O snímkových frekvencích (odděleno)

[PotPalo]

To PWM nieje zdraviu škodlivé? Kedysi blikali neónky a TV obrazovky na 50 Hz, a vraj to bolo škodlivé. Dnes bliká kadejaká LEDka, reflektor, denné svietenie ale aj červené zadné svetlá na autách, a nikto sa nevzrušuje. Pritom to bliká vyššou frekvenciou ako 50 Hz, a ostrejšie. Oko reaguje clonou na nejakú priemernú intenzitu svetla lebo má "zotrvačnosť", takže tie pecky dostáva podstatne vyššie než na aké je zaclonené. V podstate ako by niekto stále blikal bleskom z foťáku a my na to čumíme a nevnímame to. (ale samospráva to už rieši, robí na chodníkoch štuple pre nevidiacich )

[JirkaZ]

No zdravé to blikání asi zrovna není, ale všeobecně se to nepřiznává.

Výjimku má 8 Hz...

Edit: aha, tak nově 30 Hz, vždycky se tvrdilo, že 8. Tady uvádějí zase jiné hodnoty...

Název vlákna je upravený.

[dred]

Je divné, že berú 30Hz teraz za zbernú...
Kinematografia aj TV bola založená na 25 snímkoch za sekundu a že sme všetci od vtedy neosprosteli??

[xsc]

Film má sice 24 políček za vteřinu, ale aby to nevadilo, promítačka blikne minimálně 2x za to políčko. To samé TV, má sice 25 obrázků, ale 50 prokládaných.

[dred]

..fú to jedno políčko mi ušlo Ide o princíp... prečo zrazu 30 ?

[xsc]

Nevím proč najednou. Frekvence pod +-40Hz blikaly vždycky a kromě uplných počátků filmu se nepoužívaly. Počet políček filmu a počet bliknutí je rozdílný.

[EKKAR]

Film má sice 24 políček za vteřinu, ale aby to nevadilo, promítačka blikne minimálně 2x za to políčko. ...

Některý promítačky mají i 3 nebo dokonce 4 lopatkovou "vrtuli" mezi kondenzorem a projekčním rámečkem, takže bliknou až 4x na každý promítaný políčko ...

[PotPalo]

Niekde majú film na 60 asi polsnímok za sekundu, takže 30 je polovica. Keby LED osvetlenie blikalo 30 Hz tak to by bolo sakramentsky vidieť. Ono TV obrazovka (možno aj filmové plátno) má nejakú svetelnú zotrvačnosť, takže to blikanie trochu eliminuje, nieje také ostré. 30 Hz by snáď bolo aj vidieť že bliká. Ja hovorím o blikaní LED ktoré nieje okom na prvý pohľad viditeľné, kde sa skrátka LEDka tvári že svieti v kuse. Až keď pohľadom uhnete, neostane po svetle plný pás, ale prerušovaný alebo bodkovaný. To bude určite viac ako 30 Hz. Mám v pláne vyrobiť detektor blikania ktorý ho prevedie na zvuk, tak by sa dala odmerať aj frekvencia tej mojej LED. Ono sa možno preukáže škodlivosť blikania LEDiek až za asi 50 rokov, keď sa začne vyskytovať enormný počet ľudí so slepotou vo vyššom veku. Ale ja už teraz poznám človeka, ktorý nemôže čítať v knižnici dlhšie ako hodinu, lebo potom nevidí. Že by to bolo LEDkami?

Neviete o nejakom prenosnom merači frekvencie? Najlepšie nejaký samostatný modul. Môj multimeter frekvenciu nevie. Tú moju LEDku doma odmeriam aj osciloskopom, ale vonku v teréne to je nemožné.

@eKKar: nevidím dôvod prečo by premietačka blikala viackrát to isté políčko filmu. To by ho predsa mohla svietiť v kuse väčším výrezom v lopatke a bolo by to za jedno, ešte by dokonca svietilo lepšie. Ono tie výrezy sú tam skôr podľa rýchlosti otáčania toho kolesa. Dvojnásobný počet výrezov znamená, že stačí polovičná rýchlosť otáčania, atď.

[EKKAR]

Neexistuje film se 60 půlsnímkama za sekundu, ani se 30. To jsou snímkový rychlosti elektronickýho videa. Proč se u filmovýho projektoru používá AŽ 4-násobná frekvence promítacích záblesků, i když obrazová frekvence (= frame rate) je pořád jen 24 za vteřinu ti nejlíp zodpoví otázka "proč byly lepší TV s CRT obrazárnou vybavený tzv. "100Hz technologií?". Důvodem je právě ta setrvačnost lidskýho oka resp. sítnice, která prostě z biologickýho důvodu U ČLOVĚKA nedokáže vytvořit nervovej vzruch a zase "sjet s úrovní na nulu" dostatečně rychle - určitě ne ve středu zornýho pole, který je hlavně citlivý na barevnou škálu, ale u jasový složky má menší "rozsah dynamiky", než okraj = periferní oblast vidění, která naopak má lepší citlivost k jasovým změnám - i proto líp vnímáme to "blikání" okrajem zornýho pole. A na setrvačnost projekčního plátna zapomeň - tu může mít luminofor v baňce, ale ne reflexní vrstva na projekční ploše ...

[pepik9]

60 půlsnímků je historický relikt z počátků (CRT) TV v zemích, kde měli v síti 60 Hz (USA).

[PotPalo]

@eKKar: pletieš jablká s hruškami. Pri TV je 100 Hz preto, lebo tam obrazové snímky nesvietia celé v kuse, ale iba bliknú ako sa prekresľujú paprskom (alebo lúčom, alebo ako sa to správne volá). Keď tam chcem ten istý snímok mať trošku dlhšie, tak ho musím zobrazovať viackrát za sebou, hoci aj vo vyššej frekvencii, skrátka s ním musím blikať. Pri premietačkách ale žiarovka presvecuje celý obraz naraz, takže nieje problém ho podržať dlhšie zobrazený a nemusí sa znova prekresľovať, teda blikať.

[xsc]

Jenže oko to blikání při nižší frekvenci prostě vidí. Na promítačku, která blikne 24x za vteřinu, což by teoreticky stačilo, by ses fakt dívat nechtěl. Proto se prakticky od počátků používal systém, přes který to na jeden snímek bliklo 2x, nyní se klidně blikne 4x. Čas svícení nemůžeš prodlužovat libovolně, vždycky budeš potřebovat nějakou dobu k posunu na další snímek.

[Hill]

Ano je to tak: oko potřebuje kolem stovky změn světlo-tma a tma-světlo za vteřinu, teda za sekundu. Proto u projektorů s frekvencí 24 sn/s byla dvoukřídlá závěrka od počátku, každé políčko filmu se promítalo dvakrát, než se posunul film na další. U projektorů s možností volby snímkové frekvence 16 nebo 18 sn./s, je vždycky tříkřídlá závěrka, každé políčko se promítne třikrát, než se posune film.
V televizi šlo o to, jak zamezit blikání obrazu, protože, než se dokreslil do pravého dolního rohu stínítka, stihl vlivem konečné doby dosvitu luminoforu příliš poklesnout jas v levém horním rohu. A to už u tehdejších malých obrazovek. Zvýšit snímkovou frekvenci by sice šlo, ale za cenu potřeby daleko širšího přenosového pásma, tedy by se vešlo méně kanálů, narostly by potíže s rušením, šumem, všemi nelinearitami.
Tak se to obešlo prokládaným řádkováním - obraz se kreslil shora dolů ne 25x za sekundu, ale 50x (v normě FCC/VGA se místo 30 snímků kreslilo 60 půlsnímků). Nakreslily se liché řádky, pak se mezi ně kreslily sudé řádky. Protože stopa elektronového svazku není nikdy ideálně ostrá, nestíhalo stejné místo na obrazovce pohasnout natolik, aby to rušilo, než tudy paprsek proběhl podruhé.
S rostoucími rozměry obrazovek a zlepšováním ostření už ale ani to nestačilo (zvlášť ne těm, kdo museli mít obraz rozjásaný na doraz), proto se zavedlo vychylování 100 Hz. Snímek se musel uložit do paměti a odtud 4x přesypat na obrazovku, než ho nahradil další snímek. Interpolace mezi snímky přišla až později. Ostatní napsal PotPalo.

Jo, a rejpaly, kteří k tématu nemají, co říci, žádám, ať neplevelí vlákna, nebo nebudu jen mazat. Samozřejmě v citacích si to ještě rozmyslím.

[samec]

A ku koncu CRT sa dal kúpiť aj taký masaker, že v TV bola moderná 100Hz obrazovke s krátkym dosvitom a k nej lacná 50Hz elektronika a blikalo viac než starý 50Hz televízor so starou obrazovkou s dosvitom optimalizovaným pre 50Hz.

[EKKAR]

blá blá blá blá

Já jsem jen čekal, kdy tí to někdo jako Hill rozmázne po čenichu, když tomu nevěříš od Ekkara.