je ale věc zkušeností, které člověk musí získat a to chce čas.petrfilipi píše:Chybí mi u lidí takový hrubý kvalifikovaný odhad.
Výuka na průmyslovkách elektro
Moderátor: Moderátoři
Já už přes 20 let nehraju, ale když jsem si "kliknul" na Tomanna https://www.thomann.de/cz/multiefektove_procesory.html , tak jsem si všimnul, že ano.DukeNuke píše:A předpokládám, že se to ujalo, muzikantům se to líbí a dodnes na to hrají. Tak to těžko.
Jasne, 1000 elektro absolventov ročne bude mať v náplni práce opravovať elektrónkové Marshal zosilňovače.DukeNuke píše:Bez základů se stavět nedá, takže proti tomu nic nemám. Sám jsem před 40-ti lety blouznil, že elektronky už jsou mrtvé a jak se mi to dnes hodí, když otevřu nefungujícího marshalla.
Absolvent průmyslovky by měl umět správně přečíst schéma a identifikovat, co který shluk součástek dělá a proč. Na to, abych napsal nějaký program pro blackbox o kterým nic nevím a závadu opravil tak, že vyměním celou desku, opravdu nemusím mít průmyslovku. To dá cvičená opice.
Návrh onboard předzesilovače pro kytaru fakt v MCU neuděláte.
Myslím, že tí dvaja, čo zaplnia dieru na trhu, na to nepotrebujú školu. Naštudujú si to vo voľnom čase.
Asi tak. Vývoj nám zrovna Asie tlačí dopředu daleko rychleji, než nač může škola reagovat. Ale základ dát musí. A taky umožnit osobní zkušenost, osahat si vlastníma rukama, co to udělá, když..., případně i, co s tím, když se to nechová podle předpokladů. Přitom je jedno, jestli jde o analogové či digitální zařízení.
Škola by měla být o práci s informacemi. Ano, práci, protože bez informací samotných a zkušeností, jak s nimi naložit, nakonec té práce bude potřeba daleko víc a výsledek nejistý. Všechno, co se člověk naučí, přece směřuje od nepaměti k tomu, aby se s minimální námahou, minimálními vstupy a pokud možno bez rizika, uživil. Ale k tomu musí něco umět, když přitom vyvine další dovednosti, tím líp. Ty informace jsou mimo jiné dobré k tomu, aby nebylo třeba vymýšlet už vymyšlené, i to by byla ztráte energie a času. A úplně všechno škola nenaučí.
Škola by měla být o práci s informacemi. Ano, práci, protože bez informací samotných a zkušeností, jak s nimi naložit, nakonec té práce bude potřeba daleko víc a výsledek nejistý. Všechno, co se člověk naučí, přece směřuje od nepaměti k tomu, aby se s minimální námahou, minimálními vstupy a pokud možno bez rizika, uživil. Ale k tomu musí něco umět, když přitom vyvine další dovednosti, tím líp. Ty informace jsou mimo jiné dobré k tomu, aby nebylo třeba vymýšlet už vymyšlené, i to by byla ztráte energie a času. A úplně všechno škola nenaučí.
Z mého pohledu je důležité najít cestu mezi "co by měli žáci umět" a "aby to žáky zaujalo". FPGA je super, ale pokud děcko neumí Boolovku a hradla, znechutí ho to. Měření mají děcka určitě ve třeťáku.rudolf02 píše:Mám prosbu. Co dnes je perspektivní a žáci by měly umět? Zachytil jsem bezkartáčové DC motorky, programování v FPGA (VHLD), principy nových multimetrů, osciloskopů včetně důležitých parametrů atd. Nakolik je to zastaralé nevím.
Rozhodně bych nezavrhoval základní obvodařinu, pochopení a pilování RC článků, obyčejných tranzistorových jednostupňových zesilovačů a pak rychle přejít na operáky, PID regulaci a programování line-followerů (tam se to všechno předchozí spojí dohromady).
A občas jim ukázat něco složitého zajímavého, aby věděli, že to, co se učí ve škole, zdaleka není nejvyšší úroveň. Ale ty děcka na to musí mít ty základy.
Pod tohle se klidně podepíšu. A dodám: hlavně to ta děcka musí bavit a musí chtít se něco naučit a ne jen si to (občas) ve škole odsedět (s mobilem v ruce).
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Škola hlavně musí studentům možnosti otevírat nikoliv zavírat. Rozhodně se mi nelíbí nápady typu blízko je firma XY a ta potřebuje, aby studenti uměli to a to. Takový přístup je strašně krátkozraký, protože ta firma tam za 15 let být nemusí a co budou ti lidé dělat? Střední škola, podle mě, nemá moc jinou šanci než učit základy, které jsou platné teď i za 100 let.
Jasne. A na poľnohospodárskom učilišti by mali učiť aj medicínu, chémiu, právo a politológiu, aby mali absolventi otvorené možnosti do života, však? Len neviem, čo s tými otvorenými možnosťami bude robiť traktorista, alebo kuchárka. Načo sú spoločnosti ľudia, ktorý o všetkom čosi počuli, ale poriadne nevedia robiť nič? Kto sa cíti byť nerozhodnutý intelektuál, nech ide na gymnázium a potom na nejakú univerzitu. Kto má jasnú predstavu, čo chce v živote robiť, nech nezaháľa, nech sa rýchlo vyučí, a čo najskôr začne pracovať, zarábať a žiť. Život je príliš krátky
Je zde mnoho podnětů. Zkusím je všechny postupně zpřipomínkovat. Zapomněl jsem se zmínit že se jedná o obor mechatronik.
Začnu hradly - TTL:
Mnohokrát jsem se setkal s tvrzením, že hradla jsou základem logických obvodů. S nimi souvisí Booleova algebra. Jenže tato algebra tuším vznikla leta páně 1847. Nebyly první logické členy přepínače, později relé a od 30átých let elektronky (ideálně tetrody)? V 60átých letech dioda-dioda-odpor, RTL (resistor tranzistor logic), DTR až posléze TTL. Jako kdyby nenásledoval v 70átých letech mikroprocesor, posléze mikropočítač, PLC, programovatelná logická pole.
Souhlasím se základy Boolovy algebry, pravdivostní tabulkou, logickými funkcemi, blokovou algebrou a funkčními (?) bloky. Nakonec i minimalizace pomocí různých map je zbytečná.
Například proč se učit na dekodéru z BCD kódu na sedmisegmentovky přes minimalizaci pravdivostní tabulky a realizaci hradly (nověji PAL obvody) nebo problém řešit obecně třeba ATInou třeba s dynamickým přepínáním na jednotlivé segmenty. Samozřejmě se dělá i specializovaný šváb (tuším 7447). Ale co prospěje více žákům do budoucna?
Poznámka: Setkal jsem se s námitkou, že znalost logických členů lze užít při programování PLC. Mám za to že pro jednoduché činnosti a prvotní seznámení stačí releová schemata, pro složitější je vhodný strukturovaný text.
Dík za připomínky a opravy
Začnu hradly - TTL:
Mnohokrát jsem se setkal s tvrzením, že hradla jsou základem logických obvodů. S nimi souvisí Booleova algebra. Jenže tato algebra tuším vznikla leta páně 1847. Nebyly první logické členy přepínače, později relé a od 30átých let elektronky (ideálně tetrody)? V 60átých letech dioda-dioda-odpor, RTL (resistor tranzistor logic), DTR až posléze TTL. Jako kdyby nenásledoval v 70átých letech mikroprocesor, posléze mikropočítač, PLC, programovatelná logická pole.
Souhlasím se základy Boolovy algebry, pravdivostní tabulkou, logickými funkcemi, blokovou algebrou a funkčními (?) bloky. Nakonec i minimalizace pomocí různých map je zbytečná.
Například proč se učit na dekodéru z BCD kódu na sedmisegmentovky přes minimalizaci pravdivostní tabulky a realizaci hradly (nověji PAL obvody) nebo problém řešit obecně třeba ATInou třeba s dynamickým přepínáním na jednotlivé segmenty. Samozřejmě se dělá i specializovaný šváb (tuším 7447). Ale co prospěje více žákům do budoucna?
Poznámka: Setkal jsem se s námitkou, že znalost logických členů lze užít při programování PLC. Mám za to že pro jednoduché činnosti a prvotní seznámení stačí releová schemata, pro složitější je vhodný strukturovaný text.
Dík za připomínky a opravy
rudolf02: FPGA - tam je právě kámen úrazu. Vnitřně se ty dekodéry a různé funkce řeší přes lookup table, tomu odpovídá i efektivní zápis ve VHDL. Snažit se to montovat jako klasická hradla je silně kontraproduktivní.
U PLC je spíš snaha odladit funkční bloky ve strukturovaném textu a vlastní program mít spíš ve formě chartů (simatic CFC nebo systém co používá WAGO). Je to přehlednější, lépe se to ladí, nejdou tam snadno udělat chyby a na jednom projektu může dělat více lidí naráz a produktivita je úplně někde jinde.
Relátková schémata jsou už dnes spíše pro troglodyty, tak na řízení zalévání.
U PLC je spíš snaha odladit funkční bloky ve strukturovaném textu a vlastní program mít spíš ve formě chartů (simatic CFC nebo systém co používá WAGO). Je to přehlednější, lépe se to ladí, nejdou tam snadno udělat chyby a na jednom projektu může dělat více lidí naráz a produktivita je úplně někde jinde.
Relátková schémata jsou už dnes spíše pro troglodyty, tak na řízení zalévání.
Omlouvám se, nejsem češtinář. Dotaz. Píše se žáci by měly umět, nebo žáci by měli umět?Mám prosbu. Co dnes je perspektivní a žáci by měly umět?
Jestli je to obor s maturitou, tak připravovat žáky hlavně na to, aby zvládli maturitu. Stále v ČR platí: maturita, rovná se papír o vzdělání, rovná se výhoda na trhu práce. Ohledně elektrotechniky, záleží kolik hodin je na ten předmět k dispozici. Dobré je znát i ty historické souvislosti, že tu byl nějaký pan Tesla a nějký pan Edison, vynálezy elektromotor, Roentgen, lampy, polovodiče atd. Jestli zbyde čas na nějakou praxi, tak určitě měření U, I, předřadník, bočník, osciloskop. Jestli je prostor, tak tranzistory, hradla, operační zesilovače, přechodové jevy, případně i to arduino...
Naposledy upravil(a) bdn dne 22 led 2025, 20:21, celkem upraveno 1 x.