Umělá zátěž AR_PE_05_1996

Zpráva

#31 Příspěvek od **Cust** » 18 úno 2025, 20:57

JirkaZ píše:Ty přepínače (stejně jako konektory) nebyly kopie, ale licence.

Jirko, teď si nějak nemůžu vzpomenout na rozdíl mezi těmi hnědými a zalenými. Nebyly ty hnědé kopie a pak si k tomu dokoupili licenci a začali je vyrábět zelené. Měl jsem oba typy, ale rozdíly mám za mlhou.

JirkaZ · #32 Příspěvek od **JirkaZ** » 18 úno 2025, 21:18

Jirko, není tam chyba.

Stabilizace proudu může být jak takřka dokonalá (zpětnovazebně přes OZ), tak i taková, že MOSFET se chová jako nastavitelným napětím řízený zdroj proudu s vylepšením tím, že určitou zpětnou vazbu má pomocí odporu v S. Lépe řečeno ten odpor tam být musí, protože "pootevřený" MOSFET na rozdíl od bipoláru nemá charakter proudového zdroje či nory, ale odporový. Tedy bez odporu v S by to proud nastavilo, ale nestabilizovalo.

Předpokladem přitom je, že závislost proudu Id na napětí Ugs je teplotně alespoň trochu konstantní a taky nepříliš velká strmost MOSFETu.

I když u té strmosti jsou dva protichůdné požadavky: moc malá neumožní zpětnou vazbu pomocí odporu v S, moc velká zase neumožní dostatečně jemnou regulaci proudu potenciometrem. Pořád mám na mysli obvod bez zpětnovazebního OZ!

Tady máš možnost si princip vyzkoušet (je to nedokonalé, resp. až příliš dokonalé, protože zejména model MOSFETu není zřejmě úplně OK či spíš je hodně idealizovaný, ale k pochopení to stačí). Edit: zde je totéž s lepším modelem (přizpůsobený pro 2SK4107 podle tohoto postupu).

V tomto konkrétním případě to ani nešlo udělat jinak, protože 741 by vážně nestíhal stabilizovat proud v pulsu při frekvenci 10 kHz a možná i nižší.

Jinak řečeno: v poloze kalibrace se nastaví ono napětí (vytvářené z Ucc děličem R5, P1, P2, R8, R9), přičemž v dalších polohách je R5 nahrazený výstupem z 555 a děličem z odporů R3 a R4.

Hvězdičky u některých jmenovaných odporů ve schématu jsou nejspíš proto, že s nimi autor laboroval tak, aby proudy v poloze přepínače "kalibrace" (ss) a "pulsy" (vrcholový) byly při nezměněné poloze potenciometrů stejné. Stačí ale osadit jinou 555 a už to sedět nemusí. V článku to "raději" vůbec nezmiňuje

Prostě v probírané konstrukci proud při pulsním provozu není stabilizovaný tak dobře, jako při DC, ale nějak ano a na tento způsob použití (ověřuje se impulsní stabilita testovaného zdroje) to stačí.

JirkaZ · #33 Příspěvek od **JirkaZ** » 18 úno 2025, 22:51

Cust: podle mých vzpomínek byly hnědé přepínače jejich vlastní (nebo možná kopie, ale nevím čeho). Hmota nebyla nic moc, chovala se hodně termoplasticky.

Ty zeleno- či modrobílé by měla být ona licence, hmota byla lepší (nějaký polyamid?), sice taky termoplast, ale s vyšší teplotou tání.

Celeron · #34 Příspěvek od **Celeron** » 18 úno 2025, 23:48

Všechny tyhle válcový přepínače byly pojmenovaný WK 533 xx. První byly hnědý a pakety byly spojený na povrchu mezi vývodama čtyřma drátama. Ty byly už v šedesátkách třeba v rádiu Monika. Ty pozdější modrý či zelený byly dost podobný ale stahovací dráty nebyly na povrchu paketů ale uvnitř. Oproti těm prvním se daly rozebrat a přestavit. A myslím, že byl i rozdíl v průměru hřídelky. Souběžně s těma prvníma se vyráběly černý hranatý se žlábkovejma vývodama. Snad to byl černej bakelit. Aretační mechanizmus byl celokovovej a do panelu se připevňoval dvěma šroubky M3. Typ byl na tom psanej rukou. Viděl jsem je v nějakým měřáku. Pokud se použilo při pájení víc kalafuny a natekla žlábkem dovnitř, byla to konečná. No a naposled se dělaly hranatý (rakvičky) TS121 xx, ve kterých se kontakt přesouval po šroubovici. Byly třeba v magneťákách B11x.
O době otevřených pertinaxových nebo keramických pakeťáků toho moc nevím, ty mě časově minuly. Prostě starý lampičkový rádia.

kulikus · #35 Příspěvek od **kulikus** » 19 úno 2025, 07:30

JirkaZ píše: Pozor: Pmax bývá mnohem vyšší hodnota než omezení dané právě SOA!

Ano, Pmax a max Id v datasheetech moderních FETů jsou vypočtené teoretické hodnoty při ideálním chlazení. Rozhodující je SOA.

fredis · #36 Příspěvek od **fredis** » 19 úno 2025, 08:56

Celeron píše:Všechny tyhle válcový přepínače byly pojmenovaný WK 533 xx. První byly hnědý a pakety byly spojený na povrchu mezi vývodama čtyřma drátama. Ty byly už v šedesátkách třeba v rádiu Monika. Ty pozdější modrý či zelený byly dost podobný ale stahovací dráty nebyly na povrchu paketů ale uvnitř. Oproti těm prvním se daly rozebrat a přestavit. A myslím, že byl i rozdíl v průměru hřídelky. Souběžně s těma prvníma se vyráběly černý hranatý se žlábkovejma vývodama. Snad to byl černej bakelit. Aretační mechanizmus byl celokovovej a do panelu se připevňoval dvěma šroubky M3. Typ byl na tom psanej rukou. Viděl jsem je v nějakým měřáku. Pokud se použilo při pájení víc kalafuny a natekla žlábkem dovnitř, byla to konečná. No a naposled se dělaly hranatý (rakvičky) TS121 xx, ve kterých se kontakt přesouval po šroubovici. Byly třeba v magneťákách B11x.
O době otevřených pertinaxových nebo keramických pakeťáků toho moc nevím, ty mě časově minuly. Prostě starý lampičkový rádia.

Pokud vím, ty černý hranatý se žlábkem vyráběla nějaká Tesla na Slovensku. Potřeboval jsem, napsal a oni dokonce poslali a grátis.

#37 Příspěvek od **Cust** » 19 úno 2025, 11:06

Celerone, tak nemám ten přepínač ani jeden...

Celeron · #38 Příspěvek od **Celeron** » 19 úno 2025, 11:27

Tak dík, že ses podíval.

Celeron · #39 Příspěvek od **Celeron** » 19 úno 2025, 11:30

kulikus píše: Ano, Pmax a max Id v datasheetech moderních FETů jsou vypočtené teoretické hodnoty při ideálním chlazení. Rozhodující je SOA.

Akorát, že SOA u moderních FETů výrobci graf nedávaj. Takže se rozhoduj.

#40 Příspěvek od **Cust** » 19 úno 2025, 12:03

U některých ano. Tak jsem během pěti minut prolítnul Infineon a třeba toto by mohlo být dobrý:
https://www.infineon.com/dgdl/Infineon- ... e0a29d018f
Jen by to chtělo dát na hliníkovou DPS.

JirkaZ · #41 Příspěvek od **JirkaZ** » 19 úno 2025, 12:04

Jirko, možností (co jsme tu probírali a je to detailně popsáno) máš dost:

KUN05 s přípustným lineárním režimem za 8,- peněz/kus (koupil bych víc kusů a vybral je k paralelizaci)

2SK4107 se známým SOA

SICW050N065H-BP se známým SOA

IRFP250 se známým SOA

IRFP150 se známým SOA

Stačí to porovnat: ideálně si vytáhni ty SOA grafy, ulož je jako *.png s průhledným pozadím (GIMP) a v LibreOffice Draw je natahej přes sebe tak, aby měly stejná měřítka - krásně uvidíš, který má SOA nejlepší).

Edit: tady to máš předkousané (sem se to nevejde, optimalizaci datové velikosti jsem neřešil). Vydrží to tam měsíc.

Taky jsme probrali principy a na co je třeba si dát pozor. Prostě teď už zbývá jen konat (samozřejmě včetně příp. dodatečných úprav či korekcí, tak je to vždycky)...

DukeNuke · #42 Příspěvek od **DukeNuke** » 19 úno 2025, 12:25

@Celeron - nějaký WK533.. jsou ještě k sehnání u Bučka v Brně https://www.bucek.name/

JirkaZ · #43 Příspěvek od **JirkaZ** » 19 úno 2025, 13:36

Objevil jsem MOSFET v THT provedení se zaručenou funkcí v lineární oblasti - vypadá to dost dobře.

Jsou i další typy s jinými napětími a proudy, výběr viz tady.

Pochopitelně nejsou za pár Kč...

JirkaZ · #44 Příspěvek od **JirkaZ** » 19 úno 2025, 14:31

No a tohle se dá za rozumné peníze rovnou objednat.

SOA pořád výborné a šlo by to nejspíš rovnou aplikovat místo KUN05. Mají i verzi v TO-220, ale kvůli přestupu tepla bych volil TO-247.

Jen pozor na Cgs, chce to přepočítat nebo dynamicky simulovat alespoň ve Falstadu. Největší problém může být těch 10 kHz...

Teď ne ve smyslu spínacích ztrát FETu, stejně jsou tam statické ve vrcholu pulsu a to vše by měl umožňovat právě tento lineární typ, ale kvůli tomu, že zatěžovací pulsy budou více či méně zakulacené, takže nepůjde o úplně impulsní odezvu zdroje.

Pochopitelně pro MOSFET pořádný chladič s ventilátorem a ne ho uzavřít do plastové krabičky!!!

#45 Příspěvek od **Cust** » 19 úno 2025, 16:07

Jo, ten vypadá rozumně. Náběžná hrana na gate na 90 % Vdd bude zhruba za 10 µs, obdélník je dlouhý 50 µs. To ještě nějak pojede... Tranzistor sepne asi po 3 µs. Kdoví jaké bude vypnutí? Maximálně se ale výrazně protáhne sepnutý stav na úkor vypnutého.