desítky mA?).

Pokud bude mnohem větší a bude výrazně se zvětšujícím se napájením stoupat, tak bych skutečně tipoval ten závit nakrátko.

Ring tester se svého času používal, ale pokud nemáš s čím srovnávat, tak je to podobná "duchařina", jako jiné metody (popsané mnou nebo forbiddenem).

Nicméně třeba tady je popis principu a samozřejmě to lze pro jednoúčelové měření nabastlit třeba z 555 místo toho MCU a výsledek vyhodnocovat vizuálně osciloskopem.

Edit: odpor R925 je v pořádku? Jak je na tom C937, L937, C913 a úrovně napětí +75V, +12V a příp. i -12V?

[masar]

V obsáhlém manuálu pro tento osciloskop je na straně 3-24 podrobný popis funkce zdroje vn a jeho regulace, včetně uvedených napětí za provozu (i když méně výrazné). Takže všechna napájecí (zdrojová) jsou O.K.?
Zkontroloval bych dělič zpětné vazby s jeho omezovací částí a také C911, C906...
Při mezizávitovém zkratu by rezonanční kmitočet na 48kHz zůstal jen stěží.

[JirkaZ]

Strany jsou mírně jiné, je to v příloze.

[masar]

Moje údaje jsou ze mnou odkazovaného 246str. manuálu. Jinak zřejmě identické.
Kdybych si měl tipnout, tak na spodní část děliče z.v., t.j. R911,R902, C911. Pokud bude některý z těchto odporů přerušený, popř. C911 svod/zkrat, je důsledkem vyšší záporné napětí (má být -11.3V) za R901...

[ondraN]

Všechny napájecí napětí jsou změřené a OK. Tlumivka a elyt v té napájecí větvi pro VN zdroj je taky OK. Ve zpětné vazbě to nebude, protože záporné napětí pro katodu (-2kV) po zapnutí zdroje vystoupá na -200V a dále nejde, takže zpětná vazba vůbec nemá dúvod snižovat napětí. Navíc při odpojeném Q923 by měl oscilátor kmitat s největší amplitudou, ale kmitá s desetinovou. Odběr (měřeno namísto pojistky) je cca 400mA.

[masar]

Závadu bych se snažil diagnostikovat při odpojených D940 a C954 a stažené objímce CRT, aby byla v chodu pouze část se z.v. pro výrobu -2kV. Tím se zůží okruh možných příčin. A pak už jen měřit a věřit...
A názor, že při odpojeném Q923 by měla být amplituda největší, odporuje výkladu regulace v manuálu.
Volný překlad:
Regulace probíhá následovně:
Když výstupní napětí v testovacím bodě -1950 V bude kladnější (méně záporné), vzorek tohoto kladného napětí je přiveden do báze Q914. Q914 se více otevře a tím otevře i Q913, čímž zvýší vodivost Q923.
Zvětšení proudu Q923 zvýší průměrnou napěťovou úroveň jeho emitoru, který je připojen k bázi Q930 přes zpětnovazební vinutí T930. Kladnější úroveň báze Q930 zvýší kolektorový proud k výrobě většího indukovaného napětí v sekundáru T930.
Toto zvýšené napětí se projeví jako zápornější napětí v bodě -1950 V, čímž se opraví jeho původní kladná změna.
Vzorkováním(snímáním) napájecího napětí katody tímto způsobem se udržuje vysoké napětí konstantní.
---
Takže odpojení Q923 ke zvýšení amplitudy vést nemůže.
Mnohdy se věci jeví jinak, než jsou.

[JirkaZ]

...Odběr (měřeno namísto pojistky) je cca 400mA.

Pokud to je skutečně naprázdno (tzn. všechny sekundáry odpojené), tak je to hodně a je pravděpodobný ten závit nakrátko. Nebo možná víc závitů - nezdá se to být úplně "zabité", čili zkratovaná část asi bude mít významný odpor.

Jinými slovy: někam těch cca 5W teče. Zkus to nechat běžet déle a sledovat, co se nejvíc ohřeje...

Ještě chci ocenit masarův smysl pro "detail" (v skutečnosti jde o zcela zásadní věc)... Ono kdybychom tu měli celé schéma a ne jen jeho výřez, tak je okamžitě jasné, že se reguluje velikost záporného napětí a tím se celá funkce regulačního obvodu invertuje.

Vzhledem k NPN na vstupu regulátoru to člověk na první pohled nevidí. Holt to chce vnímat všechny souvislosti...

[masar]

Jinými slovy: někam těch cca 5W teče. Zkus to nechat běžet déle a sledovat, co se nejvíc ohřeje...

Že by Q930?
Možná by pro potvrzení/vyloučení mezizávitového zkratu stačilo ten zkrat "duplikovat" kontrolovaným zkratem žhavicího vinutí (1,25V~) jedné z vn diod. Možná trochu drastické, ale vypovídající. Při zkratru se podstatně sníží indukčnost vinutí a tím vzroste i rezonanční kmitočet, pokud oscilace nevysadí úplně. Pak poteče tranzistorem Q930 cca 350mA max. (βmax=70).

[JirkaZ]

Tak může být, že Q930, ale šlo mi spíš o to, zda se nebude hřát trafo

[masar]

Nevylučuji to. Jen tomu nějak nevěřím.

[JirkaZ]

Zase ty "detaily": vzhledem k lineárnímu, tedy nespínacímu režimu Q930 je skutečně možné, že ta ztráta 5W je na něm.

No, jsem zvědav, jak to celé dopadne.

[ondraN]

Večer k tomu sednu a vyzkouším. Ztráta bude Q930, hřeje ikdyž je na velkém chladiči a když jsem zkoušel jiný tranzistor na malém plechu, tak byl za chvíli nad 50stupňů.
Žhavení VN diod je jeden půlzávit okolo jádra v silné izolaci.
Blbě se v tom pracuje, protože je to takový ježek v kleci. Večer kdyžtak postnu nějaké fotky.

[JirkaZ]

Zkusil bych Q923 odpojit a místo něj dát potenciometr či trimr (od boku cca stovky Ω), pak zkoušet chování měniče při různé nastavené hodnotě odporu. Začít na nejvyšší nastavené hodnotě. Měnič naprázdno (všechny sekundáry odpojené).

Pochopitelně zase měnič napájet z externího laboratorního zdroje s měřením napětí a proudu a proudovým omezením, k tomu osciloskopem sledovat průběh na Q930.

No a když to nepovede k výsledku, tak pak zkusit ten ring tester, nejlépe na vyjmutém (nebo od všeho totálně odpojeném) trafu.

S ohledem na to, že v případě připojení osciloskopu poskytuje vizuální informaci o průběhu po budicím impulsu, ho považuju za lepší řešení než měřit L a D (nebo Q) nějakým LCR metrem. Zase dominantně proto, že nemáš jiný zaručeně zdravý kus na porovnání - pak by ten LCR metr byl použitelný dobře.