Identifikace mezizávitového zkratu VN trafa
Moderátor: Moderátoři
Díky Jirko za odkazy, už jsem je prošel, když jsem začal ten problém řešit.
Úplně jsem trafo odpojil a zapojil trafo z teku 465B, které má podobné zapojení. Nejdřív jsem si proměřil frekvenční charakteristiku a největší indukované napětí bylo na 80kHz. Oscilace nasadily okolo napětí 3V a odběr byl cca 150mA. Frekvence byla 80kHz. Když jsem zkratoval výstup pro žhavení CRT, tak vylezla ss složka na kolektoru Q940 a snížila se ampituda. Frekvence se zvýšila skoro na 100kHz. Chovalo se to skoro stejně, jako ten originální transformátor, zvyšování napětí napájení jen zvedalo ss složku a amplituda zústávala stejná. Takže škopík zatím odložím a budu shánět nějaký vrak na díly a budu doufat že trafo je tam v pořádku. Ku.va
Úplně jsem trafo odpojil a zapojil trafo z teku 465B, které má podobné zapojení. Nejdřív jsem si proměřil frekvenční charakteristiku a největší indukované napětí bylo na 80kHz. Oscilace nasadily okolo napětí 3V a odběr byl cca 150mA. Frekvence byla 80kHz. Když jsem zkratoval výstup pro žhavení CRT, tak vylezla ss složka na kolektoru Q940 a snížila se ampituda. Frekvence se zvýšila skoro na 100kHz. Chovalo se to skoro stejně, jako ten originální transformátor, zvyšování napětí napájení jen zvedalo ss složku a amplituda zústávala stejná. Takže škopík zatím odložím a budu shánět nějaký vrak na díly a budu doufat že trafo je tam v pořádku. Ku.va
1) já bych si ještě dalšími metodami ověřil, zda trafo vážně má závit(-y) nakrátko. Ten Danykův přístroj při nahrazení MCU časovačem 555 je přece triviální a můžeš si být více jistý. Navíc se může hodit i jindy.
2) pokud bude trafo vadné, tak úplně vylučuješ převinutí svépomocí, případně dle obrázku z odkazu výše?
Tady k tomu případně máš nějaké informace (a jsou tam i indukčnosti a další hodnoty některých vinutí, jen jsem při rychlém přelétnutí očima nějak nepochopil, zda u vadného nebo dobrého trafa).
No a zde máš popis převinutí podrobně (text i fotky). Je fakt, že to křížové vinutí bude bez navíječky asi lahůdka
TekWiki znáš?
2) pokud bude trafo vadné, tak úplně vylučuješ převinutí svépomocí, případně dle obrázku z odkazu výše?
Tady k tomu případně máš nějaké informace (a jsou tam i indukčnosti a další hodnoty některých vinutí, jen jsem při rychlém přelétnutí očima nějak nepochopil, zda u vadného nebo dobrého trafa).
No a zde máš popis převinutí podrobně (text i fotky). Je fakt, že to křížové vinutí bude bez navíječky asi lahůdka
TekWiki znáš?
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
ondraN: možná bych zkusil kontaktovat Tronic, svého času byli velmi vstřícní. Myslím tím, že bys cívku prostě destruoval ve prospěch zachování jádra.
V Tronicu by navinuli novou cívku (možná by potřebovali dodat vhodnou kostru?) a dohromady by sis to už dal sám...
Jinak ale opakuju, že ještě předtím bych zkusil jinou metodu ověření stavu trafa (za mě nejlépe ten původně kolegou navržený ring tester).
K tomu rozebírání: docela se mi osvědčil dlouhodobý var ve vodě, je to obvykle lepší než ohřev horkovzduchem (a taky to ohřeje homogenně celé, čímž je třeba menší riziko prasknutí jádra, ze stejného důvodu je potřeba to dát do chladné vody a pomalu ohřívat celé dohromady).
