Výuka na průmyslovkách elektro

[vaclavpe]

Pánové bdn, xsc - češtinářskou vložku jste si mohli odpustit, znám pár skutečně chytrých dysgrafiků, bez kterých by se firmy, kde jsou zaměstnáni, dobře neměly. Ale písmenka mrskají, jak se jim zlíbí. Tady nejsme na facebooku, kde je hromada absolventů VŠŽ a někteří ji možná ani nedodělali.

A teď k věci - když vlezete na stránky té které střední školy, valnou většinou tam najdete učební plány. Zjistíte jak vyučované předměty tak počet hodin v tom kterém ročníku. Pro to, aby měla střední škola akreditaci MŠMT ČR pro obory 26-41-L nebo 26-41-M, má povinnost odučit určitý balík odborných předmětů a témat. Určitě se tam najde spousta místa i pro programování, měření i obvodařinu. Jestli jsem pochopil původní dotaz, jde o to, jak k výuce přistoupit, aby to pro ty děti bylo zajímavé a přitom to splňovalo daný rámec.

[samec]

Jasné, že hradlá TTL patria do múza. Dnes predsa máme hradlá CMOS. Boolová algebra je základ všetkého poznania. To musí vedieť každý. Hoc nie pod názvom Boolová algebra, ale pod všeobecným názvom výroková logika. Bez výrokovej logiky sa nepohne ani medicína, ekonómia, filozofia, ani teológia. A je veľmi smutné, že Boolovú algebru neovládajú ani poniektorí elektrotechnici, aj tu na fóre. Logický člen, to nie je len archaické TTL hradlo, to sú aj schodišťové vypínače, do série zapojené bezpečnostné vypínače, vzájomne sa blokujúce stykače, vstupy obvodov označené "EN", alebo "/EN",... Keby logiku ovládal aspoň každý technik, tak sa tu nerieší už druhý mesiac krokový motor s dvoma koncovými spínačmi. Optimalizáciou logickej funkcie sa nemusíš zaoberať, ak použiješ celý počítač tam, kde stačí arduino. Ale ak máš vyskladať bezpečnostnú logiku z relatok, tak je rozdiel, či ich použiješ 5, alebo 25.

[Hill]

Umět přečíst i zakreslit schéma, zejména s relátky, by se mohlo mechatronikům hodit. Tedy, jestli mám správnou představu o významu toho označení oboru. Samozřejmě top nebude v životě potřebovat každý, ale jednodušší obvody by si osahat mohli i v dílnách, aby věděli, že na něco takového můžou narazit.
I v dnešních strojích a linkách se totiž hezkých pár kousků různých relé najde, jeden vadný kontakt dokáže zastavit celou linku. A je přitom jedno, jestli to celé řídí jednoduchý počítač, nebo jich je šest, navzájem po nějaké unifikované sběrnici komunikujících s centrálním ovládáním dotykovým panelem, na kterém by se měly inteligentně zobrazit informace potřebné k diagnostice. Zrovna vaklkontakty se většinou musí najít ručně a umět se orientovat v dokumentaci je náramně užitečné... I programovatelná relé Pulsarr se dají programovat zakreslením liniového schématu na displeji relé.
To jsem vypíchl jen jednu z tisíce věcí, se kterými se absolventi můžou v praxi setkat, a asi se tu shodneme na tom, že připravit studenty na každou situaci prostě nelze. Někdo vystačí s pány Kirchhoffem a Ohmem, někdo je ani potřebovat nebude, protože bude montovat alarmy a kamerové systémy, o kterých se možná od výrobce něco bližšího dozví, ale jedině s bezpečnostní prověrkou. Jinak bude montovat jen hotové moduly. Ale i k tomu by měl vědět přinejmenším něco o hardware a kabelážích.
Dalšího bude zajímat 3D tisk a pustí se i do modelování, v tom případě by měl navíc vědět něco o mezích pevnosti materiálů a tvarech výtisků, nebo aspoň, kde se o tom dočte... Asi nebude hned potřebovat Cramonovy obrazce na konstrukci sloupů dálkových vn linek... S jakými základy by do toho měli jít?

[BOBOBO]

Jsem téhož názoru , žádná specializace . Ale více praxe . Odhadnu , že z absolventů bude něco programovat tak 1% . V odborných školách je zvláště nutný vztah studenta k oboru . Pokud tam šel jen proto , aby měl papír , nikdo ho nic nenaučí . Přece na programování jsou školy s tímto oborem v názvu . Jak píše příklad Jardy , je třeba naučit logiku přístupu k věci , jak řešit problémy s elobvodem na teoretické úrovni . Naučit číst schemata . V reálné praxi jsem se musel naučit tkalcovat , abych opravil stav , musel jsem se naučit šít , Abych mohl opravovat šicí stroje atd . Ale to dá až prax .
jen tak mimo , navazující úroveň , synocec učí na VŠ chemii v práglu .
Nastupující generace (vlastně ihned po SŠ) si na přednášce po zadání úkolu zapne AI a přečte , co jim napíše . Považuje , když 2ks v kruhu zajímá obor , za výhru a přednáší pro ně .

[Hydrawerk]

Avomet je sice krásný historický kousek, ale je to retro jak parní lokomotiva.

Na FEKTu jsme v roce 2009-2016 používali měřicí přístroje zastaralé i nejmodernější, tak, aby nás nic nepřekvapilo. Ručková měřidla se používají dodnes např. na rozvaděčích...

[Hydrawerk]

Co dnes je perspektivní a žáci by měly umět?

Obecně těžko říct, je to podle studijního oboru, ale zatím tady asi nepadla žádná výuka pájení SMD pomocí moderních mikropáječek s minivlnovým hrotem.
https://www.youtube.com/watch?v=jJescBR ... eworldwide

[BOBOBO]

Pájení SMD co bude potřebovat možná 1 z tisíce , to bych nechal na doškolení . Ono bývá dobré , pokud jsou již používána lepší zařízení , nechat se vyškolit dodavatelem-servisem .

[p32]

Koukám, že se tady rudolf02 nic nedozvěděl a to asi ani náhodou.

[BOBOBO]

Však na to bude fascikl , ne dvě věty . Stačí se jen shodnout na tom , aby žáci znali nazpaměť násobilku , natož široký obor což elektro .

[Celeron]

Nevím jak ted, ale za mě v sedmdesátkách obor měřící a automatizační technika šli dělat z 32 absolventů pouhý 3 lidi. Ostatní k tomu oboru ani nečuchli a 2/3 z nich s elektrikou nemá vůbec nic společnýho.

[BOBOBO]

Normálstav .

[DukeNuke]

A předpokládám, že se to ujalo, muzikantům se to líbí a dodnes na to hrají. Tak to těžko.

Já už přes 20 let nehraju, ale když jsem si "kliknul" na Tomanna https://www.thomann.de/cz/multiefektove_procesory.html , tak jsem si všimnul, že ano.

Hm. To chceš tvrdit, že MCU před 20 lety dosahovalo stejných parametrů jako procesorový efekt dnes? Ok. Klidně si to mysli.
To co jsem chtěl říct je jasné každému, kdo to pochopit chce. Tedy onboard preamp s korekcemi pro kytaru vymyšlený s FETy před 40 lety můžu použít i dnes bez jakýchkoli problémů.
Amatérské kurvítko zvuku založené na MCU před 20 lety se dnes hodí tak leda do SD. A mělo tam skončit už tehdy.

[DukeNuke]

Je zde mnoho podnětů.... Jenže tato algebra tuším vznikla leta páně 1847....

Datum objevu je irelevantní. Takovej Dunlop v roce 1887 vynalezl pneumatiku a pořád se používá. Jakejsi von Neumann v roce 1945 namaloval schéma počítače, který používáme dodnes. A třeba někdy v padesátých letech jakejsi Huffmann přišel na kód, který so používá např. v jpeg.

[martinkopp]

Co máte pořád s pitomými hradly. Já nepsal že by se hradla neměla učit, prostě děcka seznámit s tím že něco takového existuje, jak to funguje, nějaké základní klopné obvody apod. Ale určitě bych je nenutil stavět z hradel posuvné registry nebo zkoušel z toho co dělá tento vývod takového nebo makového klopného obvodu. Věnovat tomu hodinku nebo dvě a jít dál. Když budou potřebovat vědět jak přesně funguje 7474, najdou si to za pár sekund a nejasnosti upřesní AI.

S arduinem jsem měl samozřejmě na mysli to jejich pitomé API, ne HW. Prostě aby děcka nechytly blbé návyky hned od začátku. I když AVR architektura je už taky poměrně letitá, V dnešní době bych spíš volil k výuce třeba RISC-V nebo nějaký malý ARM. Tak nějak povrchněji bych je seznámil s ASM, protože bez toho se někdy v průmyslu nedá obejít a pak najet na C nebo něco.

Bez programování se dnes nehnou prakticky v jakémkoliv oboru elektroniky. Ukaž děckám jako odstrašující příklad některé ze zdejších vláken kde na 10 stranách řeší orlojem z diskrétních součástek a hradel pitomost typu ovládání něčeho tlačítkem. A s jakým výsledkem

[BOBOBO]

Kolik % absolventů bude v budoucnu v ČR v oblasti elektroniky ? 1 ? K sestavování stavebnic z china ve fabrice stačí holky od těsta . Furt již dokola , jako IT si najmou absolventa IT ........