Soprán 635A

[ransom]

Jako že si nemohli dovolit jeden uhlíkovej odpůrek a jeden svitkovej kondík, když jich to rádio je plný?
O samotnej MBA přeci nejde. Bylo to rádio nižší třídy, podobný dělaly i západní a japonský značky. To zapojení je ale přesně takový kurvítko, jaký dnes každej vyčítá současným výrobcům. U nás, před čtyřiceti lety.

[JirkaZ]

Já jsem reagoval na toto:

... Postavit velky receiver s tym IO, to bol tiez napad...

Čili nikoliv na konstrukční chybu, to je jiná kapitola.

[ransom]

Jo takto... sorry.. Ale jasný, že jo. Ten receiver neaspiroval na zařazení do kategorie HiFi. MBAčko mu v pohodě stačilo, stejně jako třeba magnetofonu B101, nebo kdejaký televizi. Dávalo to smysl.
(To akorát já jsem kdysi měl B101 z partiového výprodeje, u kterýho jedna MBA810 brutálně šuměla.)

[Hill]

...To zapojení je ale přesně takový kurvítko, jaký dnes každej vyčítá současným výrobcům. U nás, před čtyřiceti lety.

Jestli to nebude tím, že originál TBA810 a jeho vylepšeniny měly v původním katalogu od ST od počátku právě jen ten odpor pro nastavení pracovního bodu s doporučenou hodnotou do 100 kΩ, ale oddělovací kondenzátor ne. Asi se počítalo s tím, že zdroj signálu nějaké stejnosměrné oddělení na výstupu má, přesněji, že zdroj signálu nemá na výstupu žádný stejnosměrný potenciál.
Tesla to opráskla.
Tuto chybu soudruzi v NDR neudělali: mají v katalogu pro A205 a A210(E,K) kondenzátor zakreslený vždycky.
Konečně - když oddělím stejnosměrný potenciál kapacitou na živém konci dráhy potenciometru a jeho studený konec ukostřím, tak běžec také bude bez stejnosměrného potenciálu. Má to logiku? Určitě.
Jenomže běžec potenciometru ten kondík potřebuje. A o to víc tam, kde je potenciometr spřažený s vypínačem a musí se s ním pokaždé hýbat, což sice není případ 635A, nicméně ten kondík tam taky chybí.

[ransom]

Ale to měl konstruktér vědět. Od toho jsou tlusté konstrukční katalogy, kde by vyčetl vstupní proud. A potom - proč většina dalších koncernových výrobků s MBA810 tu vstupní kapacitu má? B101, B700, B730, B93, Diamant a Safír, KM350... Vynechaná byla až v K10, což bych ale radši ani nenazýval magnetofonem.

Vynechaná byla v Unisonu nebo Duu, (zase Tesla Bratislava, koho by to překvapilo?).

Litovel toho švába tolik nepoužívala, ta měla radši MDA2010. Ale občas po něm sáhli u nejnižší třídy. V NZC030 byl vstup navázaný přímo na kolektor předchozího tranzistoru - tam kapacita nechyběla. Zato kapacitu vynechali v aušusové NZC041, s podobným úspěchem jako u Sopránu.

Když už se někdo dnes v těch zázrakách rejpete, koukněte na Hillovo schéma, škrábněte spoj na plošňáku, a ty dvě součástky tam přidejte. Jinak budete potenciometry pucovat co měsíc a bude to harašit furt.

[EKKAR]

Ale to měl konstruktér vědět. Od toho jsou tlusté konstrukční katalogy, kde by vyčetl vstupní proud. A potom - proč většina dalších koncernových výrobků s MBA810 tu vstupní kapacitu má? B101, B700, B730, B93, Diamant a Safír, KM350... Vynechaná byla až v K10, což bych ale radši ani nenazýval magnetofonem.
Vynechaná byla v Unisonu nebo Duu, (zase Tesla Bratislava, koho by to překvapilo?).
....

Myslím že už chápeš, proč Sinclair bejvalou TESLU Prešporok jmenuje zásadně slovem "bačovia" ...

[Celeron]

Jen pro pořádek, ten kond 820 do země tam je na co? Blok VF? V datašítech o něm ani zmínka. Kdyby nemusel být, tak místo něj dám odpor M1 a do díry, kde byl stíňák od poťaku, dám jednu nohu kondíku a na druhou stíňák.
Zatím jen teoretizuju, ležím, vychrchlávám si plíce a z nosu mě teče jak z vodovodu.

[xsc]

Klidně to tak udělej a kond hoď z druhé strany na plošák. Podle mě je to kvůli potencionálnímu kmitání. Někdy se jim návrh plošáku moc nepovedl a pak to různě doháněli. Já měl něco podobného v malém Dominu. Tam i záleželo na tom, kde byla blokovací M1 na napájení, dokonce časem změnili plošák. MBA umí zakmitávat i docela vysoko, dobře rušila AM.

[Celeron]

Dnes jsem se konečně pustil do Soprána. Vytahal jsem hovňousy, sice nebyly prasklý a kapacitu měly ale když jsem měl správný kapacity v TC205 a TC215, tak proč je tam vracet. Vytahal jsem veškerou zeleninu a víc než polovina měla pod sebou flek a špatný ESR, tak tam šly všude nový radiály. Nakonec jsem vytahal všechny Teslácký axiály. Všechno pod 100M mělo buď malou kapacitu (vyschlý) a nebo blbý ESR. S jejich náhradou už byl docela problém, Teslácký TE981-TE986 mě už začínají docházet a skoro vše ze zásob od 1M do 20M i když nepájený jsou vyschlý s malou kapacitou. Není se čemu divit, jsou i víc než 40 let starý a gumová průchodka se jak známo Tesle u malejch průměrů elytů moc nedařila. Velký kapacity jsem kromě jednoho "načnutýho" 100M/15V vrátil, byly v pořádku. Nevím, jestli mám ještě hrábnout do tantalových kapek kolem stereodekodéru, kterej ale dekódoval. Celekem se divím, že s tou kupou špatnejch elytů rádio na VKV sice slabě, ale hrálo.
Pak jsem předělal vstup u MBA810, zapojil znova fyziologii a skončil jsem na přepojení korekcí. V nich se už někdo vrtal, je tam dvakrát říznutej plošák a dvě propojky. Vypadá to, že to není přesně úprava z AR, co sem dal PatrikVarga. Zítra to musím vykreslit, co tím chtěl autor tý úpravy říci.
Jinak výměna součástej na tom papírovým plošáku, to je dílo. Stačí dotek mikropájkou a pokud je to koncová pájecí ploška, hned se odseparuje od papíru.

[xsc]

Nejhorší je, když měli v Blavě náladu zahýbat přívody na desku, jak za časů elektronek. To pak odpájet je v kombinaci s tím plošákem horor. V tom případě jsem zeleninu radši urval zvrchu a vytahal jen zbytky nožiček.
Na ty malý teslácký axiály pozor - už víckrát se mi stalo, že nebyly jen vyschlý, ale šly skoro do zkratu - odpor tak 100-300 ohm.

[Celeron]

A co je na tyhle papírový plošáky nejlepší na opravu odpařenin? Mám obavu, že už při malém otřesu se může pájený odpařený místo (kapka cínu s vývodem) utrhnout od spoje co není odpařený. Nabízí se dvě možnosti, po výměně očistit pájený místo acetonem a zalápnout středním nebo hustým vteřiňákem, nebo pětiminutovým epoxydem. Vteřiňák pod hrotem pájky celkem rychle povolí, epoxyd se dlouho pálí a smrdí.
O těch malejch TETE98x vím moc dobře co všecko uměj už z dřívějších rekonstrukcí zesíků a počítadel.
Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA. Nabastlit do patice E10 zelenou LEDku a zvětšit seriovej odpor, nebo do patice nabastlit axiální drátovou žárovku 5V/45mA nebo 6V/40mA? 12V/0,1A se ještě dají koupit.
Jo a ještě jsem narazil na jeden, totální průser. Vnitřní rozvod 230V je komplet dělanej "gumákem". Když se s ním hne, praská a odhaluje vnitřní žílu. Zpuchřelej, musím celý rozvod předělat.

[Hill]

Na odpařená místa jsem radši použil drátek z lícny a druhý konec připájel na spoj o kousek dál, aby nebyl pájený po celé délce.
Když toho bylo víc, zapájel jsem je a podkápl Lepoxem. Na dva tři se nevyplatilo míchat tu pryskyřici.

[xsc]

Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA. Nabastlit do patice E10 zelenou LEDku a zvětšit seriovej odpor, nebo do patice nabastlit axiální drátovou žárovku 5V/45mA nebo 6V/40mA? 12V/0,1A se ještě dají koupit.
Jo a ještě jsem narazil na jeden, totální průser. Vnitřní rozvod 230V je komplet dělanej "gumákem". Když se s ním hne, praská a odhaluje vnitřní žílu. Zpuchřelej, musím celý rozvod předělat.

Proč zelenou LEDku. Nabastli tam teple bílou LEDku, vypadá stejně jak žárovka a je to navěky. Jen v případě napájení střídavinou se vyplatí to usměrnit nebo přepojit na ss větev, aby to neblikalo, odběr je malý.
Ten průser s vnitřním rozvodem 230V je skoro u všech Tesel z Blavy až do konce 80. let. Přívodní šňůra u těch z 80. let už je kvalitní dvojlinka s dvojí izolací, které ani po letech nic není, a za izostatem následuje tenhle zmetek později společně strčený do druhé PVC izolace. Gumák jak ve starých rádiích to není, ale rozpadá se to strašně.

[EKKAR]

...
Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA.
...

Měla by jít koupit v prodejnách s velopříslušenstvím - používá se pořád, i když málo jako zadní světlo k velo-alternátorku 6V/3VA spolu s přední 6V/450mA s velkou baňkou.

[ransom]

https://www.militarysklad.cz/detail/zar ... 1000108973

Poštovný snad nikoho nezruinuje?