Ano - a je to způsobený jinou setrvačností vnímání světelnýho vjemu dvěma druhama očních světločivnejch buněk - čípky jsou vnímavější pro barvu a mají relativně větší setrvačnost, takže přestanou vnímat blikání už při frekvenci těsně pod 30Hz, zatímco tyčinky jsou spíš u okraje zornýho pole a jakožto víc citlivý na jasový změny (proto jsou lepší při vidění za zhoršenejch světelnejch podmínek i za tmy) vidí blikání až do řádově 50-60Hz, u citlivějších jedinců i víc.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Nedokonalost lidského oka, zejména jeho setrvačnost a konečnou ostrost vidění využívá film i elektronický přenos obrazu. Ve filmu se využívají snímkové frekvence 24 fps a 48 fps (technologie IMAX 3D), jeden čas se točily filmy frekvencí 30 fps, od té se zase upustilo kvůli ceně filmového materiálu (použíto u několika filmů ve formátu 70mm, to se propařilo materiálu!) i kvůli konverzi pro televizi - flyingspotový snímač převádějící plynule běžící film o 24 fps do FCC normy s půlsnímkovým rozkladem těsně pod 60 Hz byl i analogově snadněji realizovatelný a ve zbytku světa se film s frekvencí 24 fps mohl vysílat přímo frekvencí 25 fps, málokdo si vyšší rychlosti všiml, jen v kině trval stejný film déle, než v televizi (dokud do něj nezačali cpát reklamy, ovšem).
Kdo máte zájem o podrobnosti, dohledejte si kteroukoli učebnici pro kinooperátory, prolistujte si Vítovu bibli o televizní technice, nakonec informací je i na netu dost.
Kdo jste se při hrabání se v analogových televizích zajímali nejen o to, jak to funguje, ale také proč, už toho většinu stejně víte.
A pak je tu pár nových filmů s 48 snímky za vteřinu. A tam si zas lidi stěžujou, že to vypadá jinak než klasický film, je to plynulé jako TV, což je prý špatně