Unitra Finezja M551S repase
Moderátor: Moderátoři
Unitra Finezja M551S repase
Vyčistil jsem (nejhorší byl rozblemcaný řemínek, kam ho kousek upadl, tam to doslova zasral), spustil jsem a levý kanál jen šeptal.
Propískal jsem, našel a vyměnil elektrolyt 4µ7 vykazující kapacitu asi 2n5, a pro jistotu jsem se orientačně podíval na průběhy kmitočtu kolem 40 Hz před a za vazebními elektrolyty, ale všechny ostatní měly větší kapacitu, než deklarovanou (pokles napětí signálu tohoto kmitočtu za kondíky nepřesáhl 0,4 dB, vlastně jsou tam jen čtyři v každém kanálu), tak jsem je tam nechal.
To je taková moje rychlá metoda, jak osciloskopem zjistit, jestli vazební kondík skutečně vede i na nízkých kmitočtech, a jestli se tento kmitočet neobjeví třeba na blokování. Nepotřebuju je vypájet každý zvlášť.
Po nastavení rychlosti (nový řemínek neměl přesně stejný průřez, tak jsem musel poladit rychlost) jsem tam vrazil nahranou kazetu ze Sony TC209SD a zvuk mě překvapil: byl velmi slušný, tak že by mi stálo za to tím strojem ještě nějakou tu kazetu protáhnout.
Změřit jsem ho už nestihl - rozpadl se pastorek na hřídeli setrvačníku a mezikolo přivíjení přišlo o zuby. Co jsem k tomu našel, že to po pár letech byla častá závada, a tohle stárlo poněkud déle, než pár let...
Vylovil jsem setrvačník z MK235 a mezikolo, ale asi by mělo víc zubů, kdyby byly všechny, protože bylo na průměru asi o 1,5 mm větší.
Nevíte někdo, jestli by se někde ještě sehnaly výlisky těchto ozubenin? Zatím jsem s vlastním pátráním neuspěl ani podle katalogových čísel.
Je to jakási měkká hmota, která ale časem zkřehla.
V seznamu dílů jsem našel jen setrvačník i s pastorkem (přitom pastorek je jen nasazený na šestihranu a mohl by být vyměnitelný):
setrvačník úplný
koło zamachowe smontowane, poz.75, kód dílu 4406-5477-496-017 katalogové číslo 489-5477-496-01K (shodný s M536SD)
ozubené mezikolo přivíjení
koło zębate dowijania, poz. 98, kód dílu 3400-2624-397-011, katalogové číslo 488-2624-517-01K (shodné s MK2500)
případně i ozubené kolo převíjení
koło zębate przewijania poz.126, kód dílu 3400-2452-043-012, katalogové číslo 488-2452-043-015 (MK2500)
Dodnes pro mě existovaly jen ty internetšopy, jejichž kamennou prodejnu jsem někdy navštívil. Na Ali ani Alle mě proto nenapadlo kouknout a strejda Gůgl mi to ani nenabídl.
Všechno je jednou poprvé - na tom Allíku to budu muset zkusit...
EDIT:
Tak jsem na Allegru objednal, po 14.1. to mám mít za rohem k vyzvednutí. A dám vědět.
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Já to většinou prověřuju jen podle ucha a měním jen ty vadné. Ale tuhle jsem dělal Teslu 820 a to bylo pořád. Nehraje jeden kanál rádia, druhý kanál nemá hloubky, ze vstupů něco podobného. Nakonec jsem vykostil zeleninu jedné hodnoty ze základní desky a Frolyty jiné řady z modulů regulace. Když jsem to smetí pak proměřil, úmrtnost byla přes 1/3. Asi mizerný den ve fabricejardafiala píše:Často se tu setkávám s nápady vyměnit preventivně všechny elyty. Já na to jdu metodou popsanou na začátku - prověření kmitočtové charakteristiky generátorem a osciloskopem. Nevidím důvod k výměně elytů když fungují.
Jinak řečeno - při záznamu není obvod DNL automaticky vyřazený z funkce a je třeba si na to tlačítko dát bacha.
Obvod Dolby byl v modelu M537S(D), v něm byly dva kousky NE645 přímo na hlavní, tedy "stovkové", desce. U tlačítka popis Dolby NR. V modelu M551S Dolby není a toto tlačítko má popis RS.
Jedinou funkcí tlačítka RS je, že jen připojuje na kostru kondenzátor 10n při snímání přes odpor 2k4 připojený na výstup snímacího zesilovače, který v tom místě (vstup obvodu DNL) má výstupní odpor kolem 3,7 kΩ, takže stáhne výšky o 7 dB na 10 kHz, pokles o 3 dB nastává na 3,15 kHz.
Při záznamu se týž kondík zapojuje v sérii s odporem 1k8 do příčky zpětné vazby, takže naopak výšky zvedne.
Bohužel nevím, jak se s tímto faktem poprali v návodu k použití, tento návod jsem nesehnal.