Kromě změknutí ohřevem tam dochází i k hydrolýze a možná to lze dále podpořit přídavkem sody nebo prášku do myčky (přídavek jsem nezkoušel, jen uvažuju).
Ale v tomto případě bych var ve vodě rezervoval až na rozdělení půlek jádra a předtím z něj cívku odstranil opatrným rozříznutím na více místech.
V Tronicu by navinuli novou cívku (možná by potřebovali dodat vhodnou kostru?) a dohromady by sis to už dal sám...
Nebude to ovšem za pár korun, takže záleží na tom, zda do toho chceš investovat.Potřebujete vyrobit vinuté díly pro elektrotechniku nebo elektroniku?
Kontaktujte nás
Jinak ale opakuju, že ještě předtím bych zkusil jinou metodu ověření stavu trafa (za mě nejlépe ten původně kolegou navržený ring tester).
K tomu rozebírání: docela se mi osvědčil dlouhodobý var ve vodě, je to obvykle lepší než ohřev horkovzduchem (a taky to ohřeje homogenně celé, čímž je třeba menší riziko prasknutí jádra, ze stejného důvodu je potřeba to dát do chladné vody a pomalu ohřívat celé dohromady).
Kromě změknutí ohřevem tam dochází i k hydrolýze a možná to lze dále podpořit přídavkem sody nebo prášku do myčky (přídavek jsem nezkoušel, jen uvažuju).
Ale v tomto případě bych var ve vodě rezervoval až na rozdělení půlek jádra a předtím z něj cívku odstranil opatrným rozříznutím na více místech.
Naposledy upravil(a) JirkaZ dne 10 pro 2024, 12:57, celkem upraveno 3 x.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
to "masar"
Myslím, že vytrhování vět z kontextu je pod tvoji úroveň
to "JirkaZ"
o tom převinutí ve firmě jsem už taky přemýšlel, ale dám tomu nějaký čas, protože se občas objeví troska za velmi rozumnou cenu a jsou z toho i jiné díly.
to "rnbw"
no, tak to mě nenapadlo. Pokud bych se do toho pustil, tak to určitě vyzkouším (ale rozhodně venku, abych nezasmradil celý dům)
Myslím, že vytrhování vět z kontextu je pod tvoji úroveň
to "JirkaZ"
o tom převinutí ve firmě jsem už taky přemýšlel, ale dám tomu nějaký čas, protože se občas objeví troska za velmi rozumnou cenu a jsou z toho i jiné díly.
to "rnbw"
no, tak to mě nenapadlo. Pokud bych se do toho pustil, tak to určitě vyzkouším (ale rozhodně venku, abych nezasmradil celý dům)
No, jen aby mezitím nezkrachovali, nezvýšili razantně ceny, neomezili nabídku atd. Stát se může cokoliv a poptat to můžeš už teď.ondraN píše: to "JirkaZ"
o tom převinutí ve firmě jsem už taky přemýšlel, ale dám tomu nějaký čas, protože se občas objeví troska za velmi rozumnou cenu a jsou z toho i jiné díly.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
To máš pravdu. Jenže já jsem tu větu z kontextu nevytrhl, tu jsi z kontextu (za který zřejmě považuješ provedené diagnostické úkony) vytrhl ty a to velmi nešťastně. Vůbec jsi ji neměl napsat.ondraN píše:to "masar"
Myslím, že vytrhování vět z kontextu je pod tvoji úroveň
A k tomu kontextu:
Tebou provedená měření a testy neprokázaly ani nevyvrátily podezření z mezizávitového zkratu. Např. nebyl proveden test, který navrhoval JirkaZ. Kmitočet 48kHz tomu zkratu také nenasvědčuje - naopak - tebou provedený test s jiným (dobrým) trafem významné zvýšení kmitočtu při zkratu části vinutí jednoznačně prokázalo. Když k tomu připočtu mylné předpoklady v chápání regulační smyčky, jsme od potvrzení mezizávitového zkratu ještě dále.
To je můj popis současného stavu věcí. Lze z něho vytrhnout jakoukoliv větu.
Tak ještě jednou a srozumitelně. Je tam jedno trafo, které má zapojenou pouze budící část, jeden tranzistor, jeden rezistor a jeden kondenzátor. Vše ostatní je odpojené. Jeden transformátor kmitá v pohodě a chová se dle předpokladu (ikdyž má trochu jiné parametry, ale je určen do vpodstatě stejného zapojení). Když na něm zkratuji párzávitové vinutí, objeví se na kolektoru tranzistoru ss složka a oscilace se výrazně zmensí (na 1/4) a stoupne proud ze zdroje.
Když zapojím druhý transformátor, amplituda kmitů je malá, je tam velká ss složka na kolektoru tranzistoru a proud je více než dvojnásobný.
Je nějaká jiná možnost než vadný transformátor? Může mít transformátor jinou vadu než závitový zkrat?
A snažte se, prosím, držet odpovědi na technické úrovni.
Když zapojím druhý transformátor, amplituda kmitů je malá, je tam velká ss složka na kolektoru tranzistoru a proud je více než dvojnásobný.
Je nějaká jiná možnost než vadný transformátor? Může mít transformátor jinou vadu než závitový zkrat?
A snažte se, prosím, držet odpovědi na technické úrovni.
OK. To by mohlo být. Trafo jsem vizuelně zkontroloval a žádné mechanické poškození nenašel. Půlky jsou slepené epoxy lakem a jsou mechanicky pevně fixované. Takže tohle můžeme vyloučit.
Přidávám ještě pár průběhů z osciloskopu. Vazba vstupu je DC.
Přidávám ještě pár průběhů z osciloskopu. Vazba vstupu je DC.
- Přílohy
-
- Kolektor Q930, napájení 18V
-
- Kolektor Q930, napájení 12V
-
- Emitor Q923, napájení 12V
Z těch průběnů je vidět, že tranzistor regulace ZV nemůže nic regulovat, protože napětí na emitoru je stejné nebo větší než na kolektoru(-0,15V). Další poznatek je, že velikost napájecího napětí nemá žádný vliv na amplitudu kmitů.
Pokud by ještě nekoho něco napadlo a potřeboval průběh ze skopu, tak udělám a postnu.
Ještě podotýkám, že všechny součástky v tom obvodu jsem změřil a jsou v toleranci a OK. Zkoušel jsem měnit hodnotu R925 a při těch 15k to "funguje" nejlépe. Zkusil jsem i přidat paralelně kondenzátor k C913, ale vliv byl naprosto minimální.
Pokud by ještě nekoho něco napadlo a potřeboval průběh ze skopu, tak udělám a postnu.
Ještě podotýkám, že všechny součástky v tom obvodu jsem změřil a jsou v toleranci a OK. Zkoušel jsem měnit hodnotu R925 a při těch 15k to "funguje" nejlépe. Zkusil jsem i přidat paralelně kondenzátor k C913, ale vliv byl naprosto minimální.
1) použil jsi ten trimr či potenciometr místo regulačního obvodu, jak píšu výše?
2) máš skutečně odpojený i C940? Dle pramenů z webu (možná je to i jeden z těch mnou uvedených) bývá často proražený, nebo má velký svod.
3) proč se pořád tak bráníš nabastlení ring testeru a přiložení průběhů z osciloskopu sem? Ta 555 by neměla být CMOS (kvůli dostatečně tvrdému buzení FETu, měl by se hlavně rychle otevírat) a R2 bych asi trochu snížil.
2) máš skutečně odpojený i C940? Dle pramenů z webu (možná je to i jeden z těch mnou uvedených) bývá často proražený, nebo má velký svod.
3) proč se pořád tak bráníš nabastlení ring testeru a přiložení průběhů z osciloskopu sem? Ta 555 by neměla být CMOS (kvůli dostatečně tvrdému buzení FETu, měl by se hlavně rychle otevírat) a R2 bych asi trochu snížil.
- Přílohy
-
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.