Síť TN-C
Moderátor: Moderátoři
Ano, je to slovíčkaření, přece jestli v síti TN-C někde upadne nulák, ale na konci bude proudový chránič, nastanou dva případy:
- fáze se objeví na kostrách všeho za místem přerušení PEN a chránič nevypadne, protože tam i zpátky jím poteče stejný proud, kdykoli se mezi tu kostru pod napětím a zem připojí cokoli, i když to odebírá víc, než je vybavovací reziduální proud chrániče, čili chránič nechrání, ale může se stát, že
- spotřebiče za chráničem zůstanou bez napětí. Jen pokud by došlo k poruše (tím myslím probití jednoho z pracovních vodičů na kostru zařízení), objeví se napětí fáze na kostře všech spotřebičů I. třídy za chráničem; při prvním zatížení vůči zemi odporem menším, než 7k6 (pro chránič s Ir≤30 mA), ten chránič vypadne, protože proud poteče jen jedním vodičem zásuvky s vestavěným chráničem, které by vyžadovaly trvalé napětí na přívodu, aby vybavily, se snad nikdy nedělaly - jen v důsledku chybějící nuly nefunguje testovací tlačítko.
V každém případě i na vývodu sítě TN-C lze proudový chránič použít ke zvýšení bezpečnosti často s úspěchem.
Na vstupu chrániče se rozděluje PEN na N a PE. Ano, předpis vyžaduje bod rozdělení uzemnit, to dává smysl hlavně tam, kam vedou hliníkové dráty. V zemích, kde hliník používají jen v distribučních rozvodech, ale do budov smí jen měď, to zpravidla řeší jen přizemněním PEN na přípojce, i když ještě někde mají instalace v TN-C.
Ale chránič neumí číst. Ten dává přednost fyzikálním zákonům.
Mimochodem - půlka světa dává fázi v zásuvkách na pravou dutinku, dokonce i v případě, že lze vidlici vrazit do zásuvky v obou polohách (Schuko nebo oba italské systémy pro domácnosti).
Naproti tomu jsem byl u toho, jak Švýcaři měnili zásuvky v hotelových koupelnách za zásuvky s vestavěným chráničem, a nulák připojovali jen na ochranné pospojení koupelny, nikdo nekontroloval, jestli je někde přizemněné. Ale faktem je, že i tu síť TN-C před chráničem měli v mědi...
- fáze se objeví na kostrách všeho za místem přerušení PEN a chránič nevypadne, protože tam i zpátky jím poteče stejný proud, kdykoli se mezi tu kostru pod napětím a zem připojí cokoli, i když to odebírá víc, než je vybavovací reziduální proud chrániče, čili chránič nechrání, ale může se stát, že
- spotřebiče za chráničem zůstanou bez napětí. Jen pokud by došlo k poruše (tím myslím probití jednoho z pracovních vodičů na kostru zařízení), objeví se napětí fáze na kostře všech spotřebičů I. třídy za chráničem; při prvním zatížení vůči zemi odporem menším, než 7k6 (pro chránič s Ir≤30 mA), ten chránič vypadne, protože proud poteče jen jedním vodičem zásuvky s vestavěným chráničem, které by vyžadovaly trvalé napětí na přívodu, aby vybavily, se snad nikdy nedělaly - jen v důsledku chybějící nuly nefunguje testovací tlačítko.
V každém případě i na vývodu sítě TN-C lze proudový chránič použít ke zvýšení bezpečnosti často s úspěchem.
Na vstupu chrániče se rozděluje PEN na N a PE. Ano, předpis vyžaduje bod rozdělení uzemnit, to dává smysl hlavně tam, kam vedou hliníkové dráty. V zemích, kde hliník používají jen v distribučních rozvodech, ale do budov smí jen měď, to zpravidla řeší jen přizemněním PEN na přípojce, i když ještě někde mají instalace v TN-C.
Ale chránič neumí číst. Ten dává přednost fyzikálním zákonům.
Mimochodem - půlka světa dává fázi v zásuvkách na pravou dutinku, dokonce i v případě, že lze vidlici vrazit do zásuvky v obou polohách (Schuko nebo oba italské systémy pro domácnosti).
Naproti tomu jsem byl u toho, jak Švýcaři měnili zásuvky v hotelových koupelnách za zásuvky s vestavěným chráničem, a nulák připojovali jen na ochranné pospojení koupelny, nikdo nekontroloval, jestli je někde přizemněné. Ale faktem je, že i tu síť TN-C před chráničem měli v mědi...
V Ženeve som chvíľu býval v podnájme v starom činžáku s práčovňou na prízemí (s pračkou a sušičkou pekne na mincovník). Domácej pravdepodobne nebolo dovolené mať pračku v kúpelni - ostatne, elektrickú zásuvku som tam márne hľadal. Stará sa "vynašla", a pračku zapojila o svetelný rozvod. Ak mala veci v praní, úctyhodne zavesila na vypinač "prosím nezhasínať"Hill píše:Naproti tomu jsem byl u toho, jak Švýcaři měnili zásuvky v hotelových koupelnách za zásuvky s vestavěným chráničem, a nulák připojovali jen na ochranné pospojení koupelny, nikdo nekontroloval, jestli je někde přizemněné
Já jsem se zase pohyboval v Innsbrucku . Tam na jednom patře byl proud rozveden tak , že do každého ze tří bytů na podlaží vedla jedna fáze . V bytě tři pojistky , pračka , zásuvky , světla .
Oni měli , možná stále mají na tyto spotřebiče vyšších příkonů zásuvku/zástrčku na 220 , měla/má tři silné kolíky v řadě .
Oni měli , možná stále mají na tyto spotřebiče vyšších příkonů zásuvku/zástrčku na 220 , měla/má tři silné kolíky v řadě .
Především zásuvkou s vestavěným chráničem síť TN-C vždy končí. Do dalších zásuvek se může smyčkovat jen třídrát, tedy TN-S.
AZK401: když se to zapojí podle schématu na straně 2 tohoto vlákna, nepotřebuješ ani to topení. Ale, jestli má vlastnosti dobrého zemniče, klidně ho s PE propoj. Pořád lepší, než nic.
Jinak při upadnutí nuláku, když si na tu fázi sáhneš jsa jinak spojen se zemí, musí vypadnout i bez nuláku, protože proud poteče jen jedním drátem. Výjimkou je případ, kdy v soustavě TN-C je za upadnutým nulákem ještě zapnutý další spotřebič, přes který se fáze dostane na ten nulák do chrániče, pak by chránič měl taky vypadnout při dotyku na neživou část zařízení, protože proud, který chráničem normálně teče jedním drátem tam a druhým zpátky, poteče oběma dráty stejným směrem.
Není snad tak těžké si to představit, ale, kdo by s tím měl problém, může si nakreslit schéma a hledat, odkud kam jaký proud poteče.
Chránič je samozřejmě elektromechanické zařízení s byť značnou, přesto konečnou, spolehlivostí, takže už jsem potkal fungl nový chránič 30 mA, který nevybavil ani při tvrdém zkratu fáze na ochranný vodič, ale pojistka 25 A před ním odpochodovala... to byla prda!
AZK401: když se to zapojí podle schématu na straně 2 tohoto vlákna, nepotřebuješ ani to topení. Ale, jestli má vlastnosti dobrého zemniče, klidně ho s PE propoj. Pořád lepší, než nic.
Jinak při upadnutí nuláku, když si na tu fázi sáhneš jsa jinak spojen se zemí, musí vypadnout i bez nuláku, protože proud poteče jen jedním drátem. Výjimkou je případ, kdy v soustavě TN-C je za upadnutým nulákem ještě zapnutý další spotřebič, přes který se fáze dostane na ten nulák do chrániče, pak by chránič měl taky vypadnout při dotyku na neživou část zařízení, protože proud, který chráničem normálně teče jedním drátem tam a druhým zpátky, poteče oběma dráty stejným směrem.
Není snad tak těžké si to představit, ale, kdo by s tím měl problém, může si nakreslit schéma a hledat, odkud kam jaký proud poteče.
Chránič je samozřejmě elektromechanické zařízení s byť značnou, přesto konečnou, spolehlivostí, takže už jsem potkal fungl nový chránič 30 mA, který nevybavil ani při tvrdém zkratu fáze na ochranný vodič, ale pojistka 25 A před ním odpochodovala... to byla prda!
Máš pravdu, je to pořád dokola.
>>Zvuk2000: však také chránič nebude přerušovat vodič PEN, ten dál bude pokračovat, jako vodič PE, i kdyby v místě rozdělení přizemněný nebyl. Chránič bude pak vypínat jen oba pracovní vodiče, ochranný vodič, i když jeho spolehlivost stále odpovídá původnímu vodiči PEN, neodpojuje. Jak jsem uvedl výše, ten chránič tu může leccos ještě zachránit, kdyby přesto k něčemu došlo.
Řemeslníků je nedostatek, jinak by si takový elektrozedník, který za chráničem udělá TN-C, zasloužil urazit pazoury u samé zadele.
Proud má přece v popisu práce rozdělit se v poměru vodivostí a chránič nečeká na nic jiného, než na okamžik, kdy zjistí rozdíl mezi proudy v obou pracovních vodičích, protože část proudu teče jinudy. Buď ochranným vodičem, pláštěm koaxiálu, anténou a hromosvodem či kabelovkou do země, nebo třeba přes tebe na ústřední topení, to je vlastně jedno, protože normálně nemá, co utíkat.
Normy ale nepočítají se situací, že se v bytě současně bydlí. Zvlášť v malém bytě. Někdy to lze řešit prodlužovačkami, někdy to nejde, přitom ale je třeba mít alespoň světla a některé zásuvky funkční. Až do dokončení rekonstrukce je těžké to udělat předpisově, ale jde udělat něco pro maximální dostupnou bezpečnost.
Samozřejmě by bylo ideální byt vyklidit, starou instalaci vybourat a nahradit novou, předpisovou, v mědi a v soustavě TN-S, ale to vyžaduje také zpravidla následně udělat komplet nové omítky, stropy, vymalovat, a nějaký čas bude byt neobývatelný.
>>Zvuk2000: však také chránič nebude přerušovat vodič PEN, ten dál bude pokračovat, jako vodič PE, i kdyby v místě rozdělení přizemněný nebyl. Chránič bude pak vypínat jen oba pracovní vodiče, ochranný vodič, i když jeho spolehlivost stále odpovídá původnímu vodiči PEN, neodpojuje. Jak jsem uvedl výše, ten chránič tu může leccos ještě zachránit, kdyby přesto k něčemu došlo.
Řemeslníků je nedostatek, jinak by si takový elektrozedník, který za chráničem udělá TN-C, zasloužil urazit pazoury u samé zadele.
Proud má přece v popisu práce rozdělit se v poměru vodivostí a chránič nečeká na nic jiného, než na okamžik, kdy zjistí rozdíl mezi proudy v obou pracovních vodičích, protože část proudu teče jinudy. Buď ochranným vodičem, pláštěm koaxiálu, anténou a hromosvodem či kabelovkou do země, nebo třeba přes tebe na ústřední topení, to je vlastně jedno, protože normálně nemá, co utíkat.
Normy ale nepočítají se situací, že se v bytě současně bydlí. Zvlášť v malém bytě. Někdy to lze řešit prodlužovačkami, někdy to nejde, přitom ale je třeba mít alespoň světla a některé zásuvky funkční. Až do dokončení rekonstrukce je těžké to udělat předpisově, ale jde udělat něco pro maximální dostupnou bezpečnost.
Samozřejmě by bylo ideální byt vyklidit, starou instalaci vybourat a nahradit novou, předpisovou, v mědi a v soustavě TN-S, ale to vyžaduje také zpravidla následně udělat komplet nové omítky, stropy, vymalovat, a nějaký čas bude byt neobývatelný.