Zajímavá je záznamová cesta - signál ze vstupu obejde pasivní korektor snímací charakteristiky a projde snímacím zesilovačem, z něj postoupí také do obvodu DNL a pak pokračuje do dalšího korekčního zesilovače, tentokrát upravujícího charakteristiku pro záznam. Ušetřilo to nějaké přepínací kontakty v korekcích a/nebo jeden dva tranzistory v záznamové cestě, kupodivu to na výstupu dělá přesně to, co dělat má. Konstrukčně slušně dotažené řešení. Mimo obvod DNL jsou snímací i záznamový zesilovač dobře stíněné připájenými plechovými kryty, a to i na straně spojů.
Že uvnitř není žádný další dynamický potlačovač šumu, jako CNRS, ani ANRS, natož Dolby, jsem už psal.
S tím si tvůrci moc práce nedali a jakákoli debata o kompatibilitě s Dolby B je zbytečná.
Ona je přinejmenším sporná přenositelnost kazet nahraných při stisknutém tlačítku RS, ovšem indikátory i automatika na tento zdvih charakteristiky reagují, čili celková úroveň záznamu bude o to nižší. Pokud jde o DNL, tlačítkem RS se při snímání ubere úroveň výšek už před jeho vstupem, takže jeho vliv je výraznější, až nepříjemně, naopak při záznamu v důsledku zdůraznění výšek na vstupu DNL ten obvod se projeví jen lehce A to už musí bejt!).
Suma sumárum mi z toho vychází, že ani funkci ručního přepnutí na charakteristiky pásků CrO₂ to nemá, ta je zajištěná pouze kazetovým kontaktem. V tomto modelu je použitá jednotná tlačítková souprava i kryt s maskou, nějak se to (jinak nevyužité) tlačítko muselo obsadit.
Schéma mám teda jen na model M551S, všechny obvody jsem identifikoval. Nevím, kde by se mohl skrývat ještě jakýkoli kompandér, určitě by musel mít vlastní číslování buď od 201/251 nebo 301/351, případně pokračovat ve stovkové řadě (jako v M537SD), ale to by musel být na desce s přepínačem Z/S - nic takového to nemá.
- lineární a snímací zesilovač mají číslování začínající 101 (levý kanál od 151)
- oba koncové stupně začínají s číslováním od 401, což trochu mate, protože
- deska DNL má číslování 501- (ale levý kanál začíná také od 401-)
- záznamový zesilovač a obvod indikátoru začíná od 701 (751)
- oscilátor má číslování od 781
- deska autostopu má čísla 801 a vyšší
- zdrojová část má čísla od 901
- deska potenciometrů má čísla od 1101 a 1151, potenciometry jsou P1 až P6
- stabilizátor otáček je v krytu motoru s číslováním od jedničky.
Víc kazet jsem ale nedostal šanci vyzkoušet, s rozpadlými převodovými koly to už jaksi nešlo.
Zatím jsem si prověřil v několika bodech snímací a záznamové charakteristiky zesilovačů a hodil celé schéma do simulátoru, i v tomto případě mě překvapila velmi dobrá shoda naměřených hodnot se simulovanými (±0,2 dB).
Jestli, a až, se po opravě mechaniky přiměju k úplnému proměření (a hlavně zakreslení) charakteristik přes pásek, dám to sem.
Jak jsem psal o charakteristikách, pro ucho to hraje lépe, než jsem očekával, uši spokojené, však na kdovíjaké nadšení jsem se radši netěšil. Ale to jsem mohl.
Zatím přes externí zesilovač, ještě jsem nenašel DIN reprovidličky k připojení 8Ω bedýnek, někde jsem zasel při stěhování trucovny i adaptér DIN-domino na Jacka.
Ale konečně jsem se dostal k propískání "přes pásek": měřil jsem to jen v režimu Ferro, všechny přídavné funkce vypnuté, použité kazety EMTEC a TDK, ta TDK je citlivější o 3 dB, než BASF, ale sjednotil jsem nulu na frekvenci 315 Hz bez ohledu na absolutní úroveň: výsledek souběhu průběhů mezi kazetami s rozdílem sotva do decibelu, křivka zobrazuje Emtec. První měření ukázalo ještě na loučící se elektrolyt v pravém kanálu na výstupu DNL (signál skrz něj jde i při záznamu), po výměně už jsem měřil naostro.
U samostatných charakteristik pro záznam a snímání jsou naměřené hodnoty označené černým čtverečkem, zatímco ostatní křivky jsou simulované v LTspice. Je vidět, že simulace a skutečnost se rozcházejí v řádu desetin dB, třeba se někdy podívám i na chromku fyzicky, ale žere to moc času, tak uvidíme, kdy se odhodlám.
O to víc mě vyděsil výsledek měření "přes pásek", napřed jsem nechápal, kde se ten peak kolem 10 kHz vzal. Tak jsem ty kazety prohnal přes Sony TC209D a SM216D (ten měl snímací cestu kdysi seřízenou podle měřicí kazety půjčené ze servisu a na charakteristiky se pak už nesahalo). Údaje z něj jsou v posledním grafu zeleně: na pásku ten peak není!. Walkman Phiips s napájením z baterek měl kolem těch 10 kHz převýšení o 2 dB proti Sony i Tesle, ale toho neberu tak vážně, proto jsem ho ani nezapsal do tabulek pro graf.
Jen pro upřesnění - Sony měl ve srovnání s Teslou na výstupu do +1,6 dB na 8 kHz a -1,5 dB na 10 kHz, jinak běhají stejně, od 80 Hz rozdíly do půl decibelu, na 40 Hz to byly 2 dB.
Kdo ví, jaké interference tam byly, neslyšel jsem, co měřím. Podle charakteristik záznamového i snímacího zesilovače tam taková úroveň neměla, co dělat. A kazety přenesené jinam chodí vcelku "rovně", tak i předmagnetizace je zjevně v pořádku.
Ještě zkouším jedno vylepšení, kterým se při převíjení zpět spolehlivě zajistí, aby ozubení mezikola neškrtalo o pastorek na setrvačníku, a to zvětšením průměru čepu, aby ho výřez vozíku hlav držel o fous dál. Zatím jsem na ten čep navlékl přibližně dvoumilimetrový kousek izolace z vodiče CY 2,5 mm². Vypadá to, že se osvědčuje, ale je to přece jen dost měkký materiál, moc mu nevěřím. Je zbytečně tlustý, tak ať ten krok není nadměrný. Budu muset vymyslet něco trvanlivějšího a tenkostěnnějšího.
Kdo tam ty kondíky přidal, a proč, je mi záhadou, protože s nimi byl záznam snímaný s přesně nastaveným azimutem štěrbiny neposlouchatelně "jedovatý", tlačítko RS to o moc nevylepšilo, na napěťovém výstupu na to proměnné korekce nemají vliv, těmi jdou výšky i hloubky víc přidat, než ubrat. Poněkud svérázný přístup k HiFi, jakkoli se tento model tímto titulem nechlubí, jako někteří předchůdci.
Charakteristiky na reproduktorovém výstupu se zátěží 8 a více Ω jsou v příloze. Dost utažená záporná zpětná vazba ve výkonovém stupni až od výstupu zajišťuje, že zatěžovací impedance nijak pozorovatelně neovlivní kmtočtovou charakteristiku, takže na sluchátkovém výstupu je to totéž.
Vrchol paralelní rezonance indukčnosti hlavy (100 - 105 mH) a dvojnásobné kapacity C104 byl na 12,8 kHz, po odpájení jednoho z kondíků (ve schématu je také jen jeden o kapacitě 680 pF) se vrchol rezonance odstěhoval poslušně na 18,5 kHz, tedy do oblasti strmého nárůstu štěrbinových ztrát. A najednou se záznam "přes pásek" vešel do tolerančního pole pro SM260/261 a je velmi slušně poslouchatelný.
Měla mi být nápadná kmitočtová neshoda vrcholu na snímací charakteristice mezi naměřenou a simulovanou. Přinejmenším jsem na to mohl přijít dřív.
Takže netřeba sahat na předmagnetizaci, podle jiných magnetofonů je přece záznam na pásku uložený správně.
Ještě by to chtělo o asi 2,5 dB sundat převýšení od 5 do 10 kHz, na to bych musel poněkud snížit hodnoty R111 (R161) a pro chromky ještě R112 (R162) v pasivní korekci snímací charakteristiky (jenomže to by zase RC článek nevyšel na 3180/120 nebo 70 µs, mimochodem, on tak přesně na normu nevychází v žádném magneťáku s rychlostí pásku pod 19 cm/s, má-li z něj vypadnout rovná charakteristika) a pak bych k C104 a C154 mohl přidat po asi 150 pF, aby mezi 12,5 kHz a 16 kHz charakteristika ještě o kousek narovnala.
Zatím jsem to testoval jen s kazetami IEC-I Emtec, TDK a Maxell UD, všechny se chovají v celém rozsahu přibližně stejně (v grafu je fialově zakreslená TDK, která dělá převýšení nejvýraznější, ostatní jsou na 8 kHz o decibel až půldruhého níž, ale od asi 1 kHz dolů se charakteristiky kryjí s ostatními.
Docela příjemně hrají i chromky, jak Maxell UD-II, tak TDK DJ2, ale nemám ani jednu čistou, musel bych přemazat původní záznam, abych si to mohl proměřit. Teda, nic tak vzácného na nich nemám, ale pořád mnou zmítá nostalgie...
Ale určitě mám záznamy na starších materiálech, kterým ta snímací charakteristika bude odpovídat přesněji.
A ještě něco:
Ano, mechanika s novými koly je trochu hlučnější, ale zase to není o tolik, aby to stálo za pozornost.marostv píše:...Treba počítať s vyššou hlučnosťou ale funguje to...
A, protože jsem rovnou řešil i elektroniku, změnil jsem název vlákna.
- Přílohy