Repase reprobeden Soprán
Moderátor: Moderátoři
Víc nemám co k tomu říct, vše podstatné jsem už tady do vlákna napsal. Zrak taky stárne, ale pohled do krajiny si s věkem užíváme o to víc. Ne?
Určitě nepotřebuju, dík. Už jsme to probírali s Unicornem, že se ty ARV množí jak potkani. Sotva je rozdám, zase se mi doma nějaké objeví. Nebo myslíš ty ARZ360x? Jsou dobré, ale leda do trojpásma s 6,5". Kdysi jsem inicioval malé trojpásmo s nimi (plus ARN567 a ARV165). Dopadlo to slušně, ale je to spíš nostalgie, než že by to mělo nějaký opravdový efekt. Proti dobrému dvoupásmu žádný bonus, jenom to vypadá zajímavě na pohled (najdeš na mém Rajčeti jako T-365). Pravda ale je, že proti ARV161 s laděnou výhybkou to zase je jistý pokrok.
Kdykoli budeš vítán. Stačí se včas nahlásit.
À propos, neřešili jsme spolu nějaký rámečky a průzvučnou strečovku? Mám špatně spárovanou mailovou korespondenci s fórama, plus jsem lehce natvrdlej.
- TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Já mám akorát zkušenost s tím, že senioři maj obvykle rádi větší zdvih na výškách. Mlaďasům mezi 20 a 30 takový zdvih naopak často vadí a různé hrby na 14 nebo 15kHz raději zatlučou RLC-čkem.
A kutilmile - nelituju tě
Chrániče při práci používám furt. Nerad bych přišel radost z poslechu. Pravidelně vídám kolegy řemeslníky a montéry, jak řežou flexou obrubák nebo mlátí palicí do jeklů s nahýma ušima. No, jejich věc. Teda pokud si pak budou kompenzační pomůcky platit ze svýho.
Kurňa, mám ňák velkou rozpracovanost...
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
To můžu potvrdit.TheLastUnicorn píše:JirkaZ: To, že člověk stárne a degraduje mu sluch opravdu neznamená, že po šedesátce může výškáče vymontovat z bedny a bude to vnímat stejně.
Já mám akorát zkušenost s tím, že senioři maj obvykle rádi větší zdvih na výškách. Mlaďasům mezi 20 a 30 takový zdvih naopak často vadí a různé hrby na 14 nebo 15kHz raději zatlučou RLC-čkem.
Podle doktorů a věku bych to neměl slyšet vůbec, ale rezonanční vrchol na 12,5 kHz s převýšením o pouhých 10 dB jsem slyšel. Kurwa dźwięk, jak tomu museli říkat doma. Já jsem pro to měl slovo jediné - fujtajbl.
Konečně popisuji to ve vláknu jak jsem repasoval Finezji M551S. Podrobnosti tam.
Proto jsem to proměřil a zkontroloval přehrávání na více kazeťákách, na nich ty kazety hrály normálně, až jsem nakonec vzal pájku, odstranil stínicí plechy a tu lumpárnu ve snímací cestě našel. Vrchol, tedy i bok rezonanční křivky obvodu indukčnosti hlavy s paralelním kondenzátorem byl o kvintu, čili o půl oktávy, níž, než tam, kde měl kompenzovat počátek nárůstu štěrbinových ztrát. Teď je přibližně na svém místě a neruší, ale jestli do toho budu muset ještě vlézt, třeba si s tou kapacitou ještě trochu pohraju.
S tím mezním kmitočtem sluchu a jeho závislostí na věku je to podobně, jako s Fletcher-Munsonovými křivkami stejných hladin hlasitosti - taky zobrazují nejčastější výsledek měření na poměrně velkém vzorku populace, či přímo průměr, jestli ten vzorek byl dostatečně velký.
Shrnu-li to, tak bez ohledu na věk bych se těch výškáčů nezříkal.
Polarita repráků bez neviditelného pohybu se nejlíp zkoumá akusticky. Na to dnes stačí ten nejlacinější mikrofonek a zvukovka, plus libovolný program na akustické měření. Klidně stará ARTA v demo verzi. Každé akustické měření vždycky začíná nastavením časového okna, každý program proto má pro nastavení nějakou funkci prvotního pingu, kdy pošle do výstupu kladný impuls, a ze vstupu ti zobrazí odezvu zachycenou mikrofonem. Tam je polarita vidět na první pohled, a nic víc už s programem netřeba umět. Jinak to jde i s editorem jako Audacity a podobně - vygenerovat puls, sejmout ho mikrofonem, nahrát a podívat se na tvar. Zní to složitě, ale opravdu to složité není. No a pro ty nejlínější máme třeba Polarity Checker pro telefon s Androidem. Hodí se mít telefon s Jackem pro sluchátka - pak stačí opravdu už jen kousek kablíku od starých sluchátek. Připojíš reprák, zvolíš základní frekvenci pulzu (pro výšku třeba 3kHz), aplikace lupne, sejme to mikrofon v telefonu, a napíše ti to plus nebo minus. Jenom je potřeba vyhnout se blízkým odrazům.
https://play.google.com/store/apps/deta ... cker&hl=cs
(Krom toho furt dokola melduju každému, kdo si chce hrát s reprákama, ať si nainstaluje demo ARTY, a udělá si za dest korun kablíky s jedním odpůrkem. Pokud nemá v PC zvukovku s Line vstupem, ať si pořídí tu nejlevnější externí, a zkusí si měření impedance. Kdykoli pak hledáme na dálku nějakou chybku, stačí si prošumět impedanci repráku, výhybky nebo celé reprosoustavy, a jsme schopni to snadno a rychle dohledat. Kouknutím na naměřenou impedančku je okamžitě vidět drtivá většina vad repráků nebo chyb v zapojení výhybky. A dají se tím měřit kapacity a indukčnosti.)
Když jsem je zkusil na signál VKV z MC170 a Zetawatt, padla mě brada. Hlavně když byla jedna bedna s ARN5604 + ND25FW-4 + vyhýbkou Pet007 z fotky a druhá od Soprána s ARN567 + ARV161 + vyhýbka Gotz. Ty bedny s ND25FW jsou o třídu jinde hlavně v oblasti výšek. V porovnání s bednama od MC170 jsou taky výrazně lepší. Až bude mít zase Reprokšeft ND25FW skladem, tak koupím další dva a dám je místo ARV161 do Sopráňáckých beden. S ARV161 je prostě bedna placatá.
Díky všem reproexpertům, co se podělili o rady.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
- TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Stejně tak jsem kdysi ugradoval nešťastné bratislavské 1PF 067 08 (co se prodávaly jako příslušenství k přijímačům 814A a 816A). Výměna ARV168 za ND25FW spolu s odladěnou výhybkou a najednou jsou z toho zvukově seriozní bedny schopné konkurovat násobně dražším komerčním záležitostem i věhlasných značek. Jediný, co jim (stejně jako i 1PF 067 33 apod.) chybí je pořádný objem.