Umělá zátěž AR_PE_05_1996
Moderátor: Moderátoři
Proto jsem se ptal na typ (kde zase předpokládám, že půjde o solidního výrobce poskytujícího pravdivé údaje).
Fakt nevím, co je na tom k nepochopení. Jo, není to holt na úrovni: venco, vem kladivo, bum, vyřešeno.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
To taky nevím.JirkaZ píše:Fakt nevím, co je na tom k nepochopení..
Odpověď jsi dostal. Proto jsem zmínil 200MHz. Jenže tvoje reakce to nereflektují, spíše mi připomínají větu:JirkaZ píše:Proto jsem se ptal na typ (kde zase předpokládám, že půjde o solidního výrobce poskytujícího pravdivé údaje)...
"Stojí, stojí, ale kdyby seděl, stejně by nepustil, já je znám,..."
To blokování autor skutečně podcenil - viz obrázek i schema. Jest-li je to ovšem zdrojem Celeronových potíží, může objasnit hlavně on sám.lesana87 píše:Ve schématu žádné blokování napájení u 555 nakreslené není, u operáku jo.
A s těma perlama to nepřeháněj, třeba je budeš potřebovat.
------
Ono těch diskutabilních míst v daném zapojení je povícero, např. funkce Pr1-3 ve 2. ÷ 6. poloze nedává moc smyslu. Ale to je také mimo téma vlákna.
Sonda je origo HP10041 10:1 1M/12p. Kompenzace na kalibrátor HP je naprosto pravej úhel. Zem beru spoj obou filtračních elytů symetrickýho napájení C12 + C14. Zkusil jsem ještě třetí 555, bohužel s vydrápaným popisem, vytaženou z jednoho německýho cajku z devadesátek. Ta oblouk na náběžný nemá, měřeno z odpájeným vývodem 11 na desce, tedy jen čistě odporová zátěž do země asi 2K2. Ale zákmit na sestupný tam byl stále, vidět byl jen na 10KHz. Tak jsem dle příspěvků zde přilípnul přímo na nohy 1 a 8 555 keramiku 100N a zákmity zmizely. Blbý blokování...JirkaZ píše: Jak dobře a jak blízko pouzdru má zablokované napájení? Měříš se sondou 1:10 s malou vstupní kapacitou a je správně kompenzovaná? Dělá to i při čistě činné zátěži 555 (odpor s co nejkratšími přívody)? Jak máš připojenou zem sondy?
Střída výstupu je podle zajícočítače 46 na 54% asi zbytečný to řešit.
Masár: R10 v dobastleným posilovači pokud jsem ho vyskřípnul, proud klesl v poloze kalibrace na cca 120mA a maximální poklesl o cca 0,5A. Zvyšování odporu zvyšuje mimimální i maximální proud. Tudy cesta nevede.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Tak hlavně, že se to (zřejmě) nijak neprojevilo na těch hranách, o které šlo na prvním místě. Jinak bys to určitě zmínil.Celeron píše:Masár: R10 v dobastleným posilovači pokud jsem ho vyskřípnul, proud klesl v poloze kalibrace na cca 120mA a maximální poklesl o cca 0,5A. Zvyšování odporu zvyšuje mimimální i maximální proud. Tudy cesta nevede.
820R už bylo moc, proud 0 ale první otáčka Aripotu bez vlivu. Našel jsem 910R, proud 0, reakce už od čtvrt otáčky, maximální proud bez změny.
Asi bych to považoval za hotový.
Neopatrností jsem při zkoušení málem odpálil FETa. Jako zdroj byly dvě čerstvě nabitý gelový olova 12V/28AH v sérii. Na pulzním zatížení 1KHz jsem zkoušel jestli zátěž zvládne 6,5A a po zkoušce jsem neubral proud Aripotem a přepnul na kalibraci. Ozvalo se klepnutí ručky 10A deprézu o doraz a trubičková T6,3A zasvítila a zčoudla. Honem jsem vyškubnul banánek a zátěž vypnul. Po výměně pojistky a stažení Aripotu na nulu zátěž kupodivu fungovala. Ten IRFP90N20D je slušnej matroš, měl na sobě kolem 26V a odhadem 13A, tedy možná až 340W. Naštěstí nebyl moc zahřátej od předešlýho zatěžování. Podle grafu těsně pod SOA pro pulz 10mS.
Testoval jsem průmyslový zdroj JWS300-15, co jsem koupil před časem od jednoho zdejšího člena. Zatěžovací proud 5A, měřeno na BNC I (odpor 0,1R pod fetem). Zajímavý fotky, co to vypovídá a co tomu říkáte? Těch 10KHz se mě tedy už moc nelíbí. Z 555 je to čistý a hranatý.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
To svědčí o tom, že jsi těch 6,5A nastavoval podle výchylky "deprézu", o které víme, že je poloviční než maximální hodnota. Takže jsi zdroj (akumulátory) netestoval na 6,5A, ale na 13A.Celeron píše:Na pulzním zatížení 1KHz jsem zkoušel jestli zátěž zvládne 6,5A a po zkoušce jsem neubral proud Aripotem a přepnul na kalibraci. Ozvalo se klepnutí ručky 10A deprézu o doraz a trubičková T6,3A zasvítila a zčoudla...
Ta maximální hodnota = kalibrační hodnota je ta testovací.
Z toho vyjádření není zřejmé, jest-li se ti nelíbí ten zdroj nebo ta zátěž.Těch 10KHz se mě tedy už moc nelíbí. Z 555 je to čistý a hranatý.
Uvědom si, že ten oscilogram zobrazuje obojí. Tzn. pokud bys testoval ideální zdroj, šly by všechny nedokonalosti průběhu na vrub zátěže. Naopak, pokud je zátěž ideální, jdou nedokonalosti na vrub testovanému zdroji.
Ať tak či onak - nevím, proč se ti ten 10kHz průběh nelíbí, když jeho hrany i zákmity jsou prakticky totožné s 1kHz a 100kHz. Tedy pravděpodobně, protože potvrdit to lze jedině při stejném nejvyšším kmitočtu časové základny (nebo použitím tolik opěvovaného mixed-mode).
O zjevné nesymetrii na všech oscilogramech se už raději nebudu rozepisovat.
----
Pokud tedy ty zákmity nejdou na vrub zátěže, pak ten testovaný JWS300-15 bych se skoro bál v některých aplikacích použít, zvláště ty vf zákmity při odlehčení, překračující -10V, jsou "na pováženou".
Prostě a jednoduše: jakmile není obvod čistě činný (tedy je tam L a/nebo C), tak to bude při vybuzení impulsem či hranou obdélníku vždycky více či méně zakmitávat.
Jde o to, jakého charakteru ty zákmity jsou (míněna zejména jejich "tvrdost" a příp. reakce na různé zásahy) a odkud pocházejí.
S tím měřákem a střídou má kolega pravdu. Depréz (pokud signál do něj přicházející není nějak "předkousaný") zobrazuje střední hodnotu - no a ta se samozřejmě mění se střídou. Kdybys chtěl měřit proud ve vrcholu pulsu, musel bys před měřák udělat něco jako sample&hold, nebo jednodušeji špičkový usměrňovač (princip viz příloha). Na 10 kHz musí mít ten OZ už fakt velkou rychlost přeběhu a musí být schopen dodat velký proud na výstupu (nebo se musí posílit externím tranzistorem).
Edit: teď čtu, že ty oscilogramy ve skutečnosti zobrazují zatěžovací proud (lépe řečeno proud MOSFETem*), nikoliv napětí na měřeném zdroji. No, to moc velkou vypovídací hodnotu nemá... Impulsní odezva se měří vždy na tom prvku (obvodu, zařízení...), který je předmětem testu. No a u zdroje napětí jde primárně o stabilitu napětí, ne proud!
(*) ten proud v source MOSFETu obsahuje i složky způsobené nabíjením a vybíjením Cgs. Pokud by se toto mělo vyloučit, tak by zařízení muselo mít oddělenou zem pro regulaci a zem výstupní (výkonovou), nebo dát snímací odpor do D a signál z něj zpracovat jinak (diferenciálně).
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.