Umělá zátěž AR_PE_05_1996

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
misocko
Příspěvky: 1528
Registrován: 26 čer 2009, 00:00
Bydliště: Hlohovec (Sk)

#61 Příspěvek od misocko »

chvíľu som sa s niečím takým hral. Buď dáš pre každý FET vlastný operák (ako si písal), alebo to nerozchodiš. Fety su strašne strme, to nejakým odporom do S alebo G neukočiruješ.
Musel som to takto spraviť keď som sa snažil vyrobiť 300W zaťaž. A myslim že pulzovanie, rozumným MCU nebude problem.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#62 Příspěvek od JirkaZ »

Ještě přidávám principiální schéma obvodu, který bys měl zařadit do stávajícího buzení MOSFETu v případě oněch "palebnějších" variant s vyšší Cgs.
Přílohy
push-pull_voltage_follower.png
push-pull_voltage_follower.png
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#63 Příspěvek od JirkaZ »

misocko píše:...A myslim že pulzovanie, rozumným MCU nebude problem.
Nejrozumnější MCU je (nejen) v tomto případě 555.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
martinkopp
Příspěvky: 1303
Registrován: 12 říj 2023, 00:00

#64 Příspěvek od martinkopp »

Povedená konstrukce zátěže (na poměry AR) vyšla v 5/2008. Má své mouchy a je jen do 30V, ale to by neměl být problém upravit.
Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 20512
Registrován: 02 dub 2011, 00:00
Bydliště: Nový Bydžov

#65 Příspěvek od Celeron »

No nevím Martine, píše 250W špičkově a přitom FET má jen 150W a chlazení žádnej zázrak, jeden větrák foukající kamsi do bedny. Nemyslí to náhodou při paralelním chodu více zátěží?

JirkaZ: Ten "driver" je použitej i v zátěži, co dal odkaz Martin. Koukal jsem na "parní" Ultralineár FETY od IXIS, co jsi dal odkaz. Je to docela bída s L2 koncovkou něco koupit. V TME mají jen 300 a 357W. Na Farnellu mají IXTK10N20L2 (960W za víc než 1000,- (u Mousera 830,-) Jinak nikde kolem nic.
Kámoš mi slíbil na pondělí donýst vzorek IXTK60N50 ale asi nebude L2. Má přes 1KW a stojí asi 350,- a pouzdro je prý ještě větší než TO247.
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Uživatelský avatar
martinkopp
Příspěvky: 1303
Registrován: 12 říj 2023, 00:00

#66 Příspěvek od martinkopp »

Jo, proto jsem psal že má zátěž mouchy. Mosfet co tam mají je k ničemu, nahradil jsem ho tím ixys se šroubovacím terminálem a samozřejmě přidal lepší chlazení. Doplnil jsem tam potenciometr pro uživatelsky přítulný plynulý nájezd zátěže z nuly na 100% nastavené hodnoty a jsem celkem spokojený. Jen autor má asi nějaký hi-speed zrak, takže naměřené hodnoty na displeji mají reresh tak po 100ms, ale dá se s tím žít.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#67 Příspěvek od JirkaZ »

IXTK60N50L2 (protože jiný neexistuje) samozřejmě je L2, anžto to má už v názvu ;-)

Ovšem pořád má "malé" pouzdro TO-264, přestože u něj deklarují ztrátu 960W (!). Takže prostě přenos tepla kovová základna -> externí chladič nemusí při 250W vyhovět.

Zkusil bych si někde najít typické hodnoty a udělal hrubý výpočet dle plochy kovové části pouzdra. Třeba pro pastu Arctic MX-4 uvádějí 8.5 W/mK, výsledek bude samozřejmě záviset na spoustě dalších okolností.

Edit: možná bych v případě hliníkového externího chladiče (nejspíš většina) uvažoval o silné Cu "roznášecí" desce mezi chladič a MOSFET. Plocha desky jako plocha chladiče, tloušťka třeba 5 mm a více, samozřejmě vše plošně sešroubovat a předtím plochy pokrýt teplovodivou pastou.

Některé chladiče pro CPU už mají Cu vložku integrovanou, ale nebývá přes celou rovnou plochu.
Naposledy upravil(a) JirkaZ dne 02 bře 2025, 13:17, celkem upraveno 1 x.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 20512
Registrován: 02 dub 2011, 00:00
Bydliště: Nový Bydžov

#68 Příspěvek od Celeron »

JirkaZ píše: Ovšem pořád má "malé" pouzdro TO-264, přestože u něj deklarují ztrátu 960W (!).
Zas bych TO264 moc nezatracoval, má proti TO247 o víc než 1/4 větší styčnou plochu s chladičem.
S tím IXTK60N50L2 od kámoše je jak koukám klidně možný, že se spletl v označení. Dušoval se, že má přes 1KW. A taky cenově nesedí. Dělaj pulzní řízení elektromagnetů a proč by na to potřebovali Ultralineáry?
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#69 Příspěvek od JirkaZ »

Chyby nebo "chyby" dělají lidi běžně. To první je dáno lidskou omylností, druhé tím, že je jim putna, když třeba v označení chybí nějaké písmeno, číslice či znak...

Jak už bylo řečeno někde výše, rozhodující není Ptot, ale SOA. Pokud bude třeba i obří Ptot (navíc často idealizovaný údaj) ale malá SOA, tak je prvek v lineární výkonové oblasti nepoužitelný.

No a větší SOA prostě mají pouze druhy explicitně určené pro lineární provoz.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#70 Příspěvek od JirkaZ »

Ještě (doufám poučná) poznámka k té konstrukci z PE 5/2008 (s autorem jsem svého času byl trochu v kontaktu a je to vážně profesionál, ta konstrukce tomu až na volbu typu MOSFETu odpovídá):

je zde krásně vidět, jak s během času dopadají projekty s MCU, a/nebo s nějakými speciálními obvody.

V době vydání článku měly dle autora být dostupné veškeré podklady na jeho webu. Ten nyní neexistuje (změnil se v jiný, neb autor svoji firmu víc "rozjel"). No a tam píše, že podklady jsou "na vyžádání" a že je potřebné počítat s delší reakční dobou.

OK, pokud tedy mezitím totálně nepřišel o starší data. Na ar...org sice staré stránky jsou, ale už ne příslušné soubory, redakci AR data neposkytl.

Čili velmi snadno se může při "vhodné" shodě okolností stát, že firmware prostě nebude oficiálně dostupný, se specializovanými IO (nejen MCU) to může být totéž.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
martinkopp
Příspěvky: 1303
Registrován: 12 říj 2023, 00:00

#71 Příspěvek od martinkopp »

Tak zrovna toho že by nesehnal ATmegu16 bych se neobával :) , žádné speciální obvody tam nejsou. S tím softem je to horší, já to dostal rozestavěné od kámoše, takže jsem to dál nezkoumal. Měl jsem za to, že AR má v podmínkách že musí být zveřejněn i soft. Pokud tomu tak není, nechápu proč vůbec takové konstrukce publikují.

Nicméně tady ten mcu slouží víceméně jen k nastavení žádané honoty DA převodníkem a zobrazení naměřených hodnot, což půjde v nejhorším nahradit i potenciometrem, a nějakými panelovými měřáčky, pro milovníky analogových věcí. Ty "digitální" funkce prostě s 555 udělat nejdou. Já kdysi ovládání chtěl předělat kvůli nějakým specifickým požadavkům, ale nakonec jsem to řešil jinak, takže to zůstalo tak jak to je.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#72 Příspěvek od JirkaZ »

Já jsem to celé psal spíš jako obecný princip, kam jsme se dostali.

Třeba taková i opravdu stará zařízení s elektronkami jdou opravit dodnes (ne, já se tomu nevěnuju) a nejrůznějších "záludností" je v nich minimum. Podobně tranzistorové koncepce či sice s IO, ale nikoliv speciálními a tím méně programovatelnými.

Prostě a jednoduše: když něco funguje spíš na bázi neměnných fyzikálních, chemických apod. zákonů, přičemž obvodové řešení není typu "černá skříňka", nýbrž používá univerzální snadno nahraditelné prvky, pak je nadčasové a není problém...

Pochopitelně, že to nejde vždycky. Nicméně já mám na mysli úchyláky, kteří by MCU nacpali i do krystalky. Dnes jich je jak štěnic a často netuší, co je to P-N přechod, nebo dokonce ještě mnohem základnější principy.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Uživatelský avatar
martinkopp
Příspěvky: 1303
Registrován: 12 říj 2023, 00:00

#73 Příspěvek od martinkopp »

Jen počkej, až budou řídíci systémy měřících přístrojů jen online, budeš vzpomínat na staré dobré atmegy s lokálním softem :D Já to chtěl původně na měřění kapacity bateríí při specifických odběrech proudu a to nijak jinak udělat nejde. Já nepotřebuju abych to udržoval v provozu desítky let, elektronkovou zátěž bych taky vyhodil i kdyby fungovala. Ale s tím nedostupným softem je to blbé, to uznávám. Prostě jak si jednou zvyknu na možnosti digitálního ovládání a měření, už se mi zpět vracet nechce, ta přidaná hodnota za to stojí.

Na použití mcu v jednoduchých věcech nevidím nic špatného. Minulý týden jsem řešil přepínání 3 relátek dokola jedním tlačítkem. Vím že by to šlu udělat i analogovým orlojem, Ale takhle dám mcu za 2 koruny, mám vyřešený deffinovaný náběh po startu napájení, hlídání napájecího napětí a zamezení nedefinovatelných akcí při jeho poklesu, zákmity tlačítek apod. Prostě všechno.
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37418
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#74 Příspěvek od rnbw »

MCU zjednodusuje zapojenie, pretoze zlozitost skryva do SW. Aby sa to dalo udrziavat dlhodobo, musi byt k nemu dostupny zdrojak.
Uživatelský avatar
JirkaZ
Příspěvky: 3651
Registrován: 26 úno 2021, 00:00

#75 Příspěvek od JirkaZ »

rnbw: jo, a pak ještě někdo, kdo ho dokáže zpracovat a přeložit do "úžasného, nejnovějšího, posledního" typu atd.

Prostě a jednoduše: MCU pouze tam, kde je to skutečně přínosné (pro uživatele!) a neblokuje to pozdější údržbu, či opravy.

Ano, je to úplně v rozporu s dnešní hrůzou, kdy výrobci diktují spotřebitelům, co a jak budou užívat a je pro ně zcela nežádoucí, kdyby něco mělo dlouho vydržet a mělo to být i opravitelné...
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